AD AISA

I když šlo o reakce občanů na "horkou" aktualitu, výzkum potvrdil

dlouhouhodobější trendy v názorech populace na postavení Československa ve světě a na jeho bezpečnostní situaci, jež mapovaly předchozí, kompexnější výzkumy AISY.

Zahraniční zpravodajství LN využívá servisu agentur ČTK (neoznačené materiály), Reuter a Associated Press.

V dnech puče v SSSR se AISA - skupina pro nezávislou sociální analýzu - zeptala 422 občanů z Prahy a Bratislavy na jejich mínění o vývoji v Sovětském svazu a o jeho vlivu na situaci v Československu. Výsledky průzkumu, který byl proveden pro zahraničního klienta, byly poskytnuty LN až včera.

Většina respondentů odpovídala 21. srpna, tedy v době, kdy už bylo v mnoha věcech jasno. V obecné rovině ovšem výzkum přináší zajímavé poznatky, týkající se mezinárodního postavení ČSFR zejména z hlediska bezpečnosti. 45 procent (49 % Praha, 4O% Bratislava) dotázaných se obává v nejbližsích letech možného ohrožení státu. 48% občanů (56 a 39 %) vidí potenciální hrozbu v SSSR , 11% (14 a 8%) v Německu, 5% v Maďarsku (2 a 8%).

Názorové rozdíly mezi Prahou a Bratislavou na ohrožení ze strany Německa a Maďarska jsou vzhledem k historickým zkušenostem pochopitelné. V obou případech jsou vyjadřovány především starší generací.Pozoruhodný je rozdíl v mínění o sovětské hrozbě, který se objevuje opakovaně a svědčí o odlišném vnímání a hodnocení reality v obou republikách.

Respondenti rovněž posuzovali šest variant budoucího bezpečnostního uspořádání v našem regionu. 41% dotázaných (38 a 45 %) dává přednost všeobecnému bezpečnostnímu systému zahrnujícímu USA, SSSR a všechny evropské země, 3O % vidí garance v neutralitě, 16 % ve svazku s USA a západní Evropou a 9% ve výhradně obranné alianci. Zcela na okraji zájmu zůstává středoevropský obranný systém bez i s účastí SSSR.

(jaš)

Člověk je závislý na alkoholu, jestliže mu požívání alkoholických nápojů působí trvající problémy v některé oblasti života.

S razítkem - alkoholička

Alkohol jsem si schovávala mezi sešity a tužky do skříně na chodbě. Vždycky, když nějaké dítě něco potřebovalo, šla jsem do té skříně a napila jsem se. Žáci mě měli rádi, byla jsem spíš jako jedna z nich. Pak se mi ale stala ta příhoda. Během velké přestávky jsem odcházela ze třídy. Přes rameno jsem měla kabelu a v ní schovanou nedopitou láhev rumu. Všechny děti se ke mně nahrnuly a někdo do mně strčil až jsem upadla. Z tašky mi vyletělo ta láhev, rozbila se a rum vystříkl po celé chodbě. A všecky děti najednou začaly křičet: jé, rum, rum! Už jsem se tam nevrátila. (paní A., učitelka, 30 let)

Noc na detoxikačním pokoji ženské části protialkoholického oddělení bohnické psychiatrické léčebny v Praze byla klidná. Žádný příjem jsem nezažila.

"Někoho přivedou příbuzní, někdo se sem dostane po maléru - přestane chodit do práce, pokusí se o sebevraždu, někoho k nám pošlou ambulance či první pomoc. To urgentní přijetí je však, bohužel, nejčastější, " říká primář oddělení MUDr. Karel Nešpor.

Do deseti dnů po nástupu se žena stává pacientkou dne. Při mé návštěvě to byla paní B.. Inženýrka, čtyřicet let, dvě děti. Po delší době abstinence druhá recidiva. Paní A. odjela do ciziny, kde vlivem lákavých místních alkoholických specialit "chytla slinu".

"Deset dní stačí, aby pominul první šok a žena se seznámila s prostředím," vysvětluje primář. "Rovněž komunita ji už trochu stačí poznat. Pacientky se sejdou a spolu se zdravotnickým týmem navrhnou léčbu. Poté se dohodneme o její délce. Napoprvé jsou to obvykle tři měsíce, ale někomu stačí i měsíc. Délka léčby by se měla určovat podle stavu, v jakém je pacientka při přijetí i podle stability její sociální situace. Svou roli hraje i její ochota investovat do léčby určitý čas."

Mluvčím komunity je takzvaná kněžna. Zažila jsem odchod jedné bývalé kněžny. Přes slzy loučení odcházela do nového života jako pravá šlechtična. Terapeutická komunita má i své další role - ta, která svolává ostatní na program, je rolnička. Kantorka, která má na starosti sborový i sólový zpěv v komunitě, vláčela svou kytaru snad i do umývárny.

"Terapeutická komunita je asi nejprogresívnější současná metoda. Začali s tím Britové za druhé světové války, kdy bylo velké množství traumatických neuróz a málo psychiatrů. Zjistilo se, že pacienti v prostředí, kde se sami aktivně podílejí na léčbě, dosahují lepších výsledků. Role vlastně představují v praxi výraz "pacientova spoluúčast na léčbě." Každý týden se hodnotí jejich plnění. Tým se s komunitou o různých věcech radí - například propustky podléhají odhlasování."

Poslali mě sem z diagnosťáku, je mi teprve šestnáct. Utekla jsem z domova, otec mě často bil, hrozně jsem se ho bála. Naši mi pořád všecko zakazovali, třeba jsem nesměla bydlet na ubytovně. Po učňáku jsem nastoupila do práce a jezdila každej den třicet kilometrů tam a třicet zpátky. Když jsem večer přijela, už se mi nikam ani nechtělo. Nemyslím si, že jsem byla na alkoholu závislá, pila jsem spíš ze vzdoru. Vlastně jsem tu docela ráda, možná že za ty tři měsíce všecko pochopí i naši. Domů se ale nevrátím, našla jsem si místo v Praze. (pacientka C.)

Komunita má stále kolem pětadvaceti členek. Každé úterý večer je pravidelně klub, kam chodí také absolventky podělit se o své zkušenosti s abstinencí. Abstinence je při rozvinuté závislosti prakticky jediná bezpečná cesta. Jen mizivé procento absolventů prý dokáže po léčbě "pít s mírou".

"Přípitek na Silvestra ještě neznamená, že by člověk okamžitě začal nekontrolovaně pít, ale mohlo by se to v určitém okamžiku do nekontrolovaného pití obrátit," varuje MUDr.Nešpor.

Zajímavostí klubu jsou například motivační příběhy. Ukazují vlastně chvíli, kdy si žena uvědomí, do jakého stavu se s pitím dostala, případně sama nabídne možnost, jak z něj ven. Jiným prvkem je kvíz o ceny. Primář zadá komunitě problém a pacientka, která přijde na nějaký způsob řešení, získá výhru - pomeranč, čokoládu. (Výhry do léčebny přinášejí absolventky.)

Listopad 1989 život léčebny poněkud změnil. Dříve komunita trávila celé hodiny přemýšlením, kam ukrýt zakázané cigarety, dnes stačí vyjít na zahradu. Skončily osobní prohlídky. Pokud sestřička přistihne někoho s cigaretou či kávou v objektu, strhne mu však body z bodového systému.(Bodují se všechny pozitivní události - například úklid, pomoc ostatním,...)

"Toho, co se listopadem 1989 změnilo, není na našem oddělení tolik. V bohnické léčebně obecně ano - naprostá většina pavilónů dnes pracuje systémem terapeutické komunity. My jsme otevřený pavilón, dveře se zamykají jen na noc. Pacientky teď smějí na zahradě kouřit, ale já z toho velkou radost nemám. Člověk, který přestane pít má totiž často tendenci přejít k jiné droze. Kuřačky (asi čtyři pětiny) by mohly začít kouřit více než dřív, někdo i čtyřicet denně."

Kromě skupinové a pracovní (většinou pletení, háčkování, vyšívání) terapie se jednou z metod léčby stala jóga a autogenní trénink. Primář oddělení je totiž nejen abstinent a nekuřák, ale i jogín a vegetarián. Kromě toho jsou hojně navštěvované hodiny kalanetiky (cvičení k formování postavy) jedné z pacientek.

"Alkohol snižuje obranyschopnost organismu. Ženy se sice dožívají vyššího věku a méně je klátí srdeční choroby, ale u alkoholu to neplatí. Ženské tělo má menší játra, vyšší obsah tuku a menší obsah vody než mužské. Alkohol je rozpustný právě ve vodě. S jeho konzumací se zvyšuje riziko různých nádorových onemocnění, například rakoviny prsní žlázy. Cigarety to samozřejmě umocňují. Proto našim pacientkám pomáháme hledat zdravý způsob života, " uvádí MUDr. Nešpor.

Vystudovala jsem medicínu. Protože jsem nenašla místo v oboru, učila jsem. Bydlela jsem u rodičů, byla jsem na nich hrozně závislá. Najednou mi bylo šestatřicet a byla jsem pořád sama, bez mužskýho. Tak jsem začala pít. Po léčbě se všechno změnilo. Vdala jsem se za velkou lásku z mládí, už je to půl roku. Ten začátek - s rodičema pohromadě - byl dost těžkej. Nevydržela jsem to. Teď jsem tu už podruhý. (paní D.)

"Úspěšnost léčby, dá-li se to tak nazvat, po prvním pobytu u nás neklesá pod 50 %. Znamená to, že tyto ženy alespoň jeden rok abstinují. Protialkoholická léčba není všelék, nelze nikomu zaručit, že se ze závislosti dostane jednou provždy. Je to jakési hašení požáru, který by se při fungující prevenci nemusel rozhořet. Bezesporu však léčba smysl má. Kdybychom lidi závislé na alkoholu nechali jejich osudu, dostali by řadu jiných nemocí, které už bychom vyléčit nemohli, protože bychom neodstranili příčinu. Zdravotní péče na ně vynakládaná by byla neefektivní. V nejhorším případě si tu ženy vyzkoušejí, že je možné žít jinak, zlepší se jejich zdravotní stav a třeba se vyřeší i některé jejich problémy.

Za první republiky u nás existoval silný Abstinentní svaz, jehož členem byl i T.G. Masaryk. Zajímavé jsou okolnosti jeho zrušení. Poprvé ho zrušil Hitler, podruhé komunismus padesátých let a když vznikl v roce 1968 potřetí, nepřežil normalizaci. Někteří ze zakládajících členů dosud žijí, ale čtvrtý start se dnešním devadesátníkům bohužel příliš nevydařil. Takže v současné době u nás výrobci alkoholu nemají protihráče. Rovněž prevence je nedostatečná, měla by se jí věnovat větší pozornost ve školách i v rodině. Vláda USA například na jeden dolar příjmů z daní výrobců alkoholických nápojů vydá dva dolary na ztráty alkoholem způsobené - především nižší produktivitou práce člověka pod vlivem alkoholu," říká primář. Budíček je v Bohnicích v sedm hodin, spát se chodí v půl jedenácté. Kromě primáře se o ženy starají sestřičky, psycholožka, sociální pracovnice a ošetřující lékař. Komunita má velmi silné vnitřní vazby. A tak je pro každou "novou" příjemným překvapením počet uší ochotných poslouchat.

Nedávno mi bylo čtyřicet. Jsem rozvedená, ale s manželem spolu žijeme pořád. Udělali jsme to tenkrát kvůli bytu. Pracovala jsem jako referentka - jediná žena mezi mužskýma, takže se dost pilo. Pak jsme chtěli adoptovat dítě, ale manžel mi řekl, že mi to podepíše, jen když se půjdu léčit. On pije a dost, ale tvrdí, že se léčit nepotřebuje. Když jsem se sem dostala podruhé, bylo to hrozně snadné. Několik dní jsem uklízela celý byt a když bylo všechno hotovo, sedla jsem si uprostřed čistého bytu s lahví, abych se nějak z toho uklízení vzpamatovala. Manžel si během mé léčby našel milenku, je jí asi dvacet. Potřeboval se mě zbavit, abych mu doma nepřekážela. Když jsem se vrátila, koupil mi flašku a pak zavolal sanitku. (paní E.)

V Československu jsou na alkoholu závislá zhruba tři procenta populace, což jen v České republice představuje 300 000 lidí. V Praze připadá na tři muže zhruba jedna žena, poslední dobou se však počet žen - alkoholiček rychle zvyšuje. K rizikovým skupinám patří zdravotnický personál, pracovníci zahraničního obchodu a také novináři(ky).

KATEŘINA ŠMÁLKOVÁ

Foto Petr Kubín - LN

OBTÍŽNÁ CESTA

Slovinsko chce být plně politicky i hospodářsky nezávislé. Dozrála jeho ekonomika pro samostatnost?

strana 6

BRATISLAVA (hri) - Na úvod briefingu SDĽ vystúpil jej predseda P. Weiss s kritikou V. Klausa za jeho vyhlásenie, že dnešní politici by mali nechať rozhodnutie o budúcnosti štátu na občanov, pretože na takú závažnú vec nemajú mandát. P. Weiss sa opýtal, kto potom dal mandát tým istým politikom na schválenie reštitúcií a ďalších zákonov. Svoje vystúpenie zakončil prakticky: "Kto má záujem na konzervovaní súčasného stavu?"

Poslanec SNR L. Fogaš ako účastník rokovaní predsedníctiev národných rád uviedol, že nedošlo k dohode o charaktere zmluvy, o jej právnom režime ani o časovom slede prác. Na zachovanie ústavnosti je podľa jeho slov tiež rozdielny pohľad. Český vychádza z dnešných kompetencií a stavu, slovenský považuje za ústavné všetky kroky, ktoré umožnia dohodu s českou stranou i za cenu zmeny ústavného zákona. Kontinuita štátu by sa podľa L. Fogaša mala chápať voľnejšie než umožňuje súčasný právny stav. Na otázku LN, ako budú poslanci SDĽ hlasovať pri rozhodovaní o úplnej slovenskej ústave v SNR, odpovedal P. Weiss, že neexistuje problém čistej ústavy a jej prijatie považuje SDĽ za ústavný postup. Nesúhlasí však s návrhom deklarácie o zvrchovanosti Slovenska, a to z právnych i politických dôvodov.

MLADÍ UČITELÉ

Nezájem o asistentská místa

HRADEC KRÁLOVÉ - Zhruba 50 asistentských míst neumístěným absolventům pedagogické fakulty nabídl v okrese Hradec Králové školský úřad. Zatím však o tuto pracovní příležitost se zajištěným minimálním platem projevilo zájem sotva deset učitelů. Podle ředitele královéhradeckého školského úřadu Antonína Maršíka získala zaměstnání na základních školách zhruba čtvrtina ze 120 absolventů pedagogické fakulty, kteří měli zájem učit v tomto okrese. Poslední informace z Úřadu práce v Hradci Králové uvádějí, že v evidenci není ani jeden nezaměstnaný absolvent pedagogické fakulty.

BALÓN, který se včera odpoutal z Václavského náměstí v Praze, byl součástí reklamní kampaně nového televizního magazínu TELETIP. Jak jsme se dozvěděli na tiskové besedě, celkové náklady na reklamu dosahují hodnoty dvojciferného čísla v milionech Kčs. Bližší informace na str.9. Foto Jan Mihaliček (kp)

Pro prokazování zdrojů příjmů k tomu, aby bylo možné zdokumentovat původ peněz, které se dostávají do transformované ekonomiky, se včera v Deníku ČST vyslovil generální prokurátor ČR Ludvík Brunner. Považuje to za zásadní opatření a podle jeho názoru nastal čas, aby se jím začalo Federální shromáždění vážně zabývat.

MINSK - V prvním pololetí letošního roku bylo 56 procent léků dovezených do SSSR ze zahraničí přiděleno Rusku, 25 procent Ukrajině, 6,9 procenta Litvě. Bělorusku však připadlo pouze 5,8 procenta. Takovou politiku centra vůči republice, která byla silně postižena následky havárie jaderné elektrárny v Černobylu, označil běloruský ministr zahraničí Pjotr Kravčenko za výsměch.

Radioaktivním spadem bylo při katastrofě zasaženo celkem 20 procent území Běloruska, tedy oblast, na níž žijí dva milióny lidí. To představuje jednu pětinu obyvatel Běloruska. Statisíce z nich přitom nadále bydlí v místech, kde radioaktivní zamoření stále mnohonásobně přesahuje přípustné normy. Ministr Kravčenko i na dalších číslech dokazoval, že svazové orgány nechaly Bělorusko při řešení tohoto problému na holičkách. Republika sama není schopna se s následky jaderné havárie vypořádat. Proto hodlá její představitel na nadcházejícím zasedání Valného shromáždění OSN upozornit světovou veřejnost na stále trvající katastrofální následky černobylského neštěstí. Běloruské ministerstvo zahraničí podle slov jeho šéfa nechce ustoupit ani od úmyslu předložit žalobu u Mezinárodního soudního dvora v Haagu. To však bude možné až po získání reálné nezávislosti republiky a její přeměně v subjekt mezinárodního práva.

Sotvaže brněnská radnice rozvinula prapor otevřenější koncepce meziregionální spolupráce, jsou tu kontakty s Německem, Holandskem, Dánskem, Francií, Velkou Británií a dokonce s Kanadou a Spojenými státy. Nejdál ovšem pokročily vazby na nejbližšího souseda - Sankt Pölten, hlavní město Dolních Rakous.

I když jsme zaznamenali aktivitu na poli hospodářské a obchodní spolupráce, úspěšné výměny se uskutečňují také v kultuře. Po úspěšném vystoupení brněnských filharmoniků v St. Pöltenu a po výstavě rakouských výtvarníků v Brně se nyní v dolnorakouské metropoli koná zajímavá výstava tří desítek jihomoravských grafických designerů a ilustrátorů nazvaná Vizuální interpretace. Převzali nad ní záštitu nejenom starostové měst, ale také heršpická tiskárna Spektrum, která i rakouské hostitele překvapila precízním barevným katalogem, vyrobeným pouze za cenu materiálu.

(jpk)

Druhým z triumvirátu starostů moravských velkoměst, kterého jsme požádali o rozhovor pro moravskoslezské vydání Lidových novin, je olomoucký primátor MILAN HOŘÍNEK.

Olomouc má mezi moravskými městy největší právo na pocit, že byla v minulých desetiletích poškozena. Kdysi královské a dodnes arcibiskupské město, jehož historický střed je v troskách. Je vůbec ještě možná náprava?

Nejde o pocit, ale bohužel o smutnou skutečnost. Nepřeji žádnému městu, aby se dostalo do takové situace, v jaké byla Olomouc. Desetiletí jsme dostávali jen zbytky se stolu velkých. Zda je náprava možná, nevím. Vím ale, že je nezbytná. Už několikrát jsem zdůraznil, že Olomouc je po Praze až druhou největší městskou památkovou rezervací. Pokud jde o devastaci historického jádra, má však absolutní primát. Přitom trosky, o kterých mluvíte, by se v budoucnu měly stát základním kapitálem města, který lze nejvýhodněji zúročit.

Velká posádka sovětských vojsk, další obrovský vojenský prostor v dohledu, také tyto dvě skutečnosti zanechaly na tváři Olomouce nejspíš nesmazatelné stopy...

To jsou věci, na které nerad vzpomínám. Nejde totiž jen o celé zničené části města, byla za ta léta i spousta zločinů, byly i vraždy našich spoluobčanů. Jsem přesvědčen, že něco takového se už nebude opakovat.

Na stesky ovšem není příliš mnoho času. Problémem nejžhavějším bude asi v nejbližších měsících nezaměstnanost. Jak je na ni Olomouc připravena?

Celá naše společnost, zdá se mi, je na nezaměstnanost málo připravena. Především na ni nejsme zvyklí. Nejsme zvyklí na to, že v každé společnosti je určitá část populace, která nikdy pořádně pracovat nebude a měla by tedy být nezaměstnaná. Vůbec nejsme ochotni se za prací stěhovat. V Olomouci teprve začínáme budovat systém sociálních opatření. Jsme si vědomi toho, že v budoucnu může hlavní břemeno tohoto problému spadnout na obce.

Nelze se dnes na Moravě nezeptat na názor na příští státoprávní uspořádání. Co vlastně považujete v tomto směru za rozumné?

Především, co považuji za nerozumné: Za nerozumné mám zřizování dalších orgánů státní správy, které nemají protějšek v samosprávě. Za nerozumné dále považuji, když vláda od stolu vytváří územně správní celky a nebere při tom v potaz názor většiny občanů, kterých se to týká. Naopak za rozumné považuji, aby samosprávné útvary i správní celky vznikaly zdola.

Patří Olomouc ke klidným městům?

Není klidných měst. V Olomouci je navíc v tomto směru iritujícím bodem věznice, která je ve středu města a tvoří dokonce jednu z jeho dominant. Snažíme se tento problém řešit perspektivně i operativně. Nemáme zatím velký úspěch.

Bude Olomouc díky výhodné poloze kandidovat na metropoli Moravy?

Pokud bude někdy v budoucnu Morava opravdu nutně potřebovat metropoli, myslím, že by se nenašlo vhodnější město.

Jak pokračuje ve vašem městě privatizační proces?

Jako každý starosta nebo primátor mám k privatizaci mírně ambivalentní vztah. Na jedné straně ji srdečně vítám, na druhé těžko vysvětluji občanům, proč brzy nebude ve městě žádná opravna obuvi, čistírna, prádelna atd. Opravdu těžko se vysvětluje, že si budeme muset počkat, až ohlásí bankrot devadesát procent butiků, barů a heren, které nám teď ve městě vyrůstají jako houby po dešti. Teprve pak se zřejmě do města vrátí potřebné služby na základě fungování nabídky a poptávky.

Co očekáváte od moravskoslezského vydání LN?

Těším se na spolupráci. Očekávám, že příště budu mít k odpovědi na tak důležité otázky více času než těch dvacet minut, které jsem měl k dispozici dnes.

PTAL SE JIŘÍ P. KŘÍŽ

BEZPROSTŘEDNÍ SVĚDECTVÍ Z CHORVATSKA - PŘIJAT ZÁKON O STÁTNÍ SPRÁVĚ OCHRANY OVZDUŠÍ - KDO ZNEČIŠŤUJE, TEN PLATÍ - BOHATÝ PROGRAM ČNR

Ozvěme se důrazně

PRAHA (lb) - 22.schůzi České národní rady zahájila včera po prázdninové přestávce její předsedkyně Dagmar Burešová. Plenárního jednání, které potrvá do pátku, se účastní i členové české vlády.

Jako výsostně aktuální bod programu bylo hned v úvodu zařazeno vystoupení místopředsedkyně vládního výboru pro mezinárodní vztahy Viktorie Hradské, která přinesla bezprostřední svědectví z Chorvatska. Navštívila je v čele čtyřčlenné delegace utvořené z iniciativy zahraničního výboru ČNR. V Jugoslávii žije třetí největší československá menšina na světě po USA a Kanadě - celkem 50 tisíc Čechů a Slováků. Setkání s krajany v těžce zkoušeném chorvatském Daruvaru - kam se dosud neodvážila žádná oficiální delegace - bylo imponující statečností těchto lidí a současně nanejvýš otřesné. Přitom, jak řekla V.Hradská, ďábelský kruh se roztáčí dále, vše je řízeno zcela racionální snahou rozvinout řetězovou reakci nacionální nenávisti, což může postupně ohrozit stabilitu nejen střední, ale celé Evropy. V. Hradská i někteří poslanci se vyslovili pro urychlenou pomoc a to nejen finanční, sanitární a humanitární (transport starých lidí, dětí a žen), ale i pro pomoc Jugoslávii na mezinárodní politické scéně, kde by se měla česká demokratická politika důrazně ozvat. Konkrétními kroky se zabývá zahraniční výbor ČNR, který je předloží plénu. Ještě v tomto týdnu jsou v ČNR očekáváni chorvatští poslanci.

Ministr životního prostředí ČR Ivan Dejmal odůvodnil vládní návrh zákona ČNR o státní správě ochrany ovzduší a poplatcích za jeho znečišťování.Státní správu vykonávají ministerstvo životního prostředí ČR, nově zřízená Česká technická inspekce ochrany ovzduší, okresní úřady a orgány obce. Zákon, který zahrnuje smogové varovné a regulační systémy a dobře propracovanou stupnici postupného ekonomického tlaku na znečišťovatele, byl přijat.

OHROMNÝ TAHAČ zval včera přespolní i Pražany na první mezinárodní Truck & Country Festival pořádaný 13., 14. a 15. září na pražském Strahovském stadióně. Návštěvníky prý čeká velkolepá show aneb lidová veselice ve stylu country.

Foto Ondřej Němec - LN

Srbský národ vůbec neurazilo, když před časem řekl jeho vůdce Milošević: "Když neumíme pracovat, snad budeme aspoň umět bojovat!", což vhodně navazovalo na jeho předchiozí prohlášení na Kosově poli, že bitva, začatá před šesti sty lety ještě neskončila. Takový způsob promluvy k lidu se ukázal jako výnosný. Pokračovali v něm i další, naposledy Borisav Jović, loňský prezident SFRJ a letošní předseda socialistické (dříve komunistické) strany Srbska, který po podpisu deklarace Evropských společenství o Jugoslávii (1.9.). Prohlásil, že jde o novou rezoluci Informbyra, tedy to nejhorší, čím se stalinský systém snažil zlomit hrdé národy Jugoslávie. Srbové poslouchají takovéto prohlášení svého zástupce v předsednictvu federace (kolektivní hlavy státu) a není jim divné, že dvanáct i pětatřicet zemí (ES a KBSE) se shoduje, a to i ti, kdo určitě nemají v oblasti žádné zájmy.

Lidé v Jugoslávii nemají zatím možnost zastavit se a přemýšlet. To platí pro na obou stranách konfliktu. Proto by první starostí Evropy mělo být uklidnění.

Válka ničí lidi, ale mnoha politikům zároveň umožňuje, aby se drželi tam, odkud by je ekonomicky a vůbec reálně uvažující národ rychle vyprovodil. Stále se potvrzuje, jak lidé mají rádi silné osobnosti bez ohledu na obsah a následky jejich rozhodnutí.

(ey)

V každodennom kolobehu dabingového štúdia STV v Mlynskej doline nebýva zvykom, aby tam zavítali televízne kamery a aby sa o dabovanom diele hovorilo aj v kulbároch. Dôvodo nebol len atraktívny titul, trojdielna filmová podoba chýmeho románu švajcarského prozaika Johna Knittela (1891-1970) VIA MALA. Je ešte jeden dôvod: muž, ktorý v tomto filme hrá - JURAJ KUKURA... Trojdielny film sa pripravuje v slovenskom znení do vyselania, podarilo sa, po čom v Hlavnej redakcii zahraničného vyselania túžili - Juraj Kukura prišiel do Bratislavy do Bratislavy dabovať sám seba.

Nie je to zvláštny pocit? - pýtame sa

Je to zvláštne, ale predovšetkým úžasné. V tom, že to, čo som v zahraničí urobil, vytvoril, môžeme teraz venovať aj našim divákom... A Via Mala bol mimoriadne úspešný film, nepamätám sa na iný, ktorý by mal takú sledovanosť. Len v Nemecku bolo každý večer dvadsaťjeden milión televíznych divákov pri obrazovkách. Postava, ktorú hrám, je veľmi zaujímavá, plná ľudských vášní, nepredpokladaných citov. Z "výšin", ktoré sa spájajú s jeho titulom, zostupuje po schodoch k sedliackej dievčine - a to sa spája s určitým životným poznaním, so zážitkom. Dôležitý je práve ten pocit poznania - či už ako dôsledok happyendu alebo tragédie...

Ako dlho sme sa nevideli?

Sedem rôčikov - cože je to sedem rokov... To je obdobie pôsobenia jedného divadelného intedanta alebo futbalového trénera... Pokračujem v práci. Pamätám sa, ako som po novembrových udalostiach prišiel k Milošovi Pietorovi. Povedal: "Poď ďalej..." - a pokračovali sme v rozhovore, prerušenom pred siedmimi rokmi...

V televízii u našich susedov premietajú teraz päťdielny seriál Traffic, v ktorom tiež hráte...

Tento seriál získal pred dvoma rokmi ocenenie AMY AWARD ako najlepší seriál roku 1989. Hrám tam tiež veľmi zaujímavú postavu, aj práca bola vynikajúca, stretol som sa so skvelými ľudmi. Týmto seriálom sa začalo moje putovanie po svete.

To značí...

Že som nakrúcal v rôznych krajinách a ešte aj budem. Nechcem sa rúhať, som šťastný, že poznávam svet, že mám tú možnosť, že pracujem. Pre mňa je však veľmi dôležité byť doma, s rodinou.

Koľko rokov má váš syn?

Filip má trinásť rokov. Veľa športuje, je to dobrý chlapec. Pomaly sa mi stáva otcom... Vie sa rozhodovať hlavou. Je to dobrý kamarát. Ako sa pozerá na vašu profésiu?

Sám ju už na vlastnej koži okúsil. Vo Vojvodkyni z Amalfi v réžii Petera Zadeka hral môjho syna. Myslím si, že vie o čo ide. Ja sa však nevzdávam, že existuje veľa zaujímavých možností nebyť hercom...

Stále hovoríme o televízii, o filme, prejdime nachvíľu na jevisko divadla...

Štyři roky som bol angažovaný v divadle, v ktorom bol intendantom Peter Zadek, pracoval som s režisérom Savarym. Na západe nie je zvykom viazať sa na jednu scénu. Nazdávám sa, že to nie je zdravé. Pracoval som sedem rokov v jednom divadle v Bratislave a už som si kládol otázku: toto má byť môj koniec? Zmena prináša istú cirkuláciu nových síl, umeleckých provokácií. Vždy som koketoval s myšlienkou, nebyť stále v divadle. Teraz raz do roka hrám v divadle, zvyšok nakrúcam. A medzitým, keď mi čas dovolí, hrám tenis, behám so psom von...

Žijete v Hamburgu, zvykli ste si na veľkomesto?

Vždy som si myslel, že budem bývať na okraji mesta, že budem mať pri dome záhradu. Bolo to inak. Ale mám rád mesto, autá na ulici, rád počúvám, ako mesto dýcha, je krásne ísť ráno o sedmej po Park Avenue v New Yorku, keď sa prebúdza a ja len tuším, čo všetko sa tam v noci odohralo... Vidíte, stal sa zo mňa mestský človek.

Čo je pre vás veľmi dôležité?

Neviem to presne konkretizovať. Vydal so sa na jednu cestu, chcel by si sa dostať ďalej, mať ešte možnosti dokázať, aký som dobrý, služiť pritom slovenskej kultúre. Azda nezáleží na tom, kde človek pracuje, hlavné je, aby sa vedelo, odkiaľ človek pochádza, kde má svoje korene.

Čo vám príde na myseľ, keď sa povie Bratislava?

Mladosť...

Divadlo?

Miazga...

Film?

Droga...

Syn?

Život...

Láska?

Láska...

Aký je pre vás dnešný septembrový deň?

Pracovný, príjemný. Ale uvedomujem si pritom, že dnes má moja manželka narodeniny a ja nie som doma... Nemôžem si pritom nespomenúť, ako som sa ženil. Skúšali sme v divadle Oidipa, myslel som si, že budeme včas hotoví. Kdeže. Ženil som sa v pauze...

Navonok sa velmi nezmenil. Vysoký, štíhly, vlasy už trochu prešedivené, stále rovnaký pohlad a úsmev...

Zmenili ste sa?

Veľa sa zmenilo. Túžba niečo mať, vlastniť - to už necítím. Som opäť úplne na začiatku cesty, to čo robím, sú prvé kroky... Viem si oveľa viac vážiť priateľstvo - je ho značne menej než som si myslel...

Vraciate sa do Hamburgu?

Nie, do Zürichu, kde hráme v rámci 700 výročia Švajčiarska hru Mythenspiel Stephana Mayera. Štrnásteho septembra letím do Mexika, kde budem nakrúcať ďalší seriál. Tak to ide stále, je to tak dobre.

NINA LITSCHAUEROVÁ

ABUJA - Americký viceprezident Dan Quayle v pondělí v nigerijské Abuji podpořil snahy afrických zemí o demokratizaci a přislíbil podporu Washingtonu kontroverznímu plánu vojenské vlády v Nigérii na předání moci do rukou civilistů. Podle jeho slov budou USA podporovat celoafrický proces nahrazování autoritativních politických systémů založených na vládě jedné strany demokratickými vládami. Upozornil však, že jeho země by přivítala "určité vnitřní reformy" výměnou za zachování americké pomoci. Tlumočil též zájem Washingtonu na konečném vyřešení politické krize v Libérii, kde od roku 1989 trvá občanská válka.

Uvedení polského DEKALOGU na našich televizních obrazovkách (od zítřka na F1 každý čtvrtek od 21.05 hodin) je velkou kulturní událostí. Ale svět chce být zřejmě i nadále klamán: podle sociologického průzkumu televizních diváků např. filmy Amatér i Ať žije paní! zaznamenaly záporné hodnocení. Snad průzkum není zcela reprezentativní; třeba lidé, jimž se tyto obdivuhodné filmy zamlouvaly, o tom nikomu cizímu nic neřekli... Každopádně divák Dekalogu, tohoto navenek nenápadně skromného, ve skutečnosti ohromného díla, při opravdovém prožití jednotlivých příběhů, slovy Jiřího Koláře, "bude muset vzít rejžák, hadr s čistou vodou a strašlivě v sobě drhnout" .

Nápad natočit deset televizních hodinových příběhů měl Krzysztof Piesiewicz , spoluautor DEKALOGU (1987-89), varšavský advokát, renomovaný obhájce z polských procesů s oponenty režimu v 70. letech. Polský filmový režisér Krzysztof Kieslowski (nar. 1941) v době výjimečného stavu chtěl natočit dokument o politických procesech, nikdy se k jeho realizaci nedostal, ale poznal Piesiewicze, spoluscenáristu většiny svých dalších filmů. Tehdy se našli dva lidé, rozdílní profesním a kulturním zázemím, které pracovně i přátelsky spojil stejný názor na život. Každý z komorních příběhů je neviditelně předznamenán přikázáním z křesťanského Desatera, zároveň se odehrává na varšavském sídlišti. Tato myšlenka a hlavně název celého cyklu (jde o samostatné filmy) dílem podráždily polskou veřejnost, která instinktivně očekávala recepisné návody a odpovědi, zatímco DEKALOG s dospělým divákem rozmlouvá jako rovný s rovným a předkládá pouze otázky. Výborně byl celý cyklus přijat v liberálních zemích - ve Francii a Itálii, ale i v puritánštější Anglii, Německu, Dánsku a Finsku. Takové filmy - v dnešní uspěchané, povrchní době - už vlastně nikdo netočí. A tak Kieslowski, který od začátku neústupně sleduje základní myšlenky (chování, volbu, vztahy) o ničem menším než o lidském životě, získal k vlastnímu údivu vynikající úspěch v zahraničí. Za rekordní příjmy z prodeje polských filmů v posledních letech vděčí domácí kinematografie hlavně Kieslowského novým filmům, ověnčeným mazinárodními cenami, ale i jeho starším snímkům, které se teprve teď rozletěly do světa. Programový pesimista, ve skutečnosti moderní romantik Kieslowski s Piesiwiczem si uvědomili, že lidé během každodenního, často dutě prázdného, stereotypního života, marně zaplňovaného "zábavou" a různými formami úniků, něco důležitého ztratili. (Zcela jiným způsobem totéž téma zpracoval Jiří Barta ve svém jedinečném Klubu odložených (1989). Mimochodem: i Barta má v sobě nějaký vnitřní kompas a také povahou je Kieslowskému příbuzný.)

Lidé totiž zapomínají, co je dobré a co zlé. Znamenitý filmař s netypickým právníkem se vrátili k základním pravdám, na nichž kupodivu stojí svět. Nezajímaly je přitom tzv. morality, ale kolem etiky nenápadně brousili od začátku do konce. Žádný z filmů nemá nic společného s příkazy nebo zákazy. Kieslowski pouze připomíná: vedle vás žijí lidé. To, co děláte, se netýká jen vás, ale i těch, kteří jsou blízko, nebo kousek dál, nebo dokonce i těch, jejichž přítomnost ani netušíte .

Rok a dva měsíce trvalo natáčení, všech deset příběhů - od prvního dramatu k poslední komedii - vzniklo v jedné produkci, a kromě toho z páté části autoři vytvořili dlouhometrážní Krátký film o zabíjení a z šesté Krátký film o lásce. Kieslowski si přinesl z dlouholeté praxe dokumentaristy (i v tomto oboru se prosadil v mezinárodním kontextu) osobitý filmařský charakter, který aplikoval na hranou tvorbu. Podstatná jsou pro něho věrohodnost a myšlenka, nikoli základní diktát většiny současných filmů: akce. To ovšem neznamená, že v Kieslowského filmech se vůbec nic neděje. Je možné dívat se na ně bez hlubokých úvah a sebezpytování, ale kdo bude chtít, může přemýšlet o tom, čeho se týkají.

PETR ZVONÍČEK

Sovětští politici nyní přiznávají, že idea našeho ministra zahraničí vyslovená už před delší dobou, je myšlenka se šarmem. V podstatě jde o to, že dodávky našeho zboží, zvláště potravin do SSSR bude úvěrovat Západ a my za získané devizové prostředky můžeme modernizovat naše podniky nákupem západní technologie. Trojúhelník pomoci a spolupráce, jak se nyní ukazuje, měl své odpůrce v sovětských pučistech ministerským předsedou Pavlovem počínaje. Gorbačov, Pankin, Kozyrev a další uvádějí, že sovětští konzevativci "chtěli odmítáním západního financování československých (ale i polských a maďarských) dodávek trestat své bývalé satelity za drzost, s jakou se osamostatnily." Po krachu pučistů získává myšlenka Dienstbierova trojúhelníku stále větší půdu nejen pro svou ekonomickou funkčnost, ale také pro výrazné rysy širší mezinárodní spolupráce, nesoucí dividendy i stabilizačně-bezpečnostní. To vedlo britského ministra zahraničí Hurda ke slovům o naprosté podpoře a nikoli jen sympatiích a také k výraznému posunu v názorech francouzského ministra Dumase žádoucím směrem. Jak velký to je posun (po kritice francouzských postojů v minulých dnech) se teprve uvidí.

Když se Dienstbier setkal s Gorbačovem, požádal ho o pomoc československým historikům pro přístup k sovětským archivům. M. Gorbačov slíbíl, že vydá příslušné pokyny a zdůraznil, že by SSSR a ČSFR měly jednat o vytvoření společné komise historiků. "Upozornil jsem na to, že nám nejde jen o rok 1968, ale také o rok 1948 a jiné uzlové body našich vzájemných vztahů. Michail Gorbačov to podpořil," řekl Jiří Dienstbier. Na otázku zpravodaji LN, zda spolu hovořili také o problematice takzvaného zvacího dopisu, náš ministr zahraničí odpověděl: "Já sám jsem osobně přesvědčen, že zvací dopis nikdy neexistoval a prezident Gorbačov řekl, že v životě žádný neviděl. Zvací dopis je naprostá nelogičnost, protože sovětskou armádu nemůže pozvat několik lidí."

JAN PETRÁNEK, JAROMÍR ŠTĚTINA, Moskva

Na vystoupení J. Svobody reagoval M. Kraus: podle jeho názoru předseda KSČM vyhrotil již celou řadu sporů a s Demokratickou levicí přímo odmítá diskutovat. Kdyby hlasování o důvěře předcházela demokratická diskuse, výsledek by byl patrně jiný.

ČNR dále schválila zákon o státním fondu tvorby a ochrany životního prostředí ČR, zákon o předškolních a školských zařízeních a zákon o platových poměrech soudců, notářů a justičních čekatelů.

Sucho na Dunaji

BRATISLAVA - Po nedávném povodňovém stavu je dnešní stav hladiny Dunaje v Bratislavě jen 80 centimetrů a má klesající tendenci. Pro nedostatek vody musela československá plavba dunajská zrušit denní plavby rychlolodí Meteor z Bratislavy do Vídně a zpět. Aby však zájemci nepřišli o možnost navštívit Vídeň i lodí, ČSPD zorganizovala kombinovanou cestu osobním plavidlem Moskva s nižším ponorem do Heinburgu, odkud je odveze autobus do Vídně.

BRNO (in) - Oddělení trestné činnosti mládeže brněnské policie eviduje nyní kolem 300 aktivních narkomanů. Převážně jde o čichače toluenu, sběratele halucinogenních hub, pojídače prášků a tzv. pervitinisty, tedy konzumenty metanfetaminu, užívaného už německými letci za II. světové války.

"Brno je zatím stále rok nebo dva za Prahou", lakonicky hodnotí tuto situaci kpt. M. Vojanec. Předpovědi o chystané invazi překupníků, obchodníků s tvrdými drogami a o Brnu jako českém Amsterodamu se zatím stále nepotvrzují. Neexistuje dokonce ani "řádný" trh omamných látek, které si členové komunity vyměňují po způsobu koňských handlířů.

Co ovšem není, může být a pravděpodobně bude. Proto se už od března formuje vedle zmíněných oddělení trestné činnosti mládeže s městskou a krajskou působností také specializovaná expozitura federální kriminální policie, která se má vedle terorismu, padělání bankovek, nelegálního obchodu se starožitnostmi a trestnými činy našich občanů v cizině (a naopak) zabývat i tzv. velkou narkomanií. Zejména v těch případech, kdy její dosah nebo kořeny přesahují státní hranice. Už nyní má ostatně policie poznatky o úspěšném vývozu pervitinu do Rakouska a Itálie a jeho producenti mohou tedy začít vystupovat jako nákupčí importovaného zboží. "Nemáme zatím žádné poznatky o výskytu tvrdých drog", říká kpt. Petr Dvořák, který je pověřen řízením nové expozitury. "Ale to je podle mě otázka času, možná jednoho roku, možná jednoho měsíce. Naše pracoviště je kádrově obsazeno asi z jedné třetiny, takže ani nemůžeme hovořit o nějakých ukončených případech. Zato máme leccos v rozpracování, ať jde o vývoz pervitinu, pašování starožitností a nebo obchod s bílým masem."

Kromě očekávaných metamorfóz této části podsvětí je pro kriminalisty z oboru zdrojem starostí i novelizace trestního řádu z loňského roku, která příliš nebere v úvahu konec idylických časů císaře Čikuliho. Podle nového znění paragrafu 187 např. není trestné přechovávání drog, ale přechovávání drog pro jiného . "Mám za to, že zákonné úpravy mají předbíhat očekávanou expanzi narkomanie, ale nemohu je tak hodnotit" soudí shodně pracovníci obou "protidrogových" oddělení v Brně.

První konkrétní výsledky expozitury se očekávají už v nejbližších týdnech. Jde o jedno z nejsilnějších pracovišť tohoto typu, budovaných po celé republice.

OSTRAVA (mot) - Asi 13 až 15 tisíc důvěřivých zákazníků naletělo dvěma falešným firmám, proti jejichž šéfům bylo nyní zahájeno trestní řízení. "Firma" Curriere Agence měla za poplatek 100 Kčs zprostředkovávat práci a kontakty v zahraničí, ovšem do přímého styku se svými zákazníky ani jeden z šéfů z Havířova a Karviné nikdy nepřišel.

Díky inzerci a rozeslaným dotazníkům dokázali z občanů vylákat přes 1,1 milionu korun, nicméně v okamžiku, kdy bylo jejich konto u komerční banky v Karviné zmrazeno, činil zůstatek 239 306 korun. Podvodníci utratili 860 tisíc a nyní už jsou ve vazbě. Propracovali v podstatě anonymní síť zprostředkovatelů (mezi nimi jsou lékaři i právníci), kteří za provizi 30,- Kčs a ovšem v dobré víře, že firma je legální, inzerovali v místním krajském i centrálním tisku sami. Dosud je jich známo 60, odhad je 200. Trestní stíhání je obtížné, vyslechnout 15 000 osob je prakticky nemožné.

Druhý případ se týká firmy NECC Build, reprezentované jedním mužem v podmíněném trestu, která se odtrhla v květnu od Curriere Agence, vydávala se za kanadskou a od 300 lidí vylákala po 50 Kčs za zprostředkování práce do JAR. Na území ČR však podle sdělení ministerstva práce a sociálních věcí ČR nemá žádná soukromá společnost povoleno zprostředkovávání práce do zahraničí. Je to výhradně záležitostí úřadu práce.

Na mozartovském maratónu se představilo další z předních těles - ORCHESTRA FILARMONICA DELLA SCALA. Pod taktovkou světoznámého dirigenta Carla Maria Giuliniho zazněla dvě velká díla dvou mistrů. V první polovině to byla Mozartova Symfonie C dur zvaná Jupiter, kterou napsal roku 1788 jako jednu ze tří posledních symfonií; jde tedy o zcela zralé dílo. První tři věty mají majestátní a závažný charakter (včetně menuetu), teprve ve finále poznáváme radostného a spontánního Mozarta.

V druhé části večera přišla na řadu Beethovenova 7.symfonie A dur op.92, kterou Richard Wagner nazval "oslavou tance". Po pomalém úvodu následuje radostný tanec; druhá věta, variační, je dokonale promyšlena a vystavěna, poslední dvě věty strhnou svým nábojem.

Orchestra Filarmonica della Scala je poměrně mladé těleso, podnět k jeho vzniku dal Claudio Abbado roku 1982. Orchestr spolupracuje s nejvýznamnějšími světovými dirigenty jak v oblasti operní, tak symfonické. Současným šéfdirigentem je Riccardo Mutti. Bylo patrné, že orchestr je na spolupráci s C.M.Giulinim zvyklý. Dirigent nemusel plýtvat gesty, a přesto hráči stoprocentně splnili jeho požadavky. Pražské publikum tedy mělo možnost poznat orchestr, jehož interpretace se vyznačuje vynikající úrovní.

Na mozartovském festivalu nemůže chybět ani legendární DON GIOVANNI. Tentokrát jej mohli milovníci opery slyšet ve vinohradském divadle v podání zahraničních sólistů a Wiener Akademie pod vedením dirigenta Martina Haselböcka . Soubor se věnuje interpretaci hudby baroka a klasicismu, a to na kopiích historických nástrojů. Don Giovanni hraný "dobovým" způsobem poskytuje neobvyklý zážitek, byť zároveň přináší i určité nevýhody (nástroje se snadno rozlaďují).

Sólisté podali vesměs rovnocenné, vysoce kvalitní výkony úrovni. Zvlášť zaujali Pietro Spagnioli (Leporello), Soile Isokoski (Donna Elvíra), Monica Pick Hieronimi (Donna Anna) a Albert Dohmen (Don Giovanni). Všem byl společný vtip a lehkost, s jakou v režii Rudolfa Christiana Sausera ztvárnili své role. Kéž bychom nemuseli na podobná představení čekat až do dalšího výročí...

(hsj)

MANILA - Po domácku vyrobená nálož včera vybuchla před budovou filipínského Senátu při shromáždění zorganizovaném prezidentkou Corazon Aquinovou na podporu smlouvy o amerických základnách. Tři lidé byli zraněni. Přes paniku vyvolanou výbuchem a prudký monzunový déšť shromáždění asi 200.000 lidí pokračovalo. C. Aquinová byla v okamžiku výbuchu v budově Senátu.

Filipínský viceprezident Salvador Laurel včera varoval, že odmítnutí nové dohody o amerických vojenských základnách na Filipínách by mohlo vyvolat neklid v armádě, která stála v posledních pěti letech za šesti pokusy o převrat. Poškodí to naši ekonomiku, poškodí to naši národní bezpečnost a v armádě to může vyvolat neklid, prohlásil.

Zahraniční výbor filipínského Senátu v pondělí hlasoval proti ratifikaci nové smlouvy, podle níž se prodlužuje pronájem základny Subic Bay Spojeným státům o dalších deset let. Proto svolala prezidentka Aquinová před budovu Senátu masové shromáždění na podporu smlouvy s USA. Mluvčí prezidentky oznámil, že Aquinová hodlá k otázce základen vyhlásit referendum. Filipínská armáda je na americké vojenské pomoci výrazně závislá.

Všechno včera na brněnském výstavišti prozrazovalo, že zahájení 33. mezinárodního strojírenského veletrhu je doslova za dveřmi. Před dnešním slavnostním přestřižením pásky pracovníci domácích i zahraničních firem dokončovali poslední úpravy stánků i expozic na volné ploše. Třílistá vrtule větrné elektrárny V 75 z vítkovické mostárny P3 ve Frýdku-Místku měla poslední zkoušku v mírném zářijovém větříku. Je schopna výkonu 75 kilowatthodin při plně automatizovaném provozu (sama se natáčí i ve směru větru) při proudění vzduchu od 4 do 24 metrů za sekundu.

FOTO:ZDENA KAŠKOVÁ

MEZINÁRODNÍ DEN PROTI GABČÍKOVU, vyhlášený Světovým fondem na ochranu přírody (WWF) připadl na včerejšek. Na nebezpečí této gigantické stavby se rozhodli upozornit i aktivisté sdružení Děti Země, Ekologické společnosti a Pražských matek. Na několika místech v Praze sbírali podpisy pod petici požadující zastavení veškerých prací na Gabčíkovu a ustavení nezávislé komise, která by posoudila předložené varianty řešení. Své stanovisko vydala i česká zemská organizace Strany zelených. (dr)

Foto Petr Kubín - LN

PLNĚNÍ GENERÁLNÍ DOHODY

Mzdy nerostou?

PRAHA - Přípravou na jednání federální Rady hospodářské a sociální dohody, která by měla 17. září zhodnotit plnění Generální dohody, se včera v Praze zabývalo prezídium České a Slovenské konfederace odborových svazů. Zástupci ČSKOS chtějí na tripartitní radě navrhnout postup, jak do konce roku naplnit Generální dohodu, jejíž realizace je v některých článcích ohrožena. Budou např. doporučovat přijetí mechanismu valorizace příspěvku v nezaměstnanosti. Prezídium také upozornilo, že se nevyužívají možnosti růstu nominálních mezd.

CO ASI Michail Gorbačov účastníkům mezinárodní konference o lidské dimenzi pořádané včera v rámci KBSE zrovna říká?

Telefoto ČTK/AP

K ÚČASTNÍKŮM MEZINÁRODNÍ konference o lidské dimenzi pořádané 10. září v rámci Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě promluvil svazový prezident Michail Gorbačov.

Foto ČTK

TBILISI - Na tisíc demonstrantů, kteří se domáhají demise gruzínského prezidenta Zviada Gamsachurdii, včera vybudovalo na Rustaveliho třídě v Tbilisi barikády. Policie sledovala jejich budování, ale nezasáhla. Jsou však obavy, aby nevypukly srážky mezi Gamsachurdiovými stoupenci a odpůrci. Zastánci prezidenta, kteří uspořádali v pondělí na jeho podporu v Tbilisi shromáždění, na prezidentovu žádost totiž rovněž zůstali v ulicích. Odpůrci začali stavět zátarasy na hlavní třídě poté, co se v Tbilisi rozšířily zprávy, že Gamsachurdia hodlá silou skoncovat s jejich demonstracemi, které již trvají několik dní. Opozice Gamsachurdiovi vyčítá přílišné autoritářství a tlak jak na sebe tak i na národnostní menšiny. K těmto obviněním se po nezdařeném puči v SSSR přidalo další, že totiž jeho osnovatele podpořil. Také Rusko v pondělí kritizovalo Gamsachurdiu, že pošlapává lidská práva v Abcházii a Jižní Osetii, kde žijí negruzínské národnostní menšiny. Poměrně nepříznivě se na jeho adresu vyslovila i skupina členů amerického Kongresu USA, která o víkendu navštívila Gruzii.

JOHANNESBURG (Reuter) - Ozbrojení policisté jezdí ve vlacích do Soweta a zpět a vojáci hlídkují v černošských oblastech, aby utlumili politicky motivované bitky, v nichž včera přišlo o život šest osob. Počet mrtvých se tak od neděle zvýšil na 78.

Tři ženy byly zabity, když nezjištěný střelec zamířil na cestující před nádražím v Sowetu. Tři další osoby byly podle sdělení policie usmrceny v sídlištích východně od Johannesburgu. V pondělí pozdě v noci byli zastřeleni tři cestující ve vlaku, který převáží dělníky z Johannesburgu do Soweta.

"Posilujeme hlídky ve vlacích a na nádražích. Naši lidé se mísí mezi cestující," řekl policejní mluvčí v Sowetu. Policisté v civilu se podle jeho slov pokusí zabránit tomu, aby se opakovaly masakry ve vlacích, jimž letos padlo za oběť už mnoho lidí. Policie sdělila, že v pondělí v noci byli lidé zastřeleni nebo ubiti i v dalších sídlištích v okolí Johannesburgu a další zemřeli v nemocnici na následky zranění, která utrpěli ve dvou dnech krveprolévání.

Bělošští i černošští političtí předáci se domnívají, že cílem zabíjení, k němuž dalo podnět nevyprovokované zastřelení 24 stoupenců hnutí Inkatha v neděli, je zmařit mírový plán, jenž má být podepsán v sobotu. Přes 3000 lidí zahynulo v politicky motivovaných soubojích za poslední rok, především mezi stoupenci strany Inkatha zuluského vůdce Mangosutha Butheleziho a Afrického národního kongresu Nelsona Mandely.

V ekonomických slovnících, vydaných ve světě v letech šedesátých a sedmdesátých, slovo privatizace stěží nalezneme. Zato v 80. letech se tento pojem stává velmi frekventovyným a stoupenci státního vlastnictví mají stále větší problémy s obhájením jeho "výhod". Dávají se pomalu a neochotně na ústup, ale nechtějí vyklidit všechny pozice. Za jednu z domén státu ještě považují situace, kdy se v určitém odvětví obtížně prosadí konkurence, protože podnikání v něm vyžaduje příliš velký kapitál. Dříve to býval argument pro postátnění, neboť veřejnost ještě věřila, že podnik, řízený státní byrokracií, bude ke spotřebitelům benevolentnější, než soukromé firmy s monopolním postavením.

Poučný je případ dvou australských leteckých společností, popsaný D. Daviesem v časopise Journal of Law and Economics - státní TAA a soukromé Ansett ANA. Australská vláda regulovala jejich činnost do takové míry, že znemožnila jakoukoli konkurenci ve vnitrostátní letecké dopravě, kde obě podnikaly. Žádná z obou společností nesměla překročit stanovené kvóty letové kapacity a počtu leteckých linek. Vláda jim regulovala ceny. Dokonce vyžadovala, aby používaly stejný typ letadel. Žádná z nich nesměla provozovat leteckou dopravu na mezinárodních linkách a zároveň vláda nepovolila žádné třetí letecké společnosti provozovat leteckou dopravu na vnitrostátních linkách. Postavení obou společností bylo tedy monopolní, jakákoli konkurence zvnějšku i mezi nimi navzájem neexistovala. Očekávali bychom, že i jejich výkony budou zhruba stejné. Jenže omyl - soukromá společnost Ansett ANA zaměstnávala na přepravu srovnatelného nákladu a počtu pasažerů téměř poloviční počet zaměstnanců ve srovnání se státní TAA a měla značně nižší náklady. Proč byla řízena efektivněji? Akcie Ansett ANA byly v soukromých rukou, jejich majitelé by se jich začali zbavovat, jakmile by společnost přestala vykazovat zisk, srovnatelný s jinými odvětvími, a začali by nakupovat akcie jiných soukromých firem. Pokles jejích akcií by umožnil jejich snadné skoupení některou skupinou silných akcionářů, kteří by společnost ovládli, její vedení vyměnili a nahradili novým, které by jejich levně nabytý majetek lépe spravovalo. To tedy nutilo vedení společnosti Ansett ANA, aby přes své monopolní postavení hospodařilo přinejmenším stejně efektivně, jako firmy v odvětvích s dostatkem konkurence. Mezitím vedení státní TAA bezstarostně utrácelo peníze svých vlastníků - daňových poplatníků (kteří neměli jinou možnost, než platit daně) na vlastní bohatou reprezentaci, vydržování přebujelé administrativy a na zvyšování své obliby u zaměstnanců. Rozdíl v hospodaření obou společností plynul z toho, že Ansett ANA byla pod kontrolou svých vlastníků, kdežto TAA byla pouze pod kontrolou svých managerů.

Státní podniky se z pochopitelných důvodů obávají toho, že se dostanou pod kontrolu soukromého vlastníka. Ten již nebude ochoten zaměstnávat nadbytečné pracovníky ani platit zbytečnou či nekvalitní práci. S ním nebude tak snadná domluva jako s ministerstvem nebo obecním úřadem. A proto nejprve ven z malé privatizace! Velká privatizace totiž přece jen nabízí více možností, jak uniknout z kontroly vlastníka. Nejnovějším příkladem této snahy jsou malé vodní elektrárny, jejichž zaměstnanci projevili dojemnou starost, aby se tato vodní díla nedostala prostřednictvím aukce do "neodborných rukou". Co kdyby nový vlastník projevoval tu "neodbornost", že by požadoval od svých zaměstnanců kvalitnější výkony? Naštěstí ministerstvo pro privatizaci nedovolilo, aby se tento případ stal precedentem pro další úniky z aukcí.

Před schválením zákona o malé privatizaci se nás vedoucí prodejen snažili přesvědčit, že jen oni jsou ti praví odborníci schopní je dále provozovat. Nepodařilo se jim to. Dnes, na začátku velké privatizace, jsme svědky podobných pokusů ze strany podniků. Objevují se názory, že vedoucí pracovníci by měli být zainteresováni, připoutáni k podniku vlastnictvím jeho akcií. Proč ne, ale nikoli ti, kdo dnes podniky vedou. O tom, zda zůstanou na svých místech, nesmí rozhodovat oni sami ani ministerští úředníci, ale jedině nový vlastník. Pouze on může také rozhodnout, zda a do jaké míry zainteresuje managery případně ostatní zaměstnance vlastnictvím části akcií a pouze on má rozhodnout o případné emisi a prodeji i takových akcií.

Zůstanou-li podniky pod kontrolou svých managerů a zaměstnanců, jejich chování se oproti dnešku významně nezmění. Jejich vedení bude v koalici se zaměstnanci soustřeďovat svou energii na vymáhání různých forem pomoci od resortních ministerstev a ta budou v jejich zájmu prosazovat přerozdělování prostředků státního rozpočtu a úvěrové soustavy. Má-li dojít k pozitivní změně systému, musí se podniky dostat pod kontrolu vnějšího, na podniku nezávislého vlastníka.

Zákon o velké privatizaci bohužel nevymezuje dost jasná pravidla pokud jde o privatizační metody a svěřuje příliš mnoho do rukou tvůrců privatizačních projektů, což jsou většinou podniky samy. Kupónová metoda se, jak se zdá, netěší velké oblibě ani u podniků, ani u resortních ministerstev. Pomineme-li zájem podniků uniknout z kontroly vnějšího vlastníka, nepustit "do rodiny" jiné, kteří by snad chtěli zasahovat do jejich "vnitřních záležitostí", je hlavním, a nutno přiznat že racionálnějším důvodem to, že prodej x akcií za kupóny nepřinese podnikům tolik potřebný kapitál. Když část podniku koupí zahraniční firma, peníze za akcie sice nepřijdou podniku, nýbrž fondu národního jmění, ale je vysoce pravděpodobné, že firma bude do podniku dále investovat. Problém je, že podniky si hledají a vybírají zahraničního partnera samy. Kde je záruka, že vyberou partnery kapitálově silné a technologicky perspektivní, ochotné do podniku investovat fyzický i lidský kapitál? V zájmu vedení podniku je získat pro podnik kapitál, ale také udržet se na svých místech, a budou upřednostňovat toho partnera, který jim to slíbí. Spojení podniků se zahraničním kapitálem musí být státem a veřejností kontrolované. Proč není důsledně využíván tendr nebo aukce metodou zalepené obálky? Budou mít ministerstva pro privatizaci dost sil a času k tomu, aby tento proces udržely pod svou kontrolou?

ROBERT HOLMAN

Federální ministerstvo financí

VŠE Praha

PRAHA (pal) - "Můžeme veřejnost uklidnit: Francouzská knihovna se zavírat nebude," prohlásili na včerejší tiskové besedě zástupci Francouzského institutu. V brzké budoucnosti by toto významné knihovní centrum se 4000 stálými čtenáři mělo dostat nové zařízení, počítačový informační systém a stovky nových knih. Francouzská kulturní mise u nás nezahálí ani v jiných ohledech. Právě probíhajícího festivalu Evropa Mozart - Praha využila k prezentaci několika francouzských hudebních těles: od 14. do 22. září se na pražských koncertních pódiích představí komorní orchestr z Auvergne, Pařížský orchestr aj. soubory. Do programu festivalu patří také čtyřdenní přehlídka mozartovských filmů a videosnímků, již zahájí 23. září projekce Kouzelné flétny I. Bergmana. V mnohostranné nabídce Francouzského institutu zaujmou jistě také intenzivní jazykové kurzy (zápis do konce září).

Předplatitelé Lidových novin budou mít ve IV. čtvrtletí 10% slevu na knihy z našeho nakladatelství.

Výhoda předplatného: jedny noviny týdně zdarma.

Od té doby, co centrální banky začaly vydávat bankovky a obchodní banky začaly poskytovat půjčky, si ekonomové a bankéři lámou hlavy, jak zabránit úpadkům bank. Problém je už dvě stě let v tom, že obchodní banky poskytují půjčky ve výši, která několikanásobně převyšuje hotovost, kterou drží, tedy její rezervy. V období hospodářského rozmachu to nevidí, problémy nastávají za krize, kdy podniky nejsou schopny splácet své půjčky a banky se dostávají do obtíží. Pokud veřejnost ztrácí důvěru v některou banku, potom hotovost, kterou má banka k dispozici, většinou nestačí k uspokojení vkladatelů, kteří hromadně vyzvedávají své vklady. Často nestačí ani pojištění vkladů nebo státní ručení za vklady.

Běžná banka tak nevyhnutelně čelí dvěma druhům rizika. První riziko se týká investičních půjček. Který dlužník je spolehlivý a který nikoli? Je odhad úspěšnosti výrobního programu, na který si hodlá půjčit, správný? Spolehlivou budoucnost přitom nezajistí bezrizikové půjčky, banka většinou jen přijde o možný zisk. Navíc není znám žádný spolehlivý způsob jak poznat bezrizikovou půjčku.

Druhé riziko se týká chování vkladatelů, které je ještě méně odhadnutelné než riziko poskytování půjček. Usoudí-li majitel vkladu, že jeho banka se dostává do obtíží, první co udělá bude, že své vklady vyzvedne. Dozví-li se většina vkladatelů, že banka nebo banky poskytly "špatné půjčky" dochází k bankovní panice. Tradičním domovem bankovních panik jsou Spojené státy, kde pravidelně propukají paniky, ve kterých uváznou desítky bank.

Někdy stačí maličkost: v lednu 1991 propukla na východě USA bankovní panika, když jméno a budovu banky, která byla bez jakýchkoli obtíží, ukázali v několikasekundovém záběru mezi krachujícími bankami. Druhý den stála před dveřmi této banky fronta vkladatelů čekajících na to, aby vyzvedli své vklady.

Není náhodou, že popsané potíže mají banky po celém světě: za první pololetí vykázalo ztráty ze "špatných půjček" všech pět hlavních anglických bank. Pravděpodobně neexistuje způsob jak vyloučit uvedená rizika pro banku, která přijímá a vyplácí vklady o fixované hodnotě, resp. poskytuje investiční půjčky podnikům.

Východisko přesto existuje a zní: přestat poskytovat půjčky a zastavit přijímání fixovaných vkladů. Co potom banka dělá? Jak výrobci získávají dodatečný kapitál?

Podniky získají potřebný kapitál vydáváním akcií nebo obligací. Výhodou takového systému je, že rozhodnutí o půjčce nezávisí na bance, nýbrž je "schváleno" kapitálovým trhem. Podnik získá ne tolik, kolik mu úředník přidělí, nýbrž pouze tolik, kolik budou jednotliví kupci ochotni za nové akcie nebo obligace zaplatit na burze. Riziko přitom nenese jedna samotná banka, nýbrž je rozloženo mezi velké množství jednotlivých kupců. Pokud podnik zkrachuje, majitel 1% akcií bude ohrožen vlastním bankrotem méně než banka, která poskytla a ve svých aktivech držela celou půjčku.

Namísto vkladní knížky nebo depozitního certifikátu si vkladatelé kupují akcie banky, které se také říká vzájemný fond. Ze svého podílu mohou vyzvedávat hotovost a vypisovat šeky jako z normálního vkladu. Co je na první pohled nezvyklé - nemáte vkladní knížku s vkladem 10 000 Kčs, nýbrž podíl oceněný aktuální cenou na trhu. Hodnota podílů se mění, tak jak kolísají ceny akcií, které vzájemný fond drží. Zkušenosti z mnohaleté existence vzájemných fondů ovšem ukazují, že toto kolísání je - při vhodně zvolené struktuře cenných papírů - minimální. V USA, kde krachují stovky bank ročně, zatím nedošlo k významnějšímu úpadku vzájemného fondu.

Dalšími výhodami uvedeného uspořádání je i to, že vkladatelé podílníci vzájemného fondu nejsou motivováni k vybírání vkladů, neboť hodnota jejich podílu není fixní. Fond se nemůže dostat do finančních potíží jako banka, protože vždy může prodat své akcie za jejich tržní hodnotu. Žádný "trh pro bankovní půjčky" neexistuje.

Takový systém má i tu přednost, že zvýší počet bank a soutěž v bankovním systému. Banka nebude muset být velká (s velkým rizikovým fondem) aby jí nehrozil bankrot. I malé banky mohou kupovat rizikové a ziskové akcie. Budou-li držet širokou skladbu aktiv, ztráta z jedné akcie se vyrovná ziskem z akcie druhé.

Přednosti uvedeného systému se jasně ukázaly na začátku letošního roku. Zatímco tradičním způsobem pracující britské banky se potýkají s "neřešitelnými" problémy, tzv. building societies, které pracují na podobných principech, jaké jsem uvedl výše, vykázaly přírůstek zisku. Podobným směrem se bude zřejmě ubírat i připravovaná reforma amerického bankovnictví.

Uvedené uspořádání je přinejmenším důvodem k zamyšlené pro naše banky a bankovní regulátory. Řešením není zakázat obchodní banky, ale odstranit bariéry vydávání akcií a zakládání vzájemných fondů. Stabilnější bankovní soustava za to stojí.

ALEŠ BULÍŘ London School of Economics,

VŠE Praha

BRNO (jku) - Nejkratší jízda z brněnského výstaviště na Prahu vede hustě zastavěným předměstím Nový Lískovec. Od Prahy jezdí převážná část vozidel nejen na výstaviště a do středu Brna, ale také do Svitav. Snaha vybudovat tranzitní trasu mimo Nový Lískovec je předznamenána rokem 1984 a 27 variantami řešení. Žádná se dosud nenaplnila. O současných čtyřech variantách a výběru optimální jednali představitelé městké části a brněnské radnice "na nejvyšší úrovni" za účasti zainteresovaných institucí a organizací a místních občanů, které starosta vyzval k demonstrativní akci na středu ráno těsně před zahájením Mezinárodního strojírenského veletrhu. Obousměrným zablokováním dálničního přivaděče chtějí občané upozornit na svízelnou situaci, kdy denně jejich úzkou ulicí Rybnickou projíždí 18 až 20 tisíc vozidel. Primátor Brna slíbil, že radnice ve spolupráci s městskou částí Brno-střed zváží možnost odklonění těžkotonážní dopravy, starosta však hrozbu blokády neodvolal.

Brno, úterý 10. září 1991

JEDEN Z OBRAZŮ Martina Mainera, který bude vystaven v galerii MXM do 20.října

Foto Zdeněk Merta

BĚLEHRAD - Minometnou palbou byl včera ráno a dopoledne opakovaně napaden Osijek ve východní části Chorvatska. Podle informací agentury Tanjug, které potvrdily i armádní zdroje, město ostřelují srbští ozbrojenci. O život přišla zatím jedna osoba a dvě byly zraněny.

Těžké boje jsou vedeny v obci Kusinje nedaleko Pakrace, asi sto kilometrů jihovýchodně od Záhřebu. Vyžádaly si životy nejméně 19 lidí. Očití svědkové hlásí z jedné vesnice v okolí Pakrace hustý dým. Ve městě samém údajně panuje klid. Ulice zejí prázdnotou, neboť téměř všichni civilní obyvatelé uprchli. Prudké přestřelky jsou hlášeny z Kostajnice, kterou se úporně snaží ovládnout příslušníci tzv.územní obrany chorvatských Srbů.

K četným srážkám došlo v noci také u obce Gradiška a v okolí Okučani, kde podle záhřebského rozhlasu národní garda odrazila útok srbských oddílů. Týž zdroj oznámil, že těžké boje byly svedeny v oblasti Obrovace, když srbská domobrana napadla několik vesnic. Přesné údaje o mrtvých a raněných z těchto míst zatím nejsou známy, ale o život podle všecho opět přišly desítky lidí.

Štáb srbské územní obrany v obštině Okučani v Chorvatsku v pondělí oznámil, že příslušníci jeho oddílů se nesetkali s pohřešovanými sovětskými novináři Viktorem Noginem a Gennadijem Kurenným, o nichž se předpokládá, že by se mohli nacházet v této oblasti. Dosavadní pátrání po zpravodaji a kameramanovi sovětské televize, kteří zmizeli před devíti dny, nezahrnovalo tuto oblast Chorvatska kvůli pokračujícím silným bojům chorvatských a srbských ozbrojených formací.

Nyní se podnikají pokusy navázat spojení i s dosud neidentifikovanými ozbrojenými oddíly, které nepodléhají ani chorvatským úřadům, ani srbským autonomistům a jež působí v lesích severně od Okučani. O pomoc při pátrání po zmizelých sovětských novinářích požádal chorvatské úřady také sovětský prezident Michail Gorbačov.

Jugoslávské federální ministerstvo informací vyzvalo zahraniční zpravodaje v zemi, aby nejezdili do oblastí bojů. Rovněž sdělilo, že v posledních dnech se jeho představitelům podařilo urovnat incidenty s polskými a španělskými novináři v Chorvatsku. Srbští ozbrojenci totiž zadrželi dva Poláky pro "podezření ze špionáže" a osm Španělů držela několik hodin ve vazbě chorvatská policie.

Nizozemské ministerstvo zahraničí včera oznámilo, že asi třetina evropských pozorovatelů již působí v Jugoslávii, další tam pojedou v nejbližší době. Ministerstvo také potvrdilo že lord Peter Carrington začne konzultace s ministry zahraničí jugoslávských republik ve čtvrtek.

K. Kieslowski: Krátký film o lásce

Foto archiv

Nevím, co si kdo představoval, když jsme se předloni v listopadu scházeli na náměstích a zvonili klíči - já jsem se nejvíc těšila, jak si počtu. Těšila jsem se, že své oblíbené autory nebudu mít půjčené jen na jednu noc v podobě ušmudlaného samizdatu, ale že si je pěkně kulturně koupím, nechám zabalit a budu číst pomalu, po kouskách a podle chuti a pak je budu - bez obav z nenahraditelné ztráty - půjčovat svým známým. Domnívám se totiž (spolu s Keynesem), že myšlenky jsou mnohem vlivnější, než se všobecně předpokládá a nesnesu proto pomyšlení, že knihu, která mě zaujala, někdo nezná. Možná, že kdyby víc lidí četlo Kunderův Žert s jeho úsměvně hořkou filosofií o tom, že se nelze vrátit proti toku času, že nic se nedá napravit - jen zapomenout, vypadaly by restituce jinak. Možná, že kdyby více lidí znalo Zvířecí farmu, bylo by méně iluzí o socialismu jako o řádu sociálně spravedlivém.

Hlad po ovoci, dříve zakázaném, vyvolal v loňském roce obrovský vydavatelský boom: jediné odvětví, které se svými šesti procenty růstu vymykalo všeobecné stagnaci, bylo odvětví polygrafické. Chmurné předpovědi o tom, že trh vyvolá úpadek kultury, záplavu pornografie a comics, se nesplnily: neznám sice přesnou statistiku, ale mám dojem, že na stáncích a pultech jsou nahé slečny vedle jazykových příruček, náboženské literatury a zdraví prospěšných kuchařek spíše v menšině.

Po počáteční čtenářské euforii, kdy jsem kupovala a četla kde co, jsem si po čase začala vybírat. Ale kde a jak? Ach, kde je idyla "knižních čtvrtků"! V současné době prostě nelze váhat: když něco nekoupím dnes, zítra již na místě nebude ani knihkupecký stánek, tím méně vyhlídnutá kniha. Cesta knihy ke čtenáři je stále delší a klikatější. To však neznamená, že by bylo možné vrátit se ke starému systému. Jestli něco názorně ukazuje naprostou nefunkčnost socialistického způsobu obchodování, tak je to právě tento případ obrovské konjunktury, která doslova rozleptala socialistickou distribuční síť.

Knižní trh je jakýmsi modelem zavádění trhu všeobecně. Starý systém nevydržel tlak ekonomických požadavků a rozpadl se. Jeho trosky však dusí právě ten trh, který je měl nahradit. Copak knížky, bez těch se nakonec obejdeme, ale nehrozí nám podobná situace i u komodit zásadnějšího významu?

~ ANNA ČERVENKOVÁ

NEW YORK - Kongres USA obnovil včera po parlamentních prázdninách svou činnost uprostřed očekávání značně konfliktních jednání. Stejně jako před rokem se vrací z letní přestávky do zásadně změněné mezinárodní situace. Loni irácká agrese v Kuvajtu odsunula domácí problémy do pozadí a vládu s Kongresem sjednotila, letos však převratné změny v Sovětském svazu vnitřní rozpory ve Spojených státech spíše vyostřují.

V zásadě se podle zdejších komentářů střetnou dva protichůdné přístupy: podle jednoho, představovaného zvláště vládou a většinou z republikánů, znamená rozpad Sovětského svazu spíše nebezpečí chaosu a nových konfliktů, a tudíž vyžaduje udržování vysoké zahraničněpolitické aktivity a rozsáhlých vojenských sil. Na druhé straně zejména demokraté tvrdí, že hlavní bezpečnostní hrozba pro USA zmizela a je načase přesunout pozornost i významnou část výdajů na řešení domácích problémů. Z tohoto hlediska lze podle mnoha pozorovatelů považovat obnovení činnosti Kongresu za zahájení skutečného předvolebního boje.

Mezinárodní šachový turnaj pro tělesně postiženou mládež s cílem vypěstovat v těchto dětech zdravé sebevědomí a soutěživost organizuje sdružení Auxilia v pátek a sobotu v prostorách pražského Výstaviště. Do budoucna se počítá se vzájemnou integrací zdravých i postižených dětí.

Systém svobodné volby ambulantního lékaře zavedl v těchto dnech okresní ústav národního zdraví v Nitře. Pacient si může zvolit nejen všeobecného lékaře, ale i např. stomatologa, gynekologa, psychiatra a venerologa. Předseda FS Alexander Dubček přijal včera delegaci poslanců brazilského Národního kongresu, kterou vedl předseda brazilsko-československé parlamentní skupiny Luiz Henrique. Oba představitelé se vyslovili pro hlubší propojení politického, hospodářského a kulturního života ČSFR a

Brazílie.

Ze zubřího zvěřince v Topoľčiankách utekl přes 400 kg vážící zubr Silver, jehož chovná hodnota je asi 200.000 korun.

Předseda vlády SR J.Čarnogurský se včera setkal s částí belgické parlamentní delegace, kterou vedl státní tajemník belgické vlády pro energetiku Elie Deworme. Předmětem hovoru byly národnostní problémy v Belgii a demokratizace Slovenska.

Společnosti s r.o. Agrocentrum a Dekor-art připravují prodejní výstavu podzimní agrotrh, která se bude konat v bratislavském Domě techniky od 15. do 25.září.

Předseda SNR František Mikloško včera přijal v Bratislavě předsedu poslanecké sněmovny parlamentu Irska Seana Treacyho. Obě země vytvářejí parlamentní skupinu, která by koordinovala vzájemné vztahy i jednotlivé kroky další spolupráce.

Zájemci o čalouněný nábytek mohou navštívit výstavu s.p.KANAPA z Brezové pod Bradlom, která byla včera otevřena v Domě slovenské kultury v Praze a potrvá tři týdny.

Odkazu Jana Amose Komenského je věnováno XVIII. mezinárodní komeniologické kolokvium, které včera začalo v Uherském Brodě. Účastní se ho komeniologové z Československa, Litvy, Maďarska, Německa, Rakouska, SSSR, Španělska, Švýcarska a Velké Británie.

První z domovů důchodců , protiprávně odebraných státem před lety církvi, byl začátkem září vrácen diakonii českobratrské církve evangelické v Krabčicích na Podřipsku.

Na návštěvu Východního vojenského okruhu včera přicestovala delegace Varšavského vojenského okruhu z Polska vedená jeho velitelem generálem brigády Leonem Komornickim. Cílem návštěvy je výměna zkušeností a poznatků z plnění úkolů bojové přípravy.

"HLAVNĚ NE ZBABĚLE", říká v rozhovoru pro Lidové noviny Daniel Kroupa, člen předsednictva Federálního shromáždění a místopředseda Občanské deokratické aliance

Pane poslanče, dostalo se vám filozofického vzdělání u profesora Patočky, nyní sám přednášíte dějiny filozofie a politologii na fakultě sociálních věd. Cítíte se být více filozofem či politikem?

Musím přiznat, že větší ambice než v politice mám ve filozofii. Za léta, která se tímto oborem zabývám, jsem narazil na myšlenky, které bych rád prozkoumal a dovedl ke konci. Do jisté míry ovšem mohu v politice své filozofické základy využít. Každý filozof má představy o politickém uspořádání.

Jak má tedy podle vaší politické filozofie vypadat současná politická strana?

Neměla by to být strana aktivistického typu. Z naší politické tradice, zejména z první republiky, jsme zvyklí, že strana zastupuje zájmy určité sociální skupiny a tyto zájmy prosazuje v parlamentu. Politika se pak stává činností velmi podobnou obchodu a lidé v ní postupně ztrácejí důvěru. To se mi na demokracii první republiky nelíbilo. Spolu s kolegy z Občanské demokratické aliance se domníváme, že politická strana nemá být reprezentantem zájmů pouze jedné skupiny, ale že má usilovat o formulaci obecného zájmu společnosti. Proto jsme koncipovali ODA jako nástroj určitých ideí a nikoli jako mocenský mechanismus, který se snaží etablovat ve funkcích. ODA je typem strany, která se orientuje na voliče, nikoli na masovou členskou základnu.

Která ze stran na naší politické scéně se tomuto pojetí blíží?

Obávám se, že styl politiky ODA je zatím osamělý. Strany se soustřeďují spíše na získání mocenských pozic, z nichž by pak mohly prosazovat svoje představy. Pokud jde o programové zaměření, nikoli však styl politiky, je nám blízká ODS a KDS.

A na levici?

Možná že vás překvapím, ale je to Asociace sociálních demokratů Rudolfa Battěka. Spojují nás nejen přátelské vztahy z dob disentu, ale i způsob nepopulistické politiky. Nedostatky ASD vidím zatím v její organizační struktuře. Doufám, že vydrží a získají sympatie veřejnosti.

Co říkáte uskupení mimoparlamentních stran tzv. osmičky?

Toto uskupení zatím nezískalo větší politický vliv a jejich prohlášení mne nenaplňují optimismem, že se jim to někdy podaří.

Uvažuje ODA o předvolební koalici? Ještě nedávno se hovořilo o přátelských vztazích ODA-KAN, vypadalo to i na užší spolupráci s ODS. Nyní jakoby vše utichlo. O předvolební koalici je ještě brzy uvažovat. Jsme ochotni a otevřeni vytvořit s některými politickými subjekty alianci, nikoli však za tu cenu, že bychom museli slevit ze základních principů, které nás do politiky přivedly.

ODA, strana s malou členskou základnou, jejíž členové zaujímají významná postavení v obou vládách a parlamentech, by patrně uvítala modifikaci volebního systému směrem k většinovému zastoupení.

Nemyslím, že by bylo dobré přizpůsobovat volební systém potřebám politických stran, a to ani našim vlastním potřebám. Ale položme si otázku, zda chceme, aby poslanci Federálního shromáždění vystupovali jako zástupci regionálních zájmů. Taková vazba podle mne do FS nepatří, ale naopak by byla přínosná v parlamentech republikových, kde by mohla oslabit národní hlediska. Pro FS tedy uvažujeme, že by měl být zachován systém poměrného zastoupení, pro národní rady by bylo vhodné uvážit systém většinový. Trváme na zachování 5% klauzule, to není opatření nedemokratické, ale prospěšné, nutí strany k co nejužší spolupráci. Prohlásil jste jednou na tiskové konferenci, že se vám příčí nechat se vláčet poryvy veřejného mínění. Co jste tím měl na mysli?

+Mnohé politické strany se snaží získat podporu voličů tím, že vycházejí vstříc nahodilým populárním představám, které se ve společnosti vyskytnou. Je to např. myšlenka spolkového státu, což je požadavek nerealistický, jde vlastně o vícečlennou federaci, ale ta není možná v okamžiku, kdy se jedna její složka vědomě orientuje na národnostní princip. Tato myšlenka zatemňuje skutečný stav jednání o státoprávním uspořádání, ale přináší popularitu svým nositelům.

Nepozbyl jste už veškerou naději na uchování federace?

Domnívám se, navzdory všem skutečnostem, že federace vydrží. ODA má jasnou představu,jak postupovat v případě neústavních kroků Slovenska. Hlavně ne zbaběle. Zbabělosti českých a federálních politiků. To, co dělají slovenští separatisté, mne neděsí.

Prohlášení některých politiků po puči v SSSR, žádající důslednou debolševizaci společnosti a zákaz KSČ jste nazval konjukturálním radikalismem. Proč?

Takový antikomunismus by nám byl něco platný před dvěma lety, ale kde byli tito lidé, když bylo třeba vystoupit a dosáhnout změny totalitního režimu? Nyní, když už je KSČ značně oslabena, přicházejí s radikálními požadavky jejího zákazu. Neposloužilo by to ani demokracii, ani požadované debolševizaci. Cílem ODA je dosáhnout zániku komunismu v Čechách, a toho nelze docílit zákazem, ale tím, že voliči sami stranu, která hájí totalitní principy, volit nebudou.

Ptáte se, kde byli "oni". Kde jste byl vy?

S kolegou Bratinkou jsme měli čestné funkce topičů a příliš nám to nevadilo. Měli jsme příležitost ke studiu, zabývali jsme se politickou filosofií, navázali řadu zahraničních kontaktů. Žili jsme v přátelských vztazích s mnoha lidmi, přednášel jsem na domácích seminářích a i když si samozřejmě nikdo nepřeje, aby se ta doba vrátila, chybí mi čas, který jsem trávil s přáteli, čas ke studiu a to, že se nemohu plně věnovat svému oboru.

Členem ODA je i pražský primátor Jaroslav Kořán. V souvislosti s "počítačovou aférou" se nyní hovoří o jeho odvolání. Pokud se tak stane, postaví se ODA za něho podobně jako za ministra Kubáta?

Domnívám se, že by bylo nešťastné, aby pražský primátor byl odvolán za to, že vyjádřil podezření o korupci. Rádi bychom viděli, aby celá záležitost byla nestranně přešetřena, padni komu padni. Jestliže se nepotvrdí vyslovená podezření, budeme jenom rádi.

Které hodnoty ctíte v osobním životě? Nekladu tuto otázku proto, že se to sluší, ale proto, že jste otcem šesti dětí.

Ano, jsem protikladem tendence literatury 2O. století, která představuje rodinu a manželství jako něco negativního. Žiju téměř 20 let ve šťastném manželství a nemyslím, že by člověk vstupem do této instituce ztrácel svobodu. Je to dar. Mrzí mne, že ve společnosti je rodině věnována malá pozornost, o svazku manželském se hovoří spíše s ironií a despektem. Myslím, že lidé konzervativního zaměření by měli v této oblasti více působit.

Jenže jsou to právě rodiny s dětmi, které se dnes ocitají v tíživé situaci. Obávám se, že tam, kde lidé marně shánějí byt a počítají každou korunu, byste s čistými ideály příliš neuspěl. Kde podle vás v sociální politice začíná a končí role státu?

Myslím, že stát by měl vůči mladým rodinám zaujmout jasné stanovisko - dát jim jistotu, že v případě životních nesnází nezůstanou opuštěny, ale zároveň by je neměl zbavit odpovědnosti za vlastní život. Nejschůdnějším řešením je co nejrychlejší volný trh s byty a subvencování sociálně potřebných rodin. Domnívám se však, že převezme-li celou oblast sociální politiky stát, vede to k devastaci sociálního cítění ve společnosti. Společnost by se měla probudit a vytvářet své vlastní sociální instituce. Snažíme se přicházet s projekty, které by sociální odpovědnost veřejnosti neoslabovaly. Je to například systém negativní daně, který je zaměřen ke garanci životního minima tak, aby neměl demotivující charakter pro ty, kteří ho pobírají a nezbavoval je zájmu i o méně placenou práci.

J aké okolnosti budoucího politického vývoje by pro vás byly nepřijatelné?

Kdybych byl tlačen k nedemokratickým formám politiky v rozporu se svým svědomím.

Domníváte se, že taková situace by mohla nastat pouze v případě volebního vítězství levice?

Kromě demokratické levice a pravice existují i strany nedemokratické, které bych neřadil ani k levici, ani k pravici. Demokratický právní řád je v dnešní době příliš křehký a očekávání veřejnosti příliš náročné. To vede k požadavkům na silnou charismatickou osobnost vůdce,který by vyvedl společnost z deprese. Pro mnohé politiky je lákavé se do takovéto role stylizovat. Sám za sebe říkám, že mně by taková role byla odporná a v takovém politickém prostoru bych musel být opozicí, nejen proti vládnoucí straně, ale i proti režimu.

Děkuji za rozhovor

EVA MARTÍNKOVÁ

Daniel Kroupa (vlevo) při jednom z mnoha jednání o budoucnosti státu

Foto Jan Mihaliček - LN

Keď som v roku 1962 narukoval k leteckej zabezpečovačke, zišlo sa nás v ročníku hŕba takých, ktorým Čepička zrušil na vysokej škole vojenskú prípravu. Samozrejme, mazáci so štyrmi zimami ľudovej školy si na nás zgustli. Až do chvíle, keď prišla nová technika. Dokonca ani major ZVT nevedel rádiovoz uviesť do chodu. Inžinieri - bažanti ho boli schopní aj skonštruovať. Keď sa náš ročník stal mazáckym, pravdaže sme nepotrebovali dokazovať bažantom naše schopnosti tým, že by zubnou kefkou pulírovali záchody. Reťaz sa pretrhla. Z útvaru sa stal priateľský, výkonný kolektív - a táto tradícia už práporu ostala aj po našom odchode do civilu.

Väčšina národov na zemeguli vystačila v histórii s jedinoou veľkou revolúciou či kontrarevolúciou. Angličania s buržoáznou, Španieli s Francovou (návrat k normálnym pomerom už zvládli hladko), Nemcom (teda tým donedávna západným) stačil jeden Hitler, dúfajme, na celé generácie. O Amerike sa dnes, prepytujem, nepatrí hovoriť. A Švédi sa so svojím populistickým, socialistickým kráľovstvom pretĺkajú celkom úspešne históriou bez jedinej revolúcie či kontrarevolúcie. Žeby to bola vec podnebia?

A u nás? Neviem, či je to dôsledok klímy, geopolitickej polohy či národných vlastností, ale generácia, ktorá by neprežila alespoň tri pogromy, by si prichodila asi menejcenná, vylúčená z histórie.

V roku 1919 sme bili monarchistov, maďarónov i Maďarov.

Sotva ubehlo 20 rokov, museli "Češi peši do Prahy".

V roku 1945 - na rozdiel od západného Nemecka - sme sa tvrdo porátali s každým, kto mal čosi so Slovenským štátom. Nielen s POHG a arizátormi, ale aj so špičkovými ekonómami, akým boli Zaťko a Karvaš.

A po februári 1948 prišiel ďalší exodus. K moci sa drali "nýmandi" bez vzdelania, schopností, bez minulosti. Veď Bacílek sa v SNP vyznamenal iba tým, že "stratil vlnu" a jeho vysielačka bola nepoužiteľná. Nasledovali vlny boja proti sionistom, buržoáznym nacionalistom. A po auguste 68 prišla repríza Bielej hory. Normalizátori s intelektom Bacílka zdecimovai vedecké pracoviská, školstvo, masmédiá i ekonomických manažérov - pokiaľ akí-takí boli.

Veľmi som sa tešil, že sa na čele nežnej revolúcie zjavili tolerantní intelektuáli Havel, Dienstbier, Šimečka, Kusý. A státisíce na námestiach skandovali: "Nie sme ako oni!" Zdalo sa, že naše národy majú už po krk nenávistných, vraždiacich revolúcií, vyháňajúcich najlepších synov do sveta. Zdalo sa, že za "bažantov" do nášho praporu politiky narukovali ľudia vysoko kvalifikovaní, ľudskí. Vymyslel som si pre nich pojem "genetickí demokrati".

A ajhľa! Osudový československý (či český a slovenský?) syndróm sa vynára znova z mútnych vôd neprehladnej politiky akko lochneská príšera. Zasa nám vstávajú noví bojovníci. Bojovníci, o ktorých nebolo počuť v rezistencii proti normalizácii. Nuly, po ktorých štátna bezpečnosť neštekla. Ktorí sa neuchytili ani ako robotníci, ani ako technici, vedci, publicisti. Vyznamenali sa len ako Bacílek v SNP - stratili v minulých rokoch vlnu.

Nedpodceňujem protivníkov. Previerky v čase normalizácie boli geniálne vymyslené. Uškrtili intelektuálny potenciál národa a zastrašili zvyšok. Pripravované vlny celoplošných debolševizácií a lustrácií majú rovnaký cieľ. V mene dvadsiatich percent ODA a ODS zastrašiť zvyšok národa.

Euroreťaz, ktorá nás v Gabčíkove denne pripravuje o milióny, je mezdi ľudmi dnes rovnako populárna ako VPN na Ventúrskej. Existuje však aj iná - euroreťaz. Reťaz korektných politických, ekonomických vzťahov. Reťaz pravidiel, podľa ktorých fungujú desiatky prosperujúcich spoločností. Pravidiel, kde sa pri konkurzoch ani aukciách nepodvádza a nedopláca. Ak dnes nepretrhneme normalizáciu a deboľševizáciu, strácame šancu na ďalších 23 rokov.

Česi majú desiatky skvelých vlastností - nech mi Prokeš odpustí. Majú však jednu, ku ktorej mám výhrady: sami jej hovoria pangejtizmus. po vojne hŕŕŕ za komunizmus a Slovensku, kde vyhrali voľby demokrati, poskytnúť hoci bratrskú pomoc tankmi. A ak sa dnes Slovenskko pre zmenu neprikloní ku krajnej pravici, treba odstaviť Mečiara a v prípade potreby aj ďalších pár miliónov Slovákov. Účel svätí prostriedky...

Keď Einstien doručoval Rooseweltovi list euro-amerických vedcov o potreba vyvinúť atomovú bombu, mal pár minút pri raňajkách, aby amerického prezidenta presvedčil. Povedal mu niekoľko viet o Fultonovom parnom stroji, o Napoleonovi, o katastrofe plachetníc v La Manche a o dôsledkov týchto pre svetovú históriu. Myslím si, že by sme dnes veľmi naliehavo potrebovali Einsteina, ktorý by poslancom FZ rovnako rukolapne vyložil, co spáchajú schválením zákona o širokospektrálnej lustrácii a deboľševizácii. Lenže - keby sa aj Eisnsten našiel, kde teraz naberieme 300 rooseweltov v parlamente, ke sme na to nemysleli včas pri voľbách?

MARTIN HRIC

HAVANA - Se čtyřmi krabičkami cigaret a dvěma doutníky na měsíc bude muset v budoucnosti vystačit každý kouřeníchtivý Kubánec. To je výsledek pondělního rozhodnutí kubánské vlády o nutnosti regulovat prodej tabákových výrobků. Pokud nebude kuřákům toto množství stačit, mohou si ještě dvě až tři krabičky cigaret přikoupit na oficiálním trhu, ale za mnohem vyšší ceny. Pak už zbývá jen cesta na trh černý, kde se až dosud dala krabička cigaret pořídit za osm pesos (při oficiální ceně 1,5 pesa). Dá se ovšem předpokládat, že nyní ceny tabákových výrobků na černém trhu prudce vzrostou. Důvodem nového opatření je podle prohlášení kubánské rady ministrů klesající výroba těchto produktů zaviněná jednak špatným stavem výrobního zařízení a nedostatkem náhradních součástek, ale také polevující pracovní morálkou kubánských dělníků.

Ministr dopravy ČSFR Jiří Nezval včera uvedl Petra Vybírala do funkce 1.náměstka ministra dopravy pověřeného řízením úseku pro dopravní politiku a ekonomiku. Současně poděkoval odvolanému prvnímu náměstkovi Štefanu Nemešovi.

Jak v budoucnosti nejlépe hospodařit v lesích bylo hlavním předmětem tiskové konference, kterou svolalo Volné sdružení politických stran "8". Vystoupili na ní představitelé ministerstva zemědělství ČR a ministerstva životního prostředí ČR, zástupci Strany zelených, ČSSD a ČSL.

Saúdskoarabské úřady v pondělí propustily 400 iráckých civilistů, kteří do Saúdské Arábie uprchli za krize v Perském zálivu, výměnou za dva své občany zadržované Irákem. Jedním ze saúdských občanů je zajatý voják a druhým žena, která byla při vypuknutí krize na návštěvě v Iráku. Rakousko má 7,8 miliónu obyvatel, což je asi o čtvrt miliónu více než před deseti lety. Vyplývá to z předběžných výsledků sčítání lidu z května letošního roku. Rozhodující podíl na růstu počtu obyvatel mají přistěhovalci, kterých jen za poslední dva roky přibylo asi 230.000. Více než 200 tučňáků usmrtila ropná skvrna, která zasáhla pobřeží argentinské Patagonie. Nejméně 500 dalších tučňáků, kteří byli ropou zasaženi, zatím žije. Ropa unikla z dosud neznámé lodi. Zasažení ptáci byli převezeni do speciálních středisek, kde jim bude poskytnuta první pomoc. Nejméně 33 lidí zabili od soboty bojovníci Mosambického národního hnutí odporu v jižním Mosambiku. Největší počet obětí byl zaznamenán při sobotním útoku na vesnici v provincii Gaza, kde bylo brutálním způsobem zabito 30 vesničanů včetně 14 dětí. Podle mosambického rozhlasu byl příčinou útoku pravděpodobně název vesnice, která se jmenuje "Hlas Frelima". Organizace spojených národů včera zahájila v mimořádně urychlené proceduře jednání o přijetí pobaltských republik za své nové členy. Předpokládá se, že Rada bezpečnosti okamžitě pověří zvláštní výbor pro přijímání nových členů, aby posoudil žádosti Litvy, Lotyšska a Estonska o přijetí do OSN. Jeho očekávané kladné vyjádření bude pak projednáno v každém případě ještě tento týden. Ministr zahraničních věcí Belgie Mark Eyskens prohlásil, že jeho země se bude angažovat ve prospěch Polska, Maďarska a Československa co se týče jejich úsilí o sbližování s Evropskými společenstvími

Vláda USA v pondělí oznámila, že poskytne humanitární pomoc ve výši pěti miliónů dolarů dětem a dalším obětem občanské války v Kambodži. Vládní zdroje však současně uvedly, že tento krok nelze chápat jako signál k navázání diplomatických styků s Kambodžou nebo ke zrušení hospodářského embarga vůči této zemi. Mongolský prezident Punsalmágín Očirbat a několik dalších členů vlády včera vystoupilo z Mongolské lidové revoluční strany podle nedávno přijatého zákona zakazujícího státním představitelům členství v politických stranách.

V Británii řádily v noci na včerejšek opět tlupy několika set mladých lidí. V severoanglickém North Shieldsu poblíž Newcastlu byly do základů vypáleny škola, továrna a společenský klub. Skupiny výtržníků přerušily elektrické rozvody a telefonní linky. Policie musela doprovázet jak požárníky, tak sanitní vozy a s násilníky se tvrdě utkávat. Rozhodnutím nepovolit inspekčnímu týmu OSN v Iráku používat vrtulníky při pátrání po zbraních hromadného ničení míří Bagdád zřejmě k dalšímu střetu s Radou bezpečnosti OSN. O situaci jednala včera na uzavřeném zasedání Rada bezpečnosti, která incident předběžně považuje za porušení rezolucí OSN. Přes 300 členů separatistické organizace Tygři osvobození tamilského Ílamu (LTTE) a 20 vojáků zahynulo v uplynulých osmi dnech při bojích na severovýchodě Srí Lanky. Mluvčí armády potvrdil, že jde o největší vojenskou ofenzívu proti LTTE od počátku srpna, kdy armáda prolomila blokádu vojenského tábora na severu Srí Lanky. Dvě nejvýznamnější síly jihokorejské opozice, Nová demokratická strana a Demokratická strana včera oficiálně oznámily své sloučení. Za hlavní cíl si vůdci takto ustavené Demokratické strany vytyčili vítězství v parlamentních a prezidentských volbách, plánovaných na příští rok. Dohody o bezpečnosti a ekonomické spolupráci mezi Afghánistánem a Sovětským svazem bude nynější vedení SSSR nadále respektovat. S odvoláním na delegaci sovětských poslanců, kteří jsou na návštěvě v Kábulu, to včera oznámila afghánská televize. Strana kurdských pracujících včera vydala prohlášení, ve kterém poprvé připustila, že je odpovědná za únos pěti osob ze západních států, které v posledních deseti dnech zmizely v Turecku.

Počasí včera ve vybraných městech: Oslo (13h) oblačno 14 st., Stockholm (13h) skoro zataženo 19 st., Moskva (15h) zataženo 12 st., Londýn (12h) skoro zataženo 22 st., Paříž (13h) skoro zataženo 28 st., Berlín (13h) skoro zataženo 24 st., Varšava (13h) oblačno 19 st., Madrid skoro jasno 29 st., Řím (13h) polojasno 27 st., Atény (14h) oblačno 24 st., Washington (7h) oblačno 22 st., Los Angeles (2h) oblačno 18 st., New York (7h) zataženo 23 st., Montreal (1h) skoro zataženo 18 st., Tokio (21h) zataženo 22 st., Peking (20) zataženo 18 st.

MOSKVA - Konference o lidské dimenzi, která včera začala v Moskvě, má zřejmě příliš intelektuálský název. Ale je v tom snaha stručně vyjádřit podstatu úmyslu položit na jednací stůl ty nejdůležitější problémy dneška. Konference je rozpočítána na celé týdny a v mnoha ohledech bude znamenat pojmové zemětřesení v mezinárodním právu.

Nejzřejmějším příkladem je snaha řady delegací odmítnout pradávnou výmluvu, že masakrování vlastního obyvatelstva je vnitřní záležitostí jednotlivých zemí. S tím budou spojovány návrhy, aby žádná země nesměla vůči vlastnímu obyvatelstvu používat násilí k řešení národnostních, sociálních či jiných problémů.

V předvečer konference však bylo oznámeno, že se v Moskvě 10. září sejde také mimořádná ministerská schůzka KBSE. Oficiálně je důvodem přivítání Estonska, Lotyšska a Litvy do Evropy suverénních zemí , ale důvodem mnohem pádnějším je vůle většiny státníků světa demonstrovat podporu revolučním změnám v Rusku posledních dní.

A tak včera začal dvoudenní kolotoč návštěv a rozhovorů ministrů zahraničí více než třiceti zemí s Michailem Gorbačovem, Borisem Jelcinem a celou škálou dalších politických, hospodářských a vědeckých osobností, jejichž názory utvářejí následnickou formu měnícího se SSSR. Ostatně debaty, jak budou vypadat procesy "redefinování SSSR", dominovaly celému včerejšímu kuloárovému dění.

Jiří Dienstbier se ještě před zahájením konference setkal na čs. velvyslanectví se starostou Sankt Petěrburgu (bývalého Leningradu) Anatolijem Sobčakem. Tento sovětský politik se velmi těší, že bude moci navštívit Československo - a to nejen proto, že jeho babička byla Češka, nýbrž proto, že vidí řadu konkrétních příležitostí k hospodářské spolupráci. Jen za posledních několik měsíců se v Sankt Petěrburgu usídlilo na dvě stě zahraničních firem. Ale o spolupráci s obrovským potenciálem města zatím neprojevil zájem ani jediný nový český či slovenský podnik. Dokonce upadá zájem i dosavadních partnerů.

V rozhovoru se zpravodaji LN Sobčak řekl, že vítá obnovení suverenity Estonska, Litvy a Lotyšska, ale realisticky analyzoval problémy hospodářské spolupráce. Litoval, že kvůli zablokování plánů Šatalina a Javlinského nebylo možné uspíšit přechod ke konvertibilitě rublu tak jako v Polsku, což by stavělo na nový základ jak spolupráci s Československem, tak s Pobaltím.

Zajímavý je Sobčakův názor, že není třeba se obávat katastrofálních hospodářských a především zásobovacích problémů v zimních měsících. Bude to obtížné údobí, ale zvládnutelné. Sobčak se tímto názorem dost liší od Alexandra Jakovleva, který odletěl do SRN, aby naléhal na německou hospodářskou pomoc pro krizové období, jehož sociálních následků se velmi obává.

Ministr Dienstbier pro délku svého rozhovoru se Sobčakem málem zmeškal zahájení konference. Ta se schází v Domě odborů, pět minut chůze od Kremlu, a bude trvat do 4. října. Ve Sloupové síni přes třicet ministrů zahraničních věcí velmi srdečně uvítalo Michaila Gorbačova. Je to unikátní shromáždění diplomatických šéfů, jaké ještě Moskva nezažila. Ovacemi a ve stoje ministři mezi sebe přijali kolegy z Estonska, Litvy, Lotyšska a také Albánie. O tyto čtyři partnery je evropské fórum a KBSE od včerejška oficiálně rozšířeno.

Gorbačov se svým zahajovacím projevem pokusil prokázat, že umí překvapit radikalizací svých názorů. Hodil přes palubu ty, které zastával ještě do 18. srpna. Neprosazuje centrum nadřazené republikám. Každá republika sama rozhodne, do jaké míry bude delegovat pravomoci centru, nyní koncipovanému především jako koordinační servis pro suverénní účastníky ve společném hospodářském prostoru.

Gorbačov výslovně uvítal nezávislost baltských republik. Dodal, že každá dosavadní sovětská republika je plně svým pánem. "Vytváříme velkou euroasijskou demokracii", řekl. Jeho projev vyvrcholil prohlášením, že svoboda, čest a důstojnost člověka je právním základem nového státního útvaru, který se rodí na místě starého SSSR.

V Gorbačovově projevu zazněla i tato tvrzení: Nestačí vyhlásit lidská práva, je nutné je zajistit právně a hospodářsky. Moskva žádá svět o solidaritu a spolupráci, neobejde s v dalším vývoji bez ní. Gorbačov bude neúnavně prosazovat demilitarizaci; nejen proto, že se sníží její břemeno ekonomické a ekologické, ale hlavně proto, aby byla zlomena hrozba, kterou vojenské struktury pro demokracii představují. Jaderné zbraně musí být pod bezpečnou centrální kontrolou, než skončí ve šrotu. Odzbrojovací dohody konvenční i strategické musí být urychleně ratifikovány.

~JAN PETRÁNEK, JAROMÍR ŠTĚTINA, Moskva

Politika je umením kompromisov. Kompromisy však v žiadnej politickej partitúre nemôžu hrať prvé husle. Toto vedomie muselo v tej či onej tónine doznievať vo všetkých aktéroch bratislavského stretnutia republikových parlamentných reprezentácií. Záverečné vyhlásenie z neho, ktoré si nárokovalo byť ústavným libretom nášho budúceho štátoprávneho usporiadania, sa aj s odstupom niekoľkých hodín zdá byť mumifikáciou unitárnej federácie.

Ak bolo pred hradným summitom ťažko skúšané Predsedníctvo SNR v čomsi jednotné, tak v konzekventnosti požiadavky budovať federáciu alebo iný model spolužitia zdola, ktorého východiskom mala byť republiková ústava. Odhodlanie presadiť v argumentačnom šerme dvoch rôznych koncepcií tento aj plénom SNR odobrený postup sa už po prvom dni vyparilo z predbežného pracovného komuniké. Emisári ČNR museli byť pri večeri s prezidentom na Bôriku evidentne v lepšej nálade ako oveľa členitejšie Predsedníctvo SNR. Hlavne v tábore KDH panovala nejednotnosť a mátožili v ňom i výčitky možno historického svedomia.

Hnutie, ktoré v kontraste proti koaličnému VPN vlastne od svojho zrodu vehementne trvalo na princípe slovenskej stoličky v európskom integračnom zoskupení, ustúpilo refrénu ústavnosti a prijalo štátotvornú chronológiu českej strany. Najprv teda zmluva medzi SNR a ČNR ako grunt zákonodarnej českej iniciatívy, s ktorou vrcholné republikové parlamenty predstúpia pred obe komory FZ, z nej vyplynie federálná ústava, ktorej platnosť podlieha ratifikácii národných snemov, a až napokon tvorba republikových ústav. Ústavnotvorný proces má byť časovo súbežný, ale hierarchia je deklarovaná.

Samotné hlasovanie o prijatí záverov dvojdňového rokovania prinajmenšom potvrdilo a zviditeľnilo názorovú diferenciáciu v KDH, ba nahlodalo súdržnosť v zdôrazňovaní občianskeho princípu v aj tak okýptených radoch procesu tvorby a prijímania ústtav na konci tohto roku. Realistický pohľad do plén oboch republikových parlamentov však avizuje, že sklz či dokonca principiálny nesúhlas s ním možno očakávať skôr v SNR, zvlášť keď si prijatie takýchto dokumentov vyžaduje dvojtretinový súhlas všetkých poslancov. Ak niekto dokonca kalkuloval s takouto hlasovacou matematikou čiže jednostrannou nepriechodnosťou spoločne prijatého postupu, ak dokonca chladnokrvne akceleruje spodné prúdy pléna parlamentu k emotívnemu bojkotu akejkoľvek podoby súžitia, tak je to nebezpečná hra. Nikto nechce straši spormi zunovaného občana predstavou balkanizácie štátotvorného procesu, ale v seizmickom stredno- a východoeurópskom regióne neradno podkurovať Richterovej stupnici.

Ak by sa na prvý pohľad mohlo zdať, že tento apel doby má iba jedného adresáta, bol by to omyl. Ak je slovenská politická scéna v štátoprávnych predstavách veľa štrukturovanejšie - v rozptyle od federácie, cez kofederáciu až k vzniku samostatného medzinárodno právneho subjektu - česká napriek svojej vnútornej diferencovanosti navonok vystupuje ako federatívny monolit. Ďaleko viacej vnímavosti aj po sebauspokojujúcom pocite z bratislavských rokovaní by českí parlamentári mali prikladať domácemu podceňovaniu nezvratného slovenského emancipačného prúdu, prežívajúcim reziduám prvorepublikového paternalizmu a akýmkoľvek atavizmom čechoslovakizmu.

JÚLIUS GEMBICKÝ

Majitel galerie MXM TOMÁŠ PROCHÁZKA se domnívá, že galerie se svébytným programem se v Praze dají spočítat na prstech jedné ruky. Své soupeře vítá, protože dobrému umění je nakloněn.

Daří se vám po několika měsících existence výstavní síně MXM realizovat představy koncečpční galerie?

Zatím je brzy na nějaké závěry, ale kdybych nevěřil, že se mé představy podaří uskutečnit, galerii bych zavřel. Činnost jsme zahajovali společnou výstavou autorů (Císařovský, David, Diviš, Gabriel, Kovanda, J.Merta, Róna, Ságlová), jejichž samostatné expozice budou následovat. Konala se již výstava děl Jana Merty, program galerie rozšiřujeme o další autory, kteří se zde představí ode dneška: Martin Mainer, Antonín Střížek a Petr Nikl .

Jednáte se zahraničními partnery?

Ano,seznámil jsem se s několika galeristy, navštívil jsem frankfurtský veletrh, mnichovské galerie u příležitosti výstavy Příspěvek ke štěstí v Galerii der Künstler, Vídeň atd. Projít západní soukromé galerie je pro mne velká škola. Člověk se zájmem o umění má (tak jako třeba svého lékaře) svého galeristu. Galerie si budují stálý okruh autorů i zákazníků. Navázal jsem nějaké kontakty, ale zatím spíš jednorázového než trvalého charakteru. Musím se zorientovat ve všech informacích, abych podnikl uvážené kroky a galerii neuškodil.

Začíná se již tvořit okruh stálých zájemců o díla vaší galerie?

Pomalu ano. Vadí mi, že v informovanosti týkající se moderního umění je u nás obrovská propast. Zaráží mě, že lidé chápou umění jako dekoraci skutečného světa, a div že nevybírají obrazy podle vzorku potahu gauče. Dost lidí mělo také ve zvyku chodit si díla doslova vyprosit do umělcova ateliéru. Takový prodej by měl skončit, nyní by ho měly zprostředkovávat pouze galerie, což je především v zájmu autorů.

Je vaše galerie zisková?

Provoz výstav se zaplatil. Splácím velký dluh za rekonstrukci galerijního prostoru, něco stojí reklama - pozvánky, plakáty, inzerce. Na katalogy zatím není pomyšlení, jejich výroba je příliš drahá. Ale nestěžuji si, finanční úspěch či neúspěch je moje věc. Problém financí ve světě kultury je vůbec velmi složitý. Nepřipadá mi například vhodné, že ministerstvo kultury podporuje selektivně dost velkými částkami jednotlivé akce. Myslím si, že podpora je záležitostí sponzorů, ministerstvo by mělo investovat do globálního programu, jehož cílem je maximálně horizontálním způsobem informovat. LENKA LINDAUROVÁ

Včera vstoupily Lidové noviny na Moravu a do Slezska, dnes také do Brna. Dosavadní zpravodajský sloupek a publicistické strany, věnované problémům tohoto regiónu, střídá každodenní celostránková mutace, jejímž posláním je přinášet regionální zpravodajství. Brněnská redakce Lidových novin požádala o rozhovor primátory tří moravských velkoměst. Prvním z nich byl brněnský primátor ing. arch. Václav Mencl.

Brněnské zastupitelství se hned na prvním zasedání po volbách rozhodlo, že bude usilovat o spolkové uspořádání našeho státu. Bylo tohoto cíle dosaženo srpnovým rozhodnutím vlády ČR?

Zastupitelstvo se k návrhu české vlády dosud nevyjádřilo. Návrh představuje v každém případě myšlenkový posun směrem k cílovému řešení. Doufáme, že vládní návrh bude Českou národní radou přijat.

Domnívám se, že spolupráce radnice s HSD-SMS, jež po volebním neúspěchu vstoupilo do obstrukční opozice, se významně proměňuje s nástupem nového vedení v hnutí. Lze tento obrat ke konstruktivnosti doložit?

Spolupráce je staršího data. Po počátečních rozdílných názorech, které měly hlavní příčinu ve výsledcích voleb na radnici, se členové klubu HSD-SMS vrátili ke konstruktivní poloze, kterou proklamovali ve svých předvolebních programech. Jsou pozitivně činní v městské radě, ve výborech a komisích a přímo v zastupitelství.

Změny v Sovětském svazu vyvolaly novou radikalizaci pravice na naší politické scéně. Jak je Brno připraveno čelit případným signálům odklonu od demokratických principů v regionální politice? Otázka zní, zda radikalizace pravice souvisí s odklonem od demokratických principů. Samozřejmě mám na mysli pravici ve smyslu politickém, nikoliv bulvárně sládkovském. Osobně radikalizaci spatřuji v důslednějším tlaku na prosazení ekonomické reformy. Nebezpečí zde může spíš hrozit ze ztráty logického postupu, zatím, se tak však nestalo.

Co očekáváte od moravskoslezského vydání LN?

Přesné informace o dění na Moravě a ve Slezsku. Přeji moravskoslezským Lidovým novinám i nám, jejich čtenářům, aby navázaly na starou tradici brněnských lidovek.

Ptal se: JIŘÍ P. KŘÍŽ

Sdružení Q Brno bylo založeno v "qětnu" 1969, měsíc po tvrdém nástupu normalizace na "dubnovém plénu" ÚV KSČ. Veřejnosti se stihlo představit ještě velkou brněnskou výstavou v roce 197O (nedopatření režimu) a pak bylo rozehnáno. V názvu sdružení byl zakódován i osmašedesátnický koordinační výbor (k. v. = Q) uměleckých oborů - malířů, fotografů, literátů, komponistů a architektů, které "kvéčko" sdružovalo a od května 1998 znovu sdružuje. Toto umělecké "zhoufování" nestaví na jednotné poetice svých 120 členů. Dokazuje to i bez nadsázky velkolepá Členská výstava sdružení Q, otevřená včera v Domě umění města Brna. Na mne výstava nejsilnějí působí právě jako prostředí estetické mnohostrannosti, v němž vedle sebe souzní výraz tak vyhraněných a různorodých osobností jako jsou velmi výtvarničtí výtvarníci Miroslav Šimorda, Emanuel Ranný či Josef Ruszelák, sochaři Jiří Marek anebo naopak Miloš Vlček... fotograf reality reálného socialismu Jindřich Štreit a jediný ovladač vrstveného skla Valér Kováč (pozn. pro Pražáky: viz metro, nám. Republiky). Q není sdružením jenom brněnským nebo jenom moravským - na výstavě v Domě umění se podílejí významně členové z Bratislavy (jako Ladislav Vychodil nebo Klára a Milan Bočkayovi), Prahy (Vladimír Preclík) či zahraničí (Ladislav Guderna). Spíše symbolicky je připomenuta literární, divadelní a hudební sekkce sdružení.

FRANTIŠEK SCHILDBERGER (nečlen sdružení Q)

Nepřehlédněte!

UČITELŮM, STUDENTŮM, KULTURNÍM PRACOVNÍKŮM:

V září 1991 vydává nakladatelství a vydavatelství Hanácké noviny publikaci

Česká literatura v samizdatu a exilu

Kniha kolektivu autorů - Josefa Galíka, Lubomíra Machaly, Martina Podivínského, Jana Schneidera a Václava Buriana - mapuje pro většinu z nás dosud neznámá místa v nejnovějších dějinách české literatury. Předpokládaná cena je asi 35 Kčs. Vyšla dosud ve dvou vydáních ve formě vysokoškolských skript a byla okamžitě rozebrána. Zájemci si ji mohou objednat také na dobírku na adrese:

Hanácké noviny, vydavatelství a nakladatelství

Michalská 4

771 86 Olomouc

Liberečtí nezaměstnaní

LIBEREC - Nezaměstnanost v okrese Liberec podle statistického přehledu Úřadu práce stále stoupá. K 31.srpnu bylo evidováno 2506 nezaměstnaných, zatímco k 31.7. 2282. Ze 722 nových uchazečů o zaměstnání za srpen se jich podařilo 401 umístit. Volných míst je k dnešnímu dni evidováno na Liberecku 272. Celková suma vyplacených příspěvků v nezaměstnanosti od počátku roku činí již 10,232.350 korun.

Výběrem porotců začal munulý čvrtek v Miami soud nad bývalým šéfem panamských ozbrojených sil Manuelem Noriegou. Proces několikrát odložený, provázený již před svým začátkem několika aférami a nyní očekávaný s napětím, zvědavostí i obavami. Na první pohled je Noriegova causa celkem jasná. Podle ožaloby v letech 1981 až 1986 přijal od kolumbijských kokainových baronů 4,1 miliónu dolarů na úplatcích a z Panamy učinil něco jako přestupní stanici kokainu putujícího z Jižní Ameriky do Spojených států. Bude-li usvědčen, čeká ho trest ve výši až 145 let odnětí svobody.

Nikdo celkem nepochybuje, že usvědčen bude, dostane pořádný trest a že si ho zaslouží, protože stejně není pochyb, že se na pašování drog podílel a že patřil k nejkrutějším diktátorům v oblasti. Nyní však nejde o to, kolik let Noriega dostane, ale spíše, co vyjde při procesu najevo.

Není žádným tajemstvím a americká vláda to přiznává, že Noriega byl dlouhá léta špiónem CIA a dostal od ní přinejmenším potvrzených 320 tisíc dolarů. Obžaloba celkem logicky prohlašuje, že to se samotným případem nesouvisí, avšak každopádně mohou být projednávané podrobnosti u soudu nepříjemné, především pro prezidenta Bushe, který byl ředitelem CIA v letech 1976-77, podle některých názorů v době, kdy byl Noriega najat do jejích služeb.

Obhajoba tvrdí, že Noriega prováděl své pašerácké operace s vědomím Spojených států a do nemilosti upadl teprve, až když odmítl zapojit panamskou armádu do invaze proti Nikaragui, jak jí údajně plánoval prezident Reagan. Programově se snaží udělat z Noriegova případu politický proces, vyžaduje vydání utajovaných dokumetů a jako svědka si přeje prezidenta Bushe.

Pro vládu je začínající proces nepříjemný také proto, že obrací pozornost k panamské invazi a v důsledcích k celé koncepci americké politiky ve Střední Americe.

Když 20. prosince 1989 vpadlo 14 000 amerických vojáků do Panamy a po čtrnácti dnech se jim podařilo Manuela Noriegu zajmout, většina zemí i sdělovacích prostředků operaci "Spravedlivá věc" uvítala. Svět žil svržením komunismu ve východní Evropě a invaze do Panamy byla na periférii zájmu. Nyní ji při zpětném pohledu obklopují rozpaky a protichůdné pocity.

Dvacet měsíců po invazi totiž sedí Noriega v pohodlné cele v Miami s barevnou televizí, stěžuje si, že nemá přístup ke svým miliónovým kontům a že mu odposlouchávají rozhovory, zatímco tisíce obyvatelPanamy. které přišly při vánoční invazi o střechu nad hlavou, stále žijí ve skladištích. Spojené státy poskytly Panamě ze slíbené miliardy zatím jen 108,9 miliónů dolarů ekonomické pomoci, z toho jen 22 miliónů na potravu a náhradní ubytování. Tak či onak se pomoc nerovná škodám způsobeným invazí. Odhady o počtu mrtvých, které stálo Noriegovo zadržení, se různí od 202 do 4 000. Shodují se však v tom, že většinu tvořili civilisté a že to byla nejkrvavější epizoda v panamské historii.

V květnu 1988 vyloučil Bush jako prezidentský kandidát jakoukoli dohodu s Noriegou - tehdy již oficiálně obviněným z pašeráctví drog -, když se distancoval od plánu amerického ministerstva zahraničí, aby Noriega odešel z vedoucí pozice výměnou za beztrestnost. V pozadí tohoto rozhodnutí byla zjevná snaha nevyvolat o sobě při volební kampani image člověka, který je ochoten dělat politicky škodlivá tajná ujednání typu Írán-contras.

Bylo to rozhodnutí pro Noriegu po předchozích zkušenostech s CIA těžko pochopitelné, zužovalo mu manévrovací prostor a znamenalo prakticky nevyhnutelnou cestu k invazi do Panamy. Noriega nechápal, co se vlastně děje, nebo spíše tomu nepřikládal valný význam. Jak píše americký novinář Kevin Buckley, Noriega dostával od USA přinejmenším smíšené signály. Zatímco jedna složka vlády ho kritizovala za korupci, pašeráctví drog a styky s Kubánci, jiná ho chválila za jeho úlohu v potírání pašeráctví drog a další zase usilovala o jeho pomoc při ozbrojování a výcviku nikaragujských contras. Vlastně až do začátku invaze nevěděl Noriega, co od něho jeho bývalí spojenci vlastně chtějí.

Během války v Perském zálivu se objevilo v americkém tisku mnoho odkazů na operaci "Spravedlivá věc" v Panamě. Takové paralely bývají obvykle nepřesné, ale skutečností je, že na obou konfliktech mají podíl koncepční dlouhodobé chyby americké zahraniční politiky. Oběma akcím je společná především jejich bezvýchodná nevyhnutelnost způsobená špatným odhadem situace. Stejně jako moralizování o spravedlivé věci a řádu nového světa.

To vše samozřejmě nebude obsahem procesu s Noriegou, i když obhajoba se jej bude snažit zpolitizovat jak jen bude moci. Nevyhnutelně však z něj budou tyto otázky vyplývat a diskuse o nich se obnoví v době, kdy se opět vynořuje přízrak skandálu Írán-contras, a pravděpodobně přesáhne i do předvolební kampaně v příštím roce.

STANISLAV MUNDIL

Dohody o bezpečnosti a ekonomické spolupráci mezi Afghánistánem a Sovětským svazem bude nynější vedení SSSR nadále respektovat. S odvoláním na delegaci sovětských poslanců, kteří jsou na návštěvě v Kábulu, to včera oznámila afghánská televize. Spojené státy včera obvinily Sovětský svaz, že porušuje úmluvu o zákazu bakteriologických zbraní a vyvíjí je. Stalo se tak na konferenci o dodržování této úmluvy, která začala v pondělí v Ženevě. Do severního Kuvajtu včera pronikli iráčtí vojáci a zabili kuvajtského důstojníka pohraniční stráže. Při srážce byli dva Iráčani zraněni a třetí byl zajat. Celonárodní konference v Nigeru včera rozpustila vládu a jednala o odvolání vrchního velitele armády a jeho zástupce. Nová vláda nebyla bezprostředně jmenována, nicméně konference již dříve určila, že ministři setrvají prozatím ve svých funkcích a budou řídit běžnou agendu jednotlivých resortů. Dohodu mezi vládou ČSFR a Organizací OSN pro průmyslový rozvoj (UNIDO) o uspořádání průmyslových konzultací včera podepsali velvyslanec ČSFR u mezinárodních organizací ve Vídni Jaroslav Říha a náměstek ředitele UNIDO Charles Warner.

Prezident Zviad Gamsachurdia v bezpečí obklopen příslušníky své národní gardy při demonstraci na svou podporu v Tbilisi. Telefoto ČTK/AP.

DNES V LN

KDO SE KOHO BOJÍ

Co si myslí naši občané o vývoji v SSSR

strana 3

SLOVENSKÉ STANOVISKO

Názor Miroslava Kusého

strana 3

VIOLISTŮV ODCHOD

Předvolební boj německé CDU

strana 5

KŘIŽOVATKY PRIVATIZACE

JAK se změní chování podniků?

strana 6

S RAZÍTKEM - ALKOHOLIČKA

reportáž z protialkoholické léčebny

strana 11

HLAVNĚ NE ZBABĚLE

Rozhovor s Danielem Kroupou

strana 11

RVAČKA O ŽIVOT VYPADÁ JINAK

Původní zpravodajství z kanadského hokejového poháru

strana 15

ARNOŠT LUSTIG (nar.1926) a JAN NĚMEC (nar.1936), spisovatel a filmový režisér, se poprvé "setkali" v roce 1959, když Němec připravoval na FAMU svůj absolventský film a vybral si jako námět jednu z povídek Lustigovy třetí knihy Ulice ztracených bratří (1959). Protože se ale tehdy někomu zdálo, "že je nedůstojné točit film o pomatených příslušnících buržoasie, kteří se nedokázali zapojit do budování", absolvoval nakonec snímkem Sousto (1959) podle povídky z druhé Lustigovy knihy, Démantů noci (1958), sbírky, které pak zůstal věrný i při svém dlouhometrážním debutu.

To už bylo v roce 1964 a na scénáři stejnojmenného filmu Jana Němce Démanty noci spolupracoval s režisérem i sám autor předlohy. Příběh dvou chlapců na útěku z transportu smrti je jeho vlastním příběhem: léta 1942-5 strávil v koncentračních táborech a před tím, aby se stal jednou ze statisíců obětí "konečného řešení židovské otázky", ho zachránila stejně mezní akce, jaké se odváží protagonisté povídky. Němcovi pro film patrně vyhovovala hutnost jejího líčení, která mu dovolila proměnit celý příběh v jedinečnou obrazovou metaforu.

Lustig i Němec kráčeli pak každý svými cestami a až teprve vývoj po roce 1968 jejich osudy připodobnil: oba skončili v exilu v USA. Zatímco však prvnímu se poměrně záhy podařilo i v novém prostředí etablovat jako spisovatel, druhému se žádný z jeho samostatných projektů realizovat nepoštěstilo. Po listopadu 1989 přijeli mezi prvními, Němec se dokonce vrátil natrvalo a ještě před rozpadem Barrandova tam stačil natočit film V žáru královské lásky . Také Lustig začíná vycházet: nejdřív reedice slavné Modlitby pro Kateřinu Horovitzovou (Mladá fronta 1990, l.vyd.1964), pak úryvek z románu Král promluvil, neřekl nic v souboru Velká trojka (spolu s Kunderou a Škvoreckým, Galaxie 1991) a teď novela TMA NEZNÁ STÍN (Čs.spisovatel 1991, s doslovem Aleše Hamana ). Stejně se jmenovala povídka, podle které Němec natáčel Démanty noci - a když teď obě prózy porovnáme, seznáme, že druhá je rozšířenou verzí první. Stručně řečeno, máme před sebou produkt toho, jak Lustig vyřešil problém diametrálně odlišného publika, k němuž chtěl v exilu mluvit: novela byla totiž už psána anglicky a toto je její první české vydání, znovu ještě dopracované.Přepracovávání už jednou vydaných próz je ovšem pro Lustigovu tvorbu charakteristické takřka od samého začátku, v Americe však k tomu ještě přistoupila potřeba doplnit explicite leccos, čeho znalost je pro Evropana samozřejmostí. Ztratila se sice dramatická sevřenost, vznikla však vlastně samostatná próza, která téma chování člověka v mezní situaci analyzuje s násobenou mučivostí. A přestože Lustig dovádí své hrdiny až k hrůznému pochopení toho, "že člověk se narodil, aby dovedl zabít nebo aby se nechal zabít" , a přestože na jejich vlastním osudu tuto myšlenku demonstruje, přece nakonec spolu s nimi věří, že ještě jsou "lidi, kteří dokážou rozeznat, navzdory všemu, co je dobré a špatné, správné a nesprávné, spravedlivé a nespravedlivé, nebo pro které naděje není jen lež" .

Jaký rozdíl proti morbidnímu výsměchu všem konvencím, špatným i dobrým, v Němcově porevoluční filmové provokaci! Nesrovnávám, ani neuděluji známky z chování a občanské výchovy, pouze konstatuji, jak rozličné jsou cesty umění a jeho tvůrců. Na chvíli - a podstatnou, tak podstatnou, že vzniklo jedno z nejsugestivnějších českých filmových děl - se Lustig s Němcem sešli. Po letech se Lustig vrací domů dílem, které je sice zjevným rozdrobením filmu, myšlenkově však zůstává v jeho intencích, zatímco Němec se od něho odvrací k samoúčelné exhibici, předvádějící snad, jak by býval točil v Americe, kdyby právě tohle tam někoho zajímalo. Jenže tma skutečně nemá stín...

JAN LUKEŠ

PRAHA - ESSEN

Co s odpadem?

PRAHA - Projekt s názvem Program hospodaření s odpady v hlavním městě Praze zahrnující období do roku 2000 předali včera pražskému primátorovi Jaroslavu Kořánovi zástupci německé firmy RWE Entsorgung AG z Essenu. Navrhovaná opatření zaručují dlouhodobě zabezpečené ekologické a ekonomické odstraňování komunálních odpadů, stavebních odpadů a odpadů z nemocnic. Při materiálovém zhodnocování využitelných látek stojí v popředí projektu sběr papíru, biologického odpadu a skla. Koncepce předpokládá, že podíl odpadu, vraceného do materiálového oběhu, bude v roce 1995 činit 30 procent.

PRAHA (nel, jik) - "Vládní návrh zákona o živnostenském podnikání upravuje podmínky výkonu podnikatelské činnosti z hlediska veřejného zájmu mnohem liberálněji nežli dosavadní zákon o soukromém podnikání," uvedla v sociálních a kulturních výborech sněmoven FS zástupkyně úřadu federální vlády dr. J. Marčanová.

Návrh mj. počítá s přechodem od registrace podnikatele k pouhému ohlášení na živnostenském úřadu. Splní-li zájemce všechny požadované podmínky a prokáže-li u vybraných živností dostatečnou kvalifikaci, může začít podnikat bez předcházející registrace. Po nabytí účinnosti tohoto zákona budou současná podnikatelská oprávnění fyzických osob platit ještě po dobu jednoho roku, potom se automaticky převedou na oprávnění živnostenská.

Měnit se má rovněž systém státní kontroly, která by se podle návrhu příslušného zákona měla od kontroly státního plánu odklonit ke kontrole státního rozpočtu a hospodaření s rozpočtovými prostředky. Hospodářské výbory návrh s připomínkami doporučily, zazněly nicméně námitky proti samotné existenci ministerstva kontroly. Podle názoru poslance J. Šterna (ODA) i některých dalších by se kontrolou měl zabývat úřad podléhající parlamentu a úkoly by mu měli zadávat poslanci; je nesmyslné, aby výkonná moc kontrolovala sama sebe.

POSTSKRIPTUM: Když se před prázdninami projednával zákon o soudech a soudcích, vyjadřovali někteří poslanci obavy, že doživotní jmenování soudce se bude vztahovat i na ty, kteří vzhledem ke zdravotnímu stavu nebudou schopni svou funkci vykonávat. Obavy odstraňuje předložený návrh zákona o kárných opatřeních vůči soudcům, který (bude-li přijat) umožňuje takového soudce odvolat i proti jeho vůli.

Ostravské Ostramo jako jediné v ČSFR regeneruje upotřebené mazací oleje. Spor o jeho další existenci, který se ve městě vyhrocuje, má hlediska ekologická, ekonomická, zasahuje do oblasti státní správy i samosprávy. Vyjevuje však i nové pohledy na možné proměny ekologicky škodlivých výrob.

Ostramo kontaminovalo území o rozloze 30 hektarů. Nejvíce nebezpečné jsou tekuté obsahy dvou lagun - 250 až 300 tisíc tun kyselých pryskyřic a bělící hlinky, smíšené se zbytky karbonů, olejů a jiných látek s různou koncentrací PCB. Jezera páchnou a obyvatele 400 m vzdáleného sídliště Fifejdy neuchrání ani zavřená okna. Půda je znečištěna do hloubky několika metrů, asi 800 m jsou vzdálena prameniště pitné vody v Nové vsi, blízko je i řeka Odra.

Nastíněný obraz devastace vedl už v roce 1984 k dohodě o ukončení činnosti Ostrama k 31.12.1993. Podepsali ji ministr průmyslu ČR, generální ředitel Chemopetrolu, předseda Sm KNV a primátor Ostravy. Po zániku Chemopetrolu vzniká s.p. Ostramo a město podepisuje zakládací listinu s klauzilí o zániku podniku v uvedeném termínu. V dubnu 1990 přichází nové vedení Ostrama s koncepcí zásadně odlišnou: pokračovat ve výrobě i po roce 1993. Seznamuje město i veřejnost s variantami ekologické rekonstrukce podniku. Na otázku, proč podepisovali zakládací listinu s podmínkou zrušení, odpovídá vedení podniku: "Jinak bychom prostě jako samostatný podnik nevznikli."

V loňském roce ekologické aktivity v Ostravě rozhodujícím způsobem formovaly veřejné mínění. Ve volebních se přímo či nepřímo argumentovalo zrušením Ostrama.Vedení podniku se chovalo takticky a náhrala mu k tomu i široce vedená diskuse o výstavbě spalovny toxických odpadů a jejím umístění do Ostravy - Hrušova. Z konkursu na investora totiž vítězně vyšel kapitálově silný podnik - Moravské chemické závody. Ty stojí rovněž před likvidací některých výrob. Odborníci z chemického průmyslu léta věděli, že zastaralé výroby, poškozující životní prostředí, nepřežijí současné změny v našem hospodářství. První vlna veřejného mínění se nesla v duchu absolutních zákazů, požadavků likvidace podniků, obce požadovaly vymístění závodů mimo svá území.

Ale kam s těmi, kdo devastují zeminu, vodu, vzduch? To je otázka, která v Ostravě způsobuje trhlinu v dosud shodném názoru radnice a veřejnosti na umístění spalovny. Podruhé zaútočí Ostramo, nabízející řešení: zásadní proměnu podniku výstavbou nové regenerace a spalovny toxických odpadů. Z vlastních prostředků a vlastními silami likvidovat laguny, asanovat zamořené území. Ostramo klade i zásadní otázku:" Kde vezme město po našem zrušení peníze na tak nákladné záležitosti? Je to dnes už sedm miliard. Dá peníze ministerstvo průmyslu, které převezme funkci následnické organizace?" Současná praxe ukazuje, že nedá. Rozhodnutí o zrušení výstavby regenerační jednotky upotřebených mazacích olejů v Koramu Kolín to stvrzuje.

"Všechen upotřebený olej skončí v kanálech," řekl ing. J. Stoklasa z UK Praha, jeden z autorů expertíz (další zpracovaly VŠCHT, MP ČR, MŽP ČR a Power International). Ve všech je zpracována i varianta proměny Ostrama. Nezanedbatelná není ani otázka ekonomická. Nebudeme-li oleje regenerovat, musíme zvýšit dovoz ropy o půl miliónu tun, nebo ještě dráže nakupovat oleje v zahraničí. Ať se v Ostravě rozhodnou jakkoliv, poprvé tu přichází chemický podnik s nabídkou, že všechno, co za půl století po sobě zanechal, zlikviduje a uklidí. Ne hned, ale deset let je přijatelný čas, při kterém by plynuly do pokladny města desítky miliónů (zisk Ostrama je 300 miliónů, čtvrtinu chce dávat městu na jeho ekologické projekty). Zatím jde proti proudu veřejného mínění, ale na problém kam s odpady, nabízí odpověď.

GÜNTER MOTÝL

Úroveň znečištění ovzduší v úterý ve 13 hodin:

Hydrometeorologický ústav včera oznámil, že údaje o průměrných 24hodinových koncentracích oxidu siřičitého (SO2) i oxidu dusíku (NOX) nejsou k dispozici pro poruchu technického zařízení.

Průměrné 24hodinové koncentrace oxidu siřičitého (SO2) v severočeské pánvi: západ 16-220, východ 10-81. Nejvyšší přípustná 24hodinová koncentrace oxidu siřičitého (SO2) je 150 mikrogramů na metr krychlový.

Rozptylové podmínky budou dnes dobré, ráno v severočeské pánvi zhoršené.

Erupční aktivita Slunce je slabá, geomagnetické pole je porušené.

Stalo se, co se dalo očekávat: tříbení názorů, přílivy a odlivy na naší politické scéně se promítly i do Federálního shromáždění. Do druhého roku své činnosti vstupuje nynější parlament značně pestřejší, než jak vzešel z loňských červnových voleb.

Po nich byl nejsilnější klub Občanského fóra se 116 poslanci. Následovaly kluby Veřejnosti proti násilí (52 poslanci), Komunistické strany Československa (47), Křesťansko-demokratického hnutí (25), Hnutí za samosprávnou demokracii - Společnosti pro Moravu a Slezsko (16), Křesťansko-demokratické unie (15), Slovenské národní strany (15) a Maďarského křesťansko-demokracického hnutí - Együttéles (12). Do plného počtu 300 chybějí dva poslanci za Liberálně demokratickou stranu, zvolení na kandidátní listině OF.

Původních osm poslaneckých klubů se rozrostlo na nynějších 15, přičemž osm poslanců tak či onak nenašlo místo v žádném z nich. Paradoxně zůstávají se svými 47 poslanci nejsilnější komunisté, složení dnes ze zástupců KSČM a slovenské Strany demokratické levice. Je ovšem otázka, jaký bude další vývoj klubu vzhledem k evidentnímu rozkolu uvnitř KSČM. Poslanec M. Jansta již ze strany vystoupil a nad jeho setrváním v klubu visí otazník, stejně tak jako nad několika dalšími, kteří se hlásí k Demokratické levici.

Největší proměnou prošlo - i v parlamentu - Občanské fórum. To má dnes de facto pět následníků. Nejvíce členů našlo cestu do Občanské demokratické strany, která nyní disponuje klubem se 44 hlasy. Občanské hnutí je "v závěsu" - jeho klub má 41 členů. Jedenáct poslanců se hlásí k Občanské demokratické alianci, devět vytvořilo Klub sociálně demokratické orientace a sedm se považuje za nezávislé poslance Občanského fóra.

Názorově i organizačně se rozešli rovněž poslanci Veřejnosti proti násilí. Její klub dnes představují 34 poslanci, 17 dalších je příslušníky Hnutí za demokratické Slovensko. Jednotný (zatím) zůstává klub poslanců KDH se svými 25 členy, i když ani tady nelze v blízké budoucnosti vyloučit určitá překvapení. Jiná je situace Křesťansko - demokratické unie. V jejím klubu setrvává 11 poslanců Čs. strany lidové, zatímco křesťanští demokraté V. Bendy našli společný tón s liberálními demokraty (dohromady šest poslanců). Čtrnáct poslanců má Slovenská národní strana a deset MKDH - ESW. Moravští poslanci se rozdělili do klubů HSD-SMS I. s deseti a HSD-SMS II. se šesti poslanci. Oba kluby se navzájem neuznávají a každý považuje sám sebe za toho pravého představitele hnutí.

(nel)

Nakladatelství Lidové noviny vydalo první dva díly "Budování státu" od F. Peroutky. Generálního ředitele Komerční banky jsme se zeptali, co pro něj tato kniha znamená.

Četl jsem toto dílo v době, kdy se celá naše literární produkce soustředila jen na spílání poměrům v první republice a jejím představitelům. "Budování státu" mně dalo zcela jiný obraz o této době, umožnilo mi poznání, jak to doopravdy bylo, a pomohlo mi zaujmout správné stanovisko. Největší hodnotu této knihy vidím ve skvělém stylu, jímž Peroutka dokázal, že i odborná práce může být nádhernou literaturou.

Dílo, které vyšlo za podpory Komerční banky, si můžete objednat na adrese: Lidové noviny, PS 36, 118 01 Praha 1

Voda pro USA

Z Plzně nejen pivo

PRAHA (vil) - Novou akciovou společnost Pilsner Urquell Euroworld vytvořily Plzeňské pivovary společně s Plzeňským Prazdrojem n.p. a americkým distributorem potravinových výrobků Diversified Global Ltd. Jak včera oznámil americký denník WALL STREET JOURNAL, bude americká firma investovat deset miliónů dolarů do stáčírny přírodní minerální vody, která se bude pod názvem BOHEMIAN SPA (voda českých lázní) vyvážet zejména do USA. Další oblastí společného podnikání jsou tři zábavné parky v lázeňských oblastech západních Čech. Plzenští pivovarníci zde chtějí vybudovat po vzoru západních pivovarů tři tématické parky ve kterých by nabídli kromě dobrého piva i sportovní lov, rybaření, divadlo a umělecké výstavy. Bájným rohem kulturní hojnosti parků Euroworld by se měl stát Metternichův letní palác s koncerty vážné hudby.

PRAHA - Náměstek ministra zahraničních věcí ČSFR Zdenko Pírek včera tlumočil chargé d'affaires a.i. Nizozemského království v ČSFR Michielu W.R.Cromovi, jehož země nyní vykonává předsednictví v Evropských společenstvích, zklamání ČSFR nad tím, že Rada pro všeobecné záležitosti ES na svém zasedání 6. září v Bruselu neschválila rozšíření mandátu Komise ES k jednání o asociačních dohodách s ČSFR, Polskem a Maďarskem. Z.Pírek pozval také mimořádného a zplnomocněného velvyslance Francouzské republiky v ČSFR Jeana Guéguinoua. Tomu vyjádřil roztrpčení ČSFR nad tím, že Francie odmítnutím návrhů Komise ES, týkajících se obchodu hovězím a skopovým masem, zabránila rozšíření mandátu k jednáním o asociačních dohodách.

Jedním z prvních fyzikálních jevů, s kterým se setkávají už děti v základní škole, je princip setrvačnosti. Těleso setrvává v klidu nebo v rovnoměrně přímočarém pohybu, dokud ho síla nedonutí ke změně. Technická praxe s působením setrvačnosti běžně počítá a využívá je.

Setrvačnost však není vlastní jen světu fyzikálních jevů, působí také ve společnosti a ovšem také v ekonomice. Na možnost jejího pozitivního vlivu po zestátnění hospodářství upozorňoval už Mises ve své Gemeinwirtschaft. A rozhodně by stálo za důkladnější analýzu, nakolk právě setrvačnost ochránila naši ekonomiku v průběhu čtyřiceti let před důsledky voluntaristického usměrňování ze strany plánovacích a řídících orgánů.

Ukazatelový způsob řízení však jednoznačně dominoval s ním i věčně natažená dlaň. Hrdost na vlastní schopnosti, snaha vypořádat se s problémy vlastními silami se nevyplácela - jaký div, že se rozšířila jakási invalidní mentalita, snaha dělat ze sebe chudinku za každou cenu.

Hospodářský aparát polistopadové změny vcelku uvítal - očekával, že po "osvobození" od podřízenosti stranickému aparátu se mu uvolní ruce pro vlastní rozhodování. Nicméně v ekonomice panuje ona setrvačnost, takže pod "vlastním rozhodováním" si řada vedoucích pracovníků představovala řízení ve starých, vyjetých, jen poněkud racionalizovaných kolejích pod osvícenější a rozumnější vládou.

Když se poté se vší vážností přikročilo k programu dalekosáhlé ekonomické transformace, začal se původní konsensus vytrácet. Volání po "strukturální politice" bylo do značné míry výrazem stesku po ukazatelích státních plánů. Stejně tak kritika liberalizace cen v monopolním prostředí vyplývala z přetrvávajícího názoru, že "někdo nahoře" může osvíceným úderem kladiva rozbít monopoly a pak že se "zavede trh".

Setrvačnost a současné míchání starého s novým nese s sebou mnohá nebezpečí. Dříve bylo melouchaření, s občasným využíváním státního vybavení i materiálu, zcela běžnou, nicméně vcelku omezenou záležitostí. Nyní se - při rozvoji soukromého podnikání - stává volné užívání "státního" času i majetku masovým jevem, proti němuž jsou státní podniky vcelku bezmocné, zvláště když i jejich řídící pracovníci mají "máslo na hlavě". Zde nepomůže nic než rychlá privatizace: konkrétní vlastník zavede rychle pořádek a podobné "záhumenky" nedovolí.

Proto klíčovým problémem transformace je rychlost jejího postupu. A to nejen z hlediska zkrácení jistě nepříjemného přechodného období, ale i z hlediska její účinnosti. Vleklost protahuje období nejistoty a s nejistotou se dostavuje i snaha po úniku, pasivitě, vyčkávání. S délkou období se stabilizují též setrvačné síly. A čím větší budou tyto síly, tím obtížnější se stane každý další radikální krok, tím více porostou potíže a s potížemi bude sílit volání po dalším zpomalení.

MILAN PLACHKÝ

*Patnáct motorových pil zn. Husqwarna za téměř 220 000 korun odcizil neznámý pachatel ze skladu SOU lesnického v Bzenci-Přívoze.

*Po pěti dnech dopadli policisté z Uherského Hradiště 23letého muže, který si s rodinného domku v Bánově odnesl šperky a elektroniku za čtrnáct tisíc.

*O telefax Toshiba, kopírku Canon a psací stroj připravil firmu PNP v Brně zloděj, který vnikl do objektu nezajištěným oknem. Škoda dosáhla 150 000 korun.

Sotvaže brněnská radnice rozvinula prapor otevřenější koncepce meziregionální spolupráce, jsou tu kontakty s Německem, Holandskem, Dánskem, Francií, Velkou Británií, a dokonce se Spojenými státy a Kanadou. Nejdál ovšem pokročily vazby na nejbližšího souseda - Sankt Pölten, hlavní město Dolního Rakouska.

I když jsme zaznamenali aktivitu na poli hospodářské a obchodní spolupráce, první výměny se uskutečňují také v kultuře. Po úspěšném vystoupení brněnských filharmoniků v St. Pöltenu a po výstavě rakouských výtvarníků v Brně se nyní v dolnorakouské metropoli koná zajímavá výstava tří desítek grafických designerů a ilustrátorů nazvaná Vizuální interpretace. Převzali nad ní záštitu nejenom starostové měst, ale také heršpická tiskárna Spektrum, která i rakouské hostitele překvapila precízním barevným katalogem, vyrobeným pouze za cenu materiálu.

(jpk)

MOSKVA - Ruští Němci usilují o vytvoření vlastní autonomní republiky v Povolží a důrazně odmítají své přesídlení do oblasti Petrohradu, jak to navrhl starosta města Anatolij Sobčak. Vyplývá to z pondělních a včerejších rozhovorů spolkového ministra zahraničí Hanse-Dietricha Genschera s petrohradským starostou a zástupci německé národnostní menšiny v Rusku. V SSSR žije nyní okolo dvou miliónů Němců. Před 50 lety nechal Stalin jejich autonomní republiku v Povolží rozpustit a tamní obyvatelstvo vystěhovat do Kazachstánu a Kyrgyzstánu. Jelcinovo vedení Ruské federace nyní zvažuje možnost obnovit autonomní republiku německé menšiny.

NEW YORK - Navzdory varování vědců a ekologů ubývá dnes rozloha tropických pralesů na zeměkouli téměř o polovinu větší rychlostí než ještě před deseti lety. Uvádí se to v právě zveřejněné zprávě OSN. Podle této studie bylo jen za loňský rok vykáceno 16,8 miliónu hektarů tropických pralesů, tedy na území o rozloze Rakouska, Dánska a Nizozemí dohromady. Před deseti lety bylo přitom vymýceno "jen" 12 miliónů hektarů. Celková rozloha lesů v průmyslově vyspělých zemích se podle této zprávy naopak mírně zvýšila.

PRAHA (top) - Včerejší tisková konference na pražském Výstavišti se záhy rozvinula v (prozatím toliko slovní) přestřelku mezi zástupci Společnosti pro Všeobecnou čs. výstavu, ředitelem Výstaviště a náměstkem primátora J. Exnerem. Nejvyhledávanější terč pro většinu zúčastněných představoval generální komisař stoleté expozice ing. R. Menšík.

Výstaviště prohlašuje, že Společnost pro Všeobecnou čs. výstavu dluží jejich podniku přesně 7 miliónů 243 tisíce 171 korun a 10 haléřů . Proto prý nejeví ochotu zajišťovat provoz expozice na dluh. Podle námitky generálního komisaře Výstaviště převedlo na zvláštní účet 21 milión korun, z něhož odmítá provádět jakékoli úhrady. Přítomný náměstek primátora poznamenal, že nelze očekávat zásadní změnu v obchodní politice Společnosti při stávajícím vedení. Ve snaze zabránit dalším škodám doporučil primátor jubilejní výstavu ukončit k 3O. září.

J. Bok coby mluvčí Společnosti přiznal, že expozici osobně nepokládá za úspěch, ale zdůraznil: "Domnívá se snad pan starosta, že výměnou osoby generálního komisaře se výstava náhle změní v úspěšnou?" Podle jeho přesvědčení by obrat k lepšímu přinesla spíše výměna ředitele Výstaviště, jehož označil za jednoho z pohrobků M. Štěpána. K možnosti předčasného ukončení expozice, jež by způsobilo Společnosti vzhledem k smluvním závazkům naprostou finanční katastrofu, dodal: "Je právem jubilejní výstavy, aby se dočkala akce, která může v dosavadní situaci přinést výrazný zvrat." Autosalón, který se má v rámci expozice konat ve dnech 18. až 28. října, bude totiž zřejmě ekonomicky velmi úspěšný a budí značný zájem zahraničních vystavovatelů.

INFORMAČNÍ PŘÍRUČKA PRIVATIZACE:

Pojmy, cíle, metody

PRAHA - Privatizace majetku státu metodou investičních kupónů bude zahájena 1. října. Pro lepší informovanost občanů o této problematice vydalo federální ministerstvo financí publikaci s názvem "Informační příručka". V příručce jsou objasněny pojmy předmětu, cílů a metod privatizace, dále problematika oceňování, kupní ceny, trhu s cennými papíry a funkce investičních fondů. Značná část obsahu příručky je věnována významu kupónové privatizace a zasadám jejího průběhu, včetně podrobného seznámení s kupónovou knížkou a manipulací s ní.

Vzhledem k očekávanému zájmu o kupónovou privatizaci ze zahraničí je připravena k distribuci kromě české, slovenské a maďarské mutace i anglická verze příručky.

ČTK to včera sdělil pracovník Centra kupónové privatizace Petr Moravec.

(ČTK-Jaroslav Beránek) maš,vj 100991 1632 ČTK

OLOMOUC (apt) - Komise pro přípravu městské policie v Olomouci, ve které zasedají také příslušníci Federální bezpečnostní a informační služby, nedoporučila dosavadního vedoucího odboru Vladimíra Hrachovinu do funkce velitele nově se tvořícího útvaru. Důvodem tohoto rozhodnutí byla skutečnost, že Vladimír Hrachovina kandidoval v komunálních volbách v blízké obci Hlubočky jako nezávislý kandidát za KSČM. S nedoporučením svého nadřízeného z politických důvodů nesouhlasili všichni současní pracovníci odboru pro přípravu městské policie, kteří považují V. Hrachovinu za odborníka a čestného člověka. Rada města Olomouce však navzdory tomu Vladimíra Hrachovinu odvolala a výkonem funkce vedoucího odboru pověřila poslance České národní rady Rudolfa Berezu, který předtím pracoval jako řidič autobusu. Ten má do dvou týdnů určit svého zástupce, který bude za jeho nepřítomnosti vykonávat všechny povinnosti velitele městské policie.

Tři vlny procesů a deportací postihly Pobaltí po násilné sovětské okupaci v létě 1940. První v květnu příštího roku několik týdnů před vypuknutím války s Německem. Druhá poté, co Rudá armáda oblast opět dobyla a třetí - prý nejrozsáhlejší - v roce 1951, kdy v Pobaltí pomalu dohasínal ozbrojený odpor. Obětí bylo do desetitisíců a jsou nyní rehabilitovány v Litvě. Estonci ani Lotyši se o to zatím nepokusili.

Od roku 1988 bylo rehabilitováno asi 35 tisíc osob, z toho dvě třetiny in memorian. Provést skutečnou soudní rehabilitaci obnovou procesů by zřejmě bylo nad síly litevské justice, proto Landsbergisova vláda rehabilituje pouhými dekrety prostě všechny, kdo byli v těch letech postiženi.

Je to jistě rychlejší, ale otevírá to zároveň bolestivý problém. Podle tvrzení střediska Simona Wiesenthala v Los Angeles se spolu s tisíci skutečně nevinných dočkali rehabilitace i lidé, kteří se prokazatelně dopustili zločinů ve službách nacistů. Je jich podle posledních údajů třináct. Aloizus Juodas, Ignas Asaduskas, Juozas Krasinskas vraždili Židy a Bělorusy. Nacisté si k těmto službám vycvičili tzv. 12. pomocný pluk. Rabín Marvin Hier z Wiesenthalova střediska proto o litevských rehabilitacích prohlásil: "To, co dělají, je urážka dějin a zneuctění spravedlnosti. Ať jsou znovu souzeni. Je to věc soudu a ne vlády."

Hlavní litevský žalobce Artusas Paulauskas k tomu podotýká: "Tito lidé nebyli odsouzeni soudy, ale zvláštními komisemi, ustanovenými po válce v Moskvě. Donutili je učinit doznání. Svědkové byli nuceni svědčit. Obžalovaní neměli právo na zákonnou ochranu. Soudy byly zkorumpované a jejich rozsudky nemají právní platnost." Soukromě ovšem litevští úředníci připouštějí, že se masová rehabilitace skutečně týkala i některých zločinců. Zdůvodňují svůj postup teorií, která může ve svých důsledcích přinést další komplikace: okupace Pobaltí v roce 1940 byla nezákonná a stejnou povahu mělo vše, co přišlo potom, tedy i soudy a deportace. To by ovšem znamenalo, že v Pobaltí bylo přes padesát let jakési právní vakuum - dopady si lze snadno domyslet.

Na Litvě se tedy znovu objevil problém, který vyvstal v Chorvatsku při rehabilitaci arcibiskupa Stepaniče. Byl jistě protiprávně pronásledován, ale na druhé straně zcela nepochybně spolupracoval s režimem Ante Paveliće. Litevská vláda má tedy nyní o starost více. Její postup sledují velmi bděle v Izraeli a Spojených státech.

JAROSLAV JÍRŮ

Ve 36. čísle Respektu si přečtete:

M. Hybler - KONEC KOMUNISMU: VELKÉ PRÁZDNO

J. Spurný - DOHADY KOLEM ZÁSAHU V MOŠNOVĚ

J. Brabec, V. Mlynář - KLOKNERŮV DODATEK: ZNOVU O ZÁKAZU KSČ

ROZHOVOR S J.KOTASEM, PŘEDSEDOU KONZERVATIVNÍ STRANY

J. Macháček: PERSPEKTIVYY BURZOVNICTVÍ V ČSFR

J. Metzger - POŽADAVKY SUDETONĚMECKÉHO LANDSMANŠAFTU

BRUSEL - Nejednotnost názorů na plán vytvoření hospodářské a měnové unie ve dvou etapách potvrdila schůzka ministrů financí a hospodářství členských států Evropských společenství, která skončila v pondělí večer v Bruselu. Plán předložený Nizozemskem, jež v tomto pololetí dvanáctce předsedá, vedl ke konfliktu "Jihu" proti "Severu". Předpokládá totiž, že do unie, jež by fungovala od začátku roku 1997, by nejdříve vstoupily země se zdravou ekonomikou a měnou, které by vyhověly náročným požadavkům:, teprve později by se připojili ostatní členové ES. Jak se očekávalo, opozici proti plánu, podporovanému především Německem, vedla Itálie, která by spolu s dalšími jižními státy ES kritériím malé inflace a rozpočtového deficitu těžko vyhověla. Do unie by se "kvalifikovaly" zřejmě jen Německo, Francie, země Beneluxu, Dánsko a Británie. Nizozemský projekt zůstal v menšině, neboť proti němu vystoupili i zástupci Francie a komise Evropských společenství.

Ze sbírek pražského Náprstkova muzea je připravena putovní výstava SAMURAJSKÁ ČEST. V těchto dnech ji mohou zhlédnout návštěvníci olomouckého muzea. Mezi vzácnější exponáty patří japonské barevné dřevořezy, mečové ozdoby a zbraně.

Foto ČSTK - Vladislav Galgonek

KROMĚŘÍŽ (gap) - Nevyhovující porodní sál, nízký počet lůžek a další problémy vedly kroměřížské zdravotníky k ustavení Společnosti pro stavbu gynekologicko-porodnického pavilonu. Nedostatek státních financí je však nutí obrátit se na veřejnost s prosbou o příspěvek. Číslo konta u spořitelny Kroměříž je 8057142-698.

Němý řečník

Fotbalista s protézou místo jedné nohy by profesionální uplatnění nacházel asi jen velmi obtížně. Určitě by ho ani nenapadlo drát se do reprezentačního mužstva a taky by nikoho ani nenapadlo ho tam kandidovat. Politická scéna ovšem není fotbalové hřiště, a tak se na ní mohou vyskytovat nejrůznější zvláštnosti. Třeba i jednonohý "politický fotbalista".

Pokud ovládá megafon a nevyčerpatelnou zásobu nesplnitelných slibů, dětinských představ o státoprávním uspořádání, urážek prezidenta a pomluv ministrů, kolosálních hloupostí o bojkotu sovětského zboží či o Zakarpatské Ukrajině, daří se onen těžký defekt zastírat. Dojde-li však na lámání chleba, to jest má-li svá tvrzení obhájit v diskusi s protivníky, šídlo pravdy nezadržitelně putuje z pytle ven a kdo chce vidět, vidí: pan doktor se diskuse bojí, pan doktor na diskusi nemá, pan doktor není schopen svá tvrzení obhájit a proto se na diskusi nedostaví.

To je případ Miroslava Sládka, nikterak nového fenoménu české scény. Ačkoliv politický extrémismus, vyjma komunistického, neměl u nás nikdy bohaté žně, není neznámým hostem. Vzpomeňme jen na Radolu Gajdu z dob první republiky, jeho nepodařený puč a krávaly šedých košil. Panu Sládkovi nic takového vyčítat nelze, do příštího parlamentu se hodlá zřejmě prodrat ústavní cestou. No dobře, ale co tam bude dělat, dostane li se tam? Diskutovat nehodlá, protože se bojí a nemá na to. Za takových okolností má pouze dvě možnosti: buď sedět jako oukropeček, ovšem to by se sotva líbilo jeho voličům. Neboto nějak zařídit tak, aby ho v jeho sermonech nikdo nerušil a nenutil k diskusi. Nejlépe tak, že parlament i s jeho diskusemi tak či onak zlikviduje.

Že už tu něco podobného bylo? Zajisté, bylo. Že je to přitažené za vlasy? Připouštím. Že je to zhola nemožné? Je něco nemožného lidem zvláštního ražení?

Jsou mi podezřelí politikové, kteří neumějí a nechtějí diskutovat.

Jiří Hanák

OPAVA (ian) - Starostové měst a obcí Opavska se dohodli na vytvoření regionálního sdružení, jehož ustavující shromáždění svolali na 18. září do Hlučína. Sdružení vzniká z potřeby povznesení regionu, obnovení jeho kulturních tradic a očekává se, že se starostové přihlásí k daleko užší spolupráci se svými kolegy na druhé straně česko-polských hranic.

SNSS

Komu patří Hlinka

BRATISLAVA - Strana národního sjednocení Slováků (SNSS) se obrací na vládu SR, aby bezodkladně zahájila sondážní rozhovory o vstupu Slovenska do OSN, řekl předseda organizačního výboru SNSS J.Veselovský na včerejším setkání s novináři. Oznámil dále, že SNSS si osvojila návrh ústavního zákona o vyhlášení svrchovanosti SR, který předložila předsednictvu SNR skupina poslanců. Označil to za dobré východisko pro přijetí tzv. čisté ústavy SR. V souvislosti s nadcházejícími dny Andreje Hlinky v Ružomberku předseda SNSS odsoudil KDH, které prý chce tohoto slovenského státníka k vlastním propagandistickým cílům. Uvedl, že do organizace oslav se neměly možnost zapojit nacionálně orientované strany.

Podliehame tomu klamu občas na oboch stranách. Nielen od českých prostých ľudí, ale aj od českých politikov niekedy počuť: Slováci tvrdia, Slováci by chceli, podľa slovenského názoru... a pod. Na slovenskej strane sa tomu napomáhá tým, že niektorí ľudia zo slovenskej politickej reprezentácie radi hovoria v mene celého slovenského národa, hoci ich tým nikto nepoveril. Ak od niekoho počujete: Slovensko nedopustí!, My Slováci žiadame!, slovenské stanovisko je... a pod., budte voči takému človeku krajne nedôverčiví. Snaží sa vás podviesť. Snaží sa vám totiž svoj osobný alebo partajný názor predkládať ako názor celonárodný.

Jestvuje čosi také, ako je spoločné, jednotné slovenské politické stanovisko? Áno, mohlo by jestvovať, ale len pod podmienkou, že budeme mať jednu slovenskú stranu, jedny slovenské noviny, jeden predpísaný názor pre Slovákov. Že teda budeme mať opäť jednu - tentoraz slovenskú národnú totalitu.

Pochybujem však, že po nej niekto z normálných ľudí na Slovensku túží. Možno pár chorobne ambicióznych politikov. Názorová pluralita je jedným z najväčších reálných politických prínosov novembra pre túto spoločnosť. Stali sme sa demokratmi. Prvým znakom demokratov je však ráznosť. A tak máme slovenských kresťanských demokratov (KDH), slovenských národných demokratov (SNS), slovenských sociálnych demokratov (SDSS), slovenských ľavicových demokratov (SDĽ), slovenských "slovenských" demokratov (HZDS), slovenských demokratov bez prívlastku (DS) atd. Máme, navyše, slovenských zelených, slovenských červených, slovenských VPN-károv a i. Kto z nich reprezentuje "slovenské stanovisko"? Smerodatné tu nie je, kto to o sebe najviac a najhlučnejšie vykrikuje. Ak je takto pestrá slovenská politická scéna, znamená to, že nikdo z nich nereprezentuje "slovenské stanovisko" výlučne a ako celok, že teda každý z nich ho reprezentuje po troche, nejakú časť či stránku z neho. Ostatné parlamentné voľby nám dali prvý objektívný pohľad na to, akým zpôsobem je toto "slovenské stanovisko" rozparcelované. Voľby nám povedali, koľko percent "slovenského stanoviska" reprezentovali v tom čase KDH či VPN, SNS či KSS. Prieskumy verejnej mienky nám približujú tieto podiely v jednotlivých obdobiach. V máji t. r. tvoril ten najväčší z nich 20% a malo ho Mečiarovo HZDS. To znamená, že reprezentuje 1/5 slovenského stanoviska, nič viac. SNS má necelú jednu desatinu podpory z celku slovenských voličov, reprezentuje 9% slovenského stanoviska.

Slovenská národná rada je síce najvyššou slovenskou reprezentáciou, z toho však nijako nevyplýva, že je to práve ona, čo by mohla reprezentovať ono očekávané jedno jediné, jednotné "slovenské stanovisko." Reprezentuje iba uvedenú pluralitu slovenských stanovísk. Ani Predsedníctvo SNR nie je na tom o nic lepšie, lebo aj ono se skládá z predstaviteľov rôznych politických strán a hnutí. Sú politické postoje, na ktorých sa vie dohodnúť väčšina z nich: to je dôvod, prečo sedia v jednom parlamente, prečo hľadajú spoločný rozumný kompromis pri prijímání zákonov, dohôd, uznesení. Sú však zásadné politické postoje, na ktorých sa jednoducho nemôžu dohodnúť: to je dôvod, prečo sedia v rôznych politických stranách a hnutiach a nevytvoria si jednu spoločnú stranu.

A to je tiež rozhodjúci dôvod, pre ktorý je hľadanie univerzálneho, všeobjímajúceho slovenského politického stanoviska janíčkovým hľadaním živej vody, zázračného prútika, všelieku na naše bolesti. Hľadá sa tu nejestvujúca chiméra. Ten, kto ním operuje, to buď nechce vedieť a je teda politickou naivkou, alebo to vie a je politickým demagógom.

Názorový pluralizmus na slovenskem politickej scéne je neodškriepiteľná realita a je dobré, že je tomu tak. Varujme sa pred každým, kto by ju chcel odstrániť pod heslem jednotného slovenského stanoviska. Odhaľujme každého, kto týmto strašiakom argumentuje voči svojim politickým oponentom: je to strašiak vymyslený.

A keď sa zase niekedy tu či tam ozve výkrik "Slováci žiadajů," netreba hned biť na poplach. Stačí sa najprv vecne spýtať: "Ktorí Slováci? Zelení, červení, či modrí? Koľko ich je na hlavy a koľko na percentá? Akú majú ich hlasy reálnu váhu?"

Čo, pravda, vôbec neplatí len o Slovákov a pre Slovákov.

MIROSLAV KUSÝ

(ředitel Kanceláře prezidenta republiky v Bratislavě)

PRAHA (GoGo) - Důl ČSM státní podnik Stonava těží 14 % koksovatelného uhlí v Československu a je jediným samostatným černouhleným dolem na Ostravsku. Deset měsíců od chvíle, kdy se po velkém úsilí oddělil od OKD, přineslo obrat v hospodaření podniku. "Letos počítáme se ziskem 711 milionů Kčs a je jen na nás, jak s nimi naložíme" - konstatoval na tiskové konferenci ředitel dolu Viktor Koláček. V minulosti 97 % ze zisku putovalo pryč. Důl byl zařazen do druhého kola velké privatizace, ale snaží se o přeřazení do kola prvního. K přímým prodejům bude nabídnuto 9% majetku, z toho polovinu mají tvořit zaměstnanecké akcie, 73 % je určeno na kuponovou privatizaci, 18% tvoří bezúplatný převod. Zájem o akcie mezi zaměstnanci je obrovský.

PRAHA (vil,rk) - V přehledu přinášíme několik témat, o kterých se včera hovořilo na tiskových konferencích některých politických stran.

V listopadu má být dokončena výstavba první kubánské jaderné elektrárny, jejíž kapacita by mohla omezit závislost Kuby na dodávkách ropy pro výrobu elektrické energie ze SSSR. Agentura Prensa Latina však neuvedla, jak současná politická situace ovlivní dodávky potřebného jaderného paliva pro reaktor sovětské konstrukce. Američané se obávají možných poruch, protože dělníci, kteří na stavbě pracovali a uprchli do USA, informovali o nedostatečných bezpečnostních opatřeních. Komise amerických odborníků se však o stavbě vyjadřuje s uspokojením.

Na časopisecký trh přichází v tomto týdnu televizní magazín TELETIP . Jde o nový typ programového týdeníku, který na dvaatřiceti stranách podá uplný přehled programů našich i zahraničních televizních stanic a satelitů obohacený o medailony a fotografie filmových nebo televizních herců, cestopisné reportáže, tipy na víkend. Časopis vydává v nákladu 350 tisíc výtisků akciová společnost TV PRESS za účasti švýcarské firmy Ringier. Jedno číslo celobarevného obrázkového týdeníku stojí 7,50 Kčs.

(kp)

TYLOVO DIVADLO:

Práce vrcholí

PRAHA - Pracovní ruch kolem budovy někdejšího Tylova, nyní Stavovského divadla, vrcholí. Uvnitř už rekonstrukční práce prakticky skončily. Na jevišti pod vedením Jana Kačera zkouší činohra Národního divadla hru Josefa Topola Sbohem, Sokrate!, ale také starší inscenace, přenesené sem z Nové scény - např. Čechovův Strýček Váňa, Shakespearova komedii Jak se vám líbí, Havlova Zahradní slavnost a Hamptonovy Nebezpečné vztahy. Uvedeny zde budou po premiéře Topolova textu 12. října v rámci tzv. týdne činohry. Spolu s ní se bude ve Stavovském divadle hrát mozartovský repertoár s bohatou účastí zahraničních hostů -premiéra Mozartova Dona Giovanniho se uskuteční 1. prosince.

PRAHA - Za účasti prezidenta Václava Havla se včera na Pražském hradě konalo shromáždění k oficiálnímu zahájení obnovené činnosti Ústavu Tomáše Garrigua Masaryka. Ústav zrušili za války fašisti, potom v roce 1954 vedení KSČ. Pro jeho obnovu bylo rozhodnuto po listopadu 1989. Nejdůležitějším, již započatým úkolem této instituce, je příprava prvního souborného vydání Masarykova díla.

MINISTR VAVROUŠEK DO BUDAPEŠTI

Osud Gabčíkova

BRATISLAVA - "Mandát od vlády slovenské a federální vlády mám pro to, abych maďarským poslancům vysvětlil naše stanoviska a překlenul určitou informační bariéru, která kolem vodního díla Gačíkovo vznikla. Pokusím se také zdůraznit, že z vyloženě ekologických důvodů není dobré zaměřit se jen na variantu nedokončit vodní dílo," řekl včera v Bratislavě novinářům ministr-předseda Federálního úřadu pro životní prostředí Josef Vavroušek, před svou cestou do Budapešti. Dnes tam vystoupí před členy čtyř výborů maďarského parlamentu v souvislosti s dalším osudem vodního díla Gabčíkovo.

Třílistá vrtule větrné elektrárny V 75 z vítkovické mostárny P3 ve Frýdku-Místku se dnes na brněnském výstavišti roztáčí stejně jako se rozbíhá 33. mezinárodní strojírenský veletrh, jehož poslední kosmetické úpravy zachytila včera naše fotoreportérka Zdena Kašková.

Jakmile se objevila oficiální zpráva, že dosavadní místopředseda Křesťansko demokratické unie (CDU) a poslední ministerský předseda zesnulé Německé demokratické republiky Lothar de Maizière rezignoval na všechny své funkce v CDU, napsali levičáci v Berlínském listě Die Tagezeitung: "Svůj poslanecký mandát si ovšem amatérský violista podrží. Už další dobu ho vlastní strana postavila ke straně a byl v ní pátým kolem u vozu." Komentář listu Berliner Zeitung: "Maizière nepadl v oběť tvrdým politikům ze Západu, ale vlastní politické slabosti."

Tyto opovržlivé zmínky jsou příznačné. I poznámka o "amatérském violistovi" očividně nespravedlivá. Advokát de Maizière nebyl jako violista žádný amatér. Předtím než vystudoval práva, absolvoval konzervatoř a byl členem několika profesionálních symfonických těles. Obvinění, že jako advokát v bývalé NDR spolupracoval se Stasi, nikdo zatím neprokázal. Ale poslední vydání týdeníku Der Spiegel opět tvrdí, že existují dokumenty, podle nichž agent Czerni dostával za své informace značné sumy. Czerni prý bylo Maizièrovo krycí jméno u východoněmecké tajné policie.

Ale především muž malé postavy de Maizière nepůsobil jako politik nikdy přesvědčivě na průměrného voliče. Napoleonský komplex vždy neznamená, že jde o Napoleona.

List Berliner Morgenpost napsal, že bývalý a poslední ministerský předseda NDR, který tento stát dovedl do společného Německa, udělal řadu politických chyb a největší z nich prý bylo, když při vyhlášení jednotného Německa nepodal demisi. "Chtěl zachránit aspoň kousek staré identity NDR. Ale co by to mělo být? Hospodářská katastrofa, kterou zanechal, SED a chobotnice Stasi všechno přemalovaly negativně."

Podle mého názoru zlomil definitivně de Maizièrovi politický vaz kardinální omyl. Chtěl zachovat dále starou CDU na východě pokud možno v nezměněné podobě, jak existovala za času NDR. Tato údajně pravicová strana, kterou si pankowští komunisté vydržovali jako zástěrku pro svou samovládu, podobně jako KSČ si vydržovala lidovou a socialistickou stranu v Československu, je dodnes prolezlá agenty Stasi a podezřelými funkcionáři. Jestliže má celkově spolková CDU obstát i v pěti nových zemích na Východě při blížících se volbách do Spolkového sněmu, musí východní CDU definitivně zmizet jako subjekt čehokoli. Nelze vyloučit, že jinak by se mohli obyvatelé z východní části rozpomenout na svou sociálně demokratickou minulost.

Většina výdhodoněmeckých zástupců v bonnském Spolkovém sněmu prý podporuje 37letou ministryni pro ženské otázky Angelu Merkelovou jako kandidátku na uvolněné místo místopředsedy CDU. Již se ozývají náznaky příslibu začínající čistky v CDU na Východě. Prvním, kdo je na řadě dalších demisí, má být předseda CDU v Sasku Reichenbach. Designovaná místopředsedkyně Merkelová žádala už nové volby na všech úrovních v CDU ve všech východních zemských organizacích.

Zbrojení k předvolebnímu boji již propuklo.

JIŘÍ FOREJT, Berlín

UHERSKÝ BROD (jak) - Odborníci z jedenácti zemí se účastní třiatřicátého Mezinárodního komeniologického kolokvia, které včera začalo v Uherském Brodě. Cílem třídenního rokování, které pořádá uherskobrodské Muzeum J.A.Komenského spolu s Československým ústavem zahraničním v Praze, je zhodnocení přínosu jednotlivých vědních disciplin k poznání života a díla učitele národů.

Podle informace Dr. Markéty Huskové z Uherskobrodského muzea byl při přípravě kolokvia položen důraz na mezioborové vztahy. "Protože vrcholí přípravy na oslavy 400. výročí narození Komenského, dáme slovo i těm, kteří svým vystoupením pomohou koordinovat informovanost o akcích v ČSFR a v zahraničí. Například Československý ústav zahraniční se podílí na přípravě tematického bloku, jehož cílem je využít odborných i praktických zkušeností představitelů krajanského hnutí v zahraničí."

Během třídenního kolokvia převezme ředitel uherskobrodského muzea z rukou Ing. T. Zeleného, předsedy MILIDU z Zurychu, šestý díl Bible Kralické z roku 160l z pozůstalosti Přemysla Pittera. Tento významný dar obohatí muzejní komeniologickou knihovnu, která slouží badatelům z celého světa.

Koncert pěveckých sborů se koná v sobotu od 20 hodin v kostele Sv. kříže v Praze na Příkopech. Účinkují studenti katolické univerzity z Holandska a pražského ČVUT, vstupenky lez zakoupit na místě před začátkem koncertu.

Vítání léta hudbou je připraveno v pátek 21. června od 14 do 18 hodin na nádvoří Domu dětí na Pražském hradě a v Královské zahradě. Budou tu účinkovat dětské pěvecké sbory, taneční soubory a další hudební tělesa.

Jaroslav Šerých představí svou ilustrační tvorbu ve výstavní síni Malinova domu v Havlíčkově Brodě. Vernisáž je v pátek 21.června v 16 hodin, výstava potrvá do 25.srpna.

PRAHA - V souvislosti s porušováním příměří v Jugoslávii upozorňuje československý zastupitelský úřad v Bělehradě naše občany, že ozbrojené srážky se rozšířily také do oblastí v okolí dálnice Bělehrad-Záhřeb. Tranzitní trasa do Řecka, Bulharska a Jugoslávie přes Suboticu, Novi Sad, Bělehrad a Niš je nadále bezpečná.

Miliónům fanoušků britské skupiny Dire Straits skončil nesnesitelný půst. V půlce srpna vyšly Marku Knopflerovi & spol. nový singl Calling Elvis (Jasper Rees v Observeru spočetl, že je to jejich první nahrávka po 1940 dnech a od měsíce, kdy se nyní propuštěný John McCarthy ocitnul v libanonském zajetí) a po šesti letech od slavného Brothers In Arms nedávno také "elpíčko" On Every Street. Aby se hudba Dire Straits opravdu ozývala "na každé ulici", v Dublinu rozjeli kýžené největší turné historie populární hudby, které má trvat tři roky a obsáhnout třístovku měst a koncertů (to by v tom byl čert, aby minuli třeba pražskou Sportovní halu...). Giles Smith z Independentu byl na premiéře v Irsku - a neplýtvá právě přehnanou chválou. Ani nad šesti písněmi z nového alba, ani nad prý nepříliš šťastnými úpravami starších skladeb. Pochválil ovšem báječný zvuk a aby ne, když sponzorem je Philips Compact Disc!

Milosrdná smrt vysvobodila z dlouhého trápení Vláďu Padrůňka, famózního bluesrockového baskytaristu, ale též aranžéra a skladatele, který si za krátkých devětatřicet let života vydobyl nevymazatelné místo v historii našeho rocku, zvláště 70. let (Jazz Q, Energit, ETC, Abraxas, Dux). Důstojným epitafem je loňské album Bazarem proměn, které pro Panton sestavil Lev Pavluch z jeho a Franclových nahrávek...

Při operaci po autonehodě zemřela v Nashvillu rudovlasá country hvězda, osmapadesátiletá zpěvačka Dottie Westová, první žena, která vyhrála v Grammy country kategorii (za hit Here Comes My Baby v roce 1964).

JAN REJŽEK

BRNO (jku) - Náklady na údržbu zeleně v Brně převýšily v I. pololetí 22 miliónů korun a na II. pololetí byly v úvodu roku uzavřeny dlouhodobé smlouvy pro údržbu Špilberku, Lužánek, Denisových sadů a další městské zeleně ve výši 7 miliónů. Příjmy z místních poplatků posílí městskou pokladnu o 5,3 mil. Kčs a všechny městské části získají téměř osm miliónu korun. Největšími zdroji příjmů na předměstích jsou poplatky za chov psů (2,4 mil.) a za alkoholické nápoje a tabákové výrobky (2,2 mil.).

ČESKOSLOVENSKÉ ŽELEZNICE

Drahá modernizace

PRAHA - "Modernizace sítě ČSD není jen zájmem ČSFR, ale i Evropy jako celku," uvedl při včerejším zahájení dvoudenní mezinárodní konference se zaměřením na koncepci modernizace tratí ČSD v závislosti na zahraniční vazby náměstek ústředního ředitele ČSD R.Chovan. Na konferenci přijeli i zástupci zahraničních podniků, které projevily zájem podílet se na přestavbě naší železnice (např. Talgo, Siemens). Hlavním záměrem je propojení železniční sítě ČSFR s evropskou. Úplná modernizace železniční infrastruktury by však přišla na 17O mld korun, které čs. ekonomika nemůže poskytnout. Je proto třeba volit kompromis spočívající v rychlém odstranění základních nedostatků a částečné modernizaci.

Minulý týden se v tisku objevila zpráva, že olomoucká reklamní agentura LÖFFLER bude v listopadu pořádat devítidenní kursy angličtiny a němčiny, jejichž frekventanti se naučí aktivně 1500 a pasivně dokonce 2000 slov. Ještě po roce si absolventi mají pamatovat 80 % naučeného - to vše díky metodě u nás dosud neužívané - sugestopedii. Na světové scéně se tatometoda objevila již v r. 1956, byla ověřena mnohokrát v praxi a údajně bylo o ní napsáno přes 2000 vědeckých prací. Podle slov majitele agentury Karla Löfflera proti její aplikaci v zásadě nenamítají nic ani pracovníci katedry psychologie filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, které požádal o vyjádření. O bližší informace jsme požádali lektorku olomoucké agentury Dagmar Poláchovou, která se právě vrátila z podobného kursu ve Švýcarsku u firmy TTS, od profesora Denise Roberta Jansena:

"Byl to devítidenní kurs angličtiny pro německy mluvící Švýcary. Vyjímečný byl snad jen tím, že zatímco obvykle tam bývá dvacet lidí, tentokrát jen byli jen tři a já byla čtvrtá".

Sama angličtinu dobře znáte, jaké však byly pokroky ostatních účastníků kursu?

"U nich byly zcela markantní. Angličtinu začali rychle vstřebávat a ke konci se z mlčících stali plně hovořící. Pominu-li gramatiku, pak schopnost mluvit u nich byla za devět dní vyšší než u účastníků běžného tříměsíčního kursu."

Pokuste se stručně shrnout metodu profesora Jansena, který má přijet v listopadu, ale i na šest kursů v příštím roce do Olomouce.

"První den se účastníci seznámí teoreticky s metodou výuky, která je i v západních zemích dosud málo známá. Vycvičí se v relaxaci. Hodně se používá vizualizace, prakticky však jde o zapojení všech smyslů. Dále se vždy po dvou dnech nacvičují čtyři dialogy. Celý proces je rozdělen do pěti fází. Velkou roli sehrává hudba, herecké schopnosti lektora a asistentky - ty byly skutečně obrovské - a samozřejmě aktivace frekventantů."

Zbývá snad jen dodat, že jediným problémem pro čs. zájemce je cena kursu (34 650,- Kčs, bez úvodního zářijového semináře 29 925,- Kčs). Avšak ani ta zřejmě není na překážku. I přes malou propagaci přišly už čtyři desítky přihlášek.

(hov)

ŽIDOVSKÉ NÁBOŽENSKÉ OBCE přicházejí o cenné památky. V minulém roce se zloději vloupali do synagog v Bardějově a Brně a do depozitáře židovské obce v Bratislavě. V lednu až květnu 1991 vykradli prostory židovské náboženské obce v Nitře. Odnesli 17 vzácných kultovních předmětů ze stříbra, mezi nimi i dva na našich obrázcích - korunu na tóru, průměr 18 cm, výška 30 cm a štít na tóru 34 x 48 cm. Tóra - svitek, obsahující 5 Mojžíšových knih (Pantateuch) je náboženským základem judaismu. Hodnota ukradených předmětů přesahuje 1 000 000 Kčs. Informace o odcizených náboženských památkách sdělte odboru kriminální policie v Nitře nebo na tel. č. 158.

~ (vyb)

ZLOČINY NA ZÁPADĚ

Lup za dva milióny

PLZEŇ - Pachatelé podezřelí z ozbrojeného přepadení plzeňského kasina v prosinci loňského roku jsou identifikováni. Zadrželi je v SRN a rozhodnutím krajského prokurátora v Plzni byl na ně vydán zatykač. Německý soud nyní rozhoduje o jejich vydání čs. úřadům. Lupiči v noci na 10. prosince 1990 vtrhli do kasina hotelu Continental a z kasy odnesli dolary a marky v hodnotě dva milióny korun.

Zatímco v loňském roce bylo v západočeském regionu stíháno za trestné činy téměř 14.800 osob, jen v první polovině letošního roku už jich je přes deset tisíc. Známo je však pouze 2700 pachatelů.