o Kolekci 44 obrazů vystavuje světoznámá malířka Zuzana Chalupová ze slovenské vesnice Kovačice v Jugoslávii v Krajanském muzeu Matice Slovenské v Bratislavě. Výstava potrvá do 4. října.

PRAŽSKÝ PRIMÁTOR Jaroslav Kořán odchází ...

Foto Petr Kubín - LN

LDS: Ano samostatnosti

PRAHA (rk) - Liberálně demokratická strana se domnívá, že přetrvávání čs. federace by znamenalo udržovat "dokonale nestabilní stát". Je nutné respektovat právo slovenského národa na sebeurčení, uvedli včera na tiskové konferenci představitelé strany v čele s předsedou E. Mandlerem. Proto LDS preferuje v procesu nového státoprávního uspořádání ČSFR vznik samostatného českého státu. Liberálové se domnívají, že by Češi ekonomicky na rozdělení neprodělali. Poslanci FS a ČNR za LDS zaslali otevřený dopis V. Havlovi, ve kterém zpochybňují dosavadní jednání české a slovenské politické reprezentace a upozorňují na neudržitelnost zachování společného státu.

ZVLÁŠTNÍ ZPRAVODAJSTVÍ PRO LIDOVÉ NOVINY POZOROVATELÉ ES: DROBNÉ ÚSPĚCHY Armáda odmítla poslušnost

ZÁHŘEB (čić, Reuter) - Navzdory ultimátu předsedy kolektivního vedení SFRJ Stjepana Mesiće, který je zároveň vrchním velitelem armády, se boje v Chorvatsku neuklidňují. Srbští extremisté, podporovaní již otevřeně jugoslávskou armádou, jako by se snažili co nejrychleji dosáhnout strategických bodů na mapě tzv. Velkého Srbska.

Federální ministr obrany generál Veljko Kadijević ignoroval Mesićův rozkaz, aby se armáda stáhla do kasáren. Mesić prohlásil, že armáda se vymkla kontrole a že odmítnutí uposlechnout rozkazu znamená, že "Evropa a celý svět budou muset udělat něco pro to, aby se rozhýbaly mechanismy, které by zastavily agresi".

Zástupci znepřátelených jugoslávských republik se včera sešli v Haagu k mírovým rozhovorům s představiteli Evropského společenství. Vyslanec ES Henri Wijnaendts dokončil cestu po jednotlivých bojištích; jeho přítomnost krveprolití zastavit nedokázala.

Vrtulník, jímž nizozemský zástupce ES cestoval, byl ve středu nad Chorvatskem zasažen střelbou z ručních zbraní a musel nouzově přistát. Podle Wijnaendtse porušily příměří, dohodnuté 2. září, všechny bojující strany.

POBŘEŽÍ JE ODŘÍZNUTO

Město Okučani, důležitý silniční a železniční uzel s největšími zásobníky nafty, je nejkrizovějším místem těchto dnů. Proti jednotkám chorvatské obrany tam bojují i armádní jednotky z Bosny a Hercegoviny. Chorvatská Kostajnica je další strategicky významný bod na hranici s Bosnou. Chorvatská strana vyhodila do povětří most, který spojoval obě republiky a po němž přijížděly posily pro armádu a srbské ozbrojence. Situace se dramatizuje i v Dalmácii, kde sice nežije srbská menšina, ale jež je zahrnuta do Velkého Srbska jednak kvůli přístavům, jednak kvůli velkým příjmům, které díky turistice z dalmatského pobřeží plynou. Most u Maslinice, který spojuje pobřeží s vnitřním Chorvatskem a o nějž se vedly dlouhé boje, je neprůjezdný. Pobřeží je tedy podle srbských plánů odděleno.

POZOROVATELÉ V AKCI

Kruhy blízké pozorovatelům ES sdělily, že armáda zatím nemá v úmyslu okupovat celé Chorvatsko a Slovinsko, jak tvrdil slovinský ministr obrany Janez Janša. Tím spíše, že se konflikty již přenesly i do Bosny a Hercegoviny a hrozí otevření druhé fronty v Kosovu, kde dochází k otevřeným konfliktům.

Pozorovatelé se soustřeďují na Chorvatsko, ale dále dohlížejí i na stahování armádních jednotek ze Slovinska. Tento týden se k nim přidali tři pozorovatelé z ČSFR. Další poslaly Kanada a Švédsko a očekávají se i pozorovatelé z Polska. Kromě centra v Záhřebu a pobočky v Lublani budou mít i centra v Osijeku a Gospići, přímo v ohniscích bojů. S personálem je zde nyní asi 140 lidí.

Za velký úspěch pozorovatelé považují kontakty s představiteli srbských extremistů Hadži%em a Babićem. Ozbrojenci však často jednají na vlastní pěst, proto se pozorovatelé budou muset spojit a jednat s jednotlivými místními veliteli extremistů.

"NEČITELNÁ" ARMÁDA

S armádou se jejich kontakty nyní lepší. Vojenští představitelé pozorovatele většinou respektují v naději, že i oni budou respektováni a že to pro ně bude polehčující okolnost do budoucna. Armáda však není zcela "čitelná". Představitelé pozorovatelských skupin tvrdí, že její chování většinou závisí na rozhodnutí jednotlivých velitelů v krizových oblastech a nezřídka na jejich národnostním původu. K tomu dodejme, že v armádě proběhla čistka a důstojnický kádr je nyní z 85 procent srbský.

I když chorvatská strana ze začátku nedůvěřovala v účinnost mise, svědčí drobné konkrétní výsledky lokálního charakteru (příměří v určitých oblastech, výměna zajatců) o jejím úspěchu. Pozorovatelé budou v zájmu objektivity operovat ve skupinách po třech osobách z různých zemí.

...a šimlové řechtají

Zděšení umělců kulturních organizací a hasičů v Ostravě způsobil včera zveřejněný seznam podniků v působnosti okresních úřadů a obcí určených pro velkou privatizaci. V první vlně jsou vyjmenovávány ostravské knihovny, divadla, filharmonie a dokonce i zoo! Čtu pozorně celý seznam a zjišťuji, že pod hlavičkou ostatních okresních úradů se podobný lapsus neskrývá. Vypadá to, že v Ostravě šli zase s ocelovým srdcem (byť chorým) s dělem na zajíce. Když vyšla rána, zacpali si uši i na ministerstvech. Úředníci v Ostravě totiž svůj úkol bezchybně splnili. V červnu do Prahy zaslali seznamy všech podniků a organizací s majetkovou účastí státu na podnikání jiných právnických osob. Touto právnickou osobou je v našem případě město a majetek zůstává státní, než se na ni podle zákona převede. V Ostravě si vlastně zaslouží pochvalu zvláště proto, že v jiných okresech byli liknaví, což jim vytkl náměstek privatizačního ministra: Co jste utajili a zapřeli, ať je v Praze 15.9.! Zřejmě proto neodpověděli z Prahy na dopisy, ve kterých úřad města Ostravy 6.8. píše, že seznamy sice poslali, ale neuvažují o začlenění kulturních organizací do velké privatizace. Uvažujme: Nemyslí se v té první vlně u kulturních i jiných organizací privatizací převod státního majetku na obce? Lidé kroutí hlavami, že někdo práve teď chce privatizovat zoo či filharmonii. Ale co je psáno...

(tyl)

NOVÝ MODEL AUTOMOBILKY OPEL PŘEDSTAVEN VE FRANKFURTU Astra na scéně

Světovou premiéru na jedné z nejprestižnějších automobilových výstav si právě v těchto dnech odbývá Opel Astra ve Frankfurtu nad Mohanem. Novým vozem Astra uvádí koncern General Motors Europe na trh nástupce úspěšného modelu Opel Kadett, jehož se vyrobilo přes čtyři milióny kusů a který patřil k nejprodávanějším automobilům v Evropě.

Astra je konstrukčně zcela nový automobil s dlouhou řadou nových a zdokonalených technických řešení, která se dosud ve vozech tohoto tržního segmentu neobjevila. Zadáním pro konstruktéry bylo především zlepšení těchto kritérií: pasivní a aktivní bezpečnosti, kvality, komfortu, hospodárnosti provozu a ochrany životního prostředí.

Opel Astra se bude nabízet jako třídvéřový nebo pětidvéřový vůz se splývavou zádí, čtyřdvéřový vůz se stupňovitou zádí a pětidvéřové kombi. Vozy se splývavou a stupňovitou zádí jsou k dispozici ve vybaveních GL, GLS, GD a GT, u vozů kombi je možno volit mezi verzemi GL, GLS, GD a Club. Špičkou modelové řady je třídvéřový sportovní model Opel Astra GSi se splývavou zádí, poprvé v tomto tržním segmentu vybavený elektronickým protiprokluzovým systémem.

Pro pohon Astry je k dispozici devět čtyřválcových motorů s katalyzátorem, mezi nimiž je také nový přeplňovaný vznětový motor o objemu 1,7 litru s chladičem stlačeného vzduchu a s výkonem 60 kW (82 k). Výkonové spektrum motorů řady Astra sahá od 42 kW (57 k) po 110 kW

(150 k).

Pro vozy Astra se vznětovými motory vyvinul Opel speciální oxidační katalyzátor, který snižuje emisi škodlivých plynů o 70% a redukuje tzv. částečky na méně než 0,08 gramu na kilometr. Vznikl tak automobil s mimořádně nízkými hodnotami emisí vznětových motorů.

Při návrhu interiéru Astry se firma General Motors (Opel) soustředila na zdokonalení vnitřního prostoru. V porovnání s modelem Kadett bylo u Astry čelní sklo posunuto dopředu a střecha byla zvýšena. Tím se dosáhlo komfortnějšího sezení a cestující na zadních sedadlech mají o dalších 50 milimetrů větší prostor pro kolena. Všechny verze Astry mají sklápěcí zadní sedadlo dělené v poměru 60:40, což umožňuje větší variabilitu možností využití zavazadlového prostoru. Díky zúženým sloupkům a trojici bočních oken u pětidvéřové verze se splývavou zádí se v porovnání s Kadettem výrazně zlepšil výhled z vozu.

Mezi zvláštní vybavení Opelu Astra patří vícefunkční digitální displej, který zahrnuje displej autorádia, hodiny, palubní počítač a tzv. check-control, tj. možnost ověření všech hlavních funkcí. Nový systém čištění veškerého vstupujícího vzduchu, který je standartním vybavením všech modelů, chrání cestující v interiéru Astry před pyly vyvolávajícími alergie, prachem a dalšími nečistotami.

Opel Astra byl navržen a vyvinut v technickém vývojovém středisku GM Europe v německém Rüsselsheimu. Jeho výroba bude zahájena ve stejné době v pěti evropských zemích. Jde a tato města Antverpy (Belgie), Bochum (Německo), Azambuja (Portugalsko), Zaragoza (Španělsko) a Ellesmere Port (Velká Británie). Koncem příštího roku se počet výrobních míst rozšíří na sedm a to po zahájení provozu nových závodů v Eisenachu (bývalá NDR) a v maďarském městě Szentgotthard. Potenciální roční výrobní kapacita pak dosáhne cca 800 tisíc vozů. Astra se tak z hlediska počtu vyrobených kusů stane klíčovým modelem výrobního programu GME - Opel před modelem Vectra.

Opel Astra

Zlepšení v porovnání s Kadettem

Koncept Efekt

Aktivní systém bezpečnostních pásů Zlepšená ochrana cestujících

na předních sedadlech, pásy vpředu

a vzadu výškově nastavitelné,

podpůrné rampy v sedadlech

Zpevnění dveří dvojitými ocelovými Zvýšená ochrana proti bočnímu

výztuhami nárazu

Filtrace vzduchu přiváděného do Ochrana před pyly, prachem

větrací a zahřívací soustavy a výfukovými zplodinami

s možností uzavřené cirkulace

Katalyzátor také pro vznětový Menší znečišťování životního

motor prostředí

Konstrukce vozidla a volba materiálu Výhodné z hlediska zatěžování

s ohledem na možnost recyklace životního prostředí

Vícefunkční displej (MID): nový Informace na první pohled

displej rádia, celkové kontroly a dodatečná ochrana autorádia

stavu funkcí vozidla, hodiny, proti krádežím oddělením

palubní počítač displeje a přijímače Protiprokluzový systém Electronic Žádné protáčení předních kol

Traction Control (ETC) pro Astru a větší jízdní stabilita

GSi 16V

Mohutněji dimenzovaný brzdový systém Delší životnost a větší účinnost

O 34% větší tuhost karosérie Bezpečnější a komfortnější

v kroucení prostor pro cestující

Nová přední náprava v pomocném Nižší hluk a zlepšený jízdní

rámu komfort

Okna v úrovni povrchu karosérie Menší aerodynamický hluk

Větší zasklená plocha a užší Zlepšený výhled pro větší

střešní sloupky aktivní bezpečnost

Vyšší, delší a širší karosérie Velkorysejší vnitřní prostor

s prostorem pro kolena vzadu a příznivější polohy sezení

zvětšeným o 50 mm

Širší rozchod (+30 mm vpředu, Lepší jízdní vlastnosti

+23 mm vzadu)

Klimatizace bez freonů (od r. 1992) Menší zatížení životního

prostředí

Posilovač řízení pro všechny Lehčí řízení

objemové varianty

Pětistupňová převodovka Snížení spotřeby a hluku

Integrovaný střešní spoiler Snížení vztlakových sil na

polovinu, větší stabilita

v přímé jízdě

Charakteristika základního modelu OPEL ASTRA GL

motor: zážehový, objem 1,4 litru

výkon: 44 kW

Převodovka: pětistupňová počet míst: 5

karosérie: třídvéřová - pětidvéřová

koeficient odporu karosérie: 0,32

délka: 4,05 m

výška: 1,41 m

rozchod kol: 1,42 m

zavazadlový prostor: 360 dm3

Objem nádrže: 52 l

Maximální rychlost: 160 km/hod

Akcelerace z 0 na 100 km: 16 s

Spotřeba: při 90 km/hod 5,1 l

při 120 km/hod 6,6 l

město 8,6 l

mix 6,8 l

(kk)

Rocková benefice

PRAHA (pal) - K úsilí, jež by mělo přispět k záchraně Národní knihovny, se rozhodlo připojit i nezávislé Radio 1. "Nyní již nepomohou slova, ale činy!" - Těmito slovy zve Radio 1 na dnešní benefiční koncert v prostorách bývalého Stalinova pomníku v Praze. Koncert začíná v 18 hod., vystoupí na něm skupiny Manželé, Sluníčko, Golden Killers, Tichá dohoda, Visací zámek, Babalet; součástí programu bude také diskotéka diskžokejů Radia 1.

SSSR - VÝCHODNÍ EVROPA Brzda zmizela?

MOSKVA - Intenzívní jednání s ministry zahraničí zemí střední a východní Evropy, která se uskutečnila tento týden v Moskvě v rámci humanitární konference helsinského procesu, ukázala, že všechny strany jsou připraveny nově přistoupit zejména k problematice zajištění vzájemné bezpečnosti Sovětského svazu a jeho evropských partnerů. Prohlásil to včera na tiskové konferenci v sovětské metropoli svazový ministr zahraničí Boris Pankin. Ministr zdůraznil, že spolu se zmařením puče byl v SSSR likvidován také mechanismus brzdící rozvoj vztahů mezi Sovětským svazem a státy střední a východní Evropy.

Rána pro 15 Kčs.

x-x-x

Procházku parkem v Praze 6 znepříjemnili 32letému muži tři Romové, kteří ho nejříve omráčili úderem do hlavy a po té okradli o řetízek a 15 korun.

x-x-x

Deset pláten religiózních obrazů z 19. století z kostela sv. Václava v Dřetovicích na Kladensku přilákalo zloděje. Jelikož však během lupu dva obrazy poškodil, odnesl si nezvaný host ještě dřevěný křížek s Kristem a způsobil tak církvi škodu za 125.000 Kčs.

x-x-x

Zápalky v dětských rukách způsobily požár stohu u obce Netušil. Způsobená škoda je 15.000 Kčs.

x-x-x

Plameny vyšlehly z motoru autobusu ze SNR na parkovišti dálnice D5 ve směru Plzeň-Praha 11. září dopoledne. Naštěstí nebyl nikdo z cestujících zraněn. Příčinou požáru byla pravděpodobně uvolněná hadice přívodu paliva k motoru. Škoda na vozidle je 60.000 Kčs.

x-x-x

Na silnicích v ČSFR došlo 11. září k 486 dopravním nehodám. Zahynulo při nich šest osob, 29 lidí utrpělo těžká zranění a hmotné škody dosáhly 4,968.200 Kčs.

Bydlet ve svém

VRCHLABÍ - Prodej bytů a domů, které byly dosud ve správě Bytového podniku, do soukromého vlastnictví chce koncem září zahájit Městský úřad ve Vrchlabí. Nízké ceny - garsoniéra v panelovém domě by měla být k mání za 35 000 korun a byt tři plus jedna za 50 000 korun - mají zaručit, že každý byt bude mít majitele. Sociálně slabším občanům chce radnice poskytnout na koupi bezúročnou půjčku, kterou budou městu splácet. Část peněz z prodeje, nejvíce však 10 miliónů korun, použije radnice na zdravotnictví, školství, městskou policii a dokončení staveb a komunikací. Zbytek uloží na Fond obnovy Vrchlabí a čerpat bude jen úroky.

PŘÍPAD HONECKER Čína o něj nestojí

PEKING - Případ Ericha Honeckera je záležitostí Německa a Sovětského svazu, Čína s ním nemá nic společného, prohlásil včera na pravidelném tiskovém briefingu mluvčí čínského ministerstva zahraničních věcí. Komentoval tak nedávné zprávy německého tisku, podle nichž bývalý šéf východoněmeckého režimu, letos v březnu tajně převezený do SSSR, by v odjezdu do Číny mohl vidět poslední možnost, jak se vyhnout vydání do rukou německých úřadů.

Chilská vláda ve středu oznámila, že pokud bývalý východoněmecký vůdce Erich Honecker opustí Sovětský svaz a uchýlí se do Chile, vydá ho německým úřadům. Chilští představitelé tak reagovali na pověsti, že Erich Honecker uvažuje o tom, že ze Sovětského svazu odjede ke své dceři, která žije trvale v Chile. Podle zpravodaje chilského rozhlasu v Berlíně byla případná Honeckerova cesta do Santiaga předmětem středečních rozhovorů spolkového ministra zahraničí Hanse-Dietricha Genschera se sovětským prezidentem Michailem Gorbačovem. Sovětské ministerstvo zahraničí v této souvislosti popřelo, že by se při schůzce oba představitelé shodli na vycestování Ericha Honeckera do nejmenované třetí země.

ROZPOČET NA ROK 1992 - CHORVATŠTÍ POSLANCI V ČNR - VLÁDNÍ NÁVRH STÁTNÍ BYTOVÉ POLITIKY PŘIJAT Hájit české zájmy

PRAHA (lb) - Na naléhavou žádost premiéra Petra Pitharta svolala včera předsedkyně ČNR Dagmar Burešová schůzku předsednictva s členy vlády ČR. Místopředseda vlády Jan Stráský oznámil, že šlo o konzultaci k výsledkům letošního rozpočtu a jeho přípravě pro rok 1992. "Na pondělní Finanční radě budeme akcentovat české zájmy", řekl. Jeho slova podpořil místopředseda ČNR Jan Kalvoda.

V úvodu třetího dne 22.schůze ČNR, přivítala D.Burešová zástupce chorvatského parlamentu D. Vidmaroviče a A. Kružičeviče. Hosté uvedli, že část srbského obyvatelstva v Chorvatsku podporuje komunistickou politiku, která chce na troskách Jugoslávie vytvořit velké Srbsko. Ve válce vedené teroristickým způsobem hrozí genocida i celé české menšině v Chorvatsku proto, že se rozhodla podporovat demokracii proti desetinásobné přesile. Zvítězí-li tato přesila, bude mít Evropa novou komunistickou dikaturu. ČNR poté přijala usnesení k situaci v Jugoslávii. Vyjadřuje v něm obavu, že občanská válka může přerůst v mezinárodní konflikt. Veškerou pomoc naší menšině v Chorvatsku navrhuje rozšířit na všechny obyvatele této republiky. Poslanci rovněž přijali vládní návrh státní bytové politiky.

Klub OH vydal prohlášení k návrhu klubu ODS na vyrovnání se s obdobím komunistické totality a jejím dosahem do dnešních dnů, který byl později přeformulován v návrhu usnesení Konzervativního bloku. Klub OH považuje návrh za nepřijatelný, protože žádá očistu společnosti způsobem, který překračuje hranice vymezené Ústavní listinou základních lidských práv a svobod.

DAGERROTYPIE: Mimo nebezpečí

PRAHA (vyb) - Prodej daguerrotypie nepřichází v úvahu, řekl včera zpravodaji LN ing. Josef Ždych, ředitel Památkového ústavu v Plzni a dodal: Včera jsem se sešel s americkým zájemcem Jamesem A. Jonesem (dostali jsme jeho písemnou žádost a plnou moc pro českého zprostředkovatele JUDr. Belšana) a sdělil jsem mu náš postoj. Jednání tím v podstatě skončilo. Významná technická a kulturní památka - daguerrotypie, jeden z prvních snímků francouzského malíře J. L. M. Daguerra tak opět odolala dolarovým svodům.

OBECNÁ ŠKOLA - FILMOVÁ UDÁLOST ROKU Dětství plné nadějí

Začátkem měsíce srpna měla v pěti východočeských letních kinech premiéru OBECNÁ ŠKOLA, "hezký český veselý film zvukový barevný nehořlavý," jak praví distribuční heslo. Neobvyklé nasazení filmu rovnou do letních kin bylo skutečnou zkouškou ohněm. Zdá se, že riziko se vyplatilo. Pražská premiéra 10. října v kině Blaník by měla Obecnou školu zastihnout už v plné slávě. Divácký ohlas potvrzuje soudy kritiky: Máme tu film, na který jsme léta čekali.

Námět a scénář filmu napsal Zdeněk Svěrák jako částečně autobiografickou vzpomínku na léta svého dětství a režie se ujal v našem hraném filmu debutující Jan Svěrák, scenáristův šestadvacetiletý syn, jenž o svém talentu přesvědčil už v absolventské dokumentární mystifikaci Ropáci. J. Svěrák zaskočil za Víta Olmera, který dal přednost režii Tankového praporu. I tímto faktem vzniká mezi Obecnou školou a Tankovým praporem, dvěma pravděpodobně divácky nejúspěšnějšími českými filmy roku, hlubší významová souvislost. Daly by se o ní popsat desítky stránek, protože odkazuje k současnému stavu i budoucnosti celé naší kinematografie. Pro dnešní potřeby snad postačí, že na jedné straně stojí scenáristův um, zápal režisérova mládí a snaha nejen získat diváky, ale i vypovídat, na straně druhé pak scenáristova i režisérova rutina a snaha získat diváky (a tedy i peníze) za každou cenu. V tom je základní rozdíl mezi Obecnou školou, filmem s duší, a Tankovým praporem, filmem bez duše.

Hlavní dětský hrdina Obecné školy, desetiletý Eda, chodí se svým kamarádem Tondou do chlapecké třídy školy na pražském předměstí. Na místo učitelky Maxové, kterou žáci přivedli do blázince, nastupuje nový učitel Igor Hnízdo - záhadný muž v rajtkách, holínkách a s pistolí za pasem, který rozjívené žactvo okamžitě zvládá tvrdou disciplínou (i rákoskou). Je těsně po válce a kluci hledí s obdivem na Hnízda, jenž se jim prezentuje jako hrdina mnoha válečných operací. Eda srovnává Hnízda se svým otcem, tak obyčejným a nezajímavým v porovnání s hrdinou válečných polí a velkým dobyvatelem žen. V mozaice humorných příběhů poznamenaných klukovským objevováním života a světa se přehoupne zima pětačtyřicátého roku. Další rok je rokem nových nadějí i rokem prvních poválečných voleb...

Od drtivé většiny porevolučních českých filmů se Obecná škola liší především tím, že nechce být ničím "a priori." Film neilustruje žádnou předem stanovenou tezi, nevyplňuje žádné schéma. Téma, myšlenka, poselství nejsou prvotní. Na prvním místě stojí lidský příběh, respektive lidské příběhy. Teprve z nich vše vyplývá (vše individuální, sociální i politické), protože vyplývat musí, je-li příběh opravdu o lidech. Téma či témata filmu jsou rozptýlena v mozaice příběhů a minipříběhů, Z. Svěrákem citlivě napsaných a J. Svěrákem a kameramanem F. A. Brabcem promyšleně a efektně (v tom dobrém slova smyslu) realizovaných.

V prvním plánu je Obecná škola laskavou komedií, prodchnutou úsměvností, moudrostí a inteligentním humorem. První poválečný rok se může zdát být jen dobovou kulisou, pečlivě sestavenou z drobných retro rekvizit. Při pozornějším pohledu však zjistíme, že film se hluboce dotýká - přesto (či snad právě proto), že jen letmo - osudů nás všech, kteří v této zemi žijeme. Vždyť je to film o dvou dětstvích, jednom skutečném a jednom pomyslném. O dětství poválečné republiky, o době plné nadějí a očekávání, v níž se vše rodilo. Společnost, která se sotva osvobodila od jedné totality, se ve své naivitě začala otevírat totalitě druhé.

V proměnách vztahu malého Edy k učiteli Hnízdovi a jeho otci se odhaluje hledání životních hodnot, které mohou být pravé i nepravé, vysněné i skutečné. V postavě učitele Hnízda, muže s tajemstvím, snad lháře, který však nakonec může zlomit (několikanásobně) symbolicky svoji rákosku, je ukryt další smysl filmu. Poselství o tom, že pravda je věc relativní a ne vždy důležitá. Jan Tříska si roli zahrál s obrovskou chutí a jeho herectví celému filmu dominuje. Spolu s ním, který se do českého filmu vrátil po čtrnácti létech, se zaskvěli Z. Svěrák v roli tatínka, Libuše Šafránková v roli maminky, Daniela Kolářová jako učitelka Maxová. Některé postavy nevyšly zcela přesvědčivě ( Boleslav Polívka v roli latentního sebevraha Plíhy), protože příběh se někdy drobí do figurkaření ve snaze vylíčit až hrabalovsko-menzelovský svět lidí a lidiček. Výtky je možno adresovat i vedení dětských herců (např. výpadky Radoslava Budáče v roli Tondy), neuspokojuje ani rutinně ilustrativní hudba Jiřího Svobody. Celkově však Obecná škola představuje zatím největší českou filmovou událost roku a směle se řadí k dílům, která píší nejlepší tradice naší poválečné kinematografie.

PETR SLÁDEČEK

LIBUŠE ŠAFRÁNKOVÁ (maminka) a JAN TŘÍSKA (učitel Hnízdo) ve Svěrákově & Svěrákově OBECNÉ ŠKOLE.

Foto Jaroslav Trousil

Dobře dojeli

PRAHA - V souvislosti s mezinárodním festivalem Truck and Country na strahovském stadionu a letecký den ve Kbelích bude pražská doprava náležitě posílena. Ve dnech 13. a 15. září se provoz metra nemění, bude však podle potřeby doplněn o další soupravy. 14. září se doba provozu prodlouží asi do 01,45 hod. V úseku Špejchar-Královka se zřizuje účelová tramvajová linka číslo 44. Rozšíření provozu se týká i nočních linek 501, 504, 505, v této době se o odvoz návštevníků Strahova postarají také autobusy označené symbolem akce. Rychlé spojení na letecký den zajistí účelová autobusová linka se symbolem leteckého dne. Bude vyjíždět ze stanice pravidelné autobusové linky 233 na Palmovce a pojede přes Prosek. V provozu bude od 9,00 hod. do 18,00 hodin.

Kim Jong-nam popřel zprávy, že KLDR, proslulá jako vývozce zbraní, prodala Sýrii nebo jinému státu Blízkého východu rakety Scud.

BOJ PROTI DROGÁM STOJÍ NA ROZCESTÍ Prohibice nebo legalizace?

Konstatování, že na Václavském náměstí lze koupit jakékoli zakázané drogy, od hašiše až po heroin, dnes už nikoho nepřekvapí. Distributory těchto látek jsou zatím převážně cizinci, ale lukrativním směrem obchodu s drogami se neomylně vydává i organizovaná mafie domácích veksláků.

V boji proti drogám má Československo možnost využít bohatých zkušeností ze zahraničí. Ale kterých?

Naši policisté se nechali školit americkou agenturou pro potírání narkotik (DEA). Tato agentura představuje největšího zastánce tvrdé prohibiční linie. Zároveň jsme měli nedávno možnost vyslechnout přednášku Itala Marca Taradashe, poslance Evropského parlamentu a místopředsedy komise pro drogovou problematiku, který je představitelem zcela opačné linie řešení problémů s drogami - antiprohibicionismu. Máme tedy možnost srovnávat.

PROHIBICE ZKLAMALA

Prohibice - slovo dostatečně známé ze Spojených států amerických ze začátku dvacátých let našeho století. Jeden schopný člověk (obchodník, zločinec - Al Capone) dokázal na momentálním nesprávném rozhodnutí vybudovat kolos (mafii), jehož následníků se lidstvo již nikdy nezbaví. "Pravá odpověď Ameriky na Caponovo obchodování nebyla napadnutí gangu, ale legalizace, zdanění a normalizace obchodu s destiláty v kontrolovaném množství. Nejvhodnějším a nejúčinějším protivníkem ilegálního hráčského doupěte jsou státní loterie a autorizované hráčské kluby", napsal v březnu 1988 britský týdeník The Economist. Milton Friedman, nositel Nobelovy ceny za ekonomii, ve své knize Tyranie statutu quo konstatuje: "Prohibicionismus ohrozil respektování zákona, zkorumpoval jeho autory, vytvořil klima morální dekadence a v žádném případě nezamezil spotřebě alkoholu".

Zkušenosti z civilizovaného světa dnes jasně ukazují, že prohibiční drogová politika zklamala. V USA, kde jsou vůči toxikomanům nejméně tolerantní, nikdy nezaznamenali ani stagnaci stále stoupající křivky spotřeby nealkoholových drog. A jsou to USA, kde věk začínajících toxikomanů stále klesá (6 -7 let), kde jsou prostředky vynakládané na represi stále větší (10 mld. dolarů ročně), ovšem bez zjevného úspěchu. Všech možných drog je na trhu stále víc a některé jsou postupně mírně zlevňovány (což z hlediska ekonomických zákonitostí signalizuje relativní nasycenost trhu), přičemž počet těch, kteří drogu potřebují denně, stále stoupá. Stát nad kvalitou a distribucí sebemenšího množství drog nikdy neměl kontrolu a nemá ji ani dnes. Čím víc se budou postihy pro toxikomany zvyšovat, čím větší na ně bude tlak v místech, kam se uchylují, tím menší bude možnost kontroly. Jediný efekt, kterého se dosáhne, bude, že celá tato oblast celoživotní náplně mnoha lidí (toxikomani, výrobci drog, distributoři, policisté, soudci, sociální pracovníci, aj.) se přesune do ještě méně přijatelných podmínek. Představa, že je možno cestou represe tento vývoj změnit, selhává. Naopak může dojít ještě k extrémějšímu rozšíření nemocí vč. AIDS, toxikoman bude donucen ještě k větší a brutálnější agresi (zločinnosti), protože bude muset uspokojit stoupající finanční nároky distributora, jelikož i jeho náklady vzrostou.

Roční zisk narkomafií je cca 500 mld. amerických dolarů. Po obchodu s ropou to představuje druhou nejvýnosnější oblast světové ekonomiky, výnosnější než obchod se zbraněmi. Díky tomu je mafie vybavena nejdokonalejší technikou. Celá řada státních úředníků - počínaje policisty a soudci a konče senátory - je zkorumpována.

Je logické, že poslední, kdo má zájem na vyřešení těchto nekonečných komplikací, jsou představitelé mafie a jí zkorumpovaní činitelé. Represe vytváří pro obchod s drogami dokonalou živnou půdu.

"Je-li snahou Ameriky připravit kriminální živly o enormní zisky, které z obchodů s drogami mají, ukazuje se, že jedinou cestou je legalizace drog", napsal ekonom Lester C. Thurow.

ANTIPROHIBICE NEBOLI LEGALIZACE

Antiprohibicionismus je názor, postavený na následujících faktech:

1. Válka proti drogám, která se vede ve všech zemích, je neúspěšná.

2. Prohibice je nebezpečná pro zdraví společnosti.

3. Prohibice dává vzniknout zločinům.

4. Prohibice je nemorální.

5. Prohibice je drahá.

PhDr. Ivan Douda, psycholog pražského Střediska drogových závislostí, v televizním pořadu Sondy uvedl: "Pokud chceme zabránit té obrovské kriminalitě, která by vybuchla, pokud chceme zabránit zbytečné kriminalizaci nemocných lidí - tedy toxikomanů - a naplnit jimi nové věznice, pokud chceme zabránit obrovským výdajům kolem drog, pokud chceme zachránit ty, kteří by jinak dostali "špinavou" drogu a zemřeli na ni, pokud nechceme, aby byla drogová válka, kterou nelze vyhrát je zřejmě nutná nějaká forma legalizace drog".

V první řadě je třeba upřesnit, co se myslí pojmem "legalizace". Jako výstižnější výrazy se nabízejí spíše "dekriminalizace" či "regulace".

Význam takového kroku je jasný - Richard Stevenson (Ekonomická fakulta liverpoolské univerzity) uvádí, že absence rizika pro výrobce a distributory drog by znamenala snížení ceny legálního heroinu na 1/60 ceny současné. V důsledku toho by zločinecké organizace ztratily značnou část své moci, která přímo závisí na obrovských ziscích vyvolaných prohibicí. Současně by se adekvátně snížila kriminalita toxikomanů, do které jsou vmanipulováni vysokou cenou drog.

Prvořadým úkolem každé civilizované společnosti by mělo být ovlivňování toxikomana, tedy nemocného člověka, jenž se vědomě pomalu zabíjí. Jinak se toxikoman společnosti dále vzdaluje.

ZKUŠENOSTI VYPOVÍDAJÍ

Tolerantním přístupem v některých švýcarských městech dosáhli toho, že toxikomané, nemusíce se obávat o svoji svobodu a přísun drogy (např. u závislosti na heroinu může abstinence vést ke smrti), se zabydleli v určité části města (na ostrově), kam za nimi mohou chodit lékaři a sociální pracovníci. Zároveň dávají toxikomanům sterilní jehly a injekční stříkačky, čímž snižují riziko přenosu různých nemocí v čele s AIDS na minimum. Občané města nosí toxikomanům jídlo a staré oblečení. Dochází zde ke koexistenci dvou zcela odlišných komunit. Je jasné, že navíc zde toxikomané ztrácejí své nejpádnější protispolečenské argumenty. Společnost má možnost většinu peněz, které před tímto krokem bezvýsledně vynakládala na represi, investovat do konkrétních preventivních programů a konečně též přímo do léčby závislých toxikomanů.

V holandském Amsterodamu je uskutečňován pokus "velké tolerance", který spočívá v dekriminalizaci toxikomanů a stanovení ceny drog. Jak uvádí Petr Cohen, konzultant holandské vlády pro otázky narkotik, pokus nevede k zvyšování počtu narkomanů žijících ve městě.

"Dekriminalizací" drog je státu umožněna kontrola kvality drog, jako je tomu u tabákových či alkoholických výrobků, čímž se značně sníží počet obětí, které doplatili na to, že kontrola a regulace trhu neexistuje. Milton Friedman ve své knize uvádí, že drogy jsou paradoxně jedním z mála výrobků, jejichž obchod je na světě zcela volný. Nejrizikovější vrstvy populace (ve věku 5-30 let) jsou přímou nabídkou ohrožovány ve školách, na diskotékách a jinde. Zločinecké organizace jsou v prodeji drog absolutně cynické. Prohibice předala řízení expanzní politiky trhu zcela do jejich rukou. Profesor Lester Grinspoon z katedry psychiatrie Harvardské lékařské školy navrhuje uvalit na obchod s legalizovanými látkami daně. Příjmy z těchto daní by byly určeny na financování prevence, kursy a léčbu.

V neposlední řadě je třeba připomenout, že stát nezakazuje svým občanům opíjet se k smrti alkoholem, éterem, benzínem nebo saponáty. Sebezničení není protiprávní, neboť zákon nemůže dělat nic, aby tomu zabránil.Občan se musí pro život bez drogy rozhodnout na základě vlastního přesvědčení, nikoli z donucení a ze strachu z trestu.

ODDĚLIT LEHKÉ DROGY

Často je slyšet argumentace, že užívání "lehkých" drog, tedy marihuany a hašiše, vede k následnému užívání kokainu, heroinu, aj. Toto tvrzení je třeba uvést na pravou míru. Tyto dvě látky se svým účinkem se dají přirovnat k alkoholu, ale nemají tolik objektivních negativních dopadů. V menší míře než u alkoholu na ně vzniká závislost; zdravotní poškození jsou neporovnatelně menší; mají prokazatelně slabší disociální funkci. Jejich negativní vlastnost není v nich samých, ale ve způsobu, jakým jsou prezentovány. V lidském povědomí jsou jednoznačně spojovány s takovými drogami, jako crack, heroin, aj. Tím se vytváří zdání podobnosti či příbuznosti, které je tragické a zcela mylné. Podstatná souvislost mezi tzv. lehkými a tvrdými drogami, co se týče subjektivního prožitku po požití, který je pro konzumenta rozhodující, neexistuje . Jako není s tvrdým drogami spojován alkohol, nesmějí se s nimi spojovat ani marihuana a hašiš - je nutné zařadit je tam, kam patří. Proto by proces "dekriminalizace" tzv. "lehkých" a "tvrdých" drog měl být zásadně oddělen.

JAKUB CHUDOMEL

V BROOKLYNU ZUŘÍ ETNICKÁ VÁLKA Džin vyletěl z lahve

Už několik týdnů trvají "rasové nepokoje" ve čtvrti Crown Heights v newyorkském Brooklynu. Černoši v nich tentokrát vystupují v poněkud nezvyklé roli pronásledovatelů, pronásledováni jsou ortodoxní Židé, chasidé. Tlupy pobudů a výrostků rozbíjejí výkladní skříně jejich obchodů, ničí jejich auta, zakládají požáry v jejich domech. Několik desítek chasidů bylo už ztlučeno a zraněno, mnozí se bojí jít do práce a ponechat rodinu bez ochrany. "To nejsou nepokoje," říkají rozhořčeně. "To je permanentní pogrom."

Všechno začalo v pondělí 17. srpna dopravní nehodou, při níž zahynul malý černošský chlapec. Za volantem vozu, který chlapce přejel, byl místní židovský obyvatel. Policie dospěla k názoru, že nehodu nezavinil. O několik hodin později skupina černošských výrostků ubodala k smrti židovského studenta. Následujícího večera vytáhlo do ulic několik stovek černých demonstrantů, požadujících řidičovo zatčení. Když dorazili k židovským obydlím, střetli se se shromážděnými chasidy. Nastala masová rvačka, z obou stran létaly kameny a láhve. Mezi zraněnými byla i řada policistů. Násilnosti pokračovaly i v dalších dnech. Když se David Dinkins, první černošský starosta New Yorku, pokusil situaci uklidnit a osobně navštívil Crown Heights, přivítaly létající kameny a lahve i jeho. Od té doby se ve čtvrti příliš nezměnilo - válečný stav mezi jejími černošskými a židovskými obyvateli dosud trvá.

Výbuch násilí ovšem nepřišel z čistého nebe - vztahy mezi oběma etnickými skupinami, společně obývajícími stejný prostor, jsou už po léta špatné. Černoši tvrdí, že jejich židovští sousedé jsou upřednostňováni městskou radnicí, mají lepší školy, lepší zdravotní péči a také policie jim prý jde na ruku. Dráždí je náboženské průvody chasidů, hlučné oslavy šábesu a židovských svátků považují za úmyslnou provokaci.

Židé z Crown Heights většinu těchto výtek odmítají. "Mají černošského starostu, mají černé guvernéry, mají náčelníka generálního štábu - co chtějí teď? Naše domy?"

Srážka dvou etnických skupin plní stránky novin a pochopitelně vyvolala i okamžitý zájem sociologů. Někteří tvrdí, že tu nejde jen o dvě znesvářené komunity, ale o dva zcela odlišné světy s natolik různými hodnotovými systémy, že se mohou jen stěží navzájem pochopit. Na obou stranách "barikády" jsou však přesto lidé, kteří se o sblížení pokoušejí. V posledních dnech se zástupci černochů a chasidů v Crown Heights několikrát setkali - nepadli si sice do náručí, ale byli aspoň ochotni jeden druhého vyslechnout.

Přední politický komentátor A. M. Rosenfeld otiskl v deníku New York Times článek, ve kterém se zabýval postoji amerických černochů a Židů k tomu, co se nyní děje v Brooklynu. Zaznamenává, že některé židovské organizace se chovají, jako by se jich to netýkalo, a stejně si počínají i četní vlivní američtí černoši - politici, obchodníci, kněží. "Cožpak už zapomněli," ptá se, "že stejných prostředků, jakých dnes užívají černí pogromisté proti Židům, používali bílí rasisté na jihu proti černochům? Nejdříve se vždycky našla záminka - skutečný nebo vymyšlený prohřešek příslušníka menšiny. Pak byla vyvolána davová psychóza, všechno se nafouklo do démonických rozměrů, vina jedince - ať už skutečná nebo jen zdánlivá - byla označena za zločin celé rasy. Vždy to končilo bitím, lynčováním, zabíjením."

Mezi bělochy, kteří v šedesátých letech bojovali v Americe po boku černochů za uzákonění rovných občanských práv a proti segregaci, bylo pozoruhodně velké procento Židů. To ovšem bylo v časech, kdy se ještě vyprávěly anekdoty jako tahle: V Central Parku na lavičce sedí černoch a prohlíží si jiddiš noviny. Poněkud udivený pan Kohn si dodá odvahy a osloví ho: "Prominou - voni sou taky Žid?" Černý muž se otřese: "To by mi tak ještě scházelo!" Od těch dob se v USA mnohé změnilo - státem tolerovaný či dokonce podporovaný rasismus je už jen historií, o níž se učí děti v hodinách dějepisu, a také v myšlení mnoha lidí přestala být barva pleti jejich spoluobčanů faktorem, ovlivňujícím vzájemné vztahy. Výbuchy nesnášenlivosti, podobné tomu nynějšímu v Crown Heights, však přesto nejsou natolik řídké, aby o nich bylo možné mluvit s lehkým srdcem jako o nesměrodatném atavismu. Jak se zdá, džin rasismu je stále připraven vyletět z láhve, do níž byl tak obtížně zahnán.

ALEXANDR KRAMER

Radiotelefonní spojení, provozované firmou Eurotel, je možno od včerejška navázat v Praze, Brně a Bratislavě, vyzkoušela si to za přítomnosti odborné veřejnosti a novinářů také americká velvyslankyně v ČSFR Shirley Templeová Blacková.

Ženy a politika

PRAHA (dr) - Pod patronací nadace Friedricha Eberta se v Praze koná seminář "Postavení žen v současném politickém životě". Je to vlastně první podobné setkání našich a německých a žen. "Chceme se proto seznámit se vzájemnými problémy a najít společné cesty vedoucí ke spolupráci,"řekla nám vedoucí Ženského referátu nadace dr.Langkauová. Zastoupení žen v politickém životě podle ní musí odpovídat jejich počtu v rámci populace. Řešení nevidí v návratu žen do domácnosti, je třeba zlepšit pracovní podmínky a zkrátit pracovní dobu.

FESTIVAL EVROPA - MOZART - PRAHA obrací zvláštní pozornost k mladým intepretům a pěvcům. Soutěž Evropa zve mladé pěvce světa se konala na jaře l99O. Z vítězů jsou nyní v Praze Američanka Cynthia Lawrence, Ukrajinka Viktoria Lukianec, Francouzka Natalie Dessay, Ruska Tatjana Koroniva a Italka Eva Mei (na snímku): budou společně v kostele sv. Jakuba (neděle odpoledne) zpívat šest z nejslavnějších Mozartových koncertních árií pod taktovkou mladého dirigenta Daniela Gattiho, který stojí v čele Orchestru Stradivari.

Foto archív

KOLONA OSMI AUTOBUSŮ ministerstva vnitra ČR, doplněná kamiónem s léky, vyrazila včera směrem na chorvatský Daruvar. V jeho okolí žije česká menšina, na kterou nyní tragicky dopadly hrůzy občanské války. V koloně je nejen naše zpravodajka, ale i Viktor Sekyt z odboru rodinné a sociální péče MPSV ČR. Sdělil nám, že k evakuaci je připraveno zatím 281 dětí ve věku 8-15 let. Doprovázet je bude 19 dospělých - maminek a učitelek. Rodiče si přejí, aby děti zůstaly pohromadě a chodily do školy (což v Daruvaru nelze, školní rok nebyl zahájen). Výsledek mise je poněkud nejistý, poslední zprávy ze Záhřebu hovoří o srbských ostřelovačích na trase, které se autobusy cestou do Daruvaru nemohou vyhnout. Všichni však věří, že mise bude úspěšná a děti dorazí pozítří do bezpečí - konkrétně do rekreačního střediska v Seči, kde se budou moci i učit.

Foto Petr Kubín - LN

Obchodní a vědeckotechnické středisko s klubovým zázemím, učebnami, sály, moderním zařízením, audiovizuálním studiem - to je nový Dům techniky na brněnském výstavišti. Ve zkušebním provozu slouží výstavám i doprovodnému programu veletrhu. Stane se sídlem ČSVTS a česko-německé firmy FCC Folprecht, ale hlavně střediskem rekvalifikací a šíření vědeckotechnických poznatků.

FOTO: ZDENA KAŠKOVÁ

ES A VÝCHODNÍ EVROPA Francie pod tlakem

PAŘÍŽ/PAŘÍŽ - Britský premiér John Major včera v Paříži řekl, že nemá cenu, aby Západ poskytoval novým evropským demokraciím pomoc, a přitom jim odmítal přístup na své trhy. "Bylo by absurdní a možná i nebezpečné kázat jim o výhodách svobodného trhu, ale praktikovat zastaralý protekcionismus," řekl premiér především na adresu francouzské vlády na zasedání evropských konzervativních stran v Paříži.

Francie minulý pátek odmítla povolit komisi Evropského společenství, aby nabídla středoevropským zemím při jednání o asociačních dohodách kompromisní ujednání ohledně západních obchodních bariér. Jednání o dohodách se proto prozatím zastavilo.

Ve snaze zmenšit diplomatické škody, které jí tento krok podniknutý v zájmu domácí zemědělské lobby přinesl, nabídla Francie ve středu ústupek v podobě souhlasu s odkoupením středoevropských zemědělských výrobků za předpokladu, že budou poslány do SSSR jako západní pomoc. Tento návrh zveřejnil prezident Francois Mitterrand na své středeční tiskové konferenci.

Jeden z britských ministerských úředníků, který poskytl rozhovor agentuře Reuter pod podmínkou, že nebude jmenován, uvedl, že "Mitterandův (středeční) návrh není náhradou za zlepšení přístupu k trhu, ale něco jako přídavek ke zlepšení přístupu na trhu" .

BRITSKÝ TISK KRITIZUJE

Londýnský tisk včera zdůraznil britské kladné stanovisko k otevření trhu Evropských společenství výrobkům ze střední Evropy. "Východní Evropa potřebuje trh a Evropská společenství se stavějí proti svým dlouhodobým zájmům, když jej před novými demokraciemi uzavírají," napsal The Independent. "Nemá smysl pomáhat modernizovat průmysl středoevropských států, a pak stavět překážky před jejich výrobky," konstatoval list.

The Times napsal, že Británie a Francie spějí ke srážce v otázkách rozšíření Evropských společenství a monetární unie. Uvedl, že premiér John Major je na rozdíl od prezidenta Mitterranda připraven otevřít trh ES novým demokraciím střední Evropy. O středečním setkání Johna Majora s prezidentem v Paříži napsal, že "Major naléhal na změnu francouzského stanoviska a označil za velmi nešťastné, že ministři zahraničí ES nedokázali politicky podpořit proces reforem ve východní Evropě".

BUDEME MÍT LEKSELLŮV GAMMA NŮŽ? Naděje jménem Míša

Projekt Míša se zrodil v květnu loňského roku. Tehdy se čs. velvyslanec ve Stockholmu obrátil na nadaci Charty 77, zda by nemohla financovat operaci těžce nemocného desetiletého Míši Budinského z Martina. Nadace vyhlásila sbírku a v rekordně krátkém čase bylo na kontě skoro 30.000 dolarů. Dvojnásobek ceny operace, jež se provádí unikátním přístrojem - Leksellovým gamma nožem.

Tato metoda - zatím se používá jen ve Stockholkmu, Bergenu, Sheffieldu a Římě - umožňuje ambulantní "nekrvavé" operace, takové, jež nejsou klasickou metodou uskutečnitelné. Míša po několikaminutovém zákroku už chodil po Stockholmu, odpadla hospitalizace i rehabilitace. Poprvé byl gamma nůž použit v roce 1968, loni se uskutečnilo několik tisíc operací, v roce 1995 se počítá s 25 000 zákroky.

Poté, co byl zachráněn Míšův život, přišla nadace s nápadem,

aby i čs. zdravotnictví disponovalo tímto medicinským zařízením budoucnosti. Během tří měsíců bylo shromážděno 25 miliónů korun, tedy téměř třetina ceny nože, který stojí přes tři milióny dolarů. Předběžná jednání s dodavatelem byla povzbuzující, nadějně znějí i doporučení odborníků. České ministerstvo zdravotnictví se zavázalo, že pokud budeme nožem disponovat (mohl by být používán i pro pacienty z celého středoevropského regionu), zřídí zvláštní kliniku při nemocnici Na Homolce.

Letos v srpnu byla ve Stockholmu podepsána smlouva o dodání nože do Československa. Přístroj bude instalován v květnu 1992, v říjnu téhož roku bude dodán stereotatický rám, který umožní našim odborníkům začít se složitým přístrojem pracovat. Aby vše proběhlo podle plánu a zejména aby nezhasla naděje pro zatím nevyléčitelně nemocné lidi je třeba překonat bariéry lhostejnosti. Přispět na KONTO MÍŠA, 91331 -O31, Investiční banka, nám Republiky 7, PSČ 11O OO.

F. Janouch, předseda Nadace Charty 77

Přátelé piva

PRAHA (GoGo) - Na své včerejší vůbec první tiskové konferenci seznámila Strana Přátel Piva novináře se svým postojem k politické situaci. Její zástupci zdůraznili, že jsou normální tolerantní stranou a že se distancují od metod používaných předsedou RSČ panem Sládkem, s nimiž je národ spojuje pro společnou účast v mimoparlamentním sněmu. Přátelé piva budou usilovat o vytvoření Mezinárodnáího Svazu Přátel Piva, neboť přihlášky do strany přicházejí z celého světa bez jakékoliv propagace.

MAPA zaznamenávající na 70 dosud identifikovaných míst koncentračních táborů a věznic z doby totalitního režimu, v nichž zahynulo (počítáno na hlavu obyvatelstva) nejvíce obětí ze všech zemí bývalého sovětského bloku byla uveřejněna v bulharském tisku. Zvůlí a krutostí proslul zejména koncenmtrační tábor u Lovče, kde ještě v 60. letech vězni pracovali v nelidských podmínkách v kamenolomech a který bývá srovnáván s Buchenwaldem. Pátrání po dalších faktech o bulharských lágrech pokračují, ač mnozí přeživší se stále ještě bojí svědčit a vypovídat a i když chybí mnoho dokladů, protože většina vězněných byla do táborů posílána bez soudu a bez rozsudku. O tom, že tyto nezákonnosti v Bulharsku začaly záhy po válce na přímý Stalinův popud, svědčí mj. i záznam v deníku Georgiho Dimitrova po jeho rozhovoru se Stalinem 23. 12. 1945: "S opozicí už nejednat... Opozici zničit...".

(zk)

V. Havel v Brně

BRNO (mlp) - Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně navštívil včera (tradičně neočekávaně) prezident ČSFR Václav Havel. V doprovodu brněnského primátora V. Mencla si prohlédl areál výstaviště a část expozice. Po obědě prezident navštívil sídlo Ústavního soudu ČSFR, kde se setkal s předsedou Nejvyššího soudu JUDr. O. Motejlem a s vedoucím kanceláře Ústavního soudu JUDr. L. Nedomanským. Dr. Nedomanský prezidenta informoval o okolnostech, které zřízení Ústavního soudu v Brně komplikují. Jedním z bodů odpoledního programu V. Havla a členů jeho doprovodu byla i prohlídka novomlýnských vodních nádrží.

PROČ SE NESEŠLI V GDAŇSKU A JAK SE SETKALI NA ŠPINDLEROVCE HAVEL - WA%%SA Pohled zevnitř

V politickém životě - ale nejen v něm - se stává, že připravované, ale nakonec neuskutečněné setkání dvou politiků vypoví o protagonistech i atmosféře chvíle víc, než kdyby k němu došlo. To platí i o prvním plánovaném setkání Václava Havla už jako prezidenta a Lecha Wałęy ještě "pouze" jako předsedy Solidarity v lednu roku 1990 ve Varšavě.

Proč se tehdy nesetkali, se dovídáme z knihy Wódz (Vůdce), kterou před několika měsíci vydal Wałęův tiskový mluvčí z té doby novinář Jaroslaw Kurovski (nar. 1963). O svém tehdejším šéfovi a o své knize autor píše: "Období, kdy jsem působil jako Lechův tiskový mluvčí (od 20. října 1989 do 9. července 1990), je obdobím jeho triumfu i krize. Skýtá proto nejzajímavější obraz. Novinářem jsem nepřestal být, ani když jsem se stal tiskovým mluvčím. Pozřetelnost mi umožnila vidět zblízka člověka, který bude mít v nejbližších letech obrovský vliv na život polské společnosti. Žádný novinář, který si váží sám sebe, nemůže takovou příležitost promarnit... "Vůdce" je pokusem o portrét Lecha v pohybu. Wałęa je člověk neobyčejně dynamický, doslova i přeneseně. Teď je takový, ale v zápětí je jiný. Lze ho zachytit na fotografii, postavit před objektiv a zmíčknout spoušť. Vždy to ale bude portrét ukazující jen část pravdy. Je možné pokusit se "složit" jeho portrét z řady takových momentek. Nejlepší je ale film: natočit ho zpředu, zezadu, ze strany, shora i zdola a pak si film pustit.

Dost už bylo řečí, můžeme začít. Světlo, prosím!"

Československý prezident přijel do Polska 25. ledna 1990. Přijel doslova na jeden den, během kterého se chtěl setkat téměř se všemi. Údajně ještě před příjezdem projevil ochotu setkat se s Wałęou v Gdaňsku. Vzhledem ke krátkosti celého jeho pobytu se to však ukázalo jako nereálné. Organizátoři ujistili Havla, že předseda Solidarity přijede do Varšavy. To už bylo pro Wałęu příliš. Zablokoval se. Prohlásil, že nikam nepojede.

LECH ODMÍTÁ

Začaly drnčet telefony. S naléhavou prosbou telefonoval třikrát premiér Tadeusz Mazowiecki. Několikrát volal Bronislaw Geremek, předseda poslaneckého klubu Solidarity. Volal Adam Michnik. Bezvýsledně. Wałęa prohlašoval, že Varšava jím chce manipulovat, že má už dohodnuté shromáždění v loděnici a že nebude na poslední chvíli své plány měnit. Vysvětloval jsem tisku, že setkání se neuskuteční z technických důvodů. Říkal jsem, že Lech Wałęa chová k Václavu Havlovi velké sympatie a že tu nejde o žádné přehnané ambice ze strany Wałęy či animositu, jak se to snaží naznačit tisk, pátrající po skutečných důvodech, proč vlastně ke schůzce nedošlo. Dodával jsem, že Lech Wałęa se s Václavem Havlem setkat chce a je přesvědčen, že k jejich setkání dříve či později dojde. Zvlášť velkou radost by měl, kdyby ke schůzce došlo v Gdaňsku, v kolébce Solidarity. Samozřejmě jsem nemluvil pravdu. Shromáždění v loděnici, technické důvody, to všechno byla pravda, ale ne pravda celá.

ŽÁRLIVOST?

Wałęovy časté kritické výroky na Havlovu adresu ve mně vytvořily dojem, že jde z jeho strany o jakousi žárlivost, jejíž příčinou byly obavy o palmu prvenství. Kromě toho v důsledku Havlova nabitého programu ve Varšavě by byl Wałęa jen jedním z mnoha, kterého by čs. prezident přijal v poklusu mezi úřadem předsednictva vlády, parlamentem a prezidentským palácem. Lech osobně Havla neznal, ale prohlašoval, že týž parlament, který ho poslal do vězení, ho později jednomyslně zvolil prezidentem. Těžce nesl, že Havel po několika manifestacích dosáhl toho, o co on bude muset ještě dlouho usilovat. Ne bezdůvodně prorokoval: "Teď Havlovi tleskají, ale už brzy ho vypískají, protože naše auto (hospodářství) se už zastavilo, kdežto české auto jede stále ještě zpátky."

Lechovu přecitlivělost ve vztahu k Havlovi nevyléčila ani depeše washingtonského zpravodaje deníku Le Monde Jeana Krauzeho o průběhu Havlovy návštěvy ve Spojených státech: "Přijetí, jaké obě komory Kongresu připravily prezidentu Václavu Havlovi, bylo jen na první pohled podobné nadšení, jaké tu vyvolalo vystoupení řadového občana Lecha Wałęy. Nebylo to nadšení, jaké rozpoutal Wałęa, ale také to nebyla jen zdvořilá reakce blazeovaných kongresmanů. Havel na rozdíl od Wałęy neusiloval o americké peníze, přál si Evropu bez sovětských, ale i bez amerických vojáků. Pro mnoho washingtonských politiků, zejména pro viceprezidenta Dana Quaylea, který reagoval na Havlova slova ledovou lhostejností, to nebylo vítané přání. Havel však rozptýlil nepříliš dobrý dojem z těchto slov žertem, že to všechno nelze chápat tak, že by on spisovatel Václav Havel, chtěl zítra rozpustit Varšavskou smlouvu a pozítří Severoatlantický pakt. Někteří členové americké administrativy v kuloárech říkali, že československý prezident se jim zdá být spíše "neškodný romantický a trochu naivní snílek než opravdový státník".

Když později činitelé Polsko-československé Solidarity přijeli do Gdaňska s návrhem rázně smést celou záležitost se stolu, Lech na něj okamžitě přistoupil.

"PODDCENIL JSEM SYMBOLIKU" Jak eletrikář Lech Wałęa, tak chemik (školním vzděláním) Václav Havel přiletěli na hranice v Krkonoších vrtulníky. Kdosi si vymyslel vtipnou pointu: proces katalýzy nutný k dobití baterie byl uveden do chodu... Pro většinu členů polské delegace, tj. pro Bujaka, Frasyniuka, Geremka, Janase, Michnika, Lytińského, Onyszkiewicze to bylo poslední setkání, při kterém seděli na stejné straně stolu jako Wałęa.

Lepší počasí si nebylo možné přát. Sníh tál v jarním slunci a místo stvořené pro to, aby bylo tiché a liduprázdné, se stalo mekkou stovek novinářů a reportérů. Havel přiletěl jako druhý. Po přistání hned prezidenta obklopil dav vzrušených Čechů. Nastala neuvěřitelná tlačenice, v níž vzaly za své mnohé odložené lyže i elegantní větrovky. Převahu měli ti fotoreportéři, kteří měli dva aparáty: jedním dělali snímky, druhým tloukli své konkurenty po hlavách. Tlačenice kolem Wałęy byla nemenší. Hledali se nejméně čtvrt hodiny. Wałęa byl přitom bodnut nějakým ostrým předmětem. Ve Špindlerově boudě, kam se nakonec protlačili, Havel řekl, že improvizovaný boj, jehož byli právě svědky i účastníky, je svědectvím opravdového nenadekretovaného polsko československého přátelství.

Lech na to: "Omlouvám se, že jsme se nesetkali ve Varšavě. Jen pár slov na vysvětlenou. Byl jste v Polsku jen jeden den a setkal jste s mými kolegy. Jsem praktický člověk a podcenil jsem určitou symboliku. Tím jsem si způsobil potíže, protože to, že jsme se tenkrát nesešli, lidé pochopili tak, že je ve hře moje ctižádostivost, že je mezi námi nějaké nedorozumění, což není pravda. To všechno je dílo intelektuálů, já jsem dělník, nedokážu si podobné věci vymýšlet."

KOMUNIKÉ NEJDŘÍV

Nejprve byl dohodnut text komuniké, teprve pak začaly rozhovory. Je to trochu podivná, ale už tradiční posloupnost. Datuje se z roku 1987, kdy se tu Havel, Kuroň, Michnik a Lity%ski sešli poprvé. Nechtěli uvěřit, že schůzka projde jen tak, měl obavy ze zásahu Státní bezpečnosti a chtěli mít v rukou něco konkrétního, než policie zasáhne. Proto se nejprve dohodli na obsahu prohlášení a pak přistoupili k jednání. Schůzka v Krkonoších ukázala Lechovi, že Havel je člověk neobyčejně skromný, že je to především člověk mravních zásad a teprve na druhém místě pragmatický člověk bez aspirací na roli prvního reformátora v bloku. Krajně odlišná osobnost. Měl jsem tehdy dojem, jako by Wałęa nejprve svého partnera "očichával". Když průzkum dopadl dobře, když přestal mít obavy a naopak měl pocit, že udává tón, rozhovor se hezky rozběhl a ač slepeni každý z jiné hlíny, očividně v sobě nalezli zalíbení.

KDO JE DÁL

Při zpáteční cestě se nechal Wałęa slyšet, že ten Havel je správný chlap. Bezprostředním důkazem, že si to opravdu myslel, je pro mne to, že na tiskové konferenci ještě v Krkonoších na otázku, kdo je dále v reformách, zda Polsko či Československo, odpověděl vyhýbavě: Úhel pohledu závisí na místě, z kterého se díváte. V některých věcech je Polsko dál, ale v jiných, jako např. v otázce prezidenta, vedou Češi.

Až dosud odpovídal Lech na podobné provokativní otázky vždy stejně: Polsko je první! To všechno, co se teď děje, se děje jen díky nám. Taková srovnáníčka, že Polsko potřebovalo na vybojování svobody deset let, Maďaři deset měsíců, NDR deset týdnů a Československo deset dnů, jsou projevem politické debility. Revoluce v Čechách byla možná jen díky Polsku.

Jsem hluboce přesvědčen, že kdyby Havel neudělal na Wałęu dobrý dojem, nic by ho nezastavilo před takovou odpovědí, ostatně do značné míry pravdivou.

To věděl dobře i Bronislaw Geremek, který z toho důvodu vážil dlouhou cestu z Varšavy do Krkonoš přes Gdaňsk jen proto, aby získal Wałęu pro Havla. Všichni, kdo víc znali Wałęu, jeli do Špindlerovky s obavami. V interview pro gdaňskou televizi, který dal ještě v letadle cestou na setkání v Krkonoších, Wałęa řekl, že v Československu je hodně naivních lidí, kteří si myslí, že revoluci lze provést za deset dní.

(dš)

HLEDAJÍ SE GENERÁLOVÉ (LN č. 203)

Při čtení tohoto dopisu se mi vyjevila příhoda z dětství. Vím, že se tenkrát mluvilo o velkém úspěchu našich letců, kteří ve skupinovém letu vytvořili světový rekord. Šlo, pokud se nemýlím, o závod pořádaný ve Francii a družstvo tenkrát tvořili Ambruš, Anderle a Žáček.

Když se tito letci vraceli ze svého tak úspěšného závodu zpět do vlasti, měl jeden z nich - nevím už který - závadu na motoru a nemohl doletět ani na letiště u Hradce Králové. Musel nouzově přistát na poli u mé rodné obce Černilov. Ostatní dva pravděpodobně letěli do Hradce Králové, aby zajistili pomoc. Jistě si umíte představit, co to bylo pro nás, vesnické chlapce, za ohromné dobrodružství vidět zblízka slavného letce a moci si sáhnout na jeho vítězný stroj.

DRAHOSLAV PROKEŠ, Ml. Boleslav

Holandský model

FRÝDEK-MÍSTEK (mot) - Vítkovické železárny začaly v Lískovci vyrábět ve spolupráci se zahraničními dodavateli větrné elektrárny. Kompletují je z dílů vyrobených u nás, pouze vrtulové listy dodají Holanďané a Dánové. Elektrárny dosahují výkon 75 kilowatthodin a do konce roku jich v Lískovci zkompletují dvanáct. Včera byl větrné energii věnován i firemní den Vítkovic na brněnském veletrhu.

EKOLOGICKY ČISTÁ ELEKTRÁRNA V CENTRU STOCKHOLMU

Hozená rukavice ABB

Přes ctižádostivé programy výstavby atomových a vodních elektráren je čs. hospodářství stále odkázáno převážně na elektrárny tepelné. Československu se v minulosti nepodařilo snížit závislost výroby elektrické energie na těžbě uhlí. Následky jsou nedozírné: zcela devastovaná krajina severních Čech i některých oblastí Slovenska. Roční spad popílku cca 2,8 miliónů tun kysličníku siřičitého zpustošil celá území.

Ke zlepšení situace vypracovala federální a republiková ministerstva pro životní prostředí ve spolupráci s organizacemi ochránců životního prostředí programy, které mají omezit průmyslové emise. V souvislosti s problematickou energetickou a ekologickou situací je pro Československo zvláště pozoruhodná zpráva, že v těchto dnech začala uprostřed švédského hlavního města Stockholmu pracovat elektrárna postavená na principu "čistého spalování uhlí" při výrobě eletrické energie. Elektrárna Värtan postavená švédsko-švýcarským koncernem ABB (Asea Brown-Boveri) splňuje velmi kritická ekologická měřítka. Dík použité technologii by mohla být jednou z variant vhodných pro modernizaci a obnovení elektrárenského parku v ČSFR. Elektrárna v centru Stockholmu pracuje na základě nového systému PFBC-přeplňovaného fluidního spalování. Tato špičková technologie vyvinutá firmou ABB má ve srovnání s konvenčně vytápěnými tepelnými elektrárnami výrazné přednosti: Spotřeba uhlí se snižuje o 10 až 15 procent, emise kysličníku siřičitého dokonce až o 95 procent.

Technologie PFBC představuje v současnosti pravděpodobně nejčistší a nejefektivnější metodu výroby elektřiny z uhlí. Nedávno došlo k předběžným kontaktům firmy ABB s vládními místy v Československu. ABB nabízí modernizovat tepelné elektrárny v ČSFR. Dle názoru ABB by moderní technologie dokonce umožnila exportovat přebytečnou elektřinu za špičkové ceny do připojené sdružené evropské energetické sítě. Jako pravděpodobní odběratelé přicházejí v úvahu například Rakousko a Švýcarsko. Příjmy, které by se takto docílily navíc, by Československu umožnily podstatně urychlit návratnost investic vynaložených na modernizaci elektráren. Zkušební zařízení se srovnatelnou technologií, které nabízí firma ABB Československu, je též ve zkušebním provozu v USA v městě Briliant (Ohio) a ve Španělském Escatronu. V japonském Wakamastu probíhají přípravné práce ABB na výstavbu elektrárny o výkonu 200 MW s podobnou technologií. Ve východoevropských zemích již vznikly společné podniky firmy ABB v Polsku (ABB Zamech a ABB Dolmel), v Maďarsku (ABB Lang) a v Jugoslávii. Všechny uvedené podniky zatím vykazují dobré výsledky při zachování výše uvedených velmi přísných kritérií.

PETR HUSÁK

Od září rozšířené ekonomické zpravodajství.

Obchod s JAR

PRAHA - Ministr zahraničního obchodu ČSFR Jozef Bakšay a ministr průmyslu, obchodu a cestovního ruchu Jihoafrické republiky Org Marais včera večer na zámku Zbraslav podepsali obchodní dohodu mezi vládami ČSFR a JAR, která po sedmadvaceti letech plně normalizuje obchodní vztahy mezi oběma zeměmi. Podle dohody si obě strany poskytují doložku nejvyšších výhod, ustanoví se smíšená komise a předpokládájí se všechny platby ve volně směnitelné měně.

Jednou větou

*Masarykova společnost, Hnutí čs. porozumění a další organizace pořádají dnes v 10 hodin vzpomínkový akt u bysty T. G. Masaryka na Komenského nám. v Brně, další vzpomínkovou akci pořádá Čs. sociální demokracie v 19 hodin na Staré radnici.

*Včera otevřeli v Domě umění ve Zlíně výstavu Firma Baťa architektura a urbanismus 1910-1950, kterou mohou zájemci zhlédnout do 10. listopadu.

Ještě je otevřeno

Setkání výtvarníků, divadelníků, hudebníků a filmařů v Českých Budějovicích uspořádala česká národní skupina PAND International, organizace založené v USA r. 1983 na protest proti jadernému zániku.

Ze slov začínajících multi je pro mě přijatelné snad jen spojení s milionářem, a tak na plakátech It's open avizovaná "multikulturní akce" ve mně vyvolávala děs, pochybnosti a apriorní nedůvěru. Že se ve městě "něco děje", dokazuje návštěvníkovi první pohled na náměstí. /Asi před půl rokem bylo z Žižkova přejmenováno na Přemysla Otakara II., neboť se prokázalo, že Žižka prý město vůbec neměl v lásce, na rozdíl od krále železného a zlatého, jenž je LP 1265 založil. - Nicméně fotograf na vernisáži výstavy italských ultralevicových výtvarníků poznamenal, že ty vizitky s potiskem Žižkovo nám. 13 mu starosta ještě zaplatí./ Okolo Samsonovy kašny vznikl prostor pro výtvarný happening. Lidé nejvíce obdivují 22 soch O. Zoubka , které na malém prostoru tvoří dohromady jeden výtvarný objekt nazvaný Tlačenice v prázdnu . Obrovské bílé vejce J. Prachaře zatím vypadá tajemně, ale poslední den mu prý praskne skořápka a vyskočit z něj cosi na pružině. Kousek dál z bílé stoličky od klavíru vystřelují směrem vzhůry nohy v džínách s červenými ponožkami. V. Malý svůj tvůrčí objekt nazval: " Jsem nacionalista, kopu, koušu aneb Červené ponožky ."

Pod podloubím se odpoledne hraje pouliční divadlo. I všechny ostatní akce se odehrávají nedaleko historického centra, ne-li přímo v něm. Den obyčejně zahajují filmové projekce našich předních režisérů / Chytilová, Pavlásková, Vorel, Šteindler, Menzel, Jakubisko / a projekce filmů FAMU . Po nich měly dle programu následovat diskuse, zajistit přítomnost tvůrců se však nakonec nepodařilo. Do Budějovic přijela řada divadelních souborů. S vděčností se vzpomíná na pražskou Ypsilonku a její představení Mozart v Praze a na představení švýcarského volného sdružení divadelníků Theatre "Les montreurs d'images" Synové země . Sehráli hru o osudu národnostní menšiny, o životě rómských kočovníků, o půvabu jejich života."Dotočnou" každého dne je návštěva Nočního klubu . Podle hodnověrných svědků nejbouřlivější průběh měl zatím ten pondělní za účasti písničkářů Nohavici, Streichla, Plíhala, Pospíšila, Dobeše, Dvořáčka, Janouška a Makovského. Po jejich koncertu bylo na "vymetení nametených hostů doporučeno použít koště". Program v Budějovicích pokračuje až do neděle a kromě přívlastku OPEN je ještě FREE a HAPPY.

(kp)

Na snímku Karla Slámy jsou rekvizity ve stanu švýcarského divadla

Starostka Daniela Brodská byla na včerejším zasedání městského zastupitelstva v Jihlavě odvolána 22 hlasy proti 15 ze své funkce. Zástupci Republikánského bloku, ODS a ČSL jí vytkli špatný styl vedení radnice, proti odvolání se vyslovili zástupci OH a ČSSD. Dvaceti pěti hlasy byl novým starostou města zvolen F. Dohnal, člen ČSS.

Kdo nechce referendum?

Čelní naši politici mi v televizním pořadu Co týden dal (1.9.) potvrdili, co si myslím už rok. Že totiž slovenští představitelé o referendum nemají zájem. Mnoho napověděly už tahanice při schvalování zákona o referendu. Snad by se poslanci měli také zeptat svých voličů. Možná, že opravdu o referendum nestojí. Ještě jsem neviděla demonstraci před parlamentem, která by jej k tomuto kroku vyzvala. Ale proč vydávat svoje dohady za naši vůli. Myslím si dokonce, že by mnozí lidé byli ochotni přihodit pětikorunu z vlastní kapsy na financování výdajů.

Z dopisu

A. BEKOVÉ, Liberec

~

Pobouřilo mne nehorázné tvrzení pánů ze Slovenska v televizním pořadu Co týden dal, když pan Tigrid na přímou otázku na referendum dostal odpověď, že lidé na Slovensku jsou ještě málo uvědomělí (a my ostatní asi také) a že je referendum drahé.

Ta první odpověď z nás dělá stádo ovcí. Vždyť volební pravidla byla mnohem složitější a zvládli jsme je. Pokud jde o druhou otázku mám za to, že všechna ta jednání, usmiřování, domlouvání a slibování už stála daleko víc. A navíc je nás v Československu dostatek rozumných lidí, kteří vidíme, že je třeba uskutečnit referendum co nejdříve a jsme dokonce ochotni je pomoci financovat. Někteří slovenští politici zřejmě sázejí na to, že balamucením národa vylepší případné výsledky a zároveň předpokládají, že v ČSR toho budeme mít plné zuby a budeme proti Slovensku.

Z dopisu

LYDIE ZAPLETALOVÉ, Brno

Kdo první?

Co se vleče, neuteče, říkává se s oblibou a často. Pracovní rozvrh haagské konference o jugoslávské krizi jakoby naznačoval, že evropská "dvanáctka" se hodlá rovněž řídit tímto pravidlem. Přísloví lze ovšem najít pro každou situaci, mezi jiným i "kdo rychle dává, dvakrát dává".

Bylo na tomto místě před týdnem napsáno, že k řešení jugoslávské krize scházejí mechanismy, jež by bylo možno použít. To platí, podobně jako v jiných situacích, jen pokud se nezmění původní předpoklady.

Jaká změna by tedy mohla dovolit mezinárodnímu společenství účinněji zasáhnout? Nejspíše uznání samostatnosti Slovinska a Chorvatska. Ve chvíli, kdy by se staly subjekty mezinárodního práva, bylo by možno použít mechanismy, které má k dispozici Organizace spojených národů.

Zmíněný předpoklad má jeden, a to závažný, nedostatek. Nikdo nechce začít. Naznačil to Hans-Dietrich Genscher, šéf diplomacie země, jež má spolu s Rakouskem k uznání Chorvatska a Slovinska asi nejblíže. Byli byste překvapeni, kolik států by následovalo ve chvíli, kdy by se někdo odhodlal být první, řekl novinářům. Vypadá to tak trochu jako na recepci. Nikdo si nechce naložit na talířek dříve než ostatní, aby nevypadal jako nenasyta. Pak už se neostýchá nikdo. Způsob, jakým diplomaté přistupovali k uznání pobaltských zemí, ukazuje, že příměr má širší platnost.

François Mitterrand na středeční tiskové konferenci řekl, že do Jugoslávie by měly být vyslány "nárazníkové síly" OSN. Je to snad jen sondáž, jaké by byly možné reakce. Lze se však odůvodněně obávat, že na opatrné průzkumy není čas. Blíže než na obzoru jsou další bitevní pole, stačí pozorně číst zprávy z Makedonie, Bosny a Hercegoviny. Každý den federální armáda, jež o sobě tvrdí, že vytváří nárazníkové zóny, podporuje těžkými zbraněmi jednu ze znesvářených stran a rozhoduje o poměru sil na bojišti. První krok by nevyřešil celý problém, byl by však více než besedy u zeleného stolu.

ADAM ČERNÝ

Komunity podle JDC

PRAHA (ria) - Americká židovská charitativní organizace (JDC), která pomáhá tělesně a duševně postiženým, se zaměřila na Československo. Jednak zamýšlí vycvičit naše odborníky v moderních metodách péče o tyto lidi ve Vzdělávacím institutu, který vznikne při Karlově univerzitě, a jednak chce zatím ve dvou pražských bytech vybudovat tzv. modelové komunity. Obdobné navštívil ministr zdravotnictví v Izraeli: rodiče mohou např. do takové komunity odložit své dítě na pár hodin či dní, aniž by je dávali trvale do ústavu. V jednom bytě spolu podobně žijí čtyři pacienti, kterým chodí pomáhat dobrovolní pracovníci. Efekt je ekonomický, především však humánní.

Rozkol v Plzni

PLZEŇ (ben) - Rozkol v místní pobočce Konfederace politických vězňů v Plzni způsobil svým vystoupením člen výboru E. Weber. V projevu podpořil "Analýzu" pana Dolejšího, jeho tvrzení o manipulaci národem a spiknutí komunistů se současným vedením státu, a napadl vedení konfederace. Vyvrcholením údajných útoků proti panu Dolejšímu byla podle slov řečníka zpráva našeho listu o vyloučení M. Dolejšího z KPVČ (Bez povšimnutí nechal obsah rozhovoru v LN z 9. srpna 1991, kde pan Dolejší zprávu dementuje.) Zatímco část účastníků druhé největší pobočky konfederace přijala vystoupení E. Webera s potleskem, většina schůzi na protest opustila.

MAJÍ RODIČE PRÁVO ŽÁDAT JINOU UČITELKU? Konflikt, o kterém se mluví

Velmi ostře se vyhrotil v minulých dnech spor o třicetiletou učitelku dyslektické třídy v pražské základní škole v Letohradské ulici Janu Štěpánkovou. Tato absolventka speciální pedagogiky s tříletou praxí byla se začátkem letošního školního roku přeložena do jiné školy a rodiče jejích loňských žáků nechali své děti na protest proti tomu doma. Jak nám jedna z matek řekla, byli s paní učitelkou velmi spokojeni a chtějí, aby vedla jejich děti dál.

Posuzováno striktně, jednali rodiče protiprávně, neboť školní docházka je povinná a oni ke všemu ještě ani neznali učitelku novou, takže nemohli vědět, jestli budou jejich děti výměnou poškozeny. Na druhé straně je zájem rodičů o učitelku, která patrně zbavila většinu hendikepovaných dětí svým neformálním přístupem stresu ze školy, pochopitelný. Otázkou však je, jestli by ke konfliktu bylo došlo, kdyby škola v Letohradské neprodělala, tak jako mnohé jiné, v minulých měsících výměnu ředitelky. Tato operace byla i tady spojena s nemalými konflikty ve sboru. Soudit zvenku je nelze. J.Štěpánková a její kolegyně z druhého stupně Z.Hrubá tvrdí, že nová ředitelka vyštvala celkem 13 učitelů, kteří měli vůči ní výhrady, ředitelka J.Janatková oponuje že velká část původního sboru se vůči ní chovala od začátku odmítavě prostě proto, že neprošla na místo ředitelky kandidátka z jejich středu. K dispozici školskému úřadu dala prý jen tři učitelky, tři oděšly samy, další opustily školu kvůli mateřské dovolené nebo že chtěly jinde více uplatnit svou speciální kvalifikaci. Její výhrady k J.Štěpánkové jsou prý ryze profesionální a rodiče těch deseti dětí z dyslektické třídy byli učitelkou zmanipulováni. Vždyť jak jinak by se o přeřazení J.Štěpánkové dozvěděli ještě před začátkem školního roku, kdyby jim to ona sama nějakým způsobem nesdělila?

Dnes už je situace díky obvodní pobočce školského úřadu vyřešena. Paní učitelka Štěpánková se nevrátila, ale děti odešly za ní, zatím sídlí jejich malá třída v bývalé lidové škole umění, která poskytla asyl. Školu v Letohradské bude školský úřad sledovat napříště zvlášť pečlivě a není vyloučeno, že tam dojde ke změnám.

Otázka však zůstáva: Mají rodiče právo zasahovat do chodu školy tímto způsobem a vyžadovat výměnu učitelky, eventuálně i ředitelky?

Domnívám se, že to není dobré. Že chod školy by měl suverénně zajišťovat ředitel nebo ředitelka jmenovaná školským úřadem. Rodiče by však měli dostat co nejdříve možnost vybrat si, zda pošlou děti k tomu nebo onomu řediteli či ředitelce. A to aniž by se jejich docházková vzdálenost podstatně prodlužovala. Znamenalo by to víc škol, nikoliv však nutně více budov. Vždyť o tom, že dvě, či tři konkurující si školy fungují ve světě i pod jednou střechou, jsme už psali.

RADKA KVAČKOVÁ

* Prezident USA George Bush je odhodlán vetovat jakékoliv snahy Kongresu schválit v příštích 120 dnech záruky na půjčku 10 miliard dolarů Izraeli, protože nechce propást historickou příležitost vyjednat mír pro Blízký východ. Řekl to včera na tiskové konferenci ve Washingtonu.

Izrael chce půjčku využít na usídlování sovětských Židů.

* Maďarské vojenské velení už 18.června 1968 došlo kzávěru, že na velkém vojenském cvičení států tehdejší Varšavské smlouvy na území Československa, které se konalo pod názvem "Šumava", šlo vlastně o generálku okupace. Uvedl to na základě výzkumů v ústředním archívu maďarské armády Iván Pataky v včerejším čísle deníku Magyar Nemzet.

* Po dvoudenním slavnostním zahájení, které se uskutečnilo na úrovni ministrů zahraničí účastnických zemí helsinského procesu, začaly včera v Moskvě v rámci mezinárodní humanitární konference jednat skupiny expertů. Pozdravné poselství předsedy FS ČSFR A. Dubčeka účastníkům konference tlumočil jeho poradce profesor Jiří Hájek.

* Švédská vláda vyhostila jednoho ze sovětských diplomatů ve Stockholmu. Mluvčí ministerstav zahraničí uvedl, že důvodem byla činnost, která "byla neslučitelná se statutem diplomata". Tím se obvykle míní špionáž.

* Přibližně 57 000 dolarů činí škody způsobené požárem, který v úterý vznikl na sovětské vojenské střelnici v Boleslawci v polském vojvodství Jelenia Góra. Požár, který zasáhl blízký les, podle představitele požárníků pravděpodobně vznikl v důsledku střelby při vojenském cvičení. Zcela shořelo 30 hektarů lesa. sovětská strana zastává názor, že cvičná střelba nemohla požár způsobit.

K podpoře vyhlášení referenda s jasně formulovanými otázkami vyzývá okresní rada VPN v Komárně. Chce tak zabránit vytloukání politického kapitálu jednotlivými stranami a hnutími v otázkách budoucnosti společného státu.

o Státní podnik Benzina Praha uzavřel s rakouskou firmou ÖMV AG Wien smlouvu o pronájmu 35 čerpacích stanic na území České republiky. Pro první fázi bylo vybráno 10 benzínových pump, zbytek bude upřesněn do začátku října.

o Kardinál Ján Chryzostom Korec se včera v Bratislavě setkal s vedoucími představiteli ministerstva vnitra SR, prezídia Policejního sboru (PS) SR a se zástupci všech složek PS SR. Poděkoval všem příslušníkům PS SR, podílejícím se na ochraně občanů a vyzdvihl poslání mravních hodnot v demokratické společnosti.

* Americký prezident George Bush schválil program, na jehož základě USA poskytnou Polsku záruku na půjčku ve výši až 25 miliónů dolarů. Tento příslib tlumočil šéf Bílého domu polskému premiérovi Janu Krzysztofu Bieleckému, s nímž se setkal ve středu večer ve Washingtonu. Uvedená suma je určena pro podporu soukromého sektoru v polském hospodářství. Dalších celkem deset miliónů dolarů hodlají USA za stejným účelem poskytnout ostatním zemím východní a střední Evropy.

* Čtrnáctá konference Evropského demokratického svazu (UDE), organizace, která sdružuje 29 konzervativních, křesťanskodemokratických a liberálních stran evropského kontinentu začala ve středu v Paříži. Jednání, které potrvá tři dny, se účastní i vedoucí představitelé československých politických stran tohoto profilu.

* Přímé lety mezi SSSR a Izraelem určené pro sovětské Židy by mohly být zahájeny 20.září, řekl izraelský ministr dopravy Moše Kacav v rozhovoru pro list Jerusalem Post. Až dosud byli židovští vystěhovalci do Izraele dopravováni přes Budapešť, Varšavu, Bukurešť, Sofii a nedávno i přes Prahu.

* Za podpory letectva a vojenského námořnictva ostřelovaly včera jednotky srílanské armády pozice tamilských separatistů v džunglích na severovýchodním pobřeží ostrova v okrese Mulleittívu. Mluvčí armády v Kolombu prohlásil, že při prudkých bojích bylo zabito již téměř 400 členů separatistické organizace Tygři osvobození tamilského Ílamu (LTTE).

* Většina účastníků vídeňské konference o nových opatřeních k posílení důvěry a bezpečnosti v Evropě a Severní Americe odmítla sovětský návrh, aby se tato opatření týkala i vojenských základen účastnických zemí mimo jejich území. Účastnické země Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě jednají ve Vídni o americkém návrhu otevřít vzdušný prostor přeletům pozorovacích letadel ostatních účastnických států, aby tak měly větší možnost sledovat činnost vojsk případného protivníka.

* Prohlášení o evropských vodních cestách a vodní dopravě podepsali ve středu v Budapešti představitelé 27 evropských zemí a šesti mezinárodních organizací. Rozhovory v Budapešti se týkaly především aktuálních problémů říční lodní dopravy v Evropě v souvislosti s blízkým dokončením výstavby plavebního kanálu Dunaj - Mohan.

* Filipínská prezidentka Corazon Aquinová hodlá vyhlásit referendum o amerických vojenských základnách, pokud filipínský Senát odmítne ratifikovat smlouvu o jejich pronájmu. Oznámil to včera prezidentčin tajemník Franklin Drilon.

* Zastavení všech útoků proti objektům kolumbijského energetického průmyslu oznámila ve středu na mírových jednáních s vládou nejvýznamnější povstalecká organizace, Partyzánská koordinační komise Simóna Bolívara (CGSB), která je jednou z posledních povstaleckých organizací, která dosud nesložila zbraně.

* Tisíce iráckých Kurdů, kteří uprchli před útoky chemických zbraní Saddáma Husajna v roce 1988, se vracejí z tureckých táborů zpět do Iráku. Jim Reynolds, ředitel Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že v minulých týdnech se do severního Iráku vrátilo okolo 3000 Kurdů.

* Čtrnáct mrtvých si vyžádala havárie malého dvoumotorového letadla soukromé letecké společnosti na trase z Lareda do Houstonu (stát Texas), jehož posádka se připravovala na přistání. Výpovědi očitých svědků i nálezy jednotlivých částí zcela zničeného stroje nasvědčují tomu, že v letadle nastal výbuch.

"Křižáci" zpátky do Bruntálu?

Křižáci, a zejména křižáci němečtí, nám, co jsme byli odchováni na filmových adaptacích z Aloise Jiráska, dodnes nahánějí hrůzu... Vždyť "jejich modlitební knížkou byl meč." Na Bruntálsku patřili "křižáci" až do druhé světové války (a svými některými aktivitami ještě krátce po ní) k významným zaměstnavatelům i mecenášům, byli nositeli kultury, starali se o nemocné a působili v duchovní správě. Bruntál byl po čtyři desetiletí na konci 19. a začátku 2O. století sídlem velmistra, nejvyššího představitele Německého řádu (historický název Řád německých rytířů) a dva řádoví velmistři jsou také v Bruntále pochováni. Později zde sídlil už jenom komtur.

Řád se postaral o stavbu kostelů ve Vrbně pod Pradědem, Karlově Studánce, Rýžovišti a Sovinci. Patřily mu lesy a polnosti. Vyráběl pivo i "švédské kapky", známý extrakt z léčivých bylin. Ve Vrbně pod Pradědem měl nemocnici, v níž pacienty ošetřovaly členky ženské větve řádu. V roce 1946 byl z Bruntálu odsunut komtur Robert Schaltzky a posléze i řádové sestry. Češi Německý řád vinili ze spolupráce s nacismem, ačkoliv pravdou byl opak. Hitler katolíky v lásce neměl a také Německý řád byl ihned po záboru slezského pohraničí pronásledován.

Dnes by se řád chtěl na Bruntálsko vrátit. Už financoval opravu kostela v Sovinci a v bruntálském zámku, kde renovoval kapli svatého Jiří, by jeho členové chtěli mít zatím jednu místnost, v níž by mohli při svých návštěvách přespat. Zámek by nějakou finanční injekci naléhavě potřeboval. Je totiž napaden dřevomorkou, a proto byly při současné renovaci v 1. a 2. patře původní podlahy nahrazeny železobetonovými. Zámek však stojí na pilotách, které jsou nyní neúměrně zatíženy, a zdivo začíná praskat. Okresnímu úřadu chybějí prostředky - letošní rozpočet opravy zámku ve výši pouhých 200.000 Kčs byl vyčerpán už v březnu. Pomůže Německý řád? Vždyť dokud mu zámek patřil, vždy jej udržoval v dobrém stavu...

Proti návratu řádu se však ostře staví část veřejnosti a časopis Náš domov. Podle názoru tohoto listu Německý řád zdejšímu kraji nic dobrého nepřinesl. Čtenáři si mohli přečíst i historku z roku 1937, kdy prý byl na řádovém polesí propuštěn z práce lesní dělník jen za to, že nepozdravil hajného.

Jaký názor převládne v bruntálském veřejném mínění?

(pkk)

KUBU ČEKAJÍ PO ZMĚNĚ POSTOJE SSSR JEŠTĚ TĚŽŠÍ ČASY Ať se stane cokoliv...

Zdá se, že díky tomu, že Kuba hraje poslední dobou na mezinárodní scéně daleko opatrnější hru, potřebuje Fidel Castro sovětskou ropu daleko více než Rudou armádu. Americká úřední místa stejně jako nezávislí odborníci se shodují, že postupné odumírání sovětsko kubánských vojenských vztahů má na tomto karibském ostrově více psychologický než praktický dopad.

Prezident Gorbačov ve středu oznámil, že do budoucna se vztahy mezi Sovětským svazem a Kubou omezí na politickou a ekonomickou sféru. S ministrem zahraničí Jamesem Bakerem po svém boku prohlásil, že tisíce sovětských vojáků umístěných na Kubě budou staženy. Ve vztazích s Kubou tak zbyde jeden klíčový prvek - dodávky sovětské ropy na ostrov. Výměnou za ni dostává sovětská strana kubánský cukr, citrusové ovoce a nikl.

Současný americký vládní odhad mluví o poklesu sovětské pomoci Kubě z pěti miliard dolarů v roce 1989 na 3,5 miliardy loni. Dokonce ještě před Gorbačovovovým ohlášením, zdůrazňovali kubánští činitelé potřebnost sovětské ropy. S velice nízkými valutovými rezervami má Kuba opravdu málo možností cokoliv udělat, rozhodne-li se Sovětský svaz dodávat svou ropu jinam. Jako možnou obranu pro podobný případ vyvinula Kuba takzvanou "nulovou variantu" - plán, který předvídá naprostý konec dodávek ropy. Byl již vyzkoušen v některých městech a na experimentálních statcích. Zahrnuje mimo jiné obecní vývařovny a dřevěné uhlí jako hlavní zdroj energie.

Loňské pětadvacetiprocentní omezení dodávek přinutilo Kubu k tvrdým opatřením v šetření energií. Na kubánských ulicích se objevilo půl miliónu čínských jízdních kol. Do konce roku se očekává zdvojnásobení tohoto počtu, s konečným stavem jeden a půl miliónu do příštího léta. Volské potahy pomalu z venkova vytlačují zemědělské stroje. Armáda svým příslušníkům vyváří na dřevě místo nafty a vláda zkouší větrné mlýny jako možný zdroj elektřiny.

Americká úřední místa nejeví žádné známky pokusu urychlit likvidaci režimu případným utužením hospodářského embarga zavedeného v roce 1960. Vládní úředníci, kteří nechtějí být citováni, prohlašují, že raději uvidí, když se revoluce zhroutí sama. Jsou v tom povzbuzováni nedávnými prohlášeními sovětských vůdců, naznačujícími další omezení ekonomických svazků. Jiného názoru je však kongresman Robert Torricelli, demokrat z New Jersey a předseda podvýboru pro západní polokouli zahraničního výboru Sněmovny reprezentantů, který tvrdí, že by Spojené státy měly svůj tlak na Kubu vystupňovat."Je čas skoncovat s Castrovou vládou", prohlásil v telefonním interview minulou středu. Ohlásil, že příští týden navrhne zákon, který by zakazoval lodím, jež navštívily Kubu, přistát v amerických přístavech. Chce také časově neomezené zrušení vstupních víz pro Kubánce, aby se tak zabránilo Castrovu "vývozu" nespokojených obyvatel. Bude ještě požadovat, aby všem Američany vlastněným podnikům ve třetích zemích bylo zakázáno provozovat s Kubou jakoukoliv obchodní činnost. Podobná zákonná úprava se očekává i od Senátu.

Gillian Gunnová, odbornice na kubánské záležitosti při Carnegieho nadaci pro mezinárodní mír, prohlásila, že i bez dodatečného amerického tlaku se ekonomické podmínky ostrova "velice brzy dramaticky zhorší." Domnívá se také, že bodem zvratu by se mohl stát sjezd kubánské komunistické strany, který má začít 10. října. Věří, že se reformátoři pokusí získat nějaké ústupky kapitalistickým způsobům v takových oblastech, jako jsou zemědělství a služby. Sjezd má právo zavést všeobsahující změny, ale kubánští úředníci varují před přehnanými předpověďmi. Závazky k socialismu byly před dvěma týdny opětovně zdůrazněny v komentáři stranického listu Granma, ve kterém se psalo: "Ať již se v Sovětském svazu stane cokoliv, my ze zvolené cesty neuhneme."

GEORGE GEDDA (AP)

Celoslovenská přehlídka ochotnických divadelních souborů Palárikova Raková začala včera v Čadci. Během čtyř dnů se divákům a odborné porotě představí 6 souborů s inscenacemi slovenské dramatické tvorby.

Již pátého ročníku Festivalu komorní hudby v Českém Krumlově se účastní pražská tělesa -Doležalovo kvarteto, Novákovo trio, Žesťový soubor a Musica Bohemia.

Společný podnik vytvořily včera v Bratislavě s.p. Sandrik Dolné Hámre a rakouzská firma Berndorf, která do něj vloží 8O miliónů korun.

Projekt Nadace zdraví - rehabilitační centrum pro zdravotně postižené děti v zámečku v Zákupech u České Lípy bude stát 200 miliónů korun. Dobrovolné příspěvky a dary lze zasílat na účet č. 10006-8737-031.

Špatným svědomím nazval separatistické snahy na Slovensku předseda Maďarské nezávislé iniciativy László Nagy.

Zítra v 8 a 13 hodin odjíždí z Opletalovy ulice (před Hlavním nádražím) autobusový zájezd s průvodcem do Lán. Zájemce o zájezd do sídla čs. prezidentů a na místo posledního odpočinku TGM (zemřel 14. září 1937) a Jana Masaryka (narodil se 14. září 1886) zve cestovní kancelář Z. Kobylkové.

Vlaky do měst

PRAHA (kva) - Účinné zapojení železnice do městské hromadné dopravy doporučovali účastníci symposia pražských a hamburských odborníků na dopravní systémy, které v minulých dnech skončilo v Praze. Na naši otázku, jak se hamburští specialisté dívají na eventuální zavedení pásmového tarifu v pražské MHD, jsme dostali odpověď, že se Praha v dlouhodobé perspektivě patrně nebude moci diferenciaci jízdného podle ujeté vzdálenosti vyhnout. I v Hamburku odpovídá cena ujetým kilometrům. Generální ředitel pražských dopravních podniků M.Hašek k tomu však poznamenal, že v našem hlavním městě je třeba brát jisté ohledy na velké množství obyvatel sídlišť.

LECH WA%%SA V ROZHOVORU PRO ČS.NOVINÁŘE "Trojka" musí být jednotná

VARŠAVA - Nikdy není tak dobře, aby nemohlo být lépe. V našich vztazích jsme opravdu neudělali příliš mnoho, hodně možností se nevyužívá. Jsme ale na sebe odkázáni a dříve či později budou naše styky co nejlepší. Jak budeme dávat naše ekonomiky do pořádku, tak se bude zlepšovat naše spolupráce. Prohlásil to o nynějším stavu čs.- polských vztahů polský prezident Lech Wałęa v rozhovoru, který včera poskytl čs. novinářům.

Ke vztahům s Evropskými společenstvími Lech Wałęa uvedl: "Budeme-li společně rozhodněji postupovat, máme větší vyhlídky na přidružení. Musíme si vzájemně pomáhat, 'trojka' musí být jednotná," zdůraznil. Za nejnaléhavější evropský problém polský prezident označil hrozbu velkých, hospodářsky podmíněných konfliktů v SSSR i ve střední Evropě a nebezpečí nacionalismu.

Na otázku, co považuje za neúspěchy polských reforem, poukázal na odmítnutí jeho koncepce rychlé privatizace, na neposkytnutí práva vydávat dekrety již předchozí vládě Tadeusze Mazowieckého i na zaměření autora hospodářského programu Leszka Balcerowicze jen na potlačení inflace. Těmto chybám bylo možné se vyhnout, kdyby výkonná moc byla silnější, upozornil prezident.

Letadlo na telefon

BRNO (luk) - Na letišti ve Slatině se představil superrychlý Learjet A 31. Regionální letecká společnost Škoda air zkoumá na strojírenském veletrhu zájem naší klientely o pronájem tohoto amerického sedmimístného stroje. Za 2 500 dolarů přepraví cestující na jakékoli místo v Evropě. Letoun má dolet 2 500 kilometrů a cestovní rychlost až 900 kilometrů za hodinu, čímž předčí běžná dopravní letadla. Pro české zákazníky bude připraven v Norimberku, odkud na objednávku přiletí na letiště s minimální délkou přistávací dráhy 800 metrů.

J. MAGALA: VÄČŠINA OBČANOV SLOVENSKA JE ZA ZVRCHOVANOSŤ! Ľudové ÁNO konfederácii

Jozef Magala je predstaviteľom spoločnosti slovenskej inteligencie Korene, je zároveň jedným z iniciátorov a spracovateľov návrhu Deklarácie o štátnej zvrchovanosti Slovenskej republiky, bol členom päťčlennej delegácie, ktorá tento návrh predložila predsedovi SNR a predsedovi vlády SR. Vo svojej úvahe sa zamýšľa nad rozvrstvením názorov vo verejnej mienke na otázku zvrchovanosti:

Máme ešte v živej pamäti akciu "prezidentov dotazník" z Kroměříža a rôznorodé ohlasy verejnosti nad poslušnou reakciou politikov. Mnohí dôvodili, že politici majú rokovať a nie sa potiť nad nepresne (či sugestívne) položenými anketovými otázkami, iní argumentovali užitočnosťou takého kvízu pre rýchlu orientáciu prezidenta a zúčastnených. V každom prípade však dotazník vzbudil veľkú pozornosť.

Pokračovanie ankety vo verejnosti sme zaznamenali na stránkach Smeny, kde uverejnili výsledky čitateľského prieskumu na všetkých osemnásť otázok. Výsledky prieskumu považujem za užitočné, lebo autenticky dokresľujú politickú situáciu a názory verejnosti na štátoprávne usporiadanie v súčasnom období. Čitatelia Smeny preukázali relatívne dobrú informovanosť o danej problematike, i keď sa nezanedbateľná časť nevyhla nelogickým, vzájomne si protirečiacim odpovediam. Takéto medzery v logike sú však dnes bežné aj u mnohých politikov.

Výhrady možno mať už k formulácii prezidentových otázok, kde sa nachádza napríklad nelogické spojenie štátnej zmluvy s federáciou, hoci štátnu zmluvu by mohli uzavrieť SR a ČR len ako plnoprávne subjekty, každý so štátnou suverenitou, čo však vylučuje federáciu. Mätúce bolo aj zlúčenie meny a emisnej banky do jednej otázky, hoci pri zachovaní jednej meny môžu byť viaceré emisné banky atď.

Jedna dôležitá vec je však z odpovedí čitateľov Smeny identifikovateľná veľmi jasne: Občania Slovenska sú v prevažnej miere za zvrchovanosť Slovenskej republiky!

Pokiaľ špekulatívne nespočítame zástancov samostatnosti SR (otázka č. 2) a "konfederalistov" (č. 3), treba priznať, že z prvých piatich otázok, resp. odpovedí, to zrejmé nie je. Koniec koncov, kto by napríklad riskoval hoci prerušenie medzinárodnoprávnej kontinuity štátu (podľa otázky č. 5), najmä keď všeobecne nie je vôbec jasné, čo to tá medzinárodnoprávna kontinuita je a či sa naozaj pretrhnúť musí. Keď sa však rozmenia globálne pojmy "na drobné", čiže na zrozumiteľnejšie súvislosti, náhle je na Slovensku vidieť prevahu zástancov voľnejšieho spojenia s ČR, než aké umožňuje federácia - ľudí požadujúcich štátnu suverenitu SR pri tej-ktorej forme spolužitia s Čechmi. Toto konštatovanie vyplýva z odpovedí na otázku č. 12, kde až 60,3 percenta respondentov odmieta zmluvu medzi národnými radami a žiada uzavretie štátnej zmluvy medzi ČR a SR. Aj v ďalších otázkach sa podstatne viac respondentov stavia za to, aby štátna zmluva mala vyššiu právnu silu ako federálna ústava, ba dokonca za to, aby zmluva federálnu ústavu nahradila a v logickej nadväznosti odmieta nadradenosť federálneho zákonodarstva nad zákonmi republík (53 percent oproti 34 percentám). To sú predsa zásady obsiahnuté v Deklarácii o zvrchovanosti, nahradenie spoločnej ústavy zmluvou je totiž príznačné práve pre konfederáciu!

Údaje získané z prieskumu Smeny veľmi dobre korešpondujú s výsledkami jarného prieskumu verejnej mienky, v ktorom vtedy na Slovensku požadovalo zvrchovanosť (alebo sa k tejto myšlienke prikláňalo) až 65 percent obyvateľstva. (Že v Čechách je situácia opačná a Česi si vlastnú zvrchovanosť neželajú, netreba dnes osobitne zdôrazňovať.)

Nepochybne má takéto číselné vyjadrenie i svoje slabiny, veď odpovede na 1. otázku (51,77 percenta za federáciu) jasne hovoria o falošnej nádeji časti našich občanov, ktorí veria, že predstavy o spravodlivom postavení Slovenska možno realizovať vo federatívnom, čiže unitárnom štátoprávnom usporiadaní. Ale to už nie je chyba občanov, skôr následok pokračujúcej kampane dezinformácií a prejavov nezodpovedných politikov.

Verím, že SNR prijme svoj zákon o referende, v ktorom sa problém zvrchovanosti a iné problémy rozriešia na domácej pôde. Slovenskej.

JOZEF MAGALA

(11. 9. 1991)

SEVERNÍ KOREA: Marx nemá odpověď

PAŘÍŽ/VÍDEŇ - Severní Korea se prakticky vzdala myšlenek marxismu, protože nemohou být aplikovány na situaci v této zemi, jejíž historické reálie jsou výrazně vzdálené evropským podmínkám. Uvedl to ministr zahraničí a místopředseda vlády KLDR Kim Jong-nam v rozhovoru pro nejnovější číslo prestižního britského týdeníku Jane's Defence Weekly, zabývajícího se zejména vojenskou problematikou.

Svoje prohlášení rovněž zdůvodnil tím, že marxismus neposkytuje úplné a vědecky podložené odpovědi na otázky, které klade současná rychle se měnící mezinárodní situace. Šéf severokorejské diplomacie v interview dále řekl, že jeho vláda na nejrůznějších úrovních udržuje neoficiální, tajné kontakty se Spojenými státy a že obě země přes nynější komplikované vztahy nezůstanou navždy protivníky. Kim Jong-nam také opakoval, že Pchjongjang je připraven uzavřít s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE) dohodu, na jejímž základě zpřístupní zahraničním inspektorům své jaderné objekty, podezřelé ze zapojení do vojenského programu.

VÝROČÍ J.MASARYKA Zásluhy o stát

PRAHA (mav) - V aule Vysoké školy ekonomické byla včera u příležitosti 105. výročí narození Jana Masaryka zahájena konference "Jan Masaryk a československá zahraniční politika". Děkan fakulty mezinárodních vztahů VŠE V. Bernášek v úvodním projevu řekl: " Hlásíme se k Janu Masarykovi pro jeho zásluhy o náš stát, pro jeho politickou moudrost a diplomatické umění, pro jeho občanství prodchnuté nefalšovaným demokratismem a humanismem. Cenným je pro nás i jeho moderní chápání mezinárodních vztahů. " Přítomny byly paní Herberta a Anna Masarykovy, Masarykův tajemník A.Sum a ministr zahraničí J.Dienstbier, který zdůraznil, že po více než čtyřiceti letech máme šanci uskutečňovat záměry jeho předchůdce. Odpoledne se v budově VŠE konalo shromáždění veřejnosti. Dnes konference pokračuje.

MADAGASKAR: Kdo vlastně vládne?

Dvousettisícová shromáždění v ulicích madagaskarské metropole, generální stávka ochromující v nepravidelných vlnách život na ostrově, ustavení opozičního kabinetu a "fyzická instalace" jeho členů do budov některých ministerstev - to je stručná bilance procesu, který již od 10. června směřuje nezvratně k jedinému cíli. Tím je zbavit prezidenta Madagaskaru Didiera Ratsiraku moci, kterou drží v rukou už 16 let, a úplně přebudovat státní systém země.

Bývalý korvetní kapitán a nynější prezident Ratsiraka v počátcích své vlády nepochopil, že nevýkonná a na zemědělstí zcela závislá ekonomika jeho země není stavěna na socialistické experimenty. Výsledkem byl krach počátkem 80. let a po něm obvyklý scénář rapidního omezování výdajů, rostoucí zadluženosti a úplné závislosti na Mezinárodním měnovém fondu a Světové bance.

Jestliže byl Ratsiraka pod tlakem těchto finančních institucí přinucen ekonomiku ostrova částečně liberalizovat, v politické oblasti se k podobným krokům odhodlal teprve před rokem. Ústupky však byly jen dílčí a ústava, státní aparát, armáda i policie zůstaly v nezměněné podobě. Nespokojenost s autoritativním režimem přivedla počátkem června do ulic zástupy demonstrantů.

Ratsiraka, který zpočátku jen vyčkával, byl přinucen jednat. Nabídl opozici, sdružené do Výboru živých sil, řadu ústupků včetně rozpuštění vlády a změn v ústavě. Podle mínění pozorovatelů však zamával svou olivovou ratolestí příliš pozdě. Opozice nabídku nepřijala a Ratsiraka, ve zužujícím se manévrovacím prostoru zahnaný do kouta, použil síly. Výsledkem bylo několik desítek mrtvých při zásahu prezidentových "pretoriánů" proti davu, který se minulý měsíc pokoušel proniknout k Ratsirakovu sídlu.

Opoziční strany po tomto incidentu vystupňovaly svou aktivitu a prohlásily Ratsiraku za zbaveného úřadu. Po neúspěšných jednáních se sice Ratsiraka pokusil otupit ostří odporu jmenováním nové vlády, tu však představitelé opozice jednomyslně odmítli. Hlavní město opět zachvátila generální stávka a statisícový dav shromážděný v centru Antananariva vyhlásil Ratsirakovu režimu "totální válku".

V zemi je tedy v současné době podivné dvojvládí. Na jedné straně obklíčený prezident, který se již nemůže plně spolehnout ani na svou armádu, a nikým neuznávaná vláda, na straně druhé opoziční "stínový kabinet" s vlastním ministerským předsedou i prezidentem, podporovaný "ulicí".

Další vývoj je obtížné předpokládat, nicméně si nyní lze jen těžko představit, že by se po vyřešení krize udržel Ratsiraka u moci. Řady afrických autoritativních vládců, vojáků a ideologů řídnou každým měsícem a je jen otázkou času, kdy i madagaskarský prezident podlehne tlaku demokratizačního procesu ve své zemi.

V záloze má však stále jeden trumf, a tím jsou provincie. Opozice má totiž jen velmi malou podporu mimo oblast hlavního města a ještě menší naději, že se jí podaří během několika týdnů urovnat rozpory mezi obyvateli pobřeží a Centrální vysočiny, které se utvářely v průběhu několika staletí. Sám Ratsiraka pochází z pobřeží a jeho poslední pokusy posílit suverenitu jednotlivých provincií na úkor ústřední vlády nasvědčují tomu, že si je této výhody velmi dobře vědom. Události příštích týdnů a možná jen dní ukáží, na čí stranu se nynější křehká rovnováha sil přikloní.

~MIROSLAV HONSŮ

MESIĆ PRO ZÁSAH ZVENČÍ

Předseda předsednictva Jugoslávie Stjepan Mesić je odhodlán zahájit trestní řízení proti těm, kdo odmítnou splnit jeho rozkaz o stažení vojáků do kasáren. V prohlášení, o němž včera odpoledne informovala chorvatská televize, varoval, že by mohl i požádat o zásah ze zahraničí.

V rozhovoru pro agenturu AFP Mesić uvedl, že "plně souhlasí" s návrhem Francie umístit na jugoslávském území síly OSN. Dodal, že pokud se bojové akce v Chorvatsku budou stupňovat, požádá o jejich vyslání.

Ministři zahraničních věcí z šesti jugoslávských republik a jejich federální kolega se včera sešli v Haagu, aby pokračovali v konferenci o míru ve své zemi, jež se koná pod záštitou Evropských společenství (ES).

Prezident Bosny a Hercegoviny Alija Izetbegović včera vyzval k demilitarizaci vnitřních hranic této jugoslávské republiky s cílem zabránit rozšíření bojů z Chorvatska i na její území. V Bosně a Hercegovině byla ve včera vyhlášena "srbská autonomní oblast Hercegovina". Podle agentury Tanjug se tato oblast, která vznikla v okolí Trebinje, "pokládá za nedílnou součást jugoslávské federace".

Federální vláda a Srbsko včera protestovaly proti uzavření ropovodu, kterým se dodávala ropa z pobřeží srbským rafineriím. Srbský vicepremiér Budimir Košutic pohrozil Chorvatsku blíže neupřesněnými "protiopatřeními". Zdroje blízké srbské vládě sdělily agentuře AP, že by mohlo jít o zastavení srbských dodávek elektřiny Chorvatsku.

VLÁDA JEDNALA O ČS.-NĚMECKÉ SMLOUVĚ * JAK BUDE PROBÍHAT REFERENDUM * ZÁKON O TELEVIZNÍM A ROZHLASOVÉM VYSÍLÁNÍ

Nedotknutelné hranice i majetek

PRAHA (jí, kš) - "Formulace o neuznání Mnichova od samého počátku se všemi důsledky je výmysl prezidenta Antonína Novotného a je naprosto absurdní. Je právnicky nevýhodná jak pro nás, tak pro Německo, zpochybňovala by řadu soukromoprávních aktů," uvedl na včerejší tiskové konferenci po zasedání federální vlády k návrhu Smlouvy mezi ČSFR a SRN ministr zahraničí Jiří Dienstbier.

"Ve smlouvě se potvrzuje existence Československé republiky od roku 1918 s neporušitelností hranic. V preambuli je rovněž zakotveno, že se nikdo nemusí obávat o svůj majetek," dodal ministr. Na dotaz LN, zda se změnil vztah Francie k asociační dohodě ES s ČSFR, ministr odpověděl, že podle ujištění francouzského kolegy R.Dumase nikoli. Před dvěma měsíci přijalo FS zákon o referendu. Místopředseda vlády Pavel Rychetský informoval o způsobu jeho provádění: "Zákon počítá na území federace s federální sčítací komisí, poté s republikovými, okresními a okrskovými komisemi. Jejich členy by byli paritně představitelé všech politických stran zastoupených v zákonodárných sborech. Referendum mohou iniciovat i kontrolovat pouze parlamenty. Z referenda by měly být vyloučeny osoby ve výkonu trestu odnětí svobody. Možná odpověď je pouze ano či ne, lze předložit i několik otázek. Kampaň nesmí začít dříve než 40 dnů před konáním referenda a končí dva dny před ním. Všem stranám zastoupeným v parlamentech musí být vyměřen ve státních médiích stejný čas - celkem 35 hodin."

Vláda se rovněž vrátila k zákonu o civilní službě. Podle slov jejího místopředsedy Josefa Mikloška jsou komise, které přezkoumávají důvody pro odmítání vojenské služby ve většině zemí a počet "odpíračů" je u nás už větší než 37 000. Proto kabinet do návrhu zákona zařadil zřízení těchto komisí. Zároveň by měl být zpřísněn režim služby, kterou by měl občan vykonat do 38 let věku. K zákonu o rozhlasovém a televizním vysílání J.Mikloško uvedl, že jde o odstranění monopolu státu. Zákon zavádí tzv. duální systém vysílání, stanoví postup při udělování licencí a navrhuje zřízení Federální rady pro rozhlasové a televizní vysílání.

MOŠNOV: ZPRAVODAJSKá HRA? (LN č. 207)

Okurková sezóna končí, ale díky mošnovské aféře bylo o čem psát. - Kolikrát jsme již byli svědky anonymního vydírání telefonátem, který vyhrožoval bombou tu ve škole, tu v nemocnici, naposledy na pražské výstavě. A teď se vžijme do situace policejního náčelníka, který má tu volbu říct: Tak už dost toho vydírání, vždyť se ještě nikdy žádná bomba nenašla, já tu školu nevyklidím, ty pacienty nevystěhuji apod., ať konečně ten paranoik či psychopat ukáže jestli tu bombu má. Kdo by si to vzal na odpovědnost?

Příslušní ministři dostali zprávu dokonce ze dvou zdrojů. Kdekdo mluví o tom, že ČSFR je drogovou stezkou a kdekto také ví, že slušovická mafie je schopna všeho. Měli se snad příslušní ministři místo nasazení protiteroristické jednotky raději telefonicky dotázat: Tak co, chlapci, je u vás všechno v pořádku?

Nyní se bude zkoumat adekvátnost zásahu, jestli a jak byl porušen zákon. Velice bych uvítal, kdyby naše justiční orgány se stejnou rozhodností a hlavně rychlostí a pohotovostí postupovaly např. při prošetřování přeregistrace AK Slušovice do Bratislavy, při objasňování majetkových převodů KSČ a SSM, v boji proti všeobecné kriminalitě atd. Šláplo se vedle, jistě, ale v kriminalistice ne poprvé a zřejmě také ne naposledy. Jde asi spíš o to, jak a komu se to hodí do krámu.

KAREL VEREŠ, Praha

DEMOKRATIZAČNÍ PROCES? OBHAJOBA BEZ MON A SOF MSS si ztěžuje

PRAHA (mc) - Generální tajemník Mezinárodního svazu studentstva G. Michaelides včera protestoval proti rozhodnutí FMV, které MSS, MON a SOF odebírá povolení působit v ČSFR.

Prohlásil, že nechápe rozhodnutí FMV, které se nezakládá ani na právních, ani na jiných závažných důvodech. (MSS nikdy nebyl obviněn z žádného trestného činu.) FMV odůvodňuje své rozhodnutí tím, že svaz spolupracoval s komunistickým režimem a vyvíjel činnost v rozporu se svým posláním. To ale podle G. Michaelidese není trestný čin postižitelný zákonem, nýbrž interní věc organizace, v které prý od mimořádného sjezdu skutečně probíhá demokratizace. MSS svůj postup nekoordinuje s MON a SOF. FMV odmítlo záležitost komentovat.

POZITIVNÍ REAKCE NA PROPOUŠTĚNÍ ARABSKÝCH VĚZŇŮ Naděje pro rukojmí

TEHERÁN/BEJRÚT - Generální tajemník OSN Javier Pérez de Cuellar ve středu v Teheránu dosáhl zřejmého posunu v krizi okolo rukojmích. Jeho součástí je i středeční krok Izraele, který propustil 51 arabských vězňů, jejichž osvobození požadovaly proíránské i šíitské skupiny.

Radikální šíitské organizace v Libanonu požadovaly od Tel Avivu tento krok jako nezbytnou podmínku pro propuštění dalších občanů západních zemí. Izrael a jím podporovaná Jiholibanonská armáda zadržují téměř 400 Palestinců a Libanonců včetně jednoho z vůdců Hizbulláhu (Alláhova strana) šajcha Abdala Karíma Ubajda.

Izrael se rozhodl propustit část vězněných Arabů poté, co dostal požadované informace o smrti jednoho ze sedmi svých vojáků, kteří byli uneseni v jižním Libanonu. Červenému kříži byly také předány tělesné pozůstatky devíti Libanonců zabitých v bojích s izraelskou armádou. Izraelský rozhlas později oznámil, že Tel Aviv je ochoten propustit další vězněné Araby nebo učinit jiná gesta výměnou za další informace o zmizelých izraelských vojácích.

První pozitivní reakcí na propuštění vězňů bylo komuniké proíránské Revoluční organizace spravedlnosti sdělující, že jeden z rukojmí, Brit Jack Mann, se těší dobrému zdraví. Byl unesen v roce 1989 a k únosu se dosud nikdo nepřihlásil. Později šíitská skupina Organizace islámské svaté války (Džihád), která propuštěním britského novináře Johna MacCarthyho začátkem srpna uvolnila patovou situaci okolo rukojmích, oznámila, že je také připravena učinit vše pro vyřešení problému.

POHLED DO HISTORIE NAŠEHO MODERNÍHO UMĚNÍ Nová expozice v Průhonicích

Letmý pohled do dějin našeho poválečného umění představuje nová expozice Středočeské galerie v Průhonicích. Po letech realismu hlásí se ke slovu trendy, které představovaly avantgardu a tedy skutečný vývojový pohyb. Pokud jde o umění 2. poloviny našeho století, jsou fondy Středočeské galerie věhlasné. Omezené možnosti průhonického zámku si však vynutily nejednu redukci.

I s ohledem na svoji regionální působnost uvádí galerie novou expozici kolekcí z díla kladenských malířek Jitky a Květy Válových. Osmdesátá léta aktualizovala jejich tvorbu a připomněla nejen origizalitu, ale i vývojovou závažnost nebarevného expresionismu těchto výtvarnic.

Neméně zajímavou a pro konec padesátých let významnou figurou je Robert Piesen. Po nedávné expozici v Galerii hl. města Prahy se s ním setkáváme zde a oceňujeme jeho krajiny z let 1957-58. Představují předstupeň k Piesenovu přechodu ke strukturální abstrakci, jež je všeobecně známa.

Vstup do šedesátých let je ukázán na dílech "Šmidrů" Bedřich Dlouhého a Jaroslava Vožniaka. I když jen v ukázkách, přece je připomenuta úloha romantického dědictví surrealismu, které poznamenalo tvorbu založenou na imaginaci. Toto dědictví se v našem umění promítá až do současnosti a je patrné jak v malbě tak v plastice.

Opozicí vůči romantické fantazi byla neokonstruktivistická nová citlivost. Z jejího širokého záběru připomíná expozice především Karla Malicha, jehož Reliéf z roku 1963 byl na tehdejší poměry u nás malý zázrak. Mirvaldovy op-artistické obrazy připomínají, že ani tento vyhraněný proud neminul naše území bez odezvy.

Lyrickou polohu, jíž se nejlépe dařilo v Umělecké besedě, zastupuje kolekce Jiřího Johna. Tento dědic Josefa Šímy představoval ve své době výrazný pól, od něhož bylo možno odměřovat ryzost i kvalitu naší malby. K poetické kvalitě malby přidal neopakovatelnou notu, která prozrazuje ruku grafika z Boží milosti.

Na výtvarný humor a sžíravou ironii Šmidrů navazují třeba nechtěně mnozí příslušníci mladší generační vlny. Platí to jak pro J. Načeradského tak pro J. Sopka a M. Rittsteina. Širší zastoupení Sopka v expozici umožňuje postřehnout jednotu, kterou v jeho obrazech tvoří výtvarná forma a groteskní příběh. Rittstein je mistr svého řemesla a nenechá diváka v klidu, zvláště toho, kdo má rád barokní okouzlení.

Nejmladší generaci zastupují N. Rawová, J. Róna a A. Střížek. Střížkův obraz napovídá, kolik malířské svěžesti a smyslové radosti by získaly obrazy postmodernistů, kdyby zkrátka nebyla postmoderní doba. Zatím se více sází na odstup diktovaný nedůvěrou v dnešní svět.

Slabou stránku expozice představuje její sochařská část. Jako by Středočeská galerie neměla z čeho vybírat. Některé kusy, například Kolíbalův "Stůl", nemohou zachránit celkově chabý dojem. Kde zůstali K. Nepraš nebo Z. Palcr? Ale i M. Medek a Z. Sýkora? Na tyto otázky bychom chtěli najít odpověď v textové části katalogu. Ale žádný katalog není.

KAREL MILER

Odbory k ekologii

PRAHA (mc) - Dvoudenní mezinárodní symposium "Odbory a ochrana životního prostředí", uspořádané Federálním odborovým svazem chemie a příbuzných odvětví ve spolupráci s Mezinárodní federací svazů chemie, energetiky a továrních dělníků (ICEF), seznámilo 250 účastníků z ČSFR i ze zahraničí s cíli odborářské ekologické politiky a se specifickou problematikou ekologie v chemickém průmyslu.

Osud člověka

L Tuze poučný byl páteční večer v televizi, když Michail Gorbačov a Boris Jelcin odpovídali na dotazy amerických posluchačů. Nejen proto, že před několika lety jsme si vůbec nedovedli představit, že by někdo z vládců jedné šestiny světa seděl v křesle a jako poslušný školák odpovídal na otázky lidí z ulice.

Gorbačov sám kdysi prohlásil, že přestavba je největší událostí od Říjnové revoluce. Kdoví, jak by se k této otázce vyjádřil dnes. Sám na sobě, právě v oné televizní hodině dokumentoval, jak závažné a složité změny se dějí nejen v jeho zemi. Ti, kdož dobře sledovali jeho jazyk, slyšeli zaběhnutou mluvu aparátníka se všemi frázemi, nekonkrétními sliby a "optimistickými" vizemi. Představme si, že by takhle mluvil dnes některý náš přední politik. Ano, jazyk nás prozradí, ukazuje na setrvačnost v mluvě a ta jen dokazuje zakořeněné myšlení. A to je Michail Sergejevič mistrem diplomacie.

Vzpomínám na jiné Gorbačovovo vystoupení. Řekl kdysi, že otázka sjednocení Německa není na pořadu dne. Neuplynulo pak ani několik měsíců a NDR přestala existovat. Právě Michail Sergejevič Gorbačov měl na sjednocení velkou zásluhu.

Dvě vystoupení, která spolu zdánlivě vůbec nesouvisejí. Ale ukazují, jak složitá je doba a jak moc se mění. Tolik, že zažité zvyklosti ještě dlouho v nás budou přežívat, i když vnitřně jsme je překonali. Dělicí čára mezi starým a novým, mezi totalitou a demokracií není jen obdobím před a po listopadu, ale mezi tou a onou stranou, je uvnitř každého z nás.

L BOHUMÍR PROCHÁZKA, Jičín

OZNAM1 ZÍTRA V LN NEDĚLNÍ LIDOVÉ NOVINY

Jak žije a co si myslí PROFESOR BARNARD (muž, který zahájil éru transplantací srdce)? Dočtete se v EXKLUZIVNÍM INTERVIEW pro LIDOVÉ NOVINY a Mladý svět.

Sovětský ministr ocenil principiální a čestný postoj zemí střední a východní Evropy k srpnovým událostem v SSSR. Prohlásil, že "jednoznačná podpora, kterou tyto státy projevily vůči demokratickým silám, ještě více sblížila naše země při potvrzení demokracie a mravních základů ve vnitřní i zahraniční politice".

Sžíravá kritika

Nakladatelství Lidové noviny vydalo první dva díly "Budování státu" od F. Peroutky. Ministra kultury České repubriky jsme se zeptali, co pro něj tato kniha znamená.

Peroutkovo Budování státu jsem poprvé četl někdy na začátku 80. let. Měl jsem přitom dojem, že se autorovi ideálně podařilo spojit kritický náhled s odhodlaným straněním. Těsně poté, co se mi dostalo do ruky vydání v Lidových novinách, jsem začal číst znovu. Mladý Ferdinand Peroutka mi znovu zaimponoval. Jako by někdo s nadhledem komentoval to, co prožíváme v těchto týdnech a měsících: zavilé hašteření, osobní napadání, výčitky plynoucí ze selhání, to všechno v nervózním novinářském zaujetí pro pocity znechucení a nevíry - všechno už tu jednou bylo. Je to smutné, ale podařilo se to překonat, a to zní povzbudivě. Doporučuji každému to, co sobě: číst Peroutkovo Budování státu znovu a znovu a čerpat z něj poučení, sžíravou kritičnost i odhodlání budovat.

Dílo, které vyšlo za podpory Komerční banky, si můžete objednat na adrese: Lidové noviny, PS 36, 118 01 Praha 1.

V sobotu a v neděli budou v ČR ráno místy mlhy, přes den jasno až polojasno. Nejnižší noční teploty 10 až 6 st.C, ojediněle 4 st.C, nejvyšší denní 21 až 25 st.C.

V sobotu a v neděli bude v SR jasno až polojasno, ráno v nižších polohách mlha, na jihu postupně velká oblačnost a ojediněle slabý déšť. Noční teploty 14 až 10 st.C, na severu 8 až 4 st.C, denní 19 až 23 st.C, na severu kolem 17 st.C.

V sobotu vychází Slunce v 6.33 h a zapadá v 19.17 h, Měsíc vychází v 13.52 h a zapadá v 21.40 h.

Politik týždňa

BodyHlasy

1.Vladimír MEČIAR (1)42081485

2.Alexander DUBČEK (2) 1743 954

3.Milan KŇAŽKO (3)1329 832

4.Peter WEISS (4)762 380

5.Jozef PROKEŠ (5)556 328

6.Rudolf FILKUS (6)414 288

7.Ján BUDAJ (7)252 166

8.Jozef MARKUŠ (8)241 126

9.Milan ČIČ (10)236 118

10.Michal KOVÁČ (14)232 173

11.Peter BRŇÁK (9)136 99

12.Václav HAVEL (12)135 64

13.Roman ZELENAY (13)114 82

14.Oľga KELTOŠOVÁ (11) 95 71

15.Ján ČARNOGURSKÝ (15) 73 35

(36. týždeň)

Průmysl s problémy

BRNO - O situaci v průmyslových podnicích České republiky a o vývoji strojírenství a elektrotechniky informovali na brněnském výstavišti pracovníci ministerstva průmyslu ČR. V podnicích resortu klesl v 1. pololetí objem výroby celkem o 18,6 %, odbyt se snížil téměř o čtvrtinu. Počet pracovníků je přitom nižší o necelých 10 %. V jednotlivých oborech se situace různí. Vážné odbytové problémy mají například výrobci nákladních automobilů a autobusů, kteří museli snížit produkci asi o třetinu, v těžkém strojírenství klesla výroba v 1. pololetí o patnáct procent. Elektrotechnický průmysl snížil produkci asi o třetinu, zaměstnanost se snížila o pětinu.

ÚSTAVU LZE ODDÁLIT Rozpočet být musí

PRAHA - Jednání o rozpočtech bude složité, neboť se před ním budou muset řešit některé politické otázky. Řekl to včera ministr financí Karel Špaček. "Jde zejména o postavení republik a federace", pokračoval a uvedl, že tvorbu ústav lze oddalovat, ale sestavení rozpočtů nikoli, protože by nemohla fungovat ekonomika. K. Špaček dále uvedl, že v letošním roce dostává ČR ze společných příjmů 40 procent, SR 25 procent a 35 procent jde ve prospěch rozpočtu federace. "Tento podíl je nerovnoměrný a v příštím roce budeme požadovat, aby podíl českého a slovenského rozpočtu byl vyrovnaný 2:1. Další problém je v tom, že podle dosavadních rozborů, odvádí česká republika několikanásobně více než Slovenská, což znamená, že toto rozdělování příjmů se stává nekontrolovatelným nástrojem přerozdělování. "

Sládek si stěžuje

PRAHA (vyb) - Stížnost proti usnesení policejního vyšetřovatele o přibrání znalců - psychiatrů a znalce z oboru psychologie, kteří mají zkoumat jeho duševní stav, podal PhDr. Miroslav Sládek, předseda Sdružení pro republiku - Republikánské strany Československa. Domáhá se toho, aby bylo zrušeno a prohlašuje, že se takovému vyšetření nepodrobí. Pokud bude proti své vůli předveden, požaduje přítomnost obhájce, protože má obavu ze "zneužití psychiatrie způsobem známým z dob totality." Vyšetřovatel považuje za nezbytné objasnit psychický stav obviněného M. Sládka v průběhu demonstrace před budovou ČST na Kavčích horách dne 17.8.1991, kde hrubými a urážlivými výroky napadal prezidenta republiky. Předseda republikánů dále požaduje, aby bylo jeho trestní stíhání pro trestný čin hanobení republiky a jejího představitele zastaveno s tím, že většina skutečně demokratických zemí podobný trestný čin nezná. K trestnímu stíhání vůdce SPR - RSČ se vyjádřil i vedoucí právního oddělení strany JUDr. Vladimír Kolář. Podle jeho názoru nemohou být výroky pana Sládka trestné, protože nebyly učiněny pro výkon pravomoci prezidenta, ani pro jeho činnost v politickém životě. K snížení vážnosti prezidenta republiky také nedošlo, neboť "ve shromáždění, před kterým byly vyřčeny, pan prezident zvlášť vysokou vážnost nepožívá".

JAN STRÁSKÝ, MÍSTOPŘEDSEDA ČESKÉ VLÁDY Zatím nejsme deficitní

Strohá čísla praví, že k 31. červenci vykázalo české hospodaření schodek ve výši 3,3 mld korun. Je to důvod ke zděšení?

"Podle výkladu, který nám podal ministr financí Karel Špaček, jde o účtovací skluzy, které souvisejí s letním obdobím. Pan ministr nás ubezpečil, že rozpočet ani dnes není fakticky deficitní, zatím ve schodku nejsme. Na základě zářijových výsledků bude finanční rada jednat o tom, zda je možné rozpustit případné přebytky. Čekají nás však obtížnější problémy. Již 16. září má finanční rada České republiky jednat o návrzích, které se týkají přípravy rozpočtu na rok 1992."

Jaké změny navrhujete?

"Pokud jde o tvorbu příjmů federace, máme připraven návrh, aby se dosavadní poměr 35, 40, 25 zreálnil, a to z hlediska snížení rozpočtu federace. Ukazuje se, že republiky jsou obrazně řečeno na dně a federace zatím pořád peníze má (zaplať pánbůh, že aspoň někdo je má). Druhý směr jednání o rozpočtu se bude týkat rozdělení výdajů, za optimální pokládáme dělení podle skutečného počtu obyvatel, což je schematicky vyjádřeno cifrou dva ku jedné (ve skutečnosti České republice přísluší číslo o něco menší). O těchto věcech budeme jednat s poslanci ČNR, abychom dospěli k jednotnému názoru. Zatím jde skutečně jen o určité návrhy do jednání finanční rady."

Mnoho lidí si klade otázku, kdo na koho ve federaci doplácí.

"V rozumně fungující a perspektivní federaci doplácí vždy nějaké území na jiné území. Doplácíme na obrovské deficity, které vznikly v severočeském regionu, v Ostravě, na středním Slovensku v souvislosti s konverzí atd. Na tom není nic výjimečného, je to zcela běžné a není slušné ani o tom příliš mluvit. Jiná situace nastává v případě, kdy někdo začne říkat, že chce z té federace odejít. Ti co doplácejí, se pak mají právo ptát, jestli jsou takové výdaje účelné."

Proč vyvolalo takovou odezvu zvýšení platů slovenských učitelé?

"Jedna strana říká, že to není ekonomicky tak závažné, druhá s tím souhlasí, ale konstatuje, že je to vážný precedens pro další postup. Ve dvoučlenné federaci bychom touto formou mohli dosáhnout jejího naprostého rozpadu. Proto tady platí určitá domluva mezi resorty i republikami, že o platových pohybech, které jdou ze státních prostředků, tzn. zdravotnictví, školství, bezpečnost apod. se budou obě republiky na vzájemně informovat."

To se v tomto případě nestalo. Co tedy může česká vláda dělat?

"Myslím, že tentokrát udělala dost. Dali jsme jasně najevo, že tento postup není přijatelný a naznačili jsme i jeho možné důsledky. Je to totiž jeden z kamenů, na kterých federace stojí, když se kámen utrhne, může nastat pád."

MILENA GEUSSOVÁ

RADA BEZPEČNOSTI OSN DOPORUČILA ČLENSTVÍ POBALTSKÝCH STÁTŮ Svaz čeká ekonomickou pomoc

NEW YORK/MOSKVA - Rada bezpečnosti OSN včera doporučila přijetí Estonska, Lotyšska a Litvy do Organizace spojených národů. Oznámila to agentura Reuter. Tři pobaltské státy budou přijaty za členy OSN na zasedání jejího Valného shromáždění příští úterý.

Za užitečné a produktivní označil předseda Výboru pro operativní řízení národního hospodářství SSSR Ivan Silajev včerejší moskevské setkání s americkým ministrem zahraničí Jamesem Bakerem. V rozhovoru s novináři uvedl, že hlavním tématem rozhovorů byly ekonomické otázky, zejména pak ekonomická pomoc USA a dalších západních zemí Sovětskému svazu. Zdůraznil, že v těchto otázkách bylo dosaženo plného vzájemného porozumění. Předseda prozatímní sovětské vlády konstatoval, že západní potravinovou pomoc formou úvěru bude zprostředkovávat Výbor pro operativní řízení národního hospodářství. Na dotaz novinářů, nakolik pravdivá je středeční informace o jeho úmyslu odstoupit z funkce předsedy Výboru pro operativní řízení národního hospodářství SSSR, Ivan Silajev zdůraznil, že "tyto zprávy nemají opodstatnění".

NEPOCHOPENÝ SILAJEV

Ivan Silajev se vrátil také ke své myšlence, že k ekonomické smlouvě by se v případě přání mohly přidružit i některé členské země bývalé RVHP. Postěžoval si, že v Polsku nebyl tento návrh správně pochopen a někteří v něm viděli téměř úklady vůči svobodě a nezávislosti státu. Silajev se domnívá, že země východní Evropy budou muset projít dlohou cestou, než se jim podaří přebudovat svou ekonomiku tak, aby dokázala uspokojit poptávku občanů po spotřebním zboží.

VOJSKA Z POBALTÍ PO ROCE 1994

Ministr obrany SSSR Jevgenij Šapošnikov oznámil, že sovětská vláda si přeje odsunout své jednotky z pobaltských republik po roce 1994. Prohlášení dostaly lotyšské úřady v Moskvě. Informovaly o tom ve středu zdroje lotyšského parlamentu. Podle slov J.Šapošnikova může být odsun prováděn, až budou vyřešeny veškeré otázky týkající se odsunu sovětských vojsk ze zemí východní Evropy. Jednou z příčin oddálení odjezdu vojsk z Pobaltí je nevyřešený problém ubytování vojáků. Estonský premiér Edgar Savisaar ve středu sdělil, že zvláštní jednotky sovětského ministerstva vnitra opustí Estonsko do konce tohoto roku. V zemi zůstanou pouze příslušníci jednotek střežících vězení, protože Estonsko nemá dostatek osob vycvičených k této práci.

ZLATO SE VRACÍ

Francouzská banka včera oznámila, že 2,246 tuny zlata, které jí Vilnius svěřil před více než 50 léty k úschově, budou nyní vráceny Litevské republice. Dohodu o tom uzavřeli v Paříži ředitel Francouzské banky Jacques de Larosiére a jeho litevský kolega Vilius Baldišis. Zlato bylo uloženo ve francouzské ústřední bance v období 1932 až 1936 před sovětskou anexí pobaltských států. Pokud jde o jednu tunu zlata, jež ve Francouzské bance uschovalo ve 30.letech Lotyšsko, Francie se k tomu zatím nevyjádřila.

ŠVÉDOVÉ V NEDĚLI VOLÍ Jaká překvapení?

Londýnský týdeník The Economist si v posledním čísle posteskl, že nedělní parlamentní volby mohou přinést překvapení, protože o Švédech je známo, že se rozhodují komu dají svůj hlas až naposlední chvíli. Dokládá to výsledky nejnovějšího průzkumu voličských úmyslů z přelomu srpna a září, podle něhož 15 procent volečů nevědělo, pro koho budou nakonec hlasovat.

Jaké překvapení by měly volby přinést? Že nesocialistické strany nezískají v novém parlamentě většinu, kterou by podle všech dosavadních průzkumů veřejného mínění měly získat? Nebo že by v důsledku nejednoty nesocialistických stran mohla po volbách zůstat u moci sociální demokracie? Nebo že z parlamentu odejdou některé menší strany - někdejší KS a zelení - protože nedostanou potřebná 4 procenta a místo nich se tam objeví nové tváře, s největší pravděpodobností křesťanští demokraté a pravicově orientovaní populisté Nové demokracie?

Nedělní volby tedy mohou přinést nikoli jedno, ale hned několik překvapení najednou. V politicky tak stabilizované zemi je to neklamné znamení, že vítr změn, který vane v posledních letech, se tentokrát nevyhnul ani Švédsku. Jednak proto, že se mění jeho bezprostřední i vzdálené okolí, jednak proto, že některá vnitřní řešení už vyčerpala své možnosti a vyžadují přehodnocení. Charakteristické přitom je, že proces změn a přizpůsobování se novým podmínkám vnějším i vnitřním je více méně kontrolovaný, takže můžeme mluvit o "změnách po švédsku" zapadajících do našich tradičních představ o této spořádané a racionální zemi.

Představy o změnách v hospodářství a ve veřejném životě, které je třeba provést, se liší podle politických stran. Nesocialistické strany, zejména konzervativci a liberálové, kteří se už před volbami dohodli na společném ekonomickém programu, chtějí "silnou tržní ekonomiku, ostrou konkurenci a stimulaci soukromého vlastnictví a šetření". Jejich kritiku tradiční sociálně demokratické hospodářské politiky založené na přerozdělování bohatství prostřednictvím daňového systému však oslabuje to, že sama sociální demokracie se v posledních letech posunula v tomto ohledu doprava a přehodnocuje dosavadní praxi sociálního státu s cílem odbyrokratizovat jej, učinit jej lacinější a celkově efektivnější. Změny v tom, čemu se říká "švédský model", doporučila sociálně demokratické vládě skupina nezávislých odborníků, u níž se už před čtyřmi lety vyžádala expertýzu. Její hlavní závěr (byla publokována loni v červenci) zněl: "Skončilo období švédských dějin, které se vyznačovalo rozvojem silného veřejného sektoru, dohodami v centru o hlavních otázkách, založených na historickém kompromisu kapitálu a práce, sociálním inženýrství a centrálním plánování". Pro současnou dobu je naopak třeba "individualizace a internacionalizace" a úkolem vlády v nejbližší budoucnosti je "nalézt novou rovnováhu mezi společností a jedincem, mezi sociálním státem založeným na kolektivistických zásadách a tužbou po individuální svobodě".

Nedělní volby ukáží, s jakým ohlasem se jednotlivé stranické programy setkaly u voličů. Ti, kdož mají tendenci definitivně odepsat sociální stát švédského typu, by ale neměli zapomínat na zkušenost let 1976-82. Tehdy byly po dvě volební období u moci nesocialistické strany, které už měly v programu demontáž sociálního státu, ale nikdy s ní ani nezačaly. Svědčilo by o tom, že rozvinutý sociální systém má ve společnosti příliš hluboké kořeny než, aby bylo politicky únosné jej odbourat. Může tomu být i tak, jak napsal jeden dobrý znalec švédských poměrů, že "přehodnocuje-li dnešní švédská společnost svůj sociální systém, pak spíše jeho efektivnost a racionalitu, nikoli jeho princip".

DUŠAN PROVAZNÍK

OBTÍŽE VYTVÁŘENÍ DEMOKRACIE V PODMÍNKÁCH HOSPODÁŘSKÉ KRIZE Svoboda s chudobou

"Bez hluboké hospodářské krize by se komunismus nikdy nezhroutil. Krize je matkou demokracie, ale žije dál a nyní hrozí, že začne požírat své dítě", varoval Peter Bender v hamburském Die Zeit (viz časopis 150000 SLOV) v zamyšlení nad Evropou po sjednocení Německa, Evropou, v níž politické zdi byly nahrazeny ekonomickými bariérami a ideologické rozdíly se mění v rozdíly sociální. Podaří se pro stodvacet miliónů lidí mezi Baltským a Jaderským mořem vytvořit demokracii, když se svobodou přišla jenom chudoba? Tyto otázky si klademe - někdy s úzkostí - nejenom my, ale i pozorovatelé v zahraničí.

Jeden maďarský politolog zkoumal, na jakém základě spočívá zajištěná demokracie. Dospěl k závěru, že pod úrovní 6000 dolarů hrubého národního produktu (HNP) na obyvatele ročně by bylo nemožné mít natrvalo demokracii, která by byla vůči krizím odolná. V Maďarsku se tento HNP pohybuje právě kolem těch 6000 dolarů, v Československu činil loni podle přední švýcarské prognostické firmy Prognos 8000 dolarů, v Rumunsku jen 3000. Pro porovnání - v Německu připadá na jednoho obyvatele 14 700 dolarů.

Nejlepší šance na demokracii má bývalá NDR. Pět nových spolkových zemí získalo nejenom západoněmeckou marku, ale se závratnou rychlostí i stabilní demokracii. Timothy Garton Ash to přirovnal k dodávce "demokracie na klíč", zatímco ostatní země východní Evropy musí používat systému "udělej si sám", demokracie se tu vyrábí po domácku, tak říkajíc na koleně.

Přechod k demokracii "západního typu" je ve východní Evropě a na Balkáně handikapován povahou politických stran. To bylo také příčinou, že mezi dvěma světovými válkami tam neměla velký úspěch. Na rozdíl od stran amerického či západoevropského typu, které navzdory svým ideologickým a sociálním závazkům, obvykle přistupovaly k problémům podle jejich závažnosti, měla východní Evropa a Balkán strany národní, agrární, malozemědělské, živnostenské, církevní a proticírkevní. Každá strana za něčím stála zcela nekompromisně. "Zajímaly se pouze o svou moc - napsal Wiliam Pfaff v International Herald Tribune - nesměřovaly ke kompromisu a zastupovaly ve společnosti etnické, sociální a hospodářské bloky, hluché k zájmům celku... Dnes jsme v bývalém komunistickém světě svědky návratu k těmto praktikám, dokonce i v Československu a Polsku. Stará stranickost se v určité míře vrátila v Maďarsku, je patrná v Rumunsku, je dominujícím politickým rysem dnešní Jugoslávie." Americký politolog Larry Diemond studoval zkušenosti šestadvaceti zemí, které v uplynulém desetiletí rovněž procházely hlubokými strukturálními přeněnami hospodářství a měnily autoritářsko-byrokratické režimy v demokracii (Indie, Chile, Venezuela, Kolumbie aj.) V Journal of Democracy své poznatky zobecnil a některé adresoval východoevropským zemím.

Vládám a politikům doporučuje, aby neupadaly v pokušení přizpůsobovat svou hospodářskou politiku blížícím se volbám. Politicky to sice vypadá prozíravě, ale není to základem dobré ekonomické politiky: Krátkodobé dopady reforem mohou být zdrcující, zatímco dlouhodobé výsledky se mohou projevit teprve dlouho po příštích volbách. Aby se demokracie v takových podmínkách zkonsolidovala, je nutné uzavřít mezi soupeřícími stranami a společenskými silami jakýsi "pakt" či dohodu. Měla by se týkat:

1/obecného zaměřění a zásad strukturálních reforem, které budou podporovat všechny strany, ať se dostane k moci kterákoli z nich; 2/upuštění od politických sloganů, zejména lákavých a nezodpovědných populistických hesel; 3/ obětí, na nichž se budou podílet všechny síly ve společnosti /včetně požadavků, jež bude nutno odložit na pozdější dobu/ v kritickém období ekonomické transformace a demokratizace; 4/ metody, které zajistí, aby břemeno dopadů bylo více méně spravedlivě rozděleno a poskytnuta nezbytná sociální pomoc nejvíce postiženým skupinám. Podobná dohoda umožnila v roce 1958 Venezuele natrvalo obnovit demokracii.

Po desetiletích strachu a represí ve východní Evropě otevřený politický život teprve začíná, tolerance, důvěra, smířlivost a vůle ke spolupráci se budou teprve rodit. Vzpomínky jsou trpké, vášně silné. Lidem chybí základna vzájemné důvěry a respektu, na níž by mohli spojovat své politické síly anebo přinejmenším sledovat své politické zájmy s obezřetností. Mezi novými stranami nejsou zásadní ideologické a programové rozdíly, nicméně jsou to organizace soupeřící v boji o získání moci. Vždyť demokracie je svou povahou systémem institucionalizované soutěže o moc.

Leč v takových podmínkách má zejména v rodících se demokraciích rozhodující význam činnost, rozhodování a postoj elit, neboť zásadně ovlivňují přístup svých přívrženců k politickému dialogu a konfliktu. Diamond: " Vedoucí představitelé navzájem si oponujících stran musí jít příkladem při vytváření dohod a formování vztahů schopných překlenout historické rozdíly, brzdit marná očekávání a stanovit dlouhodobější termíny pro realizaci plánů. Dohody a formální jednání ohledně rozšíření moci jsou jednou dimenzí tohoto kategorického imperativu. Minimálním požadavkem je smířlivý a zdvořilý tón v politickém životě... Političtí vůdci musí být přesvědčeni, že cokoli vzejde z demokratického procesu, poslouží ve svých konečných důsledcích i jejich zájmům lépe, než jakákoli nekompromisnost a neústupnost ohrožující demokracii samu... Nic nemůže být pro demokracii v nejistých podmínkách nově se rodících režimů tak důležité jako existence politických vůdců, kteří mají dostatek odvahy a předvídavosti, aby si podali ruce před takovým velkým skokem", končí americký politolog své vývody.

Nezeje tedy na našem politickém ringu jakési manko? Aby si chudoba nevedla pod paží bídu demokracie.

ILJA ŠETLÍK

Tanky do Sýrie

BRNO (jku, jak) - "Prodej tanků do Sýrie má vytvořit finanční zdroje pro program konverze vojenské výroby" - uvedl včera na tiskové konferenci na brněnském veletrhu ministr zahraničního obchodu J. Bakšay v reakci na dotaz LN. Potvrdil tak diskutovaný export čs. vojenské techniky do "horké" středovýchodní oblasti a dodal, že "vývoz byl konzultován s našimi největšími partnery, kteří souhlasili". Nejde o systémové opatření, neboť Československo nechce, aby zbrojní výroba představovala významou složku našeho exportu. Z informací ministra Bakšaye dále vyplynulo, že největší podíl čs. vývozu směřuje nyní do SRN (24,6%) a do SSSR (19,3), třetím nejvýznamnějším odběratelem je Polsko. Jako dříve importu dominuje SSSR (34,9%), dodávající naší zemi stále velké množství paliv a surovin, na druhém místě je SRN (17,9%) a na třetím Rakousko (6,4%). Loňská aktivní salda s Rumunskem, Bulharskem a Polskem budou vyrovnána do konce roku ve zboží, jejich hodnota je vyjádřena ještě v převoditelných rublech. Sjednocením Německa vznikly Československu v zahraničním obchodě škody ve výší 680 miliónů převoditelných rublů, od německé vlády budeme žádat stornování tohoto pasíva. Hovořilo se i o myšlence vytvoření zóny volného obchodu mezi ČSFR, Polskem a Maďarskem. Podle J. Bakšaye se všechny tři země intenzívně ucházejí o vstup do evropských společenství a idea zóny se nepovažuje za příliš aktuální.

GENERÁLMAJOR J. TUCHYŇA O REORGANIZÁCII ARMÁDY A UKRADNUTEJ MUNÍCII Tanky proti utečencom? Absurdné!

Pohnuté udalosti za našou východnou hranicou znova rozprúdili diskusie o akcieschopnosti Česko-slovenskej armády. O jej pripravenosti na obranu celého štátu, pretrvávajúcich disproporciách v rozmiestnení vojenských útvarov na území ČR a SR hovoríme s veliteľom Východného vojenského okruhu (VVO) generálmajorom JOZEFOM TUCHYŇOM.

* Vari najaktuálnejšou otázkou je redislokácia vojsk a reorganizácia VVO. Ako teda pokročilo sťahovanie vojsk v ČSFR?

Situáciu skomplikovali ťažkosti s rekonštrukciou objektov, ktoré sme prevzali po Sovietskej armáde, najmä v Štúrove, Rožňave a Jelšave. Rozsah škôd je oveľa vyšší, než sa predpokladal, čo sa premietne do investícií. Nechceme, aby sa jednotky sťahovali do rozostavaných objektov, preto nastane istý časový posun, možno o dva týždne, možno o mesiac.

Ešte v tomto roku sa do posádky Komárno presťahuje cestný mostný prápor, do Jelšavy zasa protitankový a delostrelecký oddiel. V rámci reorganizácie protivzdušnej obrany sa do pripravených priestorov v Nitre presťahoval 13. protilietadlový pluk a v tomto roku sa presťahuje ďalší protilietadlový pluk do Rožňavy.

* Počas neúspešného pokusu o prevrat v ZSSR bola mimoriadne aktuálna otázka obrany Slovenska a ochrany štátnych hraníc. Čo hovoríte na hlasy spochybňujúce obranyschopnosť našej východnej hranice?

Treba rozlišovať ochranu štátnych hraníc a obranu územia štátu. Ochranu štátnych hraníc v čase mieru zabezpečuje Federálne ministerstvo vnútra. Armáda je pripravená organizovať obranu hraníc za brannej pohotovosti štátu, ale tieto úlohy sa už riadia zákonitosťami ozbrojeného konfliktu vojny. Preto predstavy o obrane v súvislosti s vývojom v ZSSR, aby na hranici stáli tanky a delá, považujem za absurdné. Proti komu by mali stáť - proti civilným utečencom? To by predsa odporovalo medzinárodným dohodám, ku ktorým sa vlani pripojila aj ČSFR. Nikto - ani prezident, ani FZ - nevyhlásil vojnový stav, nebol teda dôvod, aby vojská stáli na hraniciach. Mohlo by to vyvolať pochybnosti druhej strany a vyostriť medzinárodnú situáciu. Armáda však bola a je pripravená riešiť kritickú situáciu s prípadným prílevom utečencov - regulovať ich pohyb v súčinnosti s ministerstvom vnútra už od štátnej hranice a odovzdať ich na ďalší odsun, zabezpečiť ochranu obchodov a skladov, prípadne vracať späť cudzincov, ktorí nespĺňajú podmienky pobytu alebo tranzitu. Takýto plán je vypracovaný.

~ Nie je to vlastne ďalší argument pre tých, čo presadzujú vytvorenie domobrany?

Vo všetkých okolitých štátoch, ale aj vo Veľkej Británii a USA domobrana existuje, je však súčasťou armády. Zo skúsenosti iných štátov vyplýva, že ak je velenie ozbrojených zložiek vo viacerých rukách, môže dôjsť - už len z prestížnych dôvodov - k vzájomným konfliktom. Nie som proti domobrane, ak vznikne ako skutočná potreba a nie ako prestížna záležitosť. Nemôže riešiť vnútropolitické záležitosti, proti tomu mám zásadné výhrady. Na to predsa máme zákonné ozbrojené zložky. Ak polícia v tomto zložení nestačí, tak ju treba prebudovať.

Dosah ničivých prostriedkov letectva, raketového vojska a - nerobme si ilúzie - aj rôznych diverzných skupín je v našich podmienkach oveľa hlbší než dosah pozemných vojsk určených na obranu štátu. S tým počíta aj vojenská doktrína a vyhlásenie FZ k nej, kde sa hovorí o potrebe budovať vojská územnej obrany. V budúcom roku sa na Slovensku vytvoria dve pešie brigády, štyri pešie pluky a jeden horský pluk, ktoré budú zabezpečovať dôležité objekty vnútri územia. Druhá etapa výstavby takýchto útvarov potrvá ďalšie dva roky.

* Čoraz častejšie sa možno dočítať o stratách a krádežiach zbraní z vojenských útvarov. Ako postupujete pri objasňovaní týchto prípadov, a hlavne - ako im chcete zabrániť?

V našej spoločnosti sa začína prejavovať hlad po zbraniach. Mnohí ľudia v nich vidia záruku svojej bezpečnosti a sú rozhodnutí získať ich za každú cenu. Za tento výcvikový rok bolo tých krádeží dosť - dve pištole vo Vojenskom učilišti Martin, dva samopaly v tankovom pluku v Leviciach, pištoľ v ženijnom prápore v Banskej Bystrici, štyri granáty v motostreleckom pluku v Michalovciach, pištoľ a 200 granátov v motostreleckom pluku v Bratislave. Posledným prípadom je krádež dvoch samopalov "škorpiónov" zo strážnej roty v Stožku. Zatiaľ sa podarilo vypátrať len pištoľ ukradnutú v Banskej Bystrici a samopaly ukradnuté v Leviciach. Zbrane sú určené pre čierny trh, kde jedna pištoľ stojí 300 mariek alebo 5 - 7 tisíc Kčs, za debničku granátov (20 ks) ponúkajú od 25 do 100 tisíc Kčs. A čo je najhoršie, vyšetrovania vždy preukázali neplnenie povinností vojakov z povolania, ktorí sa chcú takto obohatiť.

* To nie je dobrá vizitka Česko-slovenskej armády...

Mstí sa nám obdobie, keď sme do armády prijímali ľudí s nedostatočnými morálnymi a odbornými kvalitami. Prijal som preto radikálne personálne opatrenia - odvolal som z funkcie veliteľa 8. motostreleckého pluku v Bratislave, jeho náčelníka štábu a zástupcu pre výzbroj. Minister obrany prepustil ďalších troch dôstojníkov zodpovedných za túto oblasť. Personálne opatrenia som urobil aj na štábe VVO.

Zhováral sa MILAN KRÁĽ

(11. 9. 1991)

Těšín-Cieczyn

ČESKÝ TĚŠÍN (mot) - V Polském Těšíně začíná dnes Setkání "tří bratří" - Poláků, Čechů a Slováků. Jeho součástí jsou i kontraktační trhy, které organizují česko-těšínská firma Universal Trading s polským Eranderem. Obě chtějí uvést české a slovenské výrobky na polský trh. Poláci pozvali také kulturní soubory, jsou připraveny i akce pro děti.

Historickou událostí nazvala Národní galerie včerejší otevření výstavy umělecké skupiny Tvrdohlaví v prostorách Městské knihovny v Praze. Dnes v 17 hodin doplní expozici němý film Metropolis v kinosále Městské knihovny a celou akci etapové vernisáže završí setkání na lodi Kamýk ve 20 hodin. Třetí pražská výstava Tvrdohlavých potrvá do 20.října.

Univerzity a humanizace

Abychom navázali na vyspělou humanistickou tradici české vědy a filosofie, a také s ohledem na naléhavé společenské potřeby doby, nabídli jsme filozofické fakultě UK jako její učitelé výuku humanologie. A to nikoliv jako pouhé filozofie člověka, ale především vědy o člověku - antropologie.

Studenti projevili o tento obor nebývalý zájem a rádi by jej vystudovali. Zatím nemají kde. U nás je možné vystudovat pouze biologii člověka na přírodovědecké fakultě, nikoli však kulturní a sociální antropologii (o ekonomické, politické a dalších specializacích nemluvě). Kulturní a sociální antropologie u nás není zavedena ani jako samostatný obor, ani jako doplňující předmět.

Na filozofické fakultě UK, posledních dvacet let proslulé režimní ideologické fakultě, byly sice nově zřízeny katedry pravěku, estetiky, logiky, amerikanistiky, srovnávacích věd náboženských a chystají se další, ale zcela fundamentální a všeobecně potřebná katedra antropologie zřízena nebyla a nebyla ani obnovena interní výuka. V tomto směru nebylo dosaženo ani stavu z roku 1968.

Přitom na většině našich vysokých škol bylo již studium humanitních věd včetně antropologie zavedeno. Masarykova univerzita v Brně má od počátku loňského roku novou katedru, výhledově snad i fakultu humanistických věd. Podobné úsilí vyvíjí Komenského univerzita v Bratislavě a Palackého univerzita v Olomouci. Katedry humanistických věd vznikly už na pražské bohoslovecké fakultě Husově a na lékařské fakultě, přírodovědecká a fakulta sociálních věd UK zavedly alespoň výběrové přednášky zakončené státní zkouškou z oboru. Výjimkou zůstala filozofická fakulta Univerzity Karlovy.

Z dopisu

JOSEFA WOLFA, Praha

MAĎARSKÝ PARLAMENT: Vavroušek zaujal

Za dialog hluchých označil ministr Josef Vavroušek před výbory maďarského parlamentu dosavadní rokování maďarské a naší strany o vodním díle Gabčíkovo. Poslance maďarského parlamentu zaujal už úvodem svého vystoupení.

Zrekapituloval v něm svou ekologickou minulost odpůrce původního projektu vodního díla. Proto se asi neozvaly projevy nesouhlasu, když otevřeně řekl, že zbourání všeho, co se postavilo, není tím nejmenším zlem - vyjmenoval jak argumenty ekologické, tak ekonomické či politické. Vyslovil se proti jednostranným krokům a navrhl způsob, jak společně rokovat na základě helsinské konvence. Upozornil na hrozivé kontury možného konfliktu pro celou střední Evropu. Apeloval na odbourání vášní a překonání dědictví, jež je stejně špatné jako fyzické dědictví samotného vodního díla. To, zda se obě strany pohnou z mrtvého bodu, označil za zkoušku demokracie. Vystoupení J. Vavrouška vyvolalo velký zájem poslanců tří výborů maďarského parlamentu. Zrodila se naděje, že se rokování o vodním díle vrátí do maďarského parlamentu.

Vavrouškův prvovýstup

Vaše vystúpenie pred tromi výbormi maďarského parlamentu označili viacerí ako bezprecedentné...

Není obvyklé, že by na půdě parlamentu vystupoval člen vlády jiné země a prakticky vůbec se to nestává, jde-li o řešení nějakého věcného problému. Bezprecedentní je ale také míra problémů, spojených s dalším osudem vodních děl na Dunaji. Nejen problémů ekologických a ekonomických, ale také politických. Uvědomují si to zřejmě i v maďarském parlamentu a proto porušili běžná diplomatická pravidla hry. Snažil jsme se nezneužít situaci, protože jsem věděl o jak delikátní a riskantní záležitost jde.

Určitým spôsobom ste ale v jednej chvíli predsa len tlačili maďarský parlament k akejsi stene, keď ste navrhovali prijať spoločné komuniké...

Je třeba jít tak daleko, až kam se dá, ale upřímně řečeno jsem ani nepočítal, že by bylo možné komuniké přijmout. Poslanci se nemohli poradit poradit, tím méně hlasovat. Spíš jsem chápal návrh komuniké jako inspiraci. Bylo by velmi užitečné, kdyby maďarský parlament zaujal písemné stanovisko a shrnul závěry, ke kterým dospěl.

Prejav ste začali svojou ekologickou spoveďou, životopisom. V situácii keď v Maďarsku jednoznačne prevažuje odpor k vodnému dielu to bol šťastný úvod. V prvej chvíli vo vás poslanci videli spriaznenú dušu.

Snažil jsem se vysvětlit poslancům dva důvody, proč jsem k nim chtěl promluvit. První vyplývá z mé dřívější činnosti - když jsem cosi kritizoval, měl bych i vzít kus zodpovědnosti za hledání pozitivního řešení. Druhým důvodem je odpovědnost vyplývající z mé nynější funkce. Nejde o to zlomit, nebo zavrhnout to ekologické přesvědčení. Jde o to učinit ho součástí komplexního pohledu na věc. Maďarská veřejnost cítí svou odmítavou pozici k jakékoli další činnosti v oblasti Gabčíkova i Nagymarose, jako pozici jednoznačně proekologickou. Má dojem, že hájí ekologické zájmy jak Maďarů, tak i Slováků, Čechů. Pokusil jsem se ukázat, že to je mýtus, že pasivní řešení "nechme to být" není ekologicky příznivé. Je to naopak postoj z ekologických důvodů naprosto nepřijatelný.

Ste dlhoročným aktívvnym horolezcom, nazvime teda vaše vystúpenie v maďarskom parlamente úspešným prvovýstupom. Ale vraciate sa domov a doma nikto nie je prorokom. Ľudia, ktorí sú priamo zainteresovaní do výstavby vodného diela nemajú radi vašu argumentáciu, že treba hľadať najmenšie zlo a že zlom bolo dielo vôbec začať. Projektanti a stavbári chcú jednoducho vidieť svoje celoživotné dielo fungovať.

V žádném případě bych si netroufl odsuzovat projektanty, pochybovat o jejich záměrech, jejich nejlepším vědomí a svědomí a profesionálních kvalitách. Ale myslím si, že stejně jako 95 % projektantů vodních děl všude na světě byli i oni v zajetí koncepce, školy, přístupu, který jednoznačně preferoval technické aspekty věci. Původní projekt je ideální z hlediska energitického využití Dunaje, umožňuje i podstatné zlepšení plavby, svým způsobem chrání před povodněmi. Nese ale pečeť všech podobných - i zahraničních projektů - prakticky úplně ingoruje širší ekologické, ale také sociální a politické souvislosti. Žádný výsměch, nebo arogance vůči projektantům není na místě. Oni by však měli připustit, že se za těch dvacet let změnil svět a žebříček hodnot.

IVAN HOFFMAN, Budapešť

GABČÍKOVO - NAGYMÁROS: Z mrtvého bodu?

BUDAPEŠŤ - Návštěva ministra pro životní prostředí Josefa Vavrouška a jeho vystoupení v maďarském parlamentu pomůže pohnout se při jednání z mrtvého bodu, řekl vládním novinám Népszava maďarský vládní zmocněnec pro výstavbu soustavy vodních děl na Dunaji György Sámsondi-Kiss.

Teď budeme muset vypracovat jeden nebo více scénářů, které vezmou v úvahu připomínky a návrhy parlamentních výborů. Je pochopitelné, že světová veřejnost sleduje celou záležitost velmi pozorně, pokračoval. Obává se totiž, aby kvůli Gabčíkovu a Nagymarosi nevznikl nový konflikt. Při hledání řešení požádáme i o mezinárodní pomoc, pokud to bude aktuální. Komentář deníku Magyar Nemzet upozorňuje, že argumenty Prahy a Bratislavy je třeba seriózně posoudit. Vyžaduje to nejen sousedství, ale i společný zájem. Není myslitelné, abychom nenaslouchali našim severním sousedům a tím mezi nás postavili takové hráze, jejichž odstranění by bylo ještě těžší než zbourání již existujících staveb, uzavírá deník.

VIKTOR VASARELY, vůdčí osobnost op-artu, se dnešním dnem představuje v Praze již podruhé kolekcí děl (serigrafie, multiply, fotografie a knihy) v soukromé galerii VIA ART v Resslově ulici.

Reprofoto archív

V plné parádě

Havířov se zítra zapíše do dějin Armády spásy: otevřou tu totiž se vší příslovečnou parádou první azylový dům pro lidi bez přístřeší. První nejen v Československu, ale i v celém bývalém tzv. východním bloku. Do Havířova míří kromě plejády pracovníků AS včetně kapely i její generálka, Eva Burrows z Londýna. Azylový dům povedou manželé Stannettovi z Anglie, oba v hodnosti kapitánů, kteří se na severu Moravy zabydlují už několik týdnů i se svými dětmi.

(haK)

CO - KDY -KDE

V pražském Divadle na Vinohradech 12. a 13. 9. odpadá vzhledem k onemocnění v souboru představení DOHAZOVAČKA, náhradním programem je hra BYL TO SKŘIVAN.

V Letohrádku zámeckého parku v Ostrově se současně konají výstavy soch, reliéfů a kreseb Zdeny Fibichové a skla, řezaných gem a kreseb Václava Pátka (do 29. září).

Výkop v Zákupech

PRAHA (ria) - Nadace ZDRAVÍ zřízená stranou Zelených se vehementně pustila do renovace zámečku v Zákupech na Českolipsku, který zanechala v žalostném stavu sovětská armáda. Za tři roky by zde mělo vyrůst rehabilitační centrum pro děti z ekologicky postižených oblastí. Počítá se se souběžným zařízením hotelu a seminárních prostor pro mezinárodní zelené iniciativy, které by zčásti kryly provoz dětského pavilonu. Krajina je zde zatím nedotčená, nicméně Nadaci čeká boj s armádou, která zde chce údajně v okolí přechovávat kontejnery s kontaminovanou půdou.

o Třetí výstava umělecké skupiny Tvrdohlaví byla včera zahájena v Městské knihovně, tedy na půdě Národní galerie v Praze. V průběhu čtyř let se z buřičů a mladých odbojníků stali vážení a slavní umělci a z jejich "šokujících děl" uznávané hodnoty současného českého výtvarného umění. Výstava potrvá do 20.října.

JEDNA NORMA MÍSTO OSMDESÁTI PŘEDPISŮ V záplavě paragrafů

PRAHA (nel, jik) - Vládním návrhem obchodního zákoníku se včera začaly zabývat ústavně právní výbory sněmoven FS. Vzhledem k tomu, že vládní předloha obsahuje více než 770 paragrafů, budou o ní výbory diskutovat ještě několik dní.

Přijme-li plénum parlamentu zákon v podstatě tak, jak jej navrhla federální vláda, zruší kolem 80 dosavadních právních předpisů. Obchodní zákoník totiž sladí všechny právní předpisy upravující postavení podnikatelů a vztahy s podnikáním spojené.

Federální ministerstvo vnitra se nyní dělí do tří divizí, sdělil první náměstek ministra J. Ruml nově ustavenému podvýboru pro otázky bezpečnosti, jehož členy jsou poslanci z branných a bezpečnostních výborů. Ti si na setkání vyžádali další informace týkající se mj. bezpečnostní doktríny, z níž nová struktura ministerstva vychází, obsahové náplně jeho jednotlivých složek i personální politiky.

Na tvorbě příjmů státních rozpočtů se Česká republika a Slovenská republika podílejí v poměru 3,1:1, zatímco v užití je poměr 1,6:1. Uvádí se to v průběžné informaci o kontrole plnění státního rozpočtu federace za letošní l. pololetí. Na programu ji včera měly výbory pro plán a rozpočet.

Žádný kompromis

PRAHA (rk) - Čs. svaz bojovníků za svobodu a proti fašismu chce přilákat do svých řad mladou generaci. Proto připravuje nové stanovy, ve kterých bude Svaz akcentovat boj za demokracii a proti totalitě. Podle slov úřadujícího předsedy J. Čermína na včerejší tiskové konferenci odmítá Svaz jakýkoliv kompromis se sudetskými Němci, považuje jejich odsun za spravedlivý a žádná omluva není nutná. J. Čermín dále objasnil vztah své organizace ke Konfederaci politických vězňů: chtějí spolupracovat, ale vadí jim ostře antikomunistický postoj KPV.

JAZYKOVÉ ZÁKAMPÍ Fotopřístroj

J. Beneš z Hradce Králové mě vyzval, abych se vyjádřil k složeninám typu fotopřístroj . V dopise vzpomíná na svého profesora češtiny Jiřího Hallera, který se stavěl nejen proti složeninám s českými slovy, ale i proti internacionálnímu kompozitu fotoaparát . Poznamenejme, že Haller patřil k vynikajícím znalcům dějin našeho jazyka, ale že propadl jazykovému purismu, který přinesl našemu jazyku víc škody než užitku. Před časem jsem pojednal v Jazykovém zákampí o složeninách s auto - a hájil jsem nejen kompozita s druhou částí mezinárodní (např. autogaráž nebo autoklub ), ale i s druhou složkou českou (např. autodílna nebo autopříslušenství ).

Složeniny s foto - mají podobnou povahu. Tato složka pochází z řeckého fós (2. p. fótos ) a dostala se do našeho jazyka s cizími kompozity jako fotograf , fotometr , fotosyntéza aj. Zkrácením slova fotografie vzniklo podstatné jméno foto , které zůstalo omezeno na hovorovou češtinu. Když pak vznikl hovorový výraz fotka , který svým ženským rodem napodobil slovo fotografie , výraz foto víceméně zastavil. Složka foto - má v kompizitech dvojí význam: jednak znamená světlo (pak jde o přímé odvození od fós ), jednak vyjadřuje pojem fotografie (v tom případě vzniklo foto - vypuštěním druhé složky složeného slova).

Z mezinárodních složenin, v nichž má foto - první význam, vzal Slovník spisovného jazyka českého v pochybnost výrazy fotocela = fotoelektrický článek fotoefekt = fotoelektrický efekt. Ze zprávy inž. M. Jedličky z Prahy 6 vím, že mu redaktoři nahrazovali v textu složeninu fotoemise spojením fotoelektrická emise. Všechny složeniny tohoto druhu mají dnes domovské právo ve spis. jazyce (místo slova cela se ovšem užívá českého termínu článek ). Akad. Slovník odmítl složeniny hybridní, tj. složeniny s druhou složkou českou: fotobuňka , fotočlánek . Dnes se uznává jako spisovný fyzikální termín druhé z uvedených kompozit. K němu se v nové době přiřadily další termíny s podobnou slovotvornou strukturou: fotonásobič , fotoproud , fotovodivost . O jejich spisovnosti už nikdo nepochybuje.

Mnohem hůře dopadly složeniny s druhým významem složky foto - = fotografie. Slovník Vášův-Trávníčkův odsoudil jako nečeské i mezinárodní kompozitum fotoreklama , akademickému Slovníku spisovného jazyka českého se znelíbil fotoaparát , fotoarchív , fotoateliér , fotolaborant , fotolaboratoř . Naproti tomu v obou slovnících prošlo slovo fotomontáž , v akademickém slovníku pak navíc fotokopie , fotoreklama , fotoreportáž , fotoreprodukce aj. Z hybridních složenin prohlásil Váša Trávníček za nečeskou složeninu fotopřístroj , akad. Slovník pak vedle tohoto slova označil jako výrazy slangové (tj. nespisovné) fotodeska , fotokomora , fotoobchod , fotopapír , fotopotřeby , fotosnímek , fotorůžek . Ale slovo fotokulomet bylo vzato na milost.

Že v tom mám udělat pořádek? Docela jednoduše: přijměme všechny tyto složeniny do spisovného jazyka a přiřaďme k nim další, které vzniknou z opravdové výrazové potřeby. Proč bychom měli diskriminovat složeniny hybridní?

~ MILAN JELÍNEK

Parlament v roce II. - Zákony

"Co ti poslanci za ty platy vůbec dělají?", ozývá se občas mezi občany a podobná otázka (byť ne takto lapidárně formulovaná) bývá leckdy v podtextu vystoupení těch politiků, kteří se v červnových volbách do parlamentu nedostali. Nuže: přinejmenším se za uplynulý rok sešli na 16 společných schůzích a přijali více než 80 zákonů - jednodušších i složitých, ale vesměs nezbytných.

Obecně je lze rozdělit do tří velkých skupin: na normy zajišťující lidská práva a občanské svobody, normy potřebné pro transformaci ekonomiky a normy usilující o nápravu křivd, které jsme zdědili po komunistickém režimu. Při projednávání některých z nich se v parlamentu blýskalo a hřmělo.

Například při novele zákona 143/1968 Sb. o čs. federaci, jímž se měnily kompetence mezi federací a republikami. Na textu návrhu se dohodly všechny tři vlády, Slovenská národní rada s ním vyslovila souhlas, ČNR měla několik připomínek. V ústavně právních výborech tehdy zazněl z úst místopředsedy slovenské vlády pozoruhodný výrok, který jako by předznamenával věci příští: "Jedna z republik se dohodla na určitých principech. Mohlo by se stát, že jestliže budou porušeny, mohla by se SNR usnést na něčem jiném..."Kompetenční zákon nakonec prošel. Zachránilo to společný stát?

Poněkud jiná nepříjemnost provázela schvalování zákona o velké privatizaci, jedné ze stěžejních ekonomických norem. Poslanci k ní vznesli 74 pozměňujících a doplňujících návrhů. Když se o nich mělo na 13. společné schůzi hlasovat, parlament nebyl usnášeníschopný. Mlha nad Slovenskem nedovolila letadlům startovat.

Dvě odlišná pojetí spravedlnosti jako absolutní a relativní se střetla při jednání o dvou předlohách restitučního charakteru: zákona o mimosoudních rehabilitacích a zákona o půdě, zřejmě nejsložitějších, jimiž se parlament zabýval. Ani jeden neprošel v parlamentu - konkrétně ve Sněmovně národů - při prvním hlasování. V obou případech bylo několik shodně sporných bodů, zejména ten, zda se restituce (včetně návratu půdy) mají vztahovat i na bývalé čs. občany - emigranty. Tehdy poslanci rozhodli, že nikoli. Nyní už je v parlamentu návrh na novelu zákona o mimosoudních rehabilitacích, který předložila skupina pravicově orinetovaných poslanců a který i nároky emigrantů opět otevírá. Začnou všechny složité debaty znovu? Vyloučit to nelze. A tato novela není jediným "rizikovým" zákonem, který má parlament v podzimním plánu. Podrobněji se jimi budeme zabývat zítra. (nel)

Zastavárna výroků pamětihodných Recenze

Pokud se rozhodnete pro tento film, věřte, že Johny Travolta tu nevystupuje v roli skákajícího milovníka jako ve snímku Pomáda - a na druhou stranu mé názory vůbec nemusíte brát vážně, protože jsem byl v roce 1974 vyloučen z "předtanečních" mistrem Konečným za "nezvládnuté kroky a odpor k valčíku."

(Michal Bartůšek, Kino č. 17)

Klobouk dolů!

Na otázku, zda by po nynějších zkušenostech přijala paní Vašáryová toto náročné zaměstnání, nebo spíše poslání se stejným elánem, odpověděla: "Šla bych do toho znovu, ale obdivuji svoji odvahu."

(Magda Vašáryová ve Svobodném slově, 27. srpna 1991)

Podobnost čistě náhodná?

A tu už ťažko uveriť, že v rámci dvojice príbuzných kultúr dvaja autori vybudujú z toho istého východiska takmer zhodný príbeh. Na hrdé titulky "námet, scenár, réžia: Jiří Svoboda" (film Schůzka se stíny, pozn. red.) to vrhá podozrenie, lebo námet vyšiel knižne roku 1968 v Bratislave. Ide o zbierku Leopolda Laholu Posledná noc, a v nej o poviedku Náhodná známosť, datovanú rokom 1956. Sú veci medzi nebom a zemou...

(Pavel Branko, Kultúrny život, 19. srpna 1991)

Inu,banalita...

V outu se tak ocitl...i Miloš Kopecký, když Miloslavu Šimkovi v Telefonech začal bravurně odpovídat na otázku Kolik ušetřil na stáří? První odpověď - Já tak daleko nemyslím - byla ještě v jeho břitkém stylu, ale pak už neodolal a vrátil se k banalitě - Nemohu vůbec slušně odpovědět...,aby posléze překročil i ten Rubikon míry: Je to hnědé...

(Bohuš Štěpánek,týdeník Televize č.36)

Dilema

O to jde. Buď člověk sežene peníze a natočí si film sám, nebo bude žádat podporu. A o tý podpoře budou rozhodovat...já nevím kdo, ale určitě v tom budou zase fungovat staré osvědčené metody - já na bráchu, brácha na mě...

(Jiří Menzel, Metropolitan 3. září)

NEDOSTATEK PRACOVNÍKŮ VYŘEŠÍ VĚZNI o DOTACE MUSÍ ZŮSTAT Zdař bůh, doly!

Už v loňském roce rozhodla vláda ČSFR o útlumových programech některých důlních podniků. Je paradoxní, že dnes, kdy se začínají vybrané šachty likvidovat a doly by měly propouštět přebytečné horníky, některé důlní podniky začínají trpět akutním nedostatkem pracovníků. Hlavní příčinou, alespoň v západních Čechách, není pouze odchod horníků do předčasného důchodu.

Státní podnik Západočeské uhelné doly Zbůch měl ještě donedávna v provozu dva doly - Dobré štěstí a Krimich. Podle usnesení vlády se důl Dobré štěstí právě likviduje. Zbyde tu jen důl Krimich v Tlučné, ale i ten musel v důsledku poklesu stavu pracovníků snížit svoji projektovanou těžbu z 300 tisíc na 230 tisíc tun černého uhlí ročně. Ještě před rokem v celém závodě pracovalo více než dva tisíce zaměstnanců, dnešní stav je kolem 1600 lidí. Pouze stovka horníků odešla z důvodu překročení hranice 50 let nebo naplnění odpracování maximálního počtu pracovních hodin pod zemí. Ostatní odešli k soukromým podnikatelům a nemalá část z nich šla za vidinou podstatně vyššího výdělku 60 kilometrů západním směrem. Ředitel ZUD František Pešula si posteskl: "Jsme tady blíž než Kladno, proto nám podstatně víc lidí 'utíká' do Německa, aniž by s námi rozvázali pracovní poměr. Nicméně se s tím chceme vyrovnat, a to dost drastickým opatřením - od září musíme opět zaměstnávat odsouzené vězně."

Samozřejmě volná místa nabízí státní podnik ZUD prostřednictvím plzeňského úřadu práce. Nezaměstnaní mají i dnes docela velký zájem o hornickou profesi, je tu ovšem jeden dost podstatný háček - přísné lékeřské kontroly. Přestože ředitel Pešula toto tvrzení odmítl jako výmluvu, přiznal, že z původních 22 zájemců zůstali na šachtě jen dva. "Vidím v tom spíš nezájem pracovat za plat, který jim nabízíme, v průměru to je 4200 korun. Nikdo ale nemůže čekat, že ho tady hned budeme vítat bůhvíjakými platy. Vím, že je to výdělek nižší než dřív, ovšem jsme státem dotovaný podnik, nemůžeme si proto dovolit vyplácet vysoké sumy, aniž bychom měli pořádné výsledky."

Odbyt Západočeských uhelných dolů se oproti dřívějším letům příliš nezměnil. Zvyšuje se prodej uhlí do zahraničí, zvláště do SRN, prodat by prý mohli ještě jednou tolik. Tím hlavním problémem je špatná organizace práce a opět - nedostatek pracovníků. "Přednostní odchody do důchodu ovlivnily ty nejkvalifikovanější kádry na šachtě. Odešla řada vynikajících předáků, kteří by tady mohli stát s rukama v kapsách a bradou ukazovat, co se má udělat," dodává ředitel. Přesto přiznává, že hranice 50 let byla požadavkem horníků. "Nikdo z nás ale nemohl tušit, jak rychle se to provede."

Každý podnik by měl vidět své šance i v čerstvě vyučených mladých lidech. Z nařízení vlády ale nesmí být nikdo do 21 let zaměstnaný v dole. Učni (mimochodem vyučení za nemálo peněz podniku) sem sice přicházejí, ale tady se s nimi docela rychle rozloučí. Vysvětlí jim, že musí počkat, až se uvolní místo na povrchových pracovištích, kam byli přeřazení ti, kteří už pod zemí odpracovali 6000 pracovních dnů. Nikdo se pak nediví, že takové jednání řadu učňů odradí a zaměstnání hledají v jiných oborech. Veškerý smysl ztrácí i hornické učňovské školství. Kvalifikační rozdíl mezi vyučeným a nevyučeným horníkem se totiž na šachtě stejně nerozlišuje.

Na šachtu dřív chodili pracovat lidé s vírou ve větší zisk a výhody - vyučení zdarma, vyšší výdělky, věrnostní příplatky, deputátní uhlí. Zvýhodňování zatím zůstává, i když se o jeho budoucnosti diskutuje už delší dobu. Vlastně už teď jsou v tom obrovské rozdíly mezi jednotlivými státními podniky.

Podnik, dotovaný státem 80 milióny korun ročně, může dneska těžko uvažovat o privatizaci, zvláště nejsou-li dosud vyjasněné vlastnické vztahy k ložiskům nerostných surovin. "Privatizace v tomhle okamžiku vůbec nepřichází v úvahu. Stát nás bude muset dotovat ještě aspoň v příštím roce. Nemá cenu na jedné straně říkat, že ziskové je hnědé uhlí, na druhé straně poukazovat na jeho špatný vliv na ekologii a přitom zvyšovat jeho těžbu. Než se vyjasní energetická koncepce a cenový poměr mezi černým a hnědým uhlím, měla by se dotační politika zachovat, jinak by to znamenalo krach nejen našeho podniku, ale černého uhlí vůbec," dodal ředitel ZUD František Pešula.

JIŘÍ KUBÍK

Až do 1. listopadu bude částečně uzavřena dálnice D 1 ve směru jízdy z Prahy do Brna a to mezi 174 až 178 a mezi 250 a 300 kilometrem . Provoz je sveden do protisměrného jízdního pásu, rychlost v uvedených úsecích je omezena na 90 km/h v prostoru přejezdu na 60 km.

Až do 27. září ve směru na Plzeň je omezen provoz z důvodu přeložky kabeláží a výstavby dálnice D 5 na silnici první třídy číslo 5 za odbočkou na Klabavu .

12. září v dopoledních hodinách uzavřela dopravní policie silnici první třídy číslo 6 v Karlových Varech , ve směru Cheb - Praha. Důvodem je rekonstrukce mostu přes Rolavu. Veškerá vozidla jedoucí ve směru Cheb - Praha odbočí ze silnice první třídy číslo 6 v prostoru křižovatky Chebská - Kapitána Jaroše a pokračují po vyznačené trase po místních komunikacích. Oprava mostu přes Rolavu potrvá do konce roku.

Ve dnech 14. až 16. září bude v obci Teplice úplně uzavřena silnice první třídy číslo 13 v úseku Riegerovy ulice. Důvodem uzavírky je údržba mostního objektu a frézování a podkládka nového asfaltového koberce. Objížďka v délce asi dvou kilometrů povede po místních komunikacích v obci Teplice a bude řádně vyznačena dopravním značením.

Ještě informace z Úpické hvězdárny:

Relativní číslo slunečních skvrn - 160, sluneční radiový tok - 178 a index geomagnetické aktivity - 17.

DIVADLO V BOHNICÍCH Změna programu

PRAHA (zat) - Divadlo v psychiatrické léčebny v Bohnicích sloužilo od svého dokončení v roce 1932 i k jiným, než léčebným účelům. Nyní se má přeměnit na kulturní centrum této části Prahy.

Budova s technicky dobře vybaveným zázemím skýtá vedle divadelního sálu i několik kluboven a malou podkrovní scénu. Vedle akcí pacientů a pro pacienty se zde připravují i pořady přístupné veřejnosti, což mj. pomůže odstraňovat předsudky, které lidé o psychiatrických ústavech mají. V Bohnicích již vystupovalo mnoho divadelníků a hudebníků a další se hlásí, byť většinou nedostávají honorář. Ovšem větším lákadlem než peníze je možnost vyzkoušet si své schopnosti před publikem, na jehož spontánnost upozorňuje nápis před vchodem do sálu: "PŘÍPADNOU ZMĚNU PROGRAMU NELZE VYLOUČIT - POVAŽUJEME JI TOTIŽ ZA (VÁMI OČEKÁVANOU) PŘEDNOST NAŠEHO DIVADLA". Křest divadla je ohlášen na 9. října; zájemci o spolupráci se mohou hlásit u Vladimíra Černého, tel 8574515, 8574516.

ZMENY, FUNKCIE, MILIÓNY Problémy na televíznej obrazovke a za ňou

Prečo by sme chodili do kina či do divadla, keď rovnaký zážitok môže sprostredkovať "hromotruhlica", oficiálne televízny prijímač? Nemusíme sa namáhať, sedíme v teple a v papučiach a na druhý deň sa z nás všetkých stávajú naslovovzatí odborníci na inscenácie, filmy, koncerty, divadelné predstavenia. Naozaj je však ten zážitok rovnaký? Ruku na srdce - televízor máme doma všetci, takže sa vyhnem podozreniu, že vyslovujem len svoj subjektívny názor. Ak sa ohliadneme dva roky do minulosti, bude nám jasné, že to s tou televíziou nie je ružové. Mnohí máme námietky proti skladbe programu. Okruh ČTV a federálny program uvádzajú neporovnateľne lepšie filmy, hry, inscenácie. Podotýkam, že to opäť nie je moje subjektívne tvrdenie, ale výsledok niekoľkých ankiet. Alebo že by všetci účastníci ankety boli zmanipulovaní?

Záujem o to, aby sa Slovenská televízia vyčlenila z vtedy Československej televízie, tu bol dávnejšie. Najmä nežná revolúcia priniesla výraznú potrebu zmeny. Vo funkcii riaditeľa STV pracoval Roman Kaliský, ktorý odmietol mechanické zníženie stavu o 800 pracovníkov. Bolo však jasné, že prepúšťať sa bude, aj keď v nižšom počte. K slovu sa dostali lustrácie (pravda, vtedy sa tento pojem málo používal) a viacerých skompromitovaných členov vedenia prepustili. Pri vesle však zostali ľudia, ktorí, ako sa hovorí, mlátili prázdnu slamu, ale práca za nimi nezostávala. Ak, tak len vo svoj vlastný prospech. V tejto situácii prišlo k zmene názvu - Československá televízia na Slovensku začala používať názov Slovenská televízia (respektíve Slovenské televízne vysielanie), no nemala vlastnú právnu subjektivitu.

Tento stav bolo treba ihneď riešiť vnútornou reorganizáciou. Namiesto toho sa však začal kolotoč s odvolaním riaditeľa (bol ním Peter Zeman), ktorý prerástol vnútrotelevízne rozmery. V našom denníku sme tiež niekoľkokrát podrobne informovali o krokoch, ktoré podnikli pracovníci ST a o márnej snahe dosiahnuť odvolanie inak nekompetentného vedenia na čele s riaditeľom. Pracovníci ST dali jednoznačne najavo svoj postoj voči vedeniu, keď z pracovnej porady, ktorá nepriniesla opäť žiadne konkrétne riešenie, demonštratívne odišli. A vedenie sa "viezlo" ďalej.

Koncom minulého roka sa konečne podarilo nájsť riešenie: nová organizačná štruktúra ST stavia na obmedzení administratívneho aparátu a oddelení výroby od vysielania. To malo za následok aj zmenu štruktúry. Zanikla funkcia programového námestníka, vytvorili sa funkcie intendantov pre jednotlivé vysielacie okruhy. Medzičasom vláda 24.5.1991 schválila právnu subjektivitu ST, spolu s Česko-slovenskou televíziou začala pracovať koordinačná komisia, na podobnom základe by sa mal sformovať spoločný podnik Česká a Slovenská televízia, ktorý by zabezpečoval pre migrujúcu časť obyvatelov ČSFR možnosť príjmu televízneho vysielania v rodnom jazyku na celom území ČSFR. Na to však kanál F 1 nestačí a bude treba využiť aj kanály OK 3 a TA 3.

Vo vedení ST opäť nastali zmeny, ústredným riaditeľom sa stal Ing. Rudolf Šimko, intendantmi pre F 1, STV a TA 3 sú Katarína Svetková, Peter Malec a Ing. Otto Bartoň. ST získala mnohých ďalších fundovaných poradcov. Ľady sa teda pohli a zdalo by sa, že je všetko na najlepšej ceste k zlepšeniu situácie. Že to tak nie je, možno "vďačiť" súčasnej ekonomickej situácii. Kým v roku 1990 dostala ST dotáciu zo štátneho rozpočtu vo výške 56% celkových príjmov, v roku 1991 sú to žalostné 3%. Koncesionársky poplatok sa dvojnásobne zvýšil, 700 ďalších pracovníkov ST bolo prepustených, znížil sa objem výroby - napriek tomu televízii na Slovensku chýba vyše 183 miliónov!

Do 30. septembra 1991 môžu politické strany a hnutia, ktoré nemajú zastúpenie v SNR, oznámiť Rade ST meno svojho zástupcu do konzultačného zboru, poradného orgánu vlády. Či a ako to pomôže vyriešiť problémy na televíznej obrazovke a za ňou, ukáže čas.

ĽUBA NITROVÁ

(11. 9. 1991)

ES A VÝCHODNÍ EVROPA: M. Čalfa optimistou

PRAHA/BRUSEL - Pokud jde o přidružení Československa k Evropským společenstvím, zůstávám optimistou, řekl včera v rozhovoru se zpravodajem ČTK předseda federální vlády Marián Čalfa. Podle jeho názoru je možné, že asociační dohoda bude podepsána ještě v říjnu. Premiér tak reagoval na dotaz, jak se dívá na problematiku přidružení poté, kdy Francie z obav o zaplavení trhu masem z Československa, Polska a Maďarska zablokovala minulý týden jednání o asociačních dohodách.

Předpokládáme, řekl premiér Čalfa, že Francie své stanovisko změní. - V komisi ES vládne optimismus, že překážky úspěšného dovršení rozhovorů o přidružení odstraní páteční setkání mezi předsedou komise Jacquesem Delorsem a francouzskou premiérkou Edith Cressonovou v Paříži. Sdělily to včera zdroje blízké exekutivě dvanáctky.

Damoklův činžák

&lab;X> "Co kdyby někdo z nás odjel do ciziny?" navrhl bratranec Karel a strýci Aloisovi se trochu rozjasnily oči: "To by možná šlo! Když tu jeden z majitelů nebude, třeba nám majetek nebudou smět předat."

Byla to naše druhá letošní schůzka. Poprvé jsme se my čtyři, co máme dostat zpátky ten činžák v Košířích, sešli na jaře. Tehdy se nám zdálo, že i když od restituce nemůžeme očekávat ani nejmenší finanční přínos pro naše kapsy (v domě jsou totiž samé byty a žádný prostor k lukrativnímu pronajmutí), nepožádat o ni by bylo tak trochu zradou na babičce a na dědečkovi. Nebyli to boháči, jaké známe z filmu. Pracovali oba celý život velmi usilovně a ani svým synům nedovolili "untrholt pro untrholt". Když si tatínek chtěl jako čtrnáctiletý kluk vyjet z rodného městečka do Prahy na kole, musel, aby se to vyplatilo, odvézt aspoň balíčky pro pražské zákazníky, které by se jinak musely draze posílat. Za vydělané a našetřené peníze se nejezdilo k moři, ale kupovalo se "něco hodnotného".

Dům v Košířích hodnotu bezesporu představoval. Alespoň do Února, myslím Vítězného, po němž se stal spíš handicapem, takže se jej rodina musela nakonec vzdát.

Možná to byl právě ten někdejší mus, co nás přimělo chtít dnes majetek zase zpátky a napsat žádost bez valného rozmyslu a hlavně propočtu. K tomu se odhodlal další bratranec, stavař, až teď, když mu začala být vstřícnost dosavadního operativního správce, tedy bytového podniku, až podezřelá. Zjistil si výši nájmů a náklady a nalil nám čistého vína: V domě je třicet malých bytů. Za činže se tu vyberou měsíčně necelé dva tisíce korun (ano, za garsonku druhé kategorie pětačtyřicet korun). Vzhledem k tomu, že nikdo z nás v objektu nebydlí a nemůže se tudíž starat o provoz na místě, minimálně tisíc bude třeba dát domovníkovi, když to dobře dopadne a někdo z nájemníků se této funkce ujme. Zbyde necelý tisíc. Z toho je třeba platit daně, pojistku, zdražený odvoz odpadků, zdraženou elektriku, žárovky, saponáty pravidelné revize výtahu a veškeré opravy.

Když se zeptal, kolik může kdo z nás uvolnit měsíčně ze svého rodinného rozpočtu, zavládlo mezi námi domácími, nebo skorodomácími, ticho. Pak někdo poznamenal, že se budou činže možná trochu zvyšovat a bratranec dodal, že výdaje bezpochyby taky. Tedy bratranec stavař. Bratranec lékař přišel s tím návrhem na ústup: Co kdyby byl někdo z nás, až nám budou chtít nemovitost vrátit, nedosažitelný? Nemusel by si ji bytový podnik náhodou nechat? Chvíli jsme o tom docela vážně uvažovali, ale když nám další příbuzný, právník, vysvětlil, že by činžák klidně odevzdali zbývajícím podílníkům, cestu do zahraničí jsme zavrhli. Přesněji řečeno cestu některého z nás. Jak by k tomu přišli ti ostatní, kteří by dům dostali? Když utéct, tak všichni. Jenom je tu otázka kam, aby si nás tam nechali. Myslíte, že by se nad námi imigrační úředníci některé země slitovali, kdybychom jim vysvětlili, že se nemůžeme vrátit, protože jsme ve své domovině pronásledováni navracením majetku?

RADKA KVAČKOVÁ

Šafaříkovo dílo

PREŠOV - Včera byla v Prešově zahájena třídenní vědecká konference věnovaná odkazu Pavla Josefa Šafárika, kterou připravila prešovská filozofická fakulta UPJŠ ve spolupráci se slovenskou literárně vědní společností SAV a Maticou slovenskou. Více než 40 vědeckých přednášek se na ní bude zabývat evropským kontextem Šafárikovy koncepce literární slavistiky a dalšími aspekty jeho rozsáhlého vědeckého a literárního díla.