o
Kolekci 44 obrazů vystavuje
světoznámá malířka Zuzana
Chalupová ze slovenské vesnice Kovačice v
Jugoslávii v Krajanském muzeu Matice Slovenské v
Bratislavě. Výstava potrvá do 4.
října.
PRAŽSKÝ PRIMÁTOR Jaroslav Kořán odchází ...
Foto Petr Kubín - LN
PRAHA (rk) - Liberálně demokratická strana se domnívá, že přetrvávání čs. federace by znamenalo udržovat "dokonale nestabilní stát". Je nutné respektovat právo slovenského národa na sebeurčení, uvedli včera na tiskové konferenci představitelé strany v čele s předsedou E. Mandlerem. Proto LDS preferuje v procesu nového státoprávního uspořádání ČSFR vznik samostatného českého státu. Liberálové se domnívají, že by Češi ekonomicky na rozdělení neprodělali. Poslanci FS a ČNR za LDS zaslali otevřený dopis V. Havlovi, ve kterém zpochybňují dosavadní jednání české a slovenské politické reprezentace a upozorňují na neudržitelnost zachování společného státu.
ZÁHŘEB (čić, Reuter) -
Navzdory ultimátu předsedy kolektivního
vedení SFRJ Stjepana Mesiće, který je
zároveň vrchním velitelem armády, se boje
v Chorvatsku neuklidňují. Srbští
extremisté, podporovaní již
otevřeně jugoslávskou armádou, jako by se
snažili co nejrychleji dosáhnout strategických
bodů na mapě tzv. Velkého Srbska.
Federální ministr obrany generál Veljko
Kadijević ignoroval Mesićův rozkaz, aby se
armáda stáhla do kasáren.
Mesić prohlásil, že armáda se
vymkla kontrole a že odmítnutí uposlechnout
rozkazu znamená, že "Evropa a celý svět
budou muset udělat něco pro to, aby se rozhýbaly
mechanismy, které by zastavily agresi".
Zástupci znepřátelených jugoslávských republik se včera sešli v Haagu k mírovým rozhovorům s představiteli Evropského společenství. Vyslanec ES Henri Wijnaendts dokončil cestu po jednotlivých bojištích; jeho přítomnost krveprolití zastavit nedokázala.
Vrtulník, jímž nizozemský zástupce ES cestoval, byl ve středu nad Chorvatskem zasažen střelbou z ručních zbraní a musel nouzově přistát. Podle Wijnaendtse porušily příměří, dohodnuté 2. září, všechny bojující strany.
Město Okučani,
důležitý silniční a
železniční uzel s největšími
zásobníky nafty, je nejkrizovějším
místem těchto dnů.
Proti jednotkám
chorvatské obrany tam bojují i armádní
jednotky z Bosny a Hercegoviny. Chorvatská Kostajnica je
další strategicky významný bod na hranici
s Bosnou. Chorvatská strana vyhodila do
povětří most, který spojoval obě
republiky a po němž
přijížděly posily pro armádu a
srbské ozbrojence. Situace se dramatizuje i v Dalmácii,
kde sice nežije srbská menšina, ale jež je
zahrnuta do Velkého Srbska jednak kvůli
přístavům, jednak kvůli velkým
příjmům, které díky turistice z
dalmatského pobřeží plynou. Most u
Maslinice, který spojuje pobřeží s
vnitřním Chorvatskem a o nějž se vedly
dlouhé boje, je neprůjezdný.
Pobřeží je tedy podle srbských
plánů odděleno.
Kruhy blízké pozorovatelům ES
sdělily, že armáda zatím nemá v
úmyslu okupovat celé Chorvatsko a Slovinsko,
jak
tvrdil slovinský ministr obrany Janez Janša. Tím
spíše, že se konflikty již přenesly
i do Bosny a Hercegoviny a hrozí otevření
druhé fronty v Kosovu, kde dochází k
otevřeným konfliktům.
Pozorovatelé se
soustřeďují na Chorvatsko,
ale dále
dohlížejí i na stahování
armádních jednotek ze Slovinska. Tento týden se
k nim přidali tři pozorovatelé z ČSFR.
Další poslaly Kanada a Švédsko a
očekávají se i pozorovatelé z Polska.
Kromě centra v Záhřebu a pobočky v Lublani
budou mít i centra v Osijeku a Gospići,
přímo v ohniscích bojů. S personálem
je zde nyní asi 140 lidí.
Za velký úspěch
pozorovatelé považují kontakty s
představiteli srbských extremistů Hadži%em
a Babićem.
Ozbrojenci však často
jednají na vlastní pěst, proto se
pozorovatelé budou muset spojit a jednat s jednotlivými
místními veliteli extremistů.
S armádou se jejich kontakty nyní
lepší. Vojenští
představitelé pozorovatele většinou
respektují v naději, že i oni budou
respektováni
a že to pro ně bude
polehčující okolnost do budoucna. Armáda
však není zcela "čitelná".
Představitelé pozorovatelských skupin
tvrdí, že její chování
většinou závisí na rozhodnutí
jednotlivých velitelů v krizových oblastech a
nezřídka na jejich národnostním
původu. K tomu dodejme, že v armádě
proběhla čistka a důstojnický kádr
je nyní z 85 procent srbský.
I když chorvatská strana ze začátku nedůvěřovala v účinnost mise, svědčí drobné konkrétní výsledky lokálního charakteru (příměří v určitých oblastech, výměna zajatců) o jejím úspěchu. Pozorovatelé budou v zájmu objektivity operovat ve skupinách po třech osobách z různých zemí.
Zděšení umělců
kulturních organizací a hasičů v
Ostravě způsobil včera
zveřejněný seznam podniků v
působnosti okresních úřadů a
obcí určených pro velkou privatizaci. V
první vlně jsou vyjmenovávány
ostravské knihovny, divadla, filharmonie a dokonce i zoo!
Čtu pozorně celý seznam a zjišťuji,
že pod hlavičkou ostatních okresních
úradů se podobný lapsus neskrývá.
Vypadá to, že v Ostravě šli zase s
ocelovým srdcem (byť chorým) s dělem na
zajíce. Když vyšla rána, zacpali si
uši i na ministerstvech. Úředníci v
Ostravě totiž svůj úkol bezchybně
splnili. V červnu do Prahy zaslali seznamy všech
podniků a organizací s majetkovou
účastí státu na podnikání
jiných právnických osob. Touto právnickou
osobou je v našem případě město a
majetek zůstává státní, než
se na ni podle zákona převede. V Ostravě si
vlastně zaslouží pochvalu
zvláště proto, že v jiných okresech
byli liknaví, což jim vytkl náměstek
privatizačního ministra: Co jste utajili a
zapřeli, ať je v Praze 15.9.! Zřejmě proto
neodpověděli z Prahy na dopisy, ve kterých
úřad města Ostravy 6.8. píše,
že seznamy sice poslali, ale neuvažují o
začlenění kulturních organizací do
velké privatizace. Uvažujme: Nemyslí se v
té první vlně u kulturních i jiných
organizací privatizací převod
státního majetku na obce? Lidé kroutí
hlavami, že někdo práve teď chce
privatizovat zoo či filharmonii. Ale co je psáno...
(tyl)
Světovou premiéru na jedné z
nejprestižnějších automobilových
výstav si právě v těchto dnech
odbývá Opel Astra ve Frankfurtu nad Mohanem.
Novým vozem Astra uvádí koncern General Motors
Europe na trh nástupce úspěšného
modelu Opel Kadett, jehož se vyrobilo přes
čtyři milióny kusů a který
patřil k nejprodávanějším
automobilům v Evropě.
Astra je konstrukčně zcela nový automobil s dlouhou řadou nových a zdokonalených technických řešení, která se dosud ve vozech tohoto tržního segmentu neobjevila. Zadáním pro konstruktéry bylo především zlepšení těchto kritérií: pasivní a aktivní bezpečnosti, kvality, komfortu, hospodárnosti provozu a ochrany životního prostředí.
Opel Astra se bude nabízet jako třídvéřový nebo pětidvéřový vůz se splývavou zádí, čtyřdvéřový vůz se stupňovitou zádí a pětidvéřové kombi. Vozy se splývavou a stupňovitou zádí jsou k dispozici ve vybaveních GL, GLS, GD a GT, u vozů kombi je možno volit mezi verzemi GL, GLS, GD a Club. Špičkou modelové řady je třídvéřový sportovní model Opel Astra GSi se splývavou zádí, poprvé v tomto tržním segmentu vybavený elektronickým protiprokluzovým systémem.
Pro pohon Astry je k dispozici devět čtyřválcových motorů s katalyzátorem, mezi nimiž je také nový přeplňovaný vznětový motor o objemu 1,7 litru s chladičem stlačeného vzduchu a s výkonem 60 kW (82 k). Výkonové spektrum motorů řady Astra sahá od 42 kW (57 k) po 110 kW
(150 k).
Pro vozy Astra se vznětovými motory vyvinul Opel speciální oxidační katalyzátor, který snižuje emisi škodlivých plynů o 70% a redukuje tzv. částečky na méně než 0,08 gramu na kilometr. Vznikl tak automobil s mimořádně nízkými hodnotami emisí vznětových motorů.
Při návrhu interiéru Astry se firma General Motors (Opel) soustředila na zdokonalení vnitřního prostoru. V porovnání s modelem Kadett bylo u Astry čelní sklo posunuto dopředu a střecha byla zvýšena. Tím se dosáhlo komfortnějšího sezení a cestující na zadních sedadlech mají o dalších 50 milimetrů větší prostor pro kolena. Všechny verze Astry mají sklápěcí zadní sedadlo dělené v poměru 60:40, což umožňuje větší variabilitu možností využití zavazadlového prostoru. Díky zúženým sloupkům a trojici bočních oken u pětidvéřové verze se splývavou zádí se v porovnání s Kadettem výrazně zlepšil výhled z vozu.
Mezi zvláštní vybavení Opelu Astra patří vícefunkční digitální displej, který zahrnuje displej autorádia, hodiny, palubní počítač a tzv. check-control, tj. možnost ověření všech hlavních funkcí. Nový systém čištění veškerého vstupujícího vzduchu, který je standartním vybavením všech modelů, chrání cestující v interiéru Astry před pyly vyvolávajícími alergie, prachem a dalšími nečistotami.
Opel Astra byl navržen a vyvinut v technickém vývojovém středisku GM Europe v německém Rüsselsheimu. Jeho výroba bude zahájena ve stejné době v pěti evropských zemích. Jde a tato města Antverpy (Belgie), Bochum (Německo), Azambuja (Portugalsko), Zaragoza (Španělsko) a Ellesmere Port (Velká Británie). Koncem příštího roku se počet výrobních míst rozšíří na sedm a to po zahájení provozu nových závodů v Eisenachu (bývalá NDR) a v maďarském městě Szentgotthard. Potenciální roční výrobní kapacita pak dosáhne cca 800 tisíc vozů. Astra se tak z hlediska počtu vyrobených kusů stane klíčovým modelem výrobního programu GME - Opel před modelem Vectra.
Opel Astra
Zlepšení v porovnání s Kadettem
Koncept Efekt
Aktivní systém bezpečnostních pásů Zlepšená ochrana cestujících
na předních sedadlech, pásy vpředu
a vzadu výškově nastavitelné,
podpůrné rampy v sedadlech
Zpevnění dveří dvojitými ocelovými Zvýšená ochrana proti bočnímu
výztuhami nárazu
Filtrace vzduchu přiváděného do Ochrana před pyly, prachem
větrací a zahřívací soustavy a výfukovými zplodinami
s možností uzavřené cirkulace
Katalyzátor také pro vznětový Menší znečišťování životního
motor prostředí
Konstrukce vozidla a volba materiálu Výhodné z hlediska zatěžování
s ohledem na možnost recyklace životního prostředí
Vícefunkční displej (MID): nový Informace na první pohled
displej rádia, celkové kontroly a dodatečná ochrana autorádia
stavu funkcí vozidla, hodiny, proti krádežím oddělením
palubní počítač displeje a přijímače Protiprokluzový systém Electronic Žádné protáčení předních kol
Traction Control (ETC) pro Astru a větší jízdní stabilita
GSi 16V
Mohutněji dimenzovaný brzdový systém Delší životnost a větší účinnost
O 34% větší tuhost karosérie Bezpečnější a komfortnější
v kroucení prostor pro cestující
Nová přední náprava v pomocném Nižší hluk a zlepšený jízdní
rámu komfort
Okna v úrovni povrchu karosérie Menší aerodynamický hluk
Větší zasklená plocha a užší Zlepšený výhled pro větší
střešní sloupky aktivní bezpečnost
Vyšší, delší a širší karosérie Velkorysejší vnitřní prostor
s prostorem pro kolena vzadu a příznivější polohy sezení
zvětšeným o 50 mm
Širší rozchod (+30 mm vpředu, Lepší jízdní vlastnosti
+23 mm vzadu)
Klimatizace bez freonů (od r. 1992) Menší zatížení životního
prostředí
Posilovač řízení pro všechny Lehčí řízení
objemové varianty
Pětistupňová převodovka Snížení spotřeby a hluku
Integrovaný střešní spoiler Snížení vztlakových sil na
polovinu, větší stabilita
v přímé jízdě
Charakteristika základního modelu OPEL ASTRA GL
motor: zážehový, objem 1,4 litru
výkon: 44 kW
Převodovka: pětistupňová počet míst: 5
karosérie: třídvéřová - pětidvéřová
koeficient odporu karosérie: 0,32
délka: 4,05 m
výška: 1,41 m
rozchod kol: 1,42 m
zavazadlový prostor: 360 dm3
Objem nádrže: 52 l
Maximální rychlost: 160 km/hod
Akcelerace z 0 na 100 km: 16 s
Spotřeba: při 90 km/hod 5,1 l
při 120 km/hod 6,6 l
město 8,6 l
mix 6,8 l
(kk)
PRAHA (pal) - K úsilí, jež by mělo přispět k záchraně Národní knihovny, se rozhodlo připojit i nezávislé Radio 1. "Nyní již nepomohou slova, ale činy!" - Těmito slovy zve Radio 1 na dnešní benefiční koncert v prostorách bývalého Stalinova pomníku v Praze. Koncert začíná v 18 hod., vystoupí na něm skupiny Manželé, Sluníčko, Golden Killers, Tichá dohoda, Visací zámek, Babalet; součástí programu bude také diskotéka diskžokejů Radia 1.
MOSKVA - Intenzívní jednání s ministry zahraničí zemí střední a východní Evropy, která se uskutečnila tento týden v Moskvě v rámci humanitární konference helsinského procesu, ukázala, že všechny strany jsou připraveny nově přistoupit zejména k problematice zajištění vzájemné bezpečnosti Sovětského svazu a jeho evropských partnerů. Prohlásil to včera na tiskové konferenci v sovětské metropoli svazový ministr zahraničí Boris Pankin. Ministr zdůraznil, že spolu se zmařením puče byl v SSSR likvidován také mechanismus brzdící rozvoj vztahů mezi Sovětským svazem a státy střední a východní Evropy.
Rána pro 15 Kčs.
x-x-x
Procházku parkem v Praze 6 znepříjemnili 32letému muži tři Romové, kteří ho nejříve omráčili úderem do hlavy a po té okradli o řetízek a 15 korun.
x-x-x
Deset pláten religiózních obrazů z 19. století z kostela sv. Václava v Dřetovicích na Kladensku přilákalo zloděje. Jelikož však během lupu dva obrazy poškodil, odnesl si nezvaný host ještě dřevěný křížek s Kristem a způsobil tak církvi škodu za 125.000 Kčs.
x-x-x
Zápalky v dětských rukách způsobily požár stohu u obce Netušil. Způsobená škoda je 15.000 Kčs.
x-x-x
Plameny vyšlehly z motoru autobusu ze SNR na parkovišti dálnice D5 ve směru Plzeň-Praha 11. září dopoledne. Naštěstí nebyl nikdo z cestujících zraněn. Příčinou požáru byla pravděpodobně uvolněná hadice přívodu paliva k motoru. Škoda na vozidle je 60.000 Kčs.
x-x-x
Na silnicích v ČSFR došlo 11. září k 486 dopravním nehodám. Zahynulo při nich šest osob, 29 lidí utrpělo těžká zranění a hmotné škody dosáhly 4,968.200 Kčs.
Bydlet ve svém
VRCHLABÍ
- Prodej bytů a
domů, které byly dosud ve správě
Bytového podniku, do soukromého vlastnictví chce
koncem září zahájit Městský
úřad ve Vrchlabí. Nízké ceny -
garsoniéra v panelovém domě by měla
být k mání za 35 000 korun a byt tři plus
jedna za 50 000 korun - mají zaručit, že
každý byt bude mít majitele.
Sociálně slabším občanům chce
radnice poskytnout na koupi bezúročnou
půjčku, kterou budou městu splácet.
Část peněz z prodeje, nejvíce však
10 miliónů korun, použije radnice na
zdravotnictví, školství, městskou policii
a dokončení staveb a komunikací. Zbytek
uloží na Fond obnovy Vrchlabí a čerpat
bude jen úroky.
PEKING - Případ Ericha Honeckera je
záležitostí Německa a
Sovětského svazu, Čína s ním
nemá nic společného, prohlásil
včera na pravidelném tiskovém briefingu
mluvčí čínského ministerstva
zahraničních věcí. Komentoval tak
nedávné zprávy německého tisku,
podle nichž bývalý šéf
východoněmeckého režimu, letos v
březnu tajně převezený do SSSR, by v
odjezdu do Číny mohl vidět poslední
možnost, jak se vyhnout vydání do rukou
německých úřadů.
Chilská vláda ve středu oznámila, že pokud bývalý východoněmecký vůdce Erich Honecker opustí Sovětský svaz a uchýlí se do Chile, vydá ho německým úřadům. Chilští představitelé tak reagovali na pověsti, že Erich Honecker uvažuje o tom, že ze Sovětského svazu odjede ke své dceři, která žije trvale v Chile. Podle zpravodaje chilského rozhlasu v Berlíně byla případná Honeckerova cesta do Santiaga předmětem středečních rozhovorů spolkového ministra zahraničí Hanse-Dietricha Genschera se sovětským prezidentem Michailem Gorbačovem. Sovětské ministerstvo zahraničí v této souvislosti popřelo, že by se při schůzce oba představitelé shodli na vycestování Ericha Honeckera do nejmenované třetí země.
PRAHA (lb) - Na naléhavou žádost premiéra Petra Pitharta svolala včera předsedkyně ČNR Dagmar Burešová schůzku předsednictva s členy vlády ČR. Místopředseda vlády Jan Stráský oznámil, že šlo o konzultaci k výsledkům letošního rozpočtu a jeho přípravě pro rok 1992. "Na pondělní Finanční radě budeme akcentovat české zájmy", řekl. Jeho slova podpořil místopředseda ČNR Jan Kalvoda.
V úvodu třetího dne 22.schůze ČNR, přivítala D.Burešová zástupce chorvatského parlamentu D. Vidmaroviče a A. Kružičeviče. Hosté uvedli, že část srbského obyvatelstva v Chorvatsku podporuje komunistickou politiku, která chce na troskách Jugoslávie vytvořit velké Srbsko. Ve válce vedené teroristickým způsobem hrozí genocida i celé české menšině v Chorvatsku proto, že se rozhodla podporovat demokracii proti desetinásobné přesile. Zvítězí-li tato přesila, bude mít Evropa novou komunistickou dikaturu. ČNR poté přijala usnesení k situaci v Jugoslávii. Vyjadřuje v něm obavu, že občanská válka může přerůst v mezinárodní konflikt. Veškerou pomoc naší menšině v Chorvatsku navrhuje rozšířit na všechny obyvatele této republiky. Poslanci rovněž přijali vládní návrh státní bytové politiky.
Klub OH vydal prohlášení k návrhu klubu ODS na vyrovnání se s obdobím komunistické totality a jejím dosahem do dnešních dnů, který byl později přeformulován v návrhu usnesení Konzervativního bloku. Klub OH považuje návrh za nepřijatelný, protože žádá očistu společnosti způsobem, který překračuje hranice vymezené Ústavní listinou základních lidských práv a svobod.
PRAHA (vyb) -
Prodej daguerrotypie
nepřichází v úvahu, řekl
včera zpravodaji LN ing. Josef Ždych, ředitel
Památkového ústavu v Plzni a dodal: Včera
jsem se sešel s americkým zájemcem Jamesem A.
Jonesem (dostali jsme jeho písemnou žádost a
plnou moc pro českého zprostředkovatele JUDr.
Belšana) a sdělil jsem mu náš postoj.
Jednání tím v podstatě skončilo.
Významná technická a kulturní
památka - daguerrotypie, jeden z prvních
snímků francouzského malíře J. L. M.
Daguerra tak opět odolala dolarovým svodům.
Začátkem měsíce srpna
měla v pěti východočeských
letních kinech premiéru OBECNÁ ŠKOLA,
"hezký český veselý film zvukový
barevný nehořlavý," jak praví
distribuční heslo. Neobvyklé nasazení
filmu rovnou do letních kin bylo skutečnou
zkouškou ohněm. Zdá se, že riziko se
vyplatilo. Pražská premiéra 10.
října v kině Blaník by měla Obecnou
školu zastihnout už v plné slávě.
Divácký ohlas potvrzuje soudy kritiky: Máme tu
film, na který jsme léta čekali.
Námět a scénář filmu napsal
Zdeněk Svěrák
jako
částečně autobiografickou vzpomínku
na léta svého dětství a režie se
ujal v našem hraném filmu debutující
Jan Svěrák,
scenáristův
šestadvacetiletý syn, jenž o svém talentu
přesvědčil už v absolventské
dokumentární mystifikaci Ropáci. J.
Svěrák zaskočil za Víta Olmera,
který dal přednost režii Tankového
praporu. I tímto faktem vzniká mezi Obecnou
školou a Tankovým praporem, dvěma
pravděpodobně divácky
nejúspěšnějšími
českými filmy roku, hlubší
významová souvislost. Daly by se o ní popsat
desítky stránek, protože odkazuje k
současnému stavu i budoucnosti celé
naší kinematografie. Pro dnešní
potřeby snad postačí, že na jedné
straně stojí scenáristův um, zápal
režisérova mládí a snaha nejen
získat diváky, ale i vypovídat, na straně
druhé pak scenáristova i režisérova rutina
a snaha získat diváky (a tedy i peníze) za
každou cenu. V tom je základní rozdíl mezi
Obecnou školou, filmem s duší, a Tankovým
praporem, filmem bez duše.
Hlavní dětský hrdina Obecné školy, desetiletý Eda, chodí se svým kamarádem Tondou do chlapecké třídy školy na pražském předměstí. Na místo učitelky Maxové, kterou žáci přivedli do blázince, nastupuje nový učitel Igor Hnízdo - záhadný muž v rajtkách, holínkách a s pistolí za pasem, který rozjívené žactvo okamžitě zvládá tvrdou disciplínou (i rákoskou). Je těsně po válce a kluci hledí s obdivem na Hnízda, jenž se jim prezentuje jako hrdina mnoha válečných operací. Eda srovnává Hnízda se svým otcem, tak obyčejným a nezajímavým v porovnání s hrdinou válečných polí a velkým dobyvatelem žen. V mozaice humorných příběhů poznamenaných klukovským objevováním života a světa se přehoupne zima pětačtyřicátého roku. Další rok je rokem nových nadějí i rokem prvních poválečných voleb...
Od drtivé většiny porevolučních
českých filmů se Obecná škola
liší především tím,
že nechce být ničím "a priori." Film
neilustruje žádnou předem stanovenou tezi,
nevyplňuje žádné schéma.
Téma, myšlenka, poselství nejsou prvotní.
Na prvním místě stojí lidský
příběh, respektive lidské
příběhy. Teprve z nich vše
vyplývá (vše individuální,
sociální i politické), protože
vyplývat musí, je-li příběh opravdu
o lidech. Téma či témata filmu jsou
rozptýlena v mozaice příběhů a
minipříběhů, Z. Svěrákem
citlivě napsaných a J. Svěrákem a
kameramanem
F. A. Brabcem
promyšleně
a efektně (v tom dobrém slova smyslu)
realizovaných.
V prvním plánu je Obecná škola laskavou komedií, prodchnutou úsměvností, moudrostí a inteligentním humorem. První poválečný rok se může zdát být jen dobovou kulisou, pečlivě sestavenou z drobných retro rekvizit. Při pozornějším pohledu však zjistíme, že film se hluboce dotýká - přesto (či snad právě proto), že jen letmo - osudů nás všech, kteří v této zemi žijeme. Vždyť je to film o dvou dětstvích, jednom skutečném a jednom pomyslném. O dětství poválečné republiky, o době plné nadějí a očekávání, v níž se vše rodilo. Společnost, která se sotva osvobodila od jedné totality, se ve své naivitě začala otevírat totalitě druhé.
V proměnách vztahu malého Edy k učiteli
Hnízdovi a jeho otci se odhaluje hledání
životních hodnot, které mohou být
pravé i nepravé, vysněné i
skutečné. V postavě učitele Hnízda,
muže s tajemstvím, snad lháře,
který však nakonec může zlomit
(několikanásobně) symbolicky svoji
rákosku, je ukryt další smysl filmu.
Poselství o tom, že pravda je věc
relativní a ne vždy důležitá.
Jan Tříska
si roli zahrál s
obrovskou chutí a jeho herectví celému filmu
dominuje. Spolu s ním, který se do
českého filmu vrátil po čtrnácti
létech, se zaskvěli Z. Svěrák v roli
tatínka,
Libuše
Šafránková
v roli maminky,
Daniela Kolářová
jako
učitelka Maxová. Některé postavy
nevyšly zcela přesvědčivě (
Boleslav Polívka
v roli latentního
sebevraha Plíhy), protože příběh se
někdy drobí do figurkaření ve snaze
vylíčit až hrabalovsko-menzelovský
svět lidí a lidiček. Výtky je možno
adresovat i vedení dětských herců
(např. výpadky
Radoslava
Budáče
v roli Tondy), neuspokojuje ani
rutinně ilustrativní hudba
Jiřího Svobody.
Celkově
však Obecná škola představuje zatím
největší českou filmovou událost
roku a směle se řadí k dílům,
která píší nejlepší tradice
naší poválečné kinematografie.
PETR SLÁDEČEK
LIBUŠE ŠAFRÁNKOVÁ
(maminka) a JAN TŘÍSKA (učitel Hnízdo) ve
Svěrákově & Svěrákově
OBECNÉ ŠKOLE.
Foto Jaroslav Trousil
Dobře dojeli
PRAHA - V souvislosti s mezinárodním festivalem Truck and Country na strahovském stadionu a letecký den ve Kbelích bude pražská doprava náležitě posílena. Ve dnech 13. a 15. září se provoz metra nemění, bude však podle potřeby doplněn o další soupravy. 14. září se doba provozu prodlouží asi do 01,45 hod. V úseku Špejchar-Královka se zřizuje účelová tramvajová linka číslo 44. Rozšíření provozu se týká i nočních linek 501, 504, 505, v této době se o odvoz návštevníků Strahova postarají také autobusy označené symbolem akce. Rychlé spojení na letecký den zajistí účelová autobusová linka se symbolem leteckého dne. Bude vyjíždět ze stanice pravidelné autobusové linky 233 na Palmovce a pojede přes Prosek. V provozu bude od 9,00 hod. do 18,00 hodin.
Kim Jong-nam popřel zprávy, že KLDR, proslulá jako vývozce zbraní, prodala Sýrii nebo jinému státu Blízkého východu rakety Scud.
Konstatování, že na
Václavském náměstí lze koupit
jakékoli zakázané drogy, od hašiše
až po heroin, dnes už nikoho nepřekvapí.
Distributory těchto látek jsou zatím
převážně cizinci, ale lukrativním
směrem obchodu s drogami se neomylně
vydává i organizovaná mafie
domácích veksláků.
V boji proti drogám má Československo možnost využít bohatých zkušeností ze zahraničí. Ale kterých?
Naši policisté se nechali školit americkou
agenturou pro potírání narkotik (DEA). Tato
agentura představuje největšího
zastánce tvrdé
prohibiční
linie.
Zároveň jsme měli nedávno
možnost vyslechnout přednášku Itala Marca
Taradashe, poslance Evropského parlamentu a
místopředsedy komise pro drogovou problematiku,
který je představitelem zcela opačné linie
řešení problémů s drogami -
antiprohibicionismu.
Máme tedy možnost
srovnávat.
PROHIBICE ZKLAMALA
Prohibice - slovo dostatečně známé ze
Spojených států amerických ze
začátku dvacátých let našeho
století. Jeden schopný člověk
(obchodník, zločinec - Al Capone) dokázal na
momentálním nesprávném rozhodnutí
vybudovat kolos (mafii), jehož následníků
se lidstvo již nikdy nezbaví.
"Pravá odpověď Ameriky na Caponovo
obchodování nebyla napadnutí gangu, ale
legalizace, zdanění a normalizace obchodu s
destiláty v kontrolovaném množství.
Nejvhodnějším a
nejúčinějším protivníkem
ilegálního hráčského doupěte
jsou státní loterie a autorizované
hráčské kluby",
napsal v březnu 1988
britský týdeník The Economist. Milton Friedman,
nositel Nobelovy ceny za ekonomii, ve své knize Tyranie statutu
quo konstatuje:
"Prohibicionismus ohrozil
respektování zákona, zkorumpoval jeho autory,
vytvořil klima morální dekadence a v
žádném případě nezamezil
spotřebě alkoholu".
Zkušenosti z civilizovaného světa dnes jasně ukazují, že prohibiční drogová politika zklamala. V USA, kde jsou vůči toxikomanům nejméně tolerantní, nikdy nezaznamenali ani stagnaci stále stoupající křivky spotřeby nealkoholových drog. A jsou to USA, kde věk začínajících toxikomanů stále klesá (6 -7 let), kde jsou prostředky vynakládané na represi stále větší (10 mld. dolarů ročně), ovšem bez zjevného úspěchu. Všech možných drog je na trhu stále víc a některé jsou postupně mírně zlevňovány (což z hlediska ekonomických zákonitostí signalizuje relativní nasycenost trhu), přičemž počet těch, kteří drogu potřebují denně, stále stoupá. Stát nad kvalitou a distribucí sebemenšího množství drog nikdy neměl kontrolu a nemá ji ani dnes. Čím víc se budou postihy pro toxikomany zvyšovat, čím větší na ně bude tlak v místech, kam se uchylují, tím menší bude možnost kontroly. Jediný efekt, kterého se dosáhne, bude, že celá tato oblast celoživotní náplně mnoha lidí (toxikomani, výrobci drog, distributoři, policisté, soudci, sociální pracovníci, aj.) se přesune do ještě méně přijatelných podmínek. Představa, že je možno cestou represe tento vývoj změnit, selhává. Naopak může dojít ještě k extrémějšímu rozšíření nemocí vč. AIDS, toxikoman bude donucen ještě k větší a brutálnější agresi (zločinnosti), protože bude muset uspokojit stoupající finanční nároky distributora, jelikož i jeho náklady vzrostou.
Roční zisk narkomafií je cca 500 mld. amerických dolarů. Po obchodu s ropou to představuje druhou nejvýnosnější oblast světové ekonomiky, výnosnější než obchod se zbraněmi. Díky tomu je mafie vybavena nejdokonalejší technikou. Celá řada státních úředníků - počínaje policisty a soudci a konče senátory - je zkorumpována.
Je logické, že poslední, kdo má zájem na vyřešení těchto nekonečných komplikací, jsou představitelé mafie a jí zkorumpovaní činitelé. Represe vytváří pro obchod s drogami dokonalou živnou půdu.
"Je-li snahou Ameriky připravit kriminální živly o enormní zisky, které z obchodů s drogami mají, ukazuje se, že jedinou cestou je legalizace drog", napsal ekonom Lester C. Thurow.
ANTIPROHIBICE NEBOLI LEGALIZACE
Antiprohibicionismus
je názor,
postavený na následujících faktech:
1. Válka proti drogám, která se vede ve všech zemích, je neúspěšná.
2. Prohibice je nebezpečná pro zdraví společnosti.
3. Prohibice dává vzniknout zločinům.
4. Prohibice je nemorální.
5. Prohibice je drahá.
PhDr. Ivan Douda, psycholog pražského
Střediska drogových závislostí, v
televizním pořadu Sondy uvedl: "Pokud chceme
zabránit té obrovské kriminalitě,
která by vybuchla, pokud chceme zabránit
zbytečné kriminalizaci nemocných lidí -
tedy toxikomanů - a naplnit jimi nové věznice,
pokud chceme zabránit obrovským výdajům
kolem drog, pokud chceme zachránit ty, kteří by
jinak dostali "špinavou" drogu a zemřeli na ni, pokud
nechceme, aby byla drogová válka, kterou nelze
vyhrát je zřejmě nutná
nějaká forma legalizace drog".
V první řadě je třeba upřesnit, co se myslí pojmem "legalizace". Jako výstižnější výrazy se nabízejí spíše "dekriminalizace" či "regulace".
Význam takového kroku je jasný - Richard Stevenson (Ekonomická fakulta liverpoolské univerzity) uvádí, že absence rizika pro výrobce a distributory drog by znamenala snížení ceny legálního heroinu na 1/60 ceny současné. V důsledku toho by zločinecké organizace ztratily značnou část své moci, která přímo závisí na obrovských ziscích vyvolaných prohibicí. Současně by se adekvátně snížila kriminalita toxikomanů, do které jsou vmanipulováni vysokou cenou drog.
Prvořadým úkolem každé civilizované společnosti by mělo být ovlivňování toxikomana, tedy nemocného člověka, jenž se vědomě pomalu zabíjí. Jinak se toxikoman společnosti dále vzdaluje.
ZKUŠENOSTI VYPOVÍDAJÍ
Tolerantním přístupem v některých švýcarských městech dosáhli toho, že toxikomané, nemusíce se obávat o svoji svobodu a přísun drogy (např. u závislosti na heroinu může abstinence vést ke smrti), se zabydleli v určité části města (na ostrově), kam za nimi mohou chodit lékaři a sociální pracovníci. Zároveň dávají toxikomanům sterilní jehly a injekční stříkačky, čímž snižují riziko přenosu různých nemocí v čele s AIDS na minimum. Občané města nosí toxikomanům jídlo a staré oblečení. Dochází zde ke koexistenci dvou zcela odlišných komunit. Je jasné, že navíc zde toxikomané ztrácejí své nejpádnější protispolečenské argumenty. Společnost má možnost většinu peněz, které před tímto krokem bezvýsledně vynakládala na represi, investovat do konkrétních preventivních programů a konečně též přímo do léčby závislých toxikomanů.
V holandském Amsterodamu je uskutečňován pokus "velké tolerance", který spočívá v dekriminalizaci toxikomanů a stanovení ceny drog. Jak uvádí Petr Cohen, konzultant holandské vlády pro otázky narkotik, pokus nevede k zvyšování počtu narkomanů žijících ve městě.
"Dekriminalizací" drog je státu umožněna kontrola kvality drog, jako je tomu u tabákových či alkoholických výrobků, čímž se značně sníží počet obětí, které doplatili na to, že kontrola a regulace trhu neexistuje. Milton Friedman ve své knize uvádí, že drogy jsou paradoxně jedním z mála výrobků, jejichž obchod je na světě zcela volný. Nejrizikovější vrstvy populace (ve věku 5-30 let) jsou přímou nabídkou ohrožovány ve školách, na diskotékách a jinde. Zločinecké organizace jsou v prodeji drog absolutně cynické. Prohibice předala řízení expanzní politiky trhu zcela do jejich rukou. Profesor Lester Grinspoon z katedry psychiatrie Harvardské lékařské školy navrhuje uvalit na obchod s legalizovanými látkami daně. Příjmy z těchto daní by byly určeny na financování prevence, kursy a léčbu.
V neposlední řadě je třeba připomenout, že stát nezakazuje svým občanům opíjet se k smrti alkoholem, éterem, benzínem nebo saponáty. Sebezničení není protiprávní, neboť zákon nemůže dělat nic, aby tomu zabránil.Občan se musí pro život bez drogy rozhodnout na základě vlastního přesvědčení, nikoli z donucení a ze strachu z trestu.
ODDĚLIT LEHKÉ DROGY
Často je slyšet argumentace, že
užívání "lehkých" drog, tedy
marihuany a hašiše, vede k následnému
užívání kokainu, heroinu, aj. Toto
tvrzení je třeba uvést na pravou míru.
Tyto dvě látky se svým účinkem se
dají přirovnat k alkoholu, ale nemají tolik
objektivních negativních dopadů. V
menší míře než u alkoholu na
ně vzniká závislost; zdravotní
poškození jsou neporovnatelně
menší; mají prokazatelně
slabší disociální funkci. Jejich
negativní vlastnost není v nich samých, ale ve
způsobu, jakým jsou prezentovány. V lidském
povědomí jsou jednoznačně spojovány
s takovými drogami, jako crack, heroin, aj. Tím se
vytváří zdání podobnosti či
příbuznosti, které je tragické a zcela
mylné. Podstatná souvislost mezi tzv. lehkými a
tvrdými drogami, co se týče subjektivního
prožitku po požití, který je pro
konzumenta rozhodující,
neexistuje
.
Jako není s tvrdým drogami spojován alkohol,
nesmějí se s nimi spojovat ani marihuana a
hašiš - je nutné zařadit je tam, kam
patří.
Proto by proces "dekriminalizace"
tzv. "lehkých" a "tvrdých" drog měl být
zásadně oddělen.
JAKUB CHUDOMEL
Už několik týdnů
trvají "rasové nepokoje" ve čtvrti Crown Heights
v newyorkském Brooklynu. Černoši v nich
tentokrát vystupují v poněkud nezvyklé
roli pronásledovatelů, pronásledováni jsou
ortodoxní Židé, chasidé. Tlupy
pobudů a výrostků rozbíjejí
výkladní skříně jejich
obchodů, ničí jejich auta, zakládají
požáry v jejich domech. Několik desítek
chasidů bylo už ztlučeno a zraněno,
mnozí se bojí jít do práce a ponechat
rodinu bez ochrany. "To nejsou nepokoje," říkají
rozhořčeně. "To je permanentní
pogrom."
Všechno začalo v pondělí 17. srpna dopravní nehodou, při níž zahynul malý černošský chlapec. Za volantem vozu, který chlapce přejel, byl místní židovský obyvatel. Policie dospěla k názoru, že nehodu nezavinil. O několik hodin později skupina černošských výrostků ubodala k smrti židovského studenta. Následujícího večera vytáhlo do ulic několik stovek černých demonstrantů, požadujících řidičovo zatčení. Když dorazili k židovským obydlím, střetli se se shromážděnými chasidy. Nastala masová rvačka, z obou stran létaly kameny a láhve. Mezi zraněnými byla i řada policistů. Násilnosti pokračovaly i v dalších dnech. Když se David Dinkins, první černošský starosta New Yorku, pokusil situaci uklidnit a osobně navštívil Crown Heights, přivítaly létající kameny a lahve i jeho. Od té doby se ve čtvrti příliš nezměnilo - válečný stav mezi jejími černošskými a židovskými obyvateli dosud trvá.
Výbuch násilí ovšem nepřišel z čistého nebe - vztahy mezi oběma etnickými skupinami, společně obývajícími stejný prostor, jsou už po léta špatné. Černoši tvrdí, že jejich židovští sousedé jsou upřednostňováni městskou radnicí, mají lepší školy, lepší zdravotní péči a také policie jim prý jde na ruku. Dráždí je náboženské průvody chasidů, hlučné oslavy šábesu a židovských svátků považují za úmyslnou provokaci.
Židé z Crown Heights většinu těchto výtek odmítají. "Mají černošského starostu, mají černé guvernéry, mají náčelníka generálního štábu - co chtějí teď? Naše domy?"
Srážka dvou etnických skupin plní stránky novin a pochopitelně vyvolala i okamžitý zájem sociologů. Někteří tvrdí, že tu nejde jen o dvě znesvářené komunity, ale o dva zcela odlišné světy s natolik různými hodnotovými systémy, že se mohou jen stěží navzájem pochopit. Na obou stranách "barikády" jsou však přesto lidé, kteří se o sblížení pokoušejí. V posledních dnech se zástupci černochů a chasidů v Crown Heights několikrát setkali - nepadli si sice do náručí, ale byli aspoň ochotni jeden druhého vyslechnout.
Přední politický komentátor A. M. Rosenfeld otiskl v deníku New York Times článek, ve kterém se zabýval postoji amerických černochů a Židů k tomu, co se nyní děje v Brooklynu. Zaznamenává, že některé židovské organizace se chovají, jako by se jich to netýkalo, a stejně si počínají i četní vlivní američtí černoši - politici, obchodníci, kněží. "Cožpak už zapomněli," ptá se, "že stejných prostředků, jakých dnes užívají černí pogromisté proti Židům, používali bílí rasisté na jihu proti černochům? Nejdříve se vždycky našla záminka - skutečný nebo vymyšlený prohřešek příslušníka menšiny. Pak byla vyvolána davová psychóza, všechno se nafouklo do démonických rozměrů, vina jedince - ať už skutečná nebo jen zdánlivá - byla označena za zločin celé rasy. Vždy to končilo bitím, lynčováním, zabíjením."
Mezi bělochy, kteří v šedesátých letech bojovali v Americe po boku černochů za uzákonění rovných občanských práv a proti segregaci, bylo pozoruhodně velké procento Židů. To ovšem bylo v časech, kdy se ještě vyprávěly anekdoty jako tahle: V Central Parku na lavičce sedí černoch a prohlíží si jiddiš noviny. Poněkud udivený pan Kohn si dodá odvahy a osloví ho: "Prominou - voni sou taky Žid?" Černý muž se otřese: "To by mi tak ještě scházelo!" Od těch dob se v USA mnohé změnilo - státem tolerovaný či dokonce podporovaný rasismus je už jen historií, o níž se učí děti v hodinách dějepisu, a také v myšlení mnoha lidí přestala být barva pleti jejich spoluobčanů faktorem, ovlivňujícím vzájemné vztahy. Výbuchy nesnášenlivosti, podobné tomu nynějšímu v Crown Heights, však přesto nejsou natolik řídké, aby o nich bylo možné mluvit s lehkým srdcem jako o nesměrodatném atavismu. Jak se zdá, džin rasismu je stále připraven vyletět z láhve, do níž byl tak obtížně zahnán.
ALEXANDR KRAMER
Radiotelefonní spojení, provozované
firmou Eurotel,
je možno od včerejška
navázat v Praze, Brně a Bratislavě,
vyzkoušela si to za přítomnosti odborné
veřejnosti a novinářů také
americká velvyslankyně v ČSFR Shirley
Templeová Blacková.
PRAHA (dr) - Pod patronací nadace Friedricha Eberta se v Praze koná seminář "Postavení žen v současném politickém životě". Je to vlastně první podobné setkání našich a německých a žen. "Chceme se proto seznámit se vzájemnými problémy a najít společné cesty vedoucí ke spolupráci,"řekla nám vedoucí Ženského referátu nadace dr.Langkauová. Zastoupení žen v politickém životě podle ní musí odpovídat jejich počtu v rámci populace. Řešení nevidí v návratu žen do domácnosti, je třeba zlepšit pracovní podmínky a zkrátit pracovní dobu.
FESTIVAL EVROPA - MOZART - PRAHA obrací
zvláštní pozornost k mladým
intepretům a pěvcům. Soutěž Evropa
zve mladé pěvce světa se konala na jaře
l99O. Z vítězů jsou nyní v Praze
Američanka Cynthia Lawrence, Ukrajinka Viktoria Lukianec,
Francouzka Natalie Dessay, Ruska Tatjana Koroniva a Italka Eva Mei (na
snímku): budou společně v kostele sv. Jakuba
(neděle odpoledne) zpívat šest z
nejslavnějších Mozartových
koncertních árií pod taktovkou mladého
dirigenta Daniela Gattiho, který stojí v čele
Orchestru Stradivari.
Foto archív
KOLONA OSMI AUTOBUSŮ ministerstva vnitra
ČR, doplněná kamiónem s léky,
vyrazila včera směrem na chorvatský Daruvar. V
jeho okolí žije česká menšina, na
kterou nyní tragicky dopadly hrůzy občanské
války. V koloně je nejen naše zpravodajka, ale i
Viktor Sekyt z odboru rodinné a sociální
péče MPSV ČR. Sdělil nám, že
k evakuaci je připraveno zatím 281 dětí ve
věku 8-15 let. Doprovázet je bude 19
dospělých - maminek a učitelek. Rodiče si
přejí, aby děti zůstaly pohromadě a
chodily do školy (což v Daruvaru nelze,
školní rok nebyl zahájen). Výsledek mise
je poněkud nejistý, poslední zprávy ze
Záhřebu hovoří o srbských
ostřelovačích na trase, které se autobusy
cestou do Daruvaru nemohou vyhnout. Všichni však
věří, že mise bude
úspěšná a děti dorazí
pozítří do bezpečí -
konkrétně do rekreačního střediska
v Seči, kde se budou moci i učit.
Foto Petr Kubín - LN
Obchodní a vědeckotechnické
středisko s klubovým zázemím,
učebnami, sály, moderním
zařízením, audiovizuálním studiem -
to je nový Dům techniky na brněnském
výstavišti. Ve zkušebním provozu
slouží výstavám i doprovodnému
programu veletrhu. Stane se sídlem ČSVTS a
česko-německé firmy FCC Folprecht, ale
hlavně střediskem rekvalifikací a
šíření vědeckotechnických
poznatků.
FOTO: ZDENA KAŠKOVÁ
PAŘÍŽ/PAŘÍŽ
- Britský premiér John Major včera v
Paříži řekl, že nemá cenu,
aby Západ poskytoval novým evropským
demokraciím pomoc, a přitom jim odmítal
přístup na své trhy. "Bylo by absurdní a
možná i nebezpečné kázat jim o
výhodách svobodného trhu, ale praktikovat
zastaralý protekcionismus," řekl premiér
především na adresu francouzské
vlády na zasedání evropských
konzervativních stran v Paříži.
Francie minulý pátek odmítla povolit komisi Evropského společenství, aby nabídla středoevropským zemím při jednání o asociačních dohodách kompromisní ujednání ohledně západních obchodních bariér. Jednání o dohodách se proto prozatím zastavilo.
Ve snaze zmenšit diplomatické škody,
které jí tento krok podniknutý v zájmu
domácí zemědělské lobby
přinesl, nabídla Francie ve středu
ústupek v podobě souhlasu s odkoupením
středoevropských zemědělských
výrobků za předpokladu, že budou
poslány do SSSR jako západní pomoc.
Tento
návrh zveřejnil prezident Francois Mitterrand na
své středeční tiskové konferenci.
Jeden z britských ministerských
úředníků, který poskytl rozhovor
agentuře Reuter pod podmínkou, že nebude
jmenován, uvedl, že
"Mitterandův
(středeční) návrh není
náhradou za zlepšení přístupu k
trhu, ale něco jako přídavek ke
zlepšení přístupu na trhu"
.
Londýnský tisk včera zdůraznil
britské kladné stanovisko k otevření trhu
Evropských společenství výrobkům ze
střední Evropy.
"Východní
Evropa potřebuje trh a Evropská
společenství se stavějí proti svým
dlouhodobým zájmům, když jej před
novými demokraciemi uzavírají,"
napsal The
Independent.
"Nemá smysl pomáhat
modernizovat průmysl středoevropských
států, a pak stavět překážky
před jejich výrobky,"
konstatoval list.
The Times napsal, že
Británie a
Francie spějí ke srážce v
otázkách rozšíření
Evropských společenství a monetární
unie.
Uvedl, že premiér John Major je na
rozdíl od prezidenta Mitterranda připraven
otevřít trh ES novým demokraciím
střední Evropy. O středečním
setkání Johna Majora s prezidentem v
Paříži napsal, že
"Major
naléhal na změnu francouzského stanoviska a
označil za velmi nešťastné, že
ministři zahraničí ES nedokázali politicky
podpořit proces reforem ve východní
Evropě".
Projekt Míša se zrodil v květnu
loňského roku. Tehdy se čs. velvyslanec ve
Stockholmu obrátil na nadaci Charty 77, zda by nemohla
financovat operaci těžce nemocného
desetiletého Míši Budinského z Martina.
Nadace vyhlásila sbírku a v rekordně
krátkém čase bylo na kontě skoro 30.000
dolarů. Dvojnásobek ceny operace, jež se
provádí unikátním přístrojem
- Leksellovým gamma nožem.
Tato metoda - zatím se používá jen ve Stockholkmu, Bergenu, Sheffieldu a Římě - umožňuje ambulantní "nekrvavé" operace, takové, jež nejsou klasickou metodou uskutečnitelné. Míša po několikaminutovém zákroku už chodil po Stockholmu, odpadla hospitalizace i rehabilitace. Poprvé byl gamma nůž použit v roce 1968, loni se uskutečnilo několik tisíc operací, v roce 1995 se počítá s 25 000 zákroky.
Poté, co byl zachráněn Míšův život, přišla nadace s nápadem,
aby i čs. zdravotnictví disponovalo tímto medicinským zařízením budoucnosti. Během tří měsíců bylo shromážděno 25 miliónů korun, tedy téměř třetina ceny nože, který stojí přes tři milióny dolarů. Předběžná jednání s dodavatelem byla povzbuzující, nadějně znějí i doporučení odborníků. České ministerstvo zdravotnictví se zavázalo, že pokud budeme nožem disponovat (mohl by být používán i pro pacienty z celého středoevropského regionu), zřídí zvláštní kliniku při nemocnici Na Homolce.
Letos v srpnu byla ve Stockholmu podepsána smlouva o
dodání nože do Československa.
Přístroj bude instalován v květnu 1992, v
říjnu téhož roku bude dodán
stereotatický rám, který umožní
našim odborníkům začít se
složitým přístrojem pracovat. Aby
vše proběhlo podle plánu a zejména aby
nezhasla naděje pro zatím
nevyléčitelně nemocné lidi je třeba
překonat bariéry lhostejnosti. Přispět na
KONTO MÍŠA, 91331 -O31,
Investiční banka,
nám Republiky 7,
PSČ 11O OO.
F. Janouch, předseda Nadace Charty 77
Přátelé piva
PRAHA (GoGo) - Na své včerejší vůbec první tiskové konferenci seznámila Strana Přátel Piva novináře se svým postojem k politické situaci. Její zástupci zdůraznili, že jsou normální tolerantní stranou a že se distancují od metod používaných předsedou RSČ panem Sládkem, s nimiž je národ spojuje pro společnou účast v mimoparlamentním sněmu. Přátelé piva budou usilovat o vytvoření Mezinárodnáího Svazu Přátel Piva, neboť přihlášky do strany přicházejí z celého světa bez jakékoliv propagace.
MAPA zaznamenávající na 70 dosud
identifikovaných míst koncentračních
táborů a věznic z doby totalitního
režimu, v nichž zahynulo (počítáno
na hlavu obyvatelstva) nejvíce obětí ze
všech zemí bývalého
sovětského bloku byla uveřejněna v
bulharském tisku. Zvůlí a krutostí proslul
zejména koncenmtrační tábor u
Lovče, kde ještě v 60. letech vězni
pracovali v nelidských podmínkách v kamenolomech
a který bývá srovnáván s
Buchenwaldem. Pátrání po dalších
faktech o bulharských lágrech pokračují,
ač mnozí přeživší se
stále ještě bojí svědčit a
vypovídat a i když chybí mnoho dokladů,
protože většina vězněných
byla do táborů posílána bez soudu a bez
rozsudku. O tom, že tyto nezákonnosti v Bulharsku
začaly záhy po válce na
přímý Stalinův popud,
svědčí mj. i záznam v deníku
Georgiho Dimitrova po jeho rozhovoru se Stalinem 23. 12. 1945: "S
opozicí už nejednat... Opozici zničit...".
(zk)
BRNO (mlp) - Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně navštívil včera (tradičně neočekávaně) prezident ČSFR Václav Havel. V doprovodu brněnského primátora V. Mencla si prohlédl areál výstaviště a část expozice. Po obědě prezident navštívil sídlo Ústavního soudu ČSFR, kde se setkal s předsedou Nejvyššího soudu JUDr. O. Motejlem a s vedoucím kanceláře Ústavního soudu JUDr. L. Nedomanským. Dr. Nedomanský prezidenta informoval o okolnostech, které zřízení Ústavního soudu v Brně komplikují. Jedním z bodů odpoledního programu V. Havla a členů jeho doprovodu byla i prohlídka novomlýnských vodních nádrží.
V politickém životě - ale nejen v něm - se stává, že připravované, ale nakonec neuskutečněné setkání dvou politiků vypoví o protagonistech i atmosféře chvíle víc, než kdyby k němu došlo. To platí i o prvním plánovaném setkání Václava Havla už jako prezidenta a Lecha Wałęy ještě "pouze" jako předsedy Solidarity v lednu roku 1990 ve Varšavě.
Proč se tehdy nesetkali, se dovídáme z knihy Wódz (Vůdce), kterou před několika měsíci vydal Wałęův tiskový mluvčí z té doby novinář Jaroslaw Kurovski (nar. 1963). O svém tehdejším šéfovi a o své knize autor píše: "Období, kdy jsem působil jako Lechův tiskový mluvčí (od 20. října 1989 do 9. července 1990), je obdobím jeho triumfu i krize. Skýtá proto nejzajímavější obraz. Novinářem jsem nepřestal být, ani když jsem se stal tiskovým mluvčím. Pozřetelnost mi umožnila vidět zblízka člověka, který bude mít v nejbližších letech obrovský vliv na život polské společnosti. Žádný novinář, který si váží sám sebe, nemůže takovou příležitost promarnit... "Vůdce" je pokusem o portrét Lecha v pohybu. Wałęa je člověk neobyčejně dynamický, doslova i přeneseně. Teď je takový, ale v zápětí je jiný. Lze ho zachytit na fotografii, postavit před objektiv a zmíčknout spoušť. Vždy to ale bude portrét ukazující jen část pravdy. Je možné pokusit se "složit" jeho portrét z řady takových momentek. Nejlepší je ale film: natočit ho zpředu, zezadu, ze strany, shora i zdola a pak si film pustit.
Dost už bylo řečí, můžeme začít. Světlo, prosím!"
Československý prezident přijel do Polska 25. ledna 1990. Přijel doslova na jeden den, během kterého se chtěl setkat téměř se všemi. Údajně ještě před příjezdem projevil ochotu setkat se s Wałęou v Gdaňsku. Vzhledem ke krátkosti celého jeho pobytu se to však ukázalo jako nereálné. Organizátoři ujistili Havla, že předseda Solidarity přijede do Varšavy. To už bylo pro Wałęu příliš. Zablokoval se. Prohlásil, že nikam nepojede.
Začaly drnčet telefony. S naléhavou prosbou telefonoval třikrát premiér Tadeusz Mazowiecki. Několikrát volal Bronislaw Geremek, předseda poslaneckého klubu Solidarity. Volal Adam Michnik. Bezvýsledně. Wałęa prohlašoval, že Varšava jím chce manipulovat, že má už dohodnuté shromáždění v loděnici a že nebude na poslední chvíli své plány měnit. Vysvětloval jsem tisku, že setkání se neuskuteční z technických důvodů. Říkal jsem, že Lech Wałęa chová k Václavu Havlovi velké sympatie a že tu nejde o žádné přehnané ambice ze strany Wałęy či animositu, jak se to snaží naznačit tisk, pátrající po skutečných důvodech, proč vlastně ke schůzce nedošlo. Dodával jsem, že Lech Wałęa se s Václavem Havlem setkat chce a je přesvědčen, že k jejich setkání dříve či později dojde. Zvlášť velkou radost by měl, kdyby ke schůzce došlo v Gdaňsku, v kolébce Solidarity. Samozřejmě jsem nemluvil pravdu. Shromáždění v loděnici, technické důvody, to všechno byla pravda, ale ne pravda celá.
Wałęovy časté kritické výroky na Havlovu adresu ve mně vytvořily dojem, že jde z jeho strany o jakousi žárlivost, jejíž příčinou byly obavy o palmu prvenství. Kromě toho v důsledku Havlova nabitého programu ve Varšavě by byl Wałęa jen jedním z mnoha, kterého by čs. prezident přijal v poklusu mezi úřadem předsednictva vlády, parlamentem a prezidentským palácem. Lech osobně Havla neznal, ale prohlašoval, že týž parlament, který ho poslal do vězení, ho později jednomyslně zvolil prezidentem. Těžce nesl, že Havel po několika manifestacích dosáhl toho, o co on bude muset ještě dlouho usilovat. Ne bezdůvodně prorokoval: "Teď Havlovi tleskají, ale už brzy ho vypískají, protože naše auto (hospodářství) se už zastavilo, kdežto české auto jede stále ještě zpátky."
Lechovu přecitlivělost ve vztahu k Havlovi nevyléčila ani depeše washingtonského zpravodaje deníku Le Monde Jeana Krauzeho o průběhu Havlovy návštěvy ve Spojených státech: "Přijetí, jaké obě komory Kongresu připravily prezidentu Václavu Havlovi, bylo jen na první pohled podobné nadšení, jaké tu vyvolalo vystoupení řadového občana Lecha Wałęy. Nebylo to nadšení, jaké rozpoutal Wałęa, ale také to nebyla jen zdvořilá reakce blazeovaných kongresmanů. Havel na rozdíl od Wałęy neusiloval o americké peníze, přál si Evropu bez sovětských, ale i bez amerických vojáků. Pro mnoho washingtonských politiků, zejména pro viceprezidenta Dana Quaylea, který reagoval na Havlova slova ledovou lhostejností, to nebylo vítané přání. Havel však rozptýlil nepříliš dobrý dojem z těchto slov žertem, že to všechno nelze chápat tak, že by on spisovatel Václav Havel, chtěl zítra rozpustit Varšavskou smlouvu a pozítří Severoatlantický pakt. Někteří členové americké administrativy v kuloárech říkali, že československý prezident se jim zdá být spíše "neškodný romantický a trochu naivní snílek než opravdový státník".
Když později činitelé Polsko-československé Solidarity přijeli do Gdaňska s návrhem rázně smést celou záležitost se stolu, Lech na něj okamžitě přistoupil.
Lepší počasí si nebylo možné přát. Sníh tál v jarním slunci a místo stvořené pro to, aby bylo tiché a liduprázdné, se stalo mekkou stovek novinářů a reportérů. Havel přiletěl jako druhý. Po přistání hned prezidenta obklopil dav vzrušených Čechů. Nastala neuvěřitelná tlačenice, v níž vzaly za své mnohé odložené lyže i elegantní větrovky. Převahu měli ti fotoreportéři, kteří měli dva aparáty: jedním dělali snímky, druhým tloukli své konkurenty po hlavách. Tlačenice kolem Wałęy byla nemenší. Hledali se nejméně čtvrt hodiny. Wałęa byl přitom bodnut nějakým ostrým předmětem. Ve Špindlerově boudě, kam se nakonec protlačili, Havel řekl, že improvizovaný boj, jehož byli právě svědky i účastníky, je svědectvím opravdového nenadekretovaného polsko československého přátelství.
Lech na to: "Omlouvám se, že jsme se nesetkali ve Varšavě. Jen pár slov na vysvětlenou. Byl jste v Polsku jen jeden den a setkal jste s mými kolegy. Jsem praktický člověk a podcenil jsem určitou symboliku. Tím jsem si způsobil potíže, protože to, že jsme se tenkrát nesešli, lidé pochopili tak, že je ve hře moje ctižádostivost, že je mezi námi nějaké nedorozumění, což není pravda. To všechno je dílo intelektuálů, já jsem dělník, nedokážu si podobné věci vymýšlet."
Nejprve byl dohodnut text komuniké, teprve pak začaly rozhovory. Je to trochu podivná, ale už tradiční posloupnost. Datuje se z roku 1987, kdy se tu Havel, Kuroň, Michnik a Lity%ski sešli poprvé. Nechtěli uvěřit, že schůzka projde jen tak, měl obavy ze zásahu Státní bezpečnosti a chtěli mít v rukou něco konkrétního, než policie zasáhne. Proto se nejprve dohodli na obsahu prohlášení a pak přistoupili k jednání. Schůzka v Krkonoších ukázala Lechovi, že Havel je člověk neobyčejně skromný, že je to především člověk mravních zásad a teprve na druhém místě pragmatický člověk bez aspirací na roli prvního reformátora v bloku. Krajně odlišná osobnost. Měl jsem tehdy dojem, jako by Wałęa nejprve svého partnera "očichával". Když průzkum dopadl dobře, když přestal mít obavy a naopak měl pocit, že udává tón, rozhovor se hezky rozběhl a ač slepeni každý z jiné hlíny, očividně v sobě nalezli zalíbení.
Při zpáteční cestě se nechal Wałęa slyšet, že ten Havel je správný chlap. Bezprostředním důkazem, že si to opravdu myslel, je pro mne to, že na tiskové konferenci ještě v Krkonoších na otázku, kdo je dále v reformách, zda Polsko či Československo, odpověděl vyhýbavě: Úhel pohledu závisí na místě, z kterého se díváte. V některých věcech je Polsko dál, ale v jiných, jako např. v otázce prezidenta, vedou Češi.
Až dosud odpovídal Lech na podobné provokativní otázky vždy stejně: Polsko je první! To všechno, co se teď děje, se děje jen díky nám. Taková srovnáníčka, že Polsko potřebovalo na vybojování svobody deset let, Maďaři deset měsíců, NDR deset týdnů a Československo deset dnů, jsou projevem politické debility. Revoluce v Čechách byla možná jen díky Polsku.
Jsem hluboce přesvědčen, že kdyby Havel neudělal na Wałęu dobrý dojem, nic by ho nezastavilo před takovou odpovědí, ostatně do značné míry pravdivou.
To věděl dobře i Bronislaw Geremek, který z toho důvodu vážil dlouhou cestu z Varšavy do Krkonoš přes Gdaňsk jen proto, aby získal Wałęu pro Havla. Všichni, kdo víc znali Wałęu, jeli do Špindlerovky s obavami. V interview pro gdaňskou televizi, který dal ještě v letadle cestou na setkání v Krkonoších, Wałęa řekl, že v Československu je hodně naivních lidí, kteří si myslí, že revoluci lze provést za deset dní.
(dš)
Při čtení tohoto dopisu se mi
vyjevila příhoda z dětství. Vím,
že se tenkrát mluvilo o velkém
úspěchu našich letců, kteří
ve skupinovém letu vytvořili světový
rekord. Šlo, pokud se nemýlím, o závod
pořádaný ve Francii a družstvo
tenkrát tvořili Ambruš, Anderle a
Žáček.
Když se tito letci vraceli ze svého
tak úspěšného závodu zpět do
vlasti, měl jeden z nich - nevím už který
- závadu na motoru a nemohl doletět ani na
letiště u Hradce Králové. Musel
nouzově přistát na poli u mé rodné
obce Černilov. Ostatní dva pravděpodobně
letěli do Hradce Králové, aby zajistili pomoc.
Jistě si umíte představit, co to bylo pro
nás, vesnické chlapce, za ohromné
dobrodružství vidět zblízka
slavného letce a moci si sáhnout na jeho
vítězný stroj.
DRAHOSLAV PROKEŠ, Ml. Boleslav
FRÝDEK-MÍSTEK (mot) - Vítkovické železárny začaly v Lískovci vyrábět ve spolupráci se zahraničními dodavateli větrné elektrárny. Kompletují je z dílů vyrobených u nás, pouze vrtulové listy dodají Holanďané a Dánové. Elektrárny dosahují výkon 75 kilowatthodin a do konce roku jich v Lískovci zkompletují dvanáct. Včera byl větrné energii věnován i firemní den Vítkovic na brněnském veletrhu.
EKOLOGICKY ČISTÁ ELEKTRÁRNA V CENTRU STOCKHOLMU
Hozená rukavice ABB
Přes ctižádostivé
programy výstavby atomových a vodních
elektráren je čs. hospodářství
stále odkázáno
převážně na elektrárny
tepelné. Československu se v minulosti
nepodařilo snížit závislost výroby
elektrické energie na těžbě uhlí.
Následky jsou nedozírné: zcela devastovaná
krajina severních Čech i některých
oblastí Slovenska. Roční spad popílku cca
2,8 miliónů tun kysličníku
siřičitého zpustošil celá
území.
Ke zlepšení situace vypracovala federální a republiková ministerstva pro životní prostředí ve spolupráci s organizacemi ochránců životního prostředí programy, které mají omezit průmyslové emise. V souvislosti s problematickou energetickou a ekologickou situací je pro Československo zvláště pozoruhodná zpráva, že v těchto dnech začala uprostřed švédského hlavního města Stockholmu pracovat elektrárna postavená na principu "čistého spalování uhlí" při výrobě eletrické energie. Elektrárna Värtan postavená švédsko-švýcarským koncernem ABB (Asea Brown-Boveri) splňuje velmi kritická ekologická měřítka. Dík použité technologii by mohla být jednou z variant vhodných pro modernizaci a obnovení elektrárenského parku v ČSFR. Elektrárna v centru Stockholmu pracuje na základě nového systému PFBC-přeplňovaného fluidního spalování. Tato špičková technologie vyvinutá firmou ABB má ve srovnání s konvenčně vytápěnými tepelnými elektrárnami výrazné přednosti: Spotřeba uhlí se snižuje o 10 až 15 procent, emise kysličníku siřičitého dokonce až o 95 procent.
Technologie PFBC představuje v současnosti pravděpodobně nejčistší a nejefektivnější metodu výroby elektřiny z uhlí. Nedávno došlo k předběžným kontaktům firmy ABB s vládními místy v Československu. ABB nabízí modernizovat tepelné elektrárny v ČSFR. Dle názoru ABB by moderní technologie dokonce umožnila exportovat přebytečnou elektřinu za špičkové ceny do připojené sdružené evropské energetické sítě. Jako pravděpodobní odběratelé přicházejí v úvahu například Rakousko a Švýcarsko. Příjmy, které by se takto docílily navíc, by Československu umožnily podstatně urychlit návratnost investic vynaložených na modernizaci elektráren. Zkušební zařízení se srovnatelnou technologií, které nabízí firma ABB Československu, je též ve zkušebním provozu v USA v městě Briliant (Ohio) a ve Španělském Escatronu. V japonském Wakamastu probíhají přípravné práce ABB na výstavbu elektrárny o výkonu 200 MW s podobnou technologií. Ve východoevropských zemích již vznikly společné podniky firmy ABB v Polsku (ABB Zamech a ABB Dolmel), v Maďarsku (ABB Lang) a v Jugoslávii. Všechny uvedené podniky zatím vykazují dobré výsledky při zachování výše uvedených velmi přísných kritérií.
PETR HUSÁK
Od září
rozšířené ekonomické
zpravodajství.
Obchod s JAR
PRAHA - Ministr zahraničního obchodu ČSFR Jozef Bakšay a ministr průmyslu, obchodu a cestovního ruchu Jihoafrické republiky Org Marais včera večer na zámku Zbraslav podepsali obchodní dohodu mezi vládami ČSFR a JAR, která po sedmadvaceti letech plně normalizuje obchodní vztahy mezi oběma zeměmi. Podle dohody si obě strany poskytují doložku nejvyšších výhod, ustanoví se smíšená komise a předpokládájí se všechny platby ve volně směnitelné měně.
*Masarykova společnost, Hnutí čs. porozumění a další organizace pořádají dnes v 10 hodin vzpomínkový akt u bysty T. G. Masaryka na Komenského nám. v Brně, další vzpomínkovou akci pořádá Čs. sociální demokracie v 19 hodin na Staré radnici.
*Včera otevřeli v Domě umění ve Zlíně výstavu Firma Baťa architektura a urbanismus 1910-1950, kterou mohou zájemci zhlédnout do 10. listopadu.
Setkání výtvarníků,
divadelníků, hudebníků a
filmařů v Českých
Budějovicích uspořádala
česká národní skupina PAND International,
organizace založené v USA r. 1983 na protest proti
jadernému zániku.
Ze slov začínajících
multi
je pro mě přijatelné snad
jen spojení s milionářem, a tak na
plakátech It's open avizovaná "multikulturní
akce" ve mně vyvolávala děs, pochybnosti a
apriorní nedůvěru. Že se ve
městě "něco děje", dokazuje
návštěvníkovi první pohled na
náměstí. /Asi před půl rokem bylo z
Žižkova přejmenováno na Přemysla
Otakara II., neboť se prokázalo, že
Žižka prý město vůbec neměl v
lásce, na rozdíl od krále železného
a zlatého, jenž je LP 1265 založil. -
Nicméně fotograf na vernisáži
výstavy italských ultralevicových
výtvarníků poznamenal, že ty vizitky s
potiskem Žižkovo nám. 13 mu starosta
ještě zaplatí./ Okolo Samsonovy kašny
vznikl prostor pro výtvarný happening. Lidé
nejvíce obdivují 22 soch
O. Zoubka
,
které na malém prostoru tvoří dohromady
jeden výtvarný objekt nazvaný
Tlačenice v prázdnu
. Obrovské
bílé vejce
J. Prachaře
zatím vypadá tajemně, ale poslední den mu
prý praskne skořápka a vyskočit z
něj cosi na pružině. Kousek dál z
bílé stoličky od klavíru
vystřelují směrem vzhůry nohy v
džínách s červenými
ponožkami.
V. Malý
svůj
tvůrčí objekt nazval: "
Jsem
nacionalista, kopu, koušu aneb Červené
ponožky
."
Pod podloubím se odpoledne hraje pouliční
divadlo. I všechny ostatní akce se
odehrávají nedaleko historického centra, ne-li
přímo v něm. Den obyčejně
zahajují filmové projekce našich
předních režisérů /
Chytilová, Pavlásková, Vorel,
Šteindler, Menzel, Jakubisko
/ a projekce filmů
FAMU
. Po nich měly dle programu
následovat diskuse, zajistit přítomnost
tvůrců se však nakonec nepodařilo. Do
Budějovic přijela řada divadelních
souborů. S vděčností se
vzpomíná na pražskou
Ypsilonku
a její představení Mozart v Praze a na
představení švýcarského
volného sdružení divadelníků Theatre
"Les montreurs d'images"
Synové země
.
Sehráli hru o osudu národnostní menšiny, o
životě rómských
kočovníků, o půvabu jejich
života."Dotočnou" každého dne je
návštěva
Nočního
klubu
. Podle hodnověrných svědků
nejbouřlivější průběh
měl zatím ten pondělní za
účasti písničkářů
Nohavici, Streichla, Plíhala, Pospíšila,
Dobeše, Dvořáčka, Janouška a
Makovského. Po jejich koncertu bylo na "vymetení
nametených hostů doporučeno použít
koště". Program v Budějovicích
pokračuje až do neděle a kromě
přívlastku OPEN je ještě FREE a HAPPY.
(kp)
Na snímku Karla Slámy jsou rekvizity
ve stanu švýcarského divadla
Starostka Daniela Brodská
byla na
včerejším zasedání
městského zastupitelstva v Jihlavě
odvolána 22 hlasy proti 15 ze své funkce.
Zástupci Republikánského bloku, ODS a ČSL
jí vytkli špatný styl vedení radnice,
proti odvolání se vyslovili zástupci OH a
ČSSD. Dvaceti pěti hlasy byl novým starostou
města zvolen F. Dohnal, člen ČSS.
Čelní naši politici mi v televizním pořadu Co týden dal (1.9.) potvrdili, co si myslím už rok. Že totiž slovenští představitelé o referendum nemají zájem. Mnoho napověděly už tahanice při schvalování zákona o referendu. Snad by se poslanci měli také zeptat svých voličů. Možná, že opravdu o referendum nestojí. Ještě jsem neviděla demonstraci před parlamentem, která by jej k tomuto kroku vyzvala. Ale proč vydávat svoje dohady za naši vůli. Myslím si dokonce, že by mnozí lidé byli ochotni přihodit pětikorunu z vlastní kapsy na financování výdajů.
Z dopisu
A. BEKOVÉ, Liberec
~
Pobouřilo mne nehorázné
tvrzení pánů ze Slovenska v televizním
pořadu Co týden dal, když pan Tigrid na
přímou otázku na referendum dostal
odpověď, že lidé na Slovensku jsou
ještě málo uvědomělí (a my
ostatní asi také) a že je referendum
drahé.
Ta první odpověď z nás
dělá stádo ovcí. Vždyť
volební pravidla byla mnohem
složitější a zvládli jsme je. Pokud
jde o druhou otázku mám za to, že všechna
ta jednání, usmiřování,
domlouvání a slibování už
stála daleko víc. A navíc je nás v
Československu dostatek rozumných lidí,
kteří vidíme, že je třeba
uskutečnit referendum co nejdříve a jsme dokonce
ochotni je pomoci financovat. Někteří
slovenští politici zřejmě
sázejí na to, že balamucením národa
vylepší případné výsledky a
zároveň předpokládají, že v
ČSR toho budeme mít plné zuby a budeme proti
Slovensku.
Z dopisu
LYDIE ZAPLETALOVÉ, Brno
Co se vleče, neuteče,
říkává se s oblibou a často.
Pracovní rozvrh haagské konference o
jugoslávské krizi jakoby naznačoval, že
evropská "dvanáctka" se hodlá
rovněž řídit tímto pravidlem.
Přísloví lze ovšem najít pro
každou situaci, mezi jiným i "kdo rychle
dává, dvakrát dává".
Bylo na tomto místě před
týdnem napsáno, že k řešení
jugoslávské krize scházejí mechanismy,
jež by bylo možno použít. To platí,
podobně jako v jiných situacích, jen pokud se
nezmění původní předpoklady.
Jaká změna by tedy mohla dovolit
mezinárodnímu společenství
účinněji zasáhnout? Nejspíše
uznání samostatnosti Slovinska a Chorvatska. Ve
chvíli, kdy by se staly subjekty mezinárodního
práva, bylo by možno použít mechanismy,
které má k dispozici Organizace spojených
národů.
Zmíněný předpoklad
má jeden, a to závažný, nedostatek. Nikdo
nechce začít. Naznačil to Hans-Dietrich Genscher,
šéf diplomacie země, jež má spolu s
Rakouskem k uznání Chorvatska a Slovinska asi
nejblíže. Byli byste překvapeni, kolik
států by následovalo ve chvíli, kdy by se
někdo odhodlal být první, řekl
novinářům. Vypadá to tak trochu jako na
recepci. Nikdo si nechce naložit na talířek
dříve než ostatní, aby nevypadal jako
nenasyta. Pak už se neostýchá nikdo.
Způsob, jakým diplomaté přistupovali k
uznání pobaltských zemí, ukazuje,
že příměr má
širší platnost.
François Mitterrand na
středeční tiskové konferenci řekl,
že do Jugoslávie by měly být
vyslány "nárazníkové síly" OSN. Je
to snad jen sondáž, jaké by byly
možné reakce. Lze se však
odůvodněně obávat, že na
opatrné průzkumy není čas.
Blíže než na obzoru jsou další
bitevní pole, stačí pozorně
číst zprávy z Makedonie, Bosny a Hercegoviny.
Každý den federální armáda,
jež o sobě tvrdí, že
vytváří nárazníkové
zóny, podporuje těžkými zbraněmi
jednu ze znesvářených stran a rozhoduje o
poměru sil na bojišti. První krok by
nevyřešil celý problém, byl by však
více než besedy u zeleného stolu.
ADAM ČERNÝ
Komunity podle JDC
PRAHA (ria) - Americká židovská charitativní organizace (JDC), která pomáhá tělesně a duševně postiženým, se zaměřila na Československo. Jednak zamýšlí vycvičit naše odborníky v moderních metodách péče o tyto lidi ve Vzdělávacím institutu, který vznikne při Karlově univerzitě, a jednak chce zatím ve dvou pražských bytech vybudovat tzv. modelové komunity. Obdobné navštívil ministr zdravotnictví v Izraeli: rodiče mohou např. do takové komunity odložit své dítě na pár hodin či dní, aniž by je dávali trvale do ústavu. V jednom bytě spolu podobně žijí čtyři pacienti, kterým chodí pomáhat dobrovolní pracovníci. Efekt je ekonomický, především však humánní.
PLZEŇ (ben) - Rozkol v místní pobočce Konfederace politických vězňů v Plzni způsobil svým vystoupením člen výboru E. Weber. V projevu podpořil "Analýzu" pana Dolejšího, jeho tvrzení o manipulaci národem a spiknutí komunistů se současným vedením státu, a napadl vedení konfederace. Vyvrcholením údajných útoků proti panu Dolejšímu byla podle slov řečníka zpráva našeho listu o vyloučení M. Dolejšího z KPVČ (Bez povšimnutí nechal obsah rozhovoru v LN z 9. srpna 1991, kde pan Dolejší zprávu dementuje.) Zatímco část účastníků druhé největší pobočky konfederace přijala vystoupení E. Webera s potleskem, většina schůzi na protest opustila.
Velmi ostře se vyhrotil v minulých
dnech spor o třicetiletou učitelku dyslektické
třídy v pražské základní
škole v Letohradské ulici Janu
Štěpánkovou. Tato absolventka
speciální pedagogiky s tříletou
praxí byla se začátkem letošního
školního roku přeložena do jiné
školy a rodiče jejích loňských
žáků nechali své děti na protest
proti tomu doma. Jak nám jedna z matek řekla, byli s
paní učitelkou velmi spokojeni a chtějí,
aby vedla jejich děti dál.
Posuzováno striktně, jednali rodiče protiprávně, neboť školní docházka je povinná a oni ke všemu ještě ani neznali učitelku novou, takže nemohli vědět, jestli budou jejich děti výměnou poškozeny. Na druhé straně je zájem rodičů o učitelku, která patrně zbavila většinu hendikepovaných dětí svým neformálním přístupem stresu ze školy, pochopitelný. Otázkou však je, jestli by ke konfliktu bylo došlo, kdyby škola v Letohradské neprodělala, tak jako mnohé jiné, v minulých měsících výměnu ředitelky. Tato operace byla i tady spojena s nemalými konflikty ve sboru. Soudit zvenku je nelze. J.Štěpánková a její kolegyně z druhého stupně Z.Hrubá tvrdí, že nová ředitelka vyštvala celkem 13 učitelů, kteří měli vůči ní výhrady, ředitelka J.Janatková oponuje že velká část původního sboru se vůči ní chovala od začátku odmítavě prostě proto, že neprošla na místo ředitelky kandidátka z jejich středu. K dispozici školskému úřadu dala prý jen tři učitelky, tři oděšly samy, další opustily školu kvůli mateřské dovolené nebo že chtěly jinde více uplatnit svou speciální kvalifikaci. Její výhrady k J.Štěpánkové jsou prý ryze profesionální a rodiče těch deseti dětí z dyslektické třídy byli učitelkou zmanipulováni. Vždyť jak jinak by se o přeřazení J.Štěpánkové dozvěděli ještě před začátkem školního roku, kdyby jim to ona sama nějakým způsobem nesdělila?
Dnes už je situace díky obvodní pobočce školského úřadu vyřešena. Paní učitelka Štěpánková se nevrátila, ale děti odešly za ní, zatím sídlí jejich malá třída v bývalé lidové škole umění, která poskytla asyl. Školu v Letohradské bude školský úřad sledovat napříště zvlášť pečlivě a není vyloučeno, že tam dojde ke změnám.
Otázka však zůstáva: Mají rodiče právo zasahovat do chodu školy tímto způsobem a vyžadovat výměnu učitelky, eventuálně i ředitelky?
Domnívám se, že to není dobré. Že chod školy by měl suverénně zajišťovat ředitel nebo ředitelka jmenovaná školským úřadem. Rodiče by však měli dostat co nejdříve možnost vybrat si, zda pošlou děti k tomu nebo onomu řediteli či ředitelce. A to aniž by se jejich docházková vzdálenost podstatně prodlužovala. Znamenalo by to víc škol, nikoliv však nutně více budov. Vždyť o tom, že dvě, či tři konkurující si školy fungují ve světě i pod jednou střechou, jsme už psali.
RADKA KVAČKOVÁ
*
Prezident USA George Bush je odhodlán vetovat
jakékoliv snahy Kongresu schválit v
příštích 120 dnech záruky na
půjčku 10 miliard dolarů Izraeli,
protože nechce propást historickou
příležitost vyjednat mír pro
Blízký východ. Řekl to včera na
tiskové konferenci ve Washingtonu.
Izrael chce půjčku využít na usídlování sovětských Židů.
*
Maďarské vojenské velení
už 18.června 1968 došlo
kzávěru, že na velkém vojenském
cvičení států tehdejší
Varšavské smlouvy na území
Československa, které se konalo pod názvem
"Šumava", šlo vlastně o generálku okupace.
Uvedl to na základě výzkumů v
ústředním archívu maďarské
armády Iván Pataky v včerejším
čísle deníku Magyar Nemzet.
*
Po dvoudenním slavnostním
zahájení,
které se uskutečnilo na
úrovni ministrů zahraničí
účastnických zemí helsinského
procesu, začaly včera v Moskvě v rámci
mezinárodní humanitární konference jednat
skupiny expertů. Pozdravné poselství
předsedy FS ČSFR A. Dubčeka
účastníkům konference tlumočil jeho
poradce profesor Jiří Hájek.
*
Švédská vláda vyhostila
jednoho ze sovětských diplomatů ve
Stockholmu.
Mluvčí ministerstav
zahraničí uvedl, že důvodem byla
činnost, která "byla neslučitelná se
statutem diplomata". Tím se obvykle míní
špionáž.
*
Přibližně 57 000 dolarů
činí škody způsobené
požárem, který v úterý vznikl na
sovětské vojenské střelnici v Boleslawci v
polském vojvodství Jelenia Góra.
Požár, který zasáhl
blízký les, podle představitele
požárníků pravděpodobně
vznikl v důsledku střelby při vojenském
cvičení. Zcela shořelo 30 hektarů lesa.
sovětská strana zastává názor,
že cvičná střelba nemohla
požár způsobit.
K podpoře vyhlášení
referenda
s jasně formulovanými otázkami
vyzývá okresní rada VPN v Komárně.
Chce tak zabránit vytloukání politického
kapitálu jednotlivými stranami a hnutími v
otázkách budoucnosti společného
státu.
o
Státní podnik Benzina Praha
uzavřel s rakouskou firmou ÖMV AG Wien smlouvu o
pronájmu 35 čerpacích stanic na
území České republiky. Pro první
fázi bylo vybráno 10 benzínových pump,
zbytek bude upřesněn do začátku
října.
o
Kardinál Ján Chryzostom Korec
se včera v Bratislavě setkal s vedoucími
představiteli ministerstva vnitra SR, prezídia
Policejního sboru (PS) SR a se zástupci všech
složek PS SR. Poděkoval všem
příslušníkům PS SR,
podílejícím se na ochraně
občanů a vyzdvihl poslání mravních
hodnot v demokratické společnosti.
*
Americký prezident George Bush
schválil program, na jehož základě USA
poskytnou Polsku záruku na půjčku ve
výši až 25 miliónů dolarů.
Tento příslib tlumočil šéf
Bílého domu polskému premiérovi Janu
Krzysztofu Bieleckému, s nímž se setkal ve
středu večer ve Washingtonu. Uvedená suma je
určena pro podporu soukromého sektoru v polském
hospodářství. Dalších celkem deset
miliónů dolarů hodlají USA za stejným
účelem poskytnout ostatním zemím
východní a střední Evropy.
*
Čtrnáctá
konference Evropského demokratického svazu (UDE),
organizace, která sdružuje 29 konzervativních,
křesťanskodemokratických a
liberálních stran evropského kontinentu
začala ve středu v Paříži.
Jednání, které potrvá tři dny, se
účastní i vedoucí
představitelé československých
politických stran tohoto profilu.
*
Přímé lety mezi
SSSR a Izraelem určené pro sovětské
Židy by mohly být zahájeny
20.září,
řekl izraelský
ministr dopravy Moše Kacav v rozhovoru pro list Jerusalem Post.
Až dosud byli židovští vystěhovalci
do Izraele dopravováni přes Budapešť,
Varšavu, Bukurešť, Sofii a nedávno i
přes Prahu.
*
Za podpory letectva a
vojenského námořnictva ostřelovaly
včera jednotky srílanské armády pozice
tamilských separatistů
v džunglích na
severovýchodním pobřeží ostrova v
okrese Mulleittívu. Mluvčí armády v
Kolombu prohlásil, že při prudkých
bojích bylo zabito již téměř 400
členů separatistické organizace Tygři
osvobození tamilského Ílamu (LTTE).
*
Většina
účastníků vídeňské
konference o nových opatřeních k
posílení důvěry a bezpečnosti v
Evropě a Severní Americe odmítla
sovětský návrh,
aby se tato
opatření týkala i vojenských
základen účastnických zemí mimo
jejich území. Účastnické
země Konference o bezpečnosti a spolupráci v
Evropě jednají ve Vídni o americkém
návrhu otevřít vzdušný prostor
přeletům pozorovacích letadel ostatních
účastnických států, aby tak
měly větší možnost sledovat
činnost vojsk případného
protivníka.
*
Prohlášení o
evropských vodních cestách a vodní
dopravě
podepsali ve středu v Budapešti
představitelé 27 evropských zemí a
šesti mezinárodních organizací. Rozhovory
v Budapešti se týkaly především
aktuálních problémů
říční lodní dopravy v Evropě
v souvislosti s blízkým dokončením
výstavby plavebního kanálu Dunaj - Mohan.
*
Filipínská prezidentka
Corazon Aquinová hodlá vyhlásit referendum o
amerických vojenských základnách,
pokud filipínský Senát odmítne
ratifikovat smlouvu o jejich pronájmu. Oznámil to
včera prezidentčin tajemník Franklin Drilon.
*
Zastavení všech
útoků proti objektům kolumbijského
energetického průmyslu
oznámila ve
středu na mírových jednáních s
vládou nejvýznamnější
povstalecká organizace, Partyzánská
koordinační komise Simóna Bolívara (CGSB),
která je jednou z posledních povstaleckých
organizací, která dosud nesložila
zbraně.
*
Tisíce iráckých
Kurdů, kteří uprchli před útoky
chemických zbraní Saddáma Husajna v roce 1988, se
vracejí z tureckých táborů zpět do
Iráku.
Jim Reynolds, ředitel Úřadu
vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR)
uvedl, že v minulých týdnech se do
severního Iráku vrátilo okolo 3000
Kurdů.
*
Čtrnáct mrtvých
si vyžádala havárie malého
dvoumotorového letadla soukromé letecké
společnosti na trase z Lareda do Houstonu
(stát
Texas), jehož posádka se připravovala na
přistání. Výpovědi
očitých svědků i nálezy
jednotlivých částí zcela
zničeného stroje nasvědčují tomu,
že v letadle nastal výbuch.
Křižáci, a zejména křižáci němečtí, nám, co jsme byli odchováni na filmových adaptacích z Aloise Jiráska, dodnes nahánějí hrůzu... Vždyť "jejich modlitební knížkou byl meč." Na Bruntálsku patřili "křižáci" až do druhé světové války (a svými některými aktivitami ještě krátce po ní) k významným zaměstnavatelům i mecenášům, byli nositeli kultury, starali se o nemocné a působili v duchovní správě. Bruntál byl po čtyři desetiletí na konci 19. a začátku 2O. století sídlem velmistra, nejvyššího představitele Německého řádu (historický název Řád německých rytířů) a dva řádoví velmistři jsou také v Bruntále pochováni. Později zde sídlil už jenom komtur.
Řád se postaral o stavbu kostelů ve Vrbně pod Pradědem, Karlově Studánce, Rýžovišti a Sovinci. Patřily mu lesy a polnosti. Vyráběl pivo i "švédské kapky", známý extrakt z léčivých bylin. Ve Vrbně pod Pradědem měl nemocnici, v níž pacienty ošetřovaly členky ženské větve řádu. V roce 1946 byl z Bruntálu odsunut komtur Robert Schaltzky a posléze i řádové sestry. Češi Německý řád vinili ze spolupráce s nacismem, ačkoliv pravdou byl opak. Hitler katolíky v lásce neměl a také Německý řád byl ihned po záboru slezského pohraničí pronásledován.
Dnes by se řád chtěl na Bruntálsko vrátit. Už financoval opravu kostela v Sovinci a v bruntálském zámku, kde renovoval kapli svatého Jiří, by jeho členové chtěli mít zatím jednu místnost, v níž by mohli při svých návštěvách přespat. Zámek by nějakou finanční injekci naléhavě potřeboval. Je totiž napaden dřevomorkou, a proto byly při současné renovaci v 1. a 2. patře původní podlahy nahrazeny železobetonovými. Zámek však stojí na pilotách, které jsou nyní neúměrně zatíženy, a zdivo začíná praskat. Okresnímu úřadu chybějí prostředky - letošní rozpočet opravy zámku ve výši pouhých 200.000 Kčs byl vyčerpán už v březnu. Pomůže Německý řád? Vždyť dokud mu zámek patřil, vždy jej udržoval v dobrém stavu...
Proti návratu řádu se však ostře staví část veřejnosti a časopis Náš domov. Podle názoru tohoto listu Německý řád zdejšímu kraji nic dobrého nepřinesl. Čtenáři si mohli přečíst i historku z roku 1937, kdy prý byl na řádovém polesí propuštěn z práce lesní dělník jen za to, že nepozdravil hajného.
Jaký názor převládne v bruntálském veřejném mínění?
(pkk)
Zdá se, že díky tomu, že
Kuba hraje poslední dobou na mezinárodní
scéně daleko opatrnější hru,
potřebuje Fidel Castro sovětskou ropu daleko více
než Rudou armádu. Americká
úřední místa stejně jako
nezávislí odborníci se shodují, že
postupné odumírání sovětsko
kubánských vojenských vztahů má na
tomto karibském ostrově více psychologický
než praktický dopad.
Prezident Gorbačov ve středu
oznámil, že do budoucna se vztahy mezi
Sovětským svazem a Kubou omezí na politickou a
ekonomickou sféru. S ministrem zahraničí Jamesem
Bakerem po svém boku prohlásil, že tisíce
sovětských vojáků
umístěných na Kubě budou staženy.
Ve vztazích s Kubou tak zbyde jeden
klíčový prvek - dodávky
sovětské ropy na ostrov. Výměnou za ni
dostává sovětská strana
kubánský cukr, citrusové ovoce a nikl.
Současný americký
vládní odhad mluví o poklesu
sovětské pomoci Kubě z pěti miliard
dolarů v roce 1989 na 3,5 miliardy loni. Dokonce
ještě před Gorbačovovovým
ohlášením, zdůrazňovali
kubánští činitelé potřebnost
sovětské ropy. S velice nízkými
valutovými rezervami má Kuba opravdu málo
možností cokoliv udělat, rozhodne-li se
Sovětský svaz dodávat svou ropu jinam. Jako
možnou obranu pro podobný případ vyvinula
Kuba takzvanou "nulovou variantu" - plán, který
předvídá naprostý konec dodávek
ropy. Byl již vyzkoušen v některých
městech a na experimentálních statcích.
Zahrnuje mimo jiné obecní vývařovny a
dřevěné uhlí jako hlavní zdroj
energie.
Loňské
pětadvacetiprocentní omezení dodávek
přinutilo Kubu k tvrdým opatřením v
šetření energií. Na
kubánských ulicích se objevilo půl
miliónu čínských jízdních
kol. Do konce roku se očekává
zdvojnásobení tohoto počtu, s
konečným stavem jeden a půl miliónu do
příštího léta. Volské
potahy pomalu z venkova vytlačují
zemědělské stroje. Armáda svým
příslušníkům
vyváří na dřevě místo nafty
a vláda zkouší větrné mlýny
jako možný zdroj elektřiny.
Americká úřední
místa nejeví žádné známky
pokusu urychlit likvidaci režimu případným
utužením hospodářského embarga
zavedeného v roce 1960. Vládní
úředníci, kteří
nechtějí být citováni,
prohlašují, že raději uvidí,
když se revoluce zhroutí sama. Jsou v tom
povzbuzováni nedávnými
prohlášeními sovětských
vůdců, naznačujícími
další omezení ekonomických svazků.
Jiného názoru je však kongresman Robert
Torricelli, demokrat z New Jersey a předseda podvýboru
pro západní polokouli zahraničního
výboru Sněmovny reprezentantů, který
tvrdí, že by Spojené státy měly
svůj tlak na Kubu vystupňovat."Je čas skoncovat s
Castrovou vládou", prohlásil v telefonním
interview minulou středu. Ohlásil, že
příští týden navrhne zákon,
který by zakazoval lodím, jež
navštívily Kubu, přistát v
amerických přístavech. Chce také
časově neomezené zrušení
vstupních víz pro Kubánce, aby se tak
zabránilo Castrovu "vývozu" nespokojených
obyvatel. Bude ještě požadovat, aby všem
Američany vlastněným podnikům ve
třetích zemích bylo zakázáno
provozovat s Kubou jakoukoliv obchodní činnost.
Podobná zákonná úprava se
očekává i od Senátu.
Gillian Gunnová, odbornice na
kubánské záležitosti při Carnegieho
nadaci pro mezinárodní mír, prohlásila,
že i bez dodatečného amerického tlaku se
ekonomické podmínky ostrova "velice brzy dramaticky
zhorší." Domnívá se také,
že bodem zvratu by se mohl stát sjezd
kubánské komunistické strany, který
má začít 10. října.
Věří, že se reformátoři
pokusí získat nějaké ústupky
kapitalistickým způsobům v takových
oblastech, jako jsou zemědělství a služby.
Sjezd má právo zavést
všeobsahující změny, ale
kubánští úředníci
varují před přehnanými
předpověďmi. Závazky k socialismu byly
před dvěma týdny opětovně
zdůrazněny v komentáři stranického
listu Granma, ve kterém se psalo: "Ať již se v
Sovětském svazu stane cokoliv, my ze zvolené
cesty neuhneme."
GEORGE GEDDA (AP)
Celoslovenská přehlídka
ochotnických divadelních souborů Palárikova
Raková
začala včera v Čadci.
Během čtyř dnů se divákům a
odborné porotě představí 6 souborů s
inscenacemi slovenské dramatické tvorby.
Již pátého ročníku
Festivalu komorní hudby v Českém
Krumlově
se účastní
pražská tělesa -Doležalovo kvarteto,
Novákovo trio, Žesťový soubor a Musica
Bohemia.
Společný podnik
vytvořily
včera v Bratislavě s.p. Sandrik Dolné
Hámre a rakouzská firma Berndorf, která do
něj vloží 8O miliónů korun.
Projekt Nadace zdraví
-
rehabilitační centrum pro zdravotně
postižené děti v zámečku v
Zákupech u České Lípy bude stát 200
miliónů korun. Dobrovolné
příspěvky a dary lze zasílat na
účet č. 10006-8737-031.
Špatným svědomím
nazval separatistické snahy na Slovensku předseda
Maďarské nezávislé iniciativy
László Nagy.
Zítra v 8 a 13 hodin odjíždí z Opletalovy ulice (před Hlavním nádražím) autobusový zájezd s průvodcem do Lán. Zájemce o zájezd do sídla čs. prezidentů a na místo posledního odpočinku TGM (zemřel 14. září 1937) a Jana Masaryka (narodil se 14. září 1886) zve cestovní kancelář Z. Kobylkové.
PRAHA (kva) - Účinné zapojení železnice do městské hromadné dopravy doporučovali účastníci symposia pražských a hamburských odborníků na dopravní systémy, které v minulých dnech skončilo v Praze. Na naši otázku, jak se hamburští specialisté dívají na eventuální zavedení pásmového tarifu v pražské MHD, jsme dostali odpověď, že se Praha v dlouhodobé perspektivě patrně nebude moci diferenciaci jízdného podle ujeté vzdálenosti vyhnout. I v Hamburku odpovídá cena ujetým kilometrům. Generální ředitel pražských dopravních podniků M.Hašek k tomu však poznamenal, že v našem hlavním městě je třeba brát jisté ohledy na velké množství obyvatel sídlišť.
VARŠAVA - Nikdy není tak dobře,
aby nemohlo být lépe. V našich vztazích
jsme opravdu neudělali příliš mnoho,
hodně možností se nevyužívá.
Jsme ale na sebe odkázáni a dříve
či později budou naše styky co
nejlepší. Jak budeme dávat naše ekonomiky
do pořádku, tak se bude zlepšovat naše
spolupráce. Prohlásil to o
nynějším stavu čs.- polských
vztahů polský prezident Lech Wałęa v
rozhovoru, který včera poskytl čs.
novinářům.
Ke vztahům s Evropskými společenstvími
Lech Wałęa uvedl:
"Budeme-li
společně rozhodněji postupovat, máme
větší vyhlídky na
přidružení. Musíme si
vzájemně pomáhat, 'trojka' musí být
jednotná,"
zdůraznil. Za
nejnaléhavější evropský
problém polský prezident označil hrozbu
velkých, hospodářsky
podmíněných konfliktů v SSSR i ve
střední Evropě a nebezpečí
nacionalismu.
Na otázku, co považuje za neúspěchy polských reforem, poukázal na odmítnutí jeho koncepce rychlé privatizace, na neposkytnutí práva vydávat dekrety již předchozí vládě Tadeusze Mazowieckého i na zaměření autora hospodářského programu Leszka Balcerowicze jen na potlačení inflace. Těmto chybám bylo možné se vyhnout, kdyby výkonná moc byla silnější, upozornil prezident.
BRNO (luk) - Na letišti ve Slatině se představil superrychlý Learjet A 31. Regionální letecká společnost Škoda air zkoumá na strojírenském veletrhu zájem naší klientely o pronájem tohoto amerického sedmimístného stroje. Za 2 500 dolarů přepraví cestující na jakékoli místo v Evropě. Letoun má dolet 2 500 kilometrů a cestovní rychlost až 900 kilometrů za hodinu, čímž předčí běžná dopravní letadla. Pro české zákazníky bude připraven v Norimberku, odkud na objednávku přiletí na letiště s minimální délkou přistávací dráhy 800 metrů.
Jozef Magala je predstaviteľom
spoločnosti slovenskej inteligencie Korene, je
zároveň jedným z iniciátorov a
spracovateľov návrhu Deklarácie o
štátnej zvrchovanosti Slovenskej republiky, bol
členom päťčlennej delegácie,
ktorá tento návrh predložila predsedovi SNR a
predsedovi vlády SR. Vo svojej úvahe sa
zamýšľa nad rozvrstvením názorov vo
verejnej mienke na otázku zvrchovanosti:
Máme ešte v živej pamäti akciu "prezidentov dotazník" z Kroměříža a rôznorodé ohlasy verejnosti nad poslušnou reakciou politikov. Mnohí dôvodili, že politici majú rokovať a nie sa potiť nad nepresne (či sugestívne) položenými anketovými otázkami, iní argumentovali užitočnosťou takého kvízu pre rýchlu orientáciu prezidenta a zúčastnených. V každom prípade však dotazník vzbudil veľkú pozornosť.
Pokračovanie ankety vo verejnosti sme zaznamenali na stránkach Smeny, kde uverejnili výsledky čitateľského prieskumu na všetkých osemnásť otázok. Výsledky prieskumu považujem za užitočné, lebo autenticky dokresľujú politickú situáciu a názory verejnosti na štátoprávne usporiadanie v súčasnom období. Čitatelia Smeny preukázali relatívne dobrú informovanosť o danej problematike, i keď sa nezanedbateľná časť nevyhla nelogickým, vzájomne si protirečiacim odpovediam. Takéto medzery v logike sú však dnes bežné aj u mnohých politikov.
Výhrady možno mať už k formulácii prezidentových otázok, kde sa nachádza napríklad nelogické spojenie štátnej zmluvy s federáciou, hoci štátnu zmluvu by mohli uzavrieť SR a ČR len ako plnoprávne subjekty, každý so štátnou suverenitou, čo však vylučuje federáciu. Mätúce bolo aj zlúčenie meny a emisnej banky do jednej otázky, hoci pri zachovaní jednej meny môžu byť viaceré emisné banky atď.
Jedna dôležitá vec je však z
odpovedí čitateľov Smeny
identifikovateľná veľmi jasne:
Občania Slovenska sú v prevažnej miere
za zvrchovanosť Slovenskej republiky!
Pokiaľ špekulatívne nespočítame zástancov samostatnosti SR (otázka č. 2) a "konfederalistov" (č. 3), treba priznať, že z prvých piatich otázok, resp. odpovedí, to zrejmé nie je. Koniec koncov, kto by napríklad riskoval hoci prerušenie medzinárodnoprávnej kontinuity štátu (podľa otázky č. 5), najmä keď všeobecne nie je vôbec jasné, čo to tá medzinárodnoprávna kontinuita je a či sa naozaj pretrhnúť musí. Keď sa však rozmenia globálne pojmy "na drobné", čiže na zrozumiteľnejšie súvislosti, náhle je na Slovensku vidieť prevahu zástancov voľnejšieho spojenia s ČR, než aké umožňuje federácia - ľudí požadujúcich štátnu suverenitu SR pri tej-ktorej forme spolužitia s Čechmi. Toto konštatovanie vyplýva z odpovedí na otázku č. 12, kde až 60,3 percenta respondentov odmieta zmluvu medzi národnými radami a žiada uzavretie štátnej zmluvy medzi ČR a SR. Aj v ďalších otázkach sa podstatne viac respondentov stavia za to, aby štátna zmluva mala vyššiu právnu silu ako federálna ústava, ba dokonca za to, aby zmluva federálnu ústavu nahradila a v logickej nadväznosti odmieta nadradenosť federálneho zákonodarstva nad zákonmi republík (53 percent oproti 34 percentám). To sú predsa zásady obsiahnuté v Deklarácii o zvrchovanosti, nahradenie spoločnej ústavy zmluvou je totiž príznačné práve pre konfederáciu!
Údaje získané z prieskumu Smeny veľmi dobre korešpondujú s výsledkami jarného prieskumu verejnej mienky, v ktorom vtedy na Slovensku požadovalo zvrchovanosť (alebo sa k tejto myšlienke prikláňalo) až 65 percent obyvateľstva. (Že v Čechách je situácia opačná a Česi si vlastnú zvrchovanosť neželajú, netreba dnes osobitne zdôrazňovať.)
Nepochybne má takéto číselné vyjadrenie i svoje slabiny, veď odpovede na 1. otázku (51,77 percenta za federáciu) jasne hovoria o falošnej nádeji časti našich občanov, ktorí veria, že predstavy o spravodlivom postavení Slovenska možno realizovať vo federatívnom, čiže unitárnom štátoprávnom usporiadaní. Ale to už nie je chyba občanov, skôr následok pokračujúcej kampane dezinformácií a prejavov nezodpovedných politikov.
Verím, že SNR prijme svoj zákon o referende, v ktorom sa problém zvrchovanosti a iné problémy rozriešia na domácej pôde. Slovenskej.
JOZEF MAGALA
(11. 9. 1991)
PAŘÍŽ/VÍDEŇ -
Severní Korea se prakticky vzdala myšlenek marxismu,
protože nemohou být aplikovány na situaci v
této zemi, jejíž historické reálie
jsou výrazně vzdálené evropským
podmínkám. Uvedl to ministr zahraničí a
místopředseda vlády KLDR Kim Jong-nam v rozhovoru
pro nejnovější číslo
prestižního britského týdeníku
Jane's Defence Weekly, zabývajícího se
zejména vojenskou problematikou.
Svoje prohlášení rovněž zdůvodnil tím, že marxismus neposkytuje úplné a vědecky podložené odpovědi na otázky, které klade současná rychle se měnící mezinárodní situace. Šéf severokorejské diplomacie v interview dále řekl, že jeho vláda na nejrůznějších úrovních udržuje neoficiální, tajné kontakty se Spojenými státy a že obě země přes nynější komplikované vztahy nezůstanou navždy protivníky. Kim Jong-nam také opakoval, že Pchjongjang je připraven uzavřít s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE) dohodu, na jejímž základě zpřístupní zahraničním inspektorům své jaderné objekty, podezřelé ze zapojení do vojenského programu.
PRAHA (mav) - V aule Vysoké školy ekonomické
byla včera u příležitosti 105.
výročí narození Jana Masaryka
zahájena konference "Jan Masaryk a československá
zahraniční politika". Děkan fakulty
mezinárodních vztahů VŠE V.
Bernášek v úvodním projevu řekl:
"
Hlásíme se k Janu Masarykovi pro jeho
zásluhy o náš stát, pro jeho politickou
moudrost a diplomatické umění, pro jeho
občanství prodchnuté nefalšovaným
demokratismem a humanismem. Cenným je pro nás i jeho
moderní chápání
mezinárodních vztahů.
" Přítomny
byly paní Herberta a Anna Masarykovy, Masarykův
tajemník A.Sum a ministr zahraničí J.Dienstbier,
který zdůraznil, že po více než
čtyřiceti letech máme šanci
uskutečňovat záměry jeho
předchůdce. Odpoledne se v budově VŠE
konalo shromáždění veřejnosti. Dnes
konference pokračuje.
Dvousettisícová
shromáždění v ulicích
madagaskarské metropole, generální stávka
ochromující v nepravidelných vlnách
život na ostrově, ustavení
opozičního kabinetu a "fyzická instalace" jeho
členů do budov některých ministerstev - to
je stručná bilance procesu, který již od
10. června směřuje nezvratně k
jedinému cíli. Tím je zbavit prezidenta
Madagaskaru Didiera Ratsiraku moci, kterou drží v rukou
už 16 let, a úplně přebudovat
státní systém země.
Bývalý korvetní kapitán a nynější prezident Ratsiraka v počátcích své vlády nepochopil, že nevýkonná a na zemědělstí zcela závislá ekonomika jeho země není stavěna na socialistické experimenty. Výsledkem byl krach počátkem 80. let a po něm obvyklý scénář rapidního omezování výdajů, rostoucí zadluženosti a úplné závislosti na Mezinárodním měnovém fondu a Světové bance.
Jestliže byl Ratsiraka pod tlakem těchto finančních institucí přinucen ekonomiku ostrova částečně liberalizovat, v politické oblasti se k podobným krokům odhodlal teprve před rokem. Ústupky však byly jen dílčí a ústava, státní aparát, armáda i policie zůstaly v nezměněné podobě. Nespokojenost s autoritativním režimem přivedla počátkem června do ulic zástupy demonstrantů.
Ratsiraka, který zpočátku jen vyčkával, byl přinucen jednat. Nabídl opozici, sdružené do Výboru živých sil, řadu ústupků včetně rozpuštění vlády a změn v ústavě. Podle mínění pozorovatelů však zamával svou olivovou ratolestí příliš pozdě. Opozice nabídku nepřijala a Ratsiraka, ve zužujícím se manévrovacím prostoru zahnaný do kouta, použil síly. Výsledkem bylo několik desítek mrtvých při zásahu prezidentových "pretoriánů" proti davu, který se minulý měsíc pokoušel proniknout k Ratsirakovu sídlu.
Opoziční strany po tomto incidentu vystupňovaly svou aktivitu a prohlásily Ratsiraku za zbaveného úřadu. Po neúspěšných jednáních se sice Ratsiraka pokusil otupit ostří odporu jmenováním nové vlády, tu však představitelé opozice jednomyslně odmítli. Hlavní město opět zachvátila generální stávka a statisícový dav shromážděný v centru Antananariva vyhlásil Ratsirakovu režimu "totální válku".
V zemi je tedy v současné době podivné dvojvládí. Na jedné straně obklíčený prezident, který se již nemůže plně spolehnout ani na svou armádu, a nikým neuznávaná vláda, na straně druhé opoziční "stínový kabinet" s vlastním ministerským předsedou i prezidentem, podporovaný "ulicí".
Další vývoj je obtížné předpokládat, nicméně si nyní lze jen těžko představit, že by se po vyřešení krize udržel Ratsiraka u moci. Řady afrických autoritativních vládců, vojáků a ideologů řídnou každým měsícem a je jen otázkou času, kdy i madagaskarský prezident podlehne tlaku demokratizačního procesu ve své zemi.
V záloze má však stále jeden trumf, a tím jsou provincie. Opozice má totiž jen velmi malou podporu mimo oblast hlavního města a ještě menší naději, že se jí podaří během několika týdnů urovnat rozpory mezi obyvateli pobřeží a Centrální vysočiny, které se utvářely v průběhu několika staletí. Sám Ratsiraka pochází z pobřeží a jeho poslední pokusy posílit suverenitu jednotlivých provincií na úkor ústřední vlády nasvědčují tomu, že si je této výhody velmi dobře vědom. Události příštích týdnů a možná jen dní ukáží, na čí stranu se nynější křehká rovnováha sil přikloní.
~MIROSLAV HONSŮ
Předseda předsednictva Jugoslávie Stjepan
Mesić je odhodlán zahájit trestní
řízení proti těm, kdo odmítnou
splnit jeho rozkaz o stažení vojáků do
kasáren. V prohlášení, o
němž včera odpoledne informovala
chorvatská televize,
varoval, že by mohl i
požádat o zásah ze zahraničí.
V rozhovoru pro agenturu AFP Mesić uvedl, že
"plně souhlasí" s návrhem Francie
umístit na jugoslávském území
síly OSN. Dodal, že pokud se bojové akce v
Chorvatsku budou stupňovat, požádá o
jejich vyslání.
Ministři zahraničních
věcí z šesti jugoslávských republik
a jejich federální kolega se včera sešli v
Haagu, aby pokračovali v konferenci o míru ve své
zemi, jež se koná pod záštitou
Evropských společenství (ES).
Prezident Bosny a Hercegoviny Alija Izetbegović včera vyzval k demilitarizaci vnitřních hranic této jugoslávské republiky s cílem zabránit rozšíření bojů z Chorvatska i na její území. V Bosně a Hercegovině byla ve včera vyhlášena "srbská autonomní oblast Hercegovina". Podle agentury Tanjug se tato oblast, která vznikla v okolí Trebinje, "pokládá za nedílnou součást jugoslávské federace".
Federální vláda a Srbsko včera protestovaly proti uzavření ropovodu, kterým se dodávala ropa z pobřeží srbským rafineriím. Srbský vicepremiér Budimir Košutic pohrozil Chorvatsku blíže neupřesněnými "protiopatřeními". Zdroje blízké srbské vládě sdělily agentuře AP, že by mohlo jít o zastavení srbských dodávek elektřiny Chorvatsku.
VLÁDA JEDNALA O ČS.-NĚMECKÉ SMLOUVĚ * JAK BUDE PROBÍHAT REFERENDUM * ZÁKON O TELEVIZNÍM A ROZHLASOVÉM VYSÍLÁNÍ
Nedotknutelné hranice i majetek
PRAHA (jí, kš) - "Formulace o
neuznání Mnichova od samého počátku
se všemi důsledky je výmysl prezidenta
Antonína Novotného a je naprosto absurdní. Je
právnicky nevýhodná jak pro nás, tak pro
Německo, zpochybňovala by řadu
soukromoprávních aktů," uvedl na
včerejší tiskové konferenci po
zasedání federální vlády k
návrhu Smlouvy mezi ČSFR a SRN ministr
zahraničí Jiří Dienstbier.
"Ve smlouvě se potvrzuje existence
Československé republiky od roku 1918 s
neporušitelností hranic. V preambuli je
rovněž zakotveno, že se nikdo nemusí
obávat o svůj majetek," dodal ministr. Na dotaz LN, zda
se změnil vztah Francie k asociační dohodě
ES s ČSFR, ministr odpověděl, že podle
ujištění francouzského kolegy R.Dumase
nikoli. Před dvěma měsíci přijalo
FS zákon o referendu. Místopředseda vlády
Pavel Rychetský informoval o způsobu jeho
provádění:
"Zákon
počítá na území federace s
federální sčítací komisí,
poté s republikovými, okresními a
okrskovými komisemi. Jejich členy by byli paritně
představitelé všech politických stran
zastoupených v zákonodárných sborech.
Referendum mohou iniciovat i kontrolovat pouze parlamenty. Z referenda
by měly být vyloučeny osoby ve výkonu
trestu odnětí svobody. Možná
odpověď je pouze ano či ne, lze
předložit i několik otázek. Kampaň
nesmí začít dříve než 40
dnů před konáním referenda a
končí dva dny před ním. Všem
stranám zastoupeným v parlamentech musí
být vyměřen ve státních
médiích stejný čas - celkem 35
hodin."
Vláda se rovněž vrátila k zákonu o civilní službě. Podle slov jejího místopředsedy Josefa Mikloška jsou komise, které přezkoumávají důvody pro odmítání vojenské služby ve většině zemí a počet "odpíračů" je u nás už větší než 37 000. Proto kabinet do návrhu zákona zařadil zřízení těchto komisí. Zároveň by měl být zpřísněn režim služby, kterou by měl občan vykonat do 38 let věku. K zákonu o rozhlasovém a televizním vysílání J.Mikloško uvedl, že jde o odstranění monopolu státu. Zákon zavádí tzv. duální systém vysílání, stanoví postup při udělování licencí a navrhuje zřízení Federální rady pro rozhlasové a televizní vysílání.
Okurková sezóna končí, ale díky mošnovské aféře bylo o čem psát. - Kolikrát jsme již byli svědky anonymního vydírání telefonátem, který vyhrožoval bombou tu ve škole, tu v nemocnici, naposledy na pražské výstavě. A teď se vžijme do situace policejního náčelníka, který má tu volbu říct: Tak už dost toho vydírání, vždyť se ještě nikdy žádná bomba nenašla, já tu školu nevyklidím, ty pacienty nevystěhuji apod., ať konečně ten paranoik či psychopat ukáže jestli tu bombu má. Kdo by si to vzal na odpovědnost?
Příslušní ministři dostali zprávu dokonce ze dvou zdrojů. Kdekdo mluví o tom, že ČSFR je drogovou stezkou a kdekto také ví, že slušovická mafie je schopna všeho. Měli se snad příslušní ministři místo nasazení protiteroristické jednotky raději telefonicky dotázat: Tak co, chlapci, je u vás všechno v pořádku?
Nyní se bude zkoumat adekvátnost zásahu, jestli a jak byl porušen zákon. Velice bych uvítal, kdyby naše justiční orgány se stejnou rozhodností a hlavně rychlostí a pohotovostí postupovaly např. při prošetřování přeregistrace AK Slušovice do Bratislavy, při objasňování majetkových převodů KSČ a SSM, v boji proti všeobecné kriminalitě atd. Šláplo se vedle, jistě, ale v kriminalistice ne poprvé a zřejmě také ne naposledy. Jde asi spíš o to, jak a komu se to hodí do krámu.
KAREL VEREŠ, Praha
PRAHA (mc) - Generální tajemník
Mezinárodního svazu studentstva G. Michaelides
včera protestoval proti rozhodnutí FMV, které
MSS, MON a SOF odebírá povolení působit v
ČSFR.
Prohlásil, že nechápe rozhodnutí FMV, které se nezakládá ani na právních, ani na jiných závažných důvodech. (MSS nikdy nebyl obviněn z žádného trestného činu.) FMV odůvodňuje své rozhodnutí tím, že svaz spolupracoval s komunistickým režimem a vyvíjel činnost v rozporu se svým posláním. To ale podle G. Michaelidese není trestný čin postižitelný zákonem, nýbrž interní věc organizace, v které prý od mimořádného sjezdu skutečně probíhá demokratizace. MSS svůj postup nekoordinuje s MON a SOF. FMV odmítlo záležitost komentovat.
TEHERÁN/BEJRÚT -
Generální tajemník OSN Javier Pérez de
Cuellar ve středu v Teheránu dosáhl
zřejmého posunu v krizi okolo rukojmích. Jeho
součástí je i středeční krok
Izraele, který propustil 51 arabských
vězňů, jejichž osvobození
požadovaly proíránské i
šíitské skupiny.
Radikální šíitské organizace v Libanonu požadovaly od Tel Avivu tento krok jako nezbytnou podmínku pro propuštění dalších občanů západních zemí. Izrael a jím podporovaná Jiholibanonská armáda zadržují téměř 400 Palestinců a Libanonců včetně jednoho z vůdců Hizbulláhu (Alláhova strana) šajcha Abdala Karíma Ubajda.
Izrael se rozhodl propustit část vězněných Arabů poté, co dostal požadované informace o smrti jednoho ze sedmi svých vojáků, kteří byli uneseni v jižním Libanonu. Červenému kříži byly také předány tělesné pozůstatky devíti Libanonců zabitých v bojích s izraelskou armádou. Izraelský rozhlas později oznámil, že Tel Aviv je ochoten propustit další vězněné Araby nebo učinit jiná gesta výměnou za další informace o zmizelých izraelských vojácích.
První pozitivní reakcí na propuštění vězňů bylo komuniké proíránské Revoluční organizace spravedlnosti sdělující, že jeden z rukojmí, Brit Jack Mann, se těší dobrému zdraví. Byl unesen v roce 1989 a k únosu se dosud nikdo nepřihlásil. Později šíitská skupina Organizace islámské svaté války (Džihád), která propuštěním britského novináře Johna MacCarthyho začátkem srpna uvolnila patovou situaci okolo rukojmích, oznámila, že je také připravena učinit vše pro vyřešení problému.
Letmý pohled do dějin našeho
poválečného umění
představuje nová expozice
Středočeské galerie v Průhonicích.
Po letech realismu hlásí se ke slovu trendy,
které představovaly avantgardu a tedy
skutečný vývojový pohyb. Pokud jde o
umění 2. poloviny našeho století, jsou
fondy Středočeské galerie věhlasné.
Omezené možnosti průhonického zámku
si však vynutily nejednu redukci.
I s ohledem na svoji regionální působnost uvádí galerie novou expozici kolekcí z díla kladenských malířek Jitky a Květy Válových. Osmdesátá léta aktualizovala jejich tvorbu a připomněla nejen origizalitu, ale i vývojovou závažnost nebarevného expresionismu těchto výtvarnic.
Neméně zajímavou a pro konec padesátých let významnou figurou je Robert Piesen. Po nedávné expozici v Galerii hl. města Prahy se s ním setkáváme zde a oceňujeme jeho krajiny z let 1957-58. Představují předstupeň k Piesenovu přechodu ke strukturální abstrakci, jež je všeobecně známa.
Vstup do šedesátých let je ukázán na dílech "Šmidrů" Bedřich Dlouhého a Jaroslava Vožniaka. I když jen v ukázkách, přece je připomenuta úloha romantického dědictví surrealismu, které poznamenalo tvorbu založenou na imaginaci. Toto dědictví se v našem umění promítá až do současnosti a je patrné jak v malbě tak v plastice.
Opozicí vůči romantické fantazi byla neokonstruktivistická nová citlivost. Z jejího širokého záběru připomíná expozice především Karla Malicha, jehož Reliéf z roku 1963 byl na tehdejší poměry u nás malý zázrak. Mirvaldovy op-artistické obrazy připomínají, že ani tento vyhraněný proud neminul naše území bez odezvy.
Lyrickou polohu, jíž se nejlépe dařilo v Umělecké besedě, zastupuje kolekce Jiřího Johna. Tento dědic Josefa Šímy představoval ve své době výrazný pól, od něhož bylo možno odměřovat ryzost i kvalitu naší malby. K poetické kvalitě malby přidal neopakovatelnou notu, která prozrazuje ruku grafika z Boží milosti.
Na výtvarný humor a sžíravou ironii Šmidrů navazují třeba nechtěně mnozí příslušníci mladší generační vlny. Platí to jak pro J. Načeradského tak pro J. Sopka a M. Rittsteina. Širší zastoupení Sopka v expozici umožňuje postřehnout jednotu, kterou v jeho obrazech tvoří výtvarná forma a groteskní příběh. Rittstein je mistr svého řemesla a nenechá diváka v klidu, zvláště toho, kdo má rád barokní okouzlení.
Nejmladší generaci zastupují N. Rawová, J. Róna a A. Střížek. Střížkův obraz napovídá, kolik malířské svěžesti a smyslové radosti by získaly obrazy postmodernistů, kdyby zkrátka nebyla postmoderní doba. Zatím se více sází na odstup diktovaný nedůvěrou v dnešní svět.
Slabou stránku expozice představuje její sochařská část. Jako by Středočeská galerie neměla z čeho vybírat. Některé kusy, například Kolíbalův "Stůl", nemohou zachránit celkově chabý dojem. Kde zůstali K. Nepraš nebo Z. Palcr? Ale i M. Medek a Z. Sýkora? Na tyto otázky bychom chtěli najít odpověď v textové části katalogu. Ale žádný katalog není.
KAREL MILER
PRAHA (mc) - Dvoudenní mezinárodní symposium "Odbory a ochrana životního prostředí", uspořádané Federálním odborovým svazem chemie a příbuzných odvětví ve spolupráci s Mezinárodní federací svazů chemie, energetiky a továrních dělníků (ICEF), seznámilo 250 účastníků z ČSFR i ze zahraničí s cíli odborářské ekologické politiky a se specifickou problematikou ekologie v chemickém průmyslu.
L
Tuze poučný byl
páteční večer v televizi, když
Michail Gorbačov a Boris Jelcin odpovídali na dotazy
amerických posluchačů. Nejen proto, že
před několika lety jsme si vůbec nedovedli
představit, že by někdo z vládců
jedné šestiny světa seděl v křesle
a jako poslušný školák odpovídal na
otázky lidí z ulice.
Gorbačov sám kdysi
prohlásil, že přestavba je
největší událostí od
Říjnové revoluce. Kdoví, jak by se k
této otázce vyjádřil dnes. Sám na
sobě, právě v oné televizní
hodině dokumentoval, jak závažné a
složité změny se dějí nejen v jeho
zemi. Ti, kdož dobře sledovali jeho jazyk,
slyšeli zaběhnutou mluvu aparátníka se
všemi frázemi, nekonkrétními sliby a
"optimistickými" vizemi. Představme si, že by
takhle mluvil dnes některý náš
přední politik. Ano, jazyk nás prozradí,
ukazuje na setrvačnost v mluvě a ta jen dokazuje
zakořeněné myšlení. A to je Michail
Sergejevič mistrem diplomacie.
Vzpomínám na
jiné Gorbačovovo vystoupení. Řekl kdysi,
že otázka sjednocení Německa není
na pořadu dne. Neuplynulo pak ani několik
měsíců a NDR přestala existovat.
Právě Michail Sergejevič Gorbačov
měl na sjednocení velkou zásluhu.
Dvě vystoupení,
která spolu zdánlivě vůbec
nesouvisejí. Ale ukazují, jak složitá je
doba a jak moc se mění. Tolik, že
zažité zvyklosti ještě dlouho v nás
budou přežívat, i když
vnitřně jsme je překonali. Dělicí
čára mezi starým a novým, mezi totalitou a
demokracií není jen obdobím před a po
listopadu, ale mezi tou a onou stranou, je uvnitř
každého z nás.
L
BOHUMÍR
PROCHÁZKA, Jičín
Jak žije a co si myslí PROFESOR BARNARD
(muž, který zahájil éru
transplantací srdce)? Dočtete se v EXKLUZIVNÍM
INTERVIEW pro LIDOVÉ NOVINY a Mladý svět.
Sovětský ministr ocenil principiální a čestný postoj zemí střední a východní Evropy k srpnovým událostem v SSSR. Prohlásil, že "jednoznačná podpora, kterou tyto státy projevily vůči demokratickým silám, ještě více sblížila naše země při potvrzení demokracie a mravních základů ve vnitřní i zahraniční politice".
Sžíravá kritika
Nakladatelství Lidové noviny vydalo první dva díly "Budování státu" od F. Peroutky. Ministra kultury České repubriky jsme se zeptali, co pro něj tato kniha znamená.
Peroutkovo Budování státu jsem poprvé četl někdy na začátku 80. let. Měl jsem přitom dojem, že se autorovi ideálně podařilo spojit kritický náhled s odhodlaným straněním. Těsně poté, co se mi dostalo do ruky vydání v Lidových novinách, jsem začal číst znovu. Mladý Ferdinand Peroutka mi znovu zaimponoval. Jako by někdo s nadhledem komentoval to, co prožíváme v těchto týdnech a měsících: zavilé hašteření, osobní napadání, výčitky plynoucí ze selhání, to všechno v nervózním novinářském zaujetí pro pocity znechucení a nevíry - všechno už tu jednou bylo. Je to smutné, ale podařilo se to překonat, a to zní povzbudivě. Doporučuji každému to, co sobě: číst Peroutkovo Budování státu znovu a znovu a čerpat z něj poučení, sžíravou kritičnost i odhodlání budovat.
Dílo, které vyšlo za podpory
Komerční banky, si můžete objednat na
adrese: Lidové noviny, PS 36, 118 01 Praha 1.
V
sobotu
a v
neděli
budou
v ČR ráno místy mlhy, přes den jasno
až polojasno. Nejnižší
noční teploty 10 až 6 st.C, ojediněle 4
st.C, nejvyšší denní 21 až 25 st.C.
V
sobotu
a v
neděli
bude v SR jasno až polojasno, ráno v
nižších polohách mlha, na jihu
postupně velká oblačnost a ojediněle
slabý déšť. Noční teploty
14 až 10 st.C, na severu 8 až 4 st.C, denní 19
až 23 st.C, na severu kolem 17 st.C.
V
sobotu
vychází Slunce v 6.33 h a
zapadá v 19.17 h, Měsíc vychází v
13.52 h a zapadá v 21.40 h.
Politik týždňa
BodyHlasy
1.Vladimír MEČIAR (1)42081485
2.Alexander DUBČEK (2) 1743 954
3.Milan KŇAŽKO (3)1329 832
4.Peter WEISS (4)762 380
5.Jozef PROKEŠ (5)556 328
6.Rudolf FILKUS (6)414 288
7.Ján BUDAJ (7)252 166
8.Jozef MARKUŠ (8)241 126
9.Milan ČIČ (10)236 118
10.Michal KOVÁČ (14)232 173
11.Peter BRŇÁK (9)136 99
12.Václav HAVEL (12)135 64
13.Roman ZELENAY (13)114 82
14.Oľga KELTOŠOVÁ (11) 95 71
15.Ján ČARNOGURSKÝ (15) 73 35
(36. týždeň)
Průmysl s problémy
BRNO - O situaci v průmyslových podnicích České republiky a o vývoji strojírenství a elektrotechniky informovali na brněnském výstavišti pracovníci ministerstva průmyslu ČR. V podnicích resortu klesl v 1. pololetí objem výroby celkem o 18,6 %, odbyt se snížil téměř o čtvrtinu. Počet pracovníků je přitom nižší o necelých 10 %. V jednotlivých oborech se situace různí. Vážné odbytové problémy mají například výrobci nákladních automobilů a autobusů, kteří museli snížit produkci asi o třetinu, v těžkém strojírenství klesla výroba v 1. pololetí o patnáct procent. Elektrotechnický průmysl snížil produkci asi o třetinu, zaměstnanost se snížila o pětinu.
PRAHA -
Jednání o rozpočtech
bude složité, neboť se před ním
budou muset řešit některé politické
otázky. Řekl to včera ministr financí
Karel Špaček. "Jde zejména o postavení
republik a federace", pokračoval a uvedl, že tvorbu
ústav lze oddalovat, ale sestavení rozpočtů
nikoli, protože by nemohla fungovat ekonomika.
K.
Špaček dále uvedl, že v
letošním roce dostává ČR ze
společných příjmů 40 procent, SR 25
procent a 35 procent jde ve prospěch rozpočtu federace.
"Tento podíl je nerovnoměrný a v
příštím roce budeme požadovat, aby
podíl českého a slovenského
rozpočtu byl vyrovnaný 2:1. Další
problém je v tom, že podle dosavadních
rozborů, odvádí česká republika
několikanásobně více než
Slovenská, což znamená, že toto
rozdělování příjmů se
stává nekontrolovatelným nástrojem
přerozdělování. "
PRAHA (vyb) -
Stížnost proti
usnesení policejního vyšetřovatele o
přibrání znalců - psychiatrů a znalce
z oboru psychologie, kteří mají zkoumat jeho
duševní stav, podal PhDr. Miroslav Sládek,
předseda Sdružení pro republiku -
Republikánské strany Československa.
Domáhá se toho, aby bylo zrušeno a
prohlašuje, že se takovému
vyšetření nepodrobí. Pokud bude proti
své vůli předveden, požaduje
přítomnost obhájce, protože má
obavu ze "zneužití psychiatrie způsobem
známým z dob totality." Vyšetřovatel
považuje za nezbytné objasnit psychický stav
obviněného M. Sládka v průběhu
demonstrace před budovou ČST na Kavčích
horách dne 17.8.1991, kde hrubými a
urážlivými výroky napadal prezidenta
republiky. Předseda republikánů dále
požaduje, aby bylo jeho trestní
stíhání pro trestný čin
hanobení republiky a jejího představitele
zastaveno s tím, že většina
skutečně demokratických zemí
podobný trestný čin nezná. K
trestnímu stíhání vůdce SPR -
RSČ se vyjádřil i vedoucí
právního oddělení strany JUDr.
Vladimír Kolář. Podle jeho názoru nemohou
být výroky pana Sládka trestné,
protože nebyly učiněny pro výkon pravomoci
prezidenta, ani pro jeho činnost v politickém
životě. K snížení
vážnosti prezidenta republiky také
nedošlo, neboť "ve
shromáždění, před kterým
byly vyřčeny, pan prezident zvlášť
vysokou vážnost nepožívá".
Strohá čísla praví,
že k 31. červenci vykázalo české
hospodaření schodek ve výši 3,3 mld korun.
Je to důvod ke zděšení?
"Podle výkladu, který nám podal ministr financí Karel Špaček, jde o účtovací skluzy, které souvisejí s letním obdobím. Pan ministr nás ubezpečil, že rozpočet ani dnes není fakticky deficitní, zatím ve schodku nejsme. Na základě zářijových výsledků bude finanční rada jednat o tom, zda je možné rozpustit případné přebytky. Čekají nás však obtížnější problémy. Již 16. září má finanční rada České republiky jednat o návrzích, které se týkají přípravy rozpočtu na rok 1992."
Jaké změny navrhujete?
"Pokud jde o tvorbu příjmů federace, máme připraven návrh, aby se dosavadní poměr 35, 40, 25 zreálnil, a to z hlediska snížení rozpočtu federace. Ukazuje se, že republiky jsou obrazně řečeno na dně a federace zatím pořád peníze má (zaplať pánbůh, že aspoň někdo je má). Druhý směr jednání o rozpočtu se bude týkat rozdělení výdajů, za optimální pokládáme dělení podle skutečného počtu obyvatel, což je schematicky vyjádřeno cifrou dva ku jedné (ve skutečnosti České republice přísluší číslo o něco menší). O těchto věcech budeme jednat s poslanci ČNR, abychom dospěli k jednotnému názoru. Zatím jde skutečně jen o určité návrhy do jednání finanční rady."
Mnoho lidí si klade otázku, kdo na koho
ve federaci doplácí.
"V rozumně fungující a perspektivní federaci doplácí vždy nějaké území na jiné území. Doplácíme na obrovské deficity, které vznikly v severočeském regionu, v Ostravě, na středním Slovensku v souvislosti s konverzí atd. Na tom není nic výjimečného, je to zcela běžné a není slušné ani o tom příliš mluvit. Jiná situace nastává v případě, kdy někdo začne říkat, že chce z té federace odejít. Ti co doplácejí, se pak mají právo ptát, jestli jsou takové výdaje účelné."
Proč vyvolalo takovou odezvu
zvýšení platů slovenských
učitelé?
"Jedna strana říká, že to není ekonomicky tak závažné, druhá s tím souhlasí, ale konstatuje, že je to vážný precedens pro další postup. Ve dvoučlenné federaci bychom touto formou mohli dosáhnout jejího naprostého rozpadu. Proto tady platí určitá domluva mezi resorty i republikami, že o platových pohybech, které jdou ze státních prostředků, tzn. zdravotnictví, školství, bezpečnost apod. se budou obě republiky na vzájemně informovat."
To se v tomto případě nestalo.
Co tedy může česká vláda
dělat?
"Myslím, že tentokrát udělala dost. Dali jsme jasně najevo, že tento postup není přijatelný a naznačili jsme i jeho možné důsledky. Je to totiž jeden z kamenů, na kterých federace stojí, když se kámen utrhne, může nastat pád."
MILENA GEUSSOVÁ
NEW YORK/MOSKVA - Rada bezpečnosti OSN
včera doporučila přijetí Estonska,
Lotyšska a Litvy do Organizace spojených
národů. Oznámila to agentura Reuter. Tři
pobaltské státy budou přijaty za členy OSN
na zasedání jejího Valného
shromáždění
příští úterý.
Za užitečné a produktivní
označil předseda Výboru pro operativní
řízení národního
hospodářství SSSR Ivan Silajev
včerejší moskevské setkání s
americkým ministrem zahraničí Jamesem Bakerem. V
rozhovoru s novináři uvedl, že hlavním
tématem rozhovorů byly ekonomické otázky,
zejména pak ekonomická pomoc USA a dalších
západních zemí Sovětskému svazu.
Zdůraznil, že v těchto otázkách bylo
dosaženo plného vzájemného
porozumění. Předseda prozatímní
sovětské vlády konstatoval, že
západní potravinovou pomoc formou úvěru
bude zprostředkovávat Výbor pro operativní
řízení národního
hospodářství.
Na dotaz
novinářů, nakolik pravdivá je
středeční informace o jeho úmyslu
odstoupit z funkce předsedy Výboru pro operativní
řízení národního
hospodářství SSSR, Ivan Silajev zdůraznil,
že "tyto zprávy nemají
opodstatnění".
Ivan Silajev se vrátil také ke své
myšlence, že k ekonomické smlouvě by se v
případě přání mohly
přidružit i některé členské
země bývalé RVHP. Postěžoval si,
že v Polsku nebyl tento návrh správně
pochopen a někteří v něm viděli
téměř úklady vůči
svobodě a nezávislosti státu.
Silajev se domnívá, že země
východní Evropy budou muset projít dlohou cestou,
než se jim podaří přebudovat svou
ekonomiku tak, aby dokázala uspokojit poptávku
občanů po spotřebním
zboží.
Ministr obrany SSSR Jevgenij Šapošnikov
oznámil, že
sovětská
vláda si přeje odsunout své jednotky z
pobaltských republik po roce 1994.
Prohlášení dostaly lotyšské
úřady v Moskvě. Informovaly o tom ve
středu zdroje lotyšského parlamentu. Podle slov
J.Šapošnikova může být odsun
prováděn, až budou vyřešeny
veškeré otázky týkající se
odsunu sovětských vojsk ze zemí
východní Evropy. Jednou z příčin
oddálení odjezdu vojsk z Pobaltí je
nevyřešený problém ubytování
vojáků. Estonský premiér Edgar Savisaar ve
středu sdělil, že zvláštní
jednotky sovětského ministerstva vnitra opustí
Estonsko do konce tohoto roku. V zemi zůstanou pouze
příslušníci jednotek
střežících vězení,
protože Estonsko nemá dostatek osob
vycvičených k této práci.
Francouzská banka včera oznámila, že 2,246 tuny zlata, které jí Vilnius svěřil před více než 50 léty k úschově, budou nyní vráceny Litevské republice. Dohodu o tom uzavřeli v Paříži ředitel Francouzské banky Jacques de Larosiére a jeho litevský kolega Vilius Baldišis. Zlato bylo uloženo ve francouzské ústřední bance v období 1932 až 1936 před sovětskou anexí pobaltských států. Pokud jde o jednu tunu zlata, jež ve Francouzské bance uschovalo ve 30.letech Lotyšsko, Francie se k tomu zatím nevyjádřila.
Londýnský týdeník The
Economist si v posledním čísle posteskl,
že nedělní parlamentní volby mohou
přinést překvapení, protože o
Švédech je známo, že se rozhodují
komu dají svůj hlas až naposlední
chvíli. Dokládá to výsledky
nejnovějšího průzkumu
voličských úmyslů z přelomu srpna a
září, podle něhož 15 procent
volečů nevědělo, pro koho budou nakonec
hlasovat.
Jaké překvapení by měly volby přinést? Že nesocialistické strany nezískají v novém parlamentě většinu, kterou by podle všech dosavadních průzkumů veřejného mínění měly získat? Nebo že by v důsledku nejednoty nesocialistických stran mohla po volbách zůstat u moci sociální demokracie? Nebo že z parlamentu odejdou některé menší strany - někdejší KS a zelení - protože nedostanou potřebná 4 procenta a místo nich se tam objeví nové tváře, s největší pravděpodobností křesťanští demokraté a pravicově orientovaní populisté Nové demokracie?
Nedělní volby tedy mohou
přinést nikoli jedno, ale hned několik
překvapení najednou.
V politicky tak
stabilizované zemi je to neklamné znamení,
že vítr změn, který vane v
posledních letech, se tentokrát nevyhnul ani
Švédsku. Jednak proto, že se mění
jeho bezprostřední i vzdálené
okolí, jednak proto, že některá
vnitřní řešení už
vyčerpala své možnosti a vyžadují
přehodnocení. Charakteristické přitom je,
že proces změn a
přizpůsobování se novým
podmínkám vnějším i
vnitřním je více méně
kontrolovaný, takže můžeme mluvit o
"změnách po švédsku"
zapadajících do našich tradičních
představ o této spořádané a
racionální zemi.
Představy o změnách v
hospodářství a ve veřejném
životě, které je třeba provést, se
liší podle politických stran.
Nesocialistické strany, zejména konzervativci a
liberálové, kteří se už před
volbami dohodli na společném ekonomickém
programu, chtějí "silnou tržní ekonomiku,
ostrou konkurenci a stimulaci soukromého vlastnictví a
šetření". Jejich kritiku tradiční
sociálně demokratické
hospodářské politiky založené na
přerozdělování bohatství
prostřednictvím daňového systému
však oslabuje to, že sama sociální
demokracie se v posledních letech posunula v tomto ohledu
doprava a přehodnocuje dosavadní praxi
sociálního státu s cílem odbyrokratizovat
jej, učinit jej lacinější a celkově
efektivnější. Změny v tom, čemu se
říká "švédský model",
doporučila sociálně demokratické
vládě skupina nezávislých
odborníků, u níž se už před
čtyřmi lety vyžádala expertýzu.
Její hlavní závěr (byla publokována
loni v červenci) zněl:
"Skončilo
období švédských dějin,
které se vyznačovalo rozvojem silného
veřejného sektoru, dohodami v centru o hlavních
otázkách, založených na historickém
kompromisu kapitálu a práce, sociálním
inženýrství a centrálním
plánování".
Pro současnou dobu je
naopak třeba "individualizace a internacionalizace" a
úkolem vlády v nejbližší
budoucnosti je
"nalézt novou rovnováhu
mezi společností a jedincem, mezi
sociálním státem založeným na
kolektivistických zásadách a tužbou po
individuální svobodě".
Nedělní volby ukáží, s
jakým ohlasem se jednotlivé stranické programy
setkaly u voličů. Ti, kdož mají tendenci
definitivně odepsat sociální stát
švédského typu, by ale neměli
zapomínat na zkušenost let 1976-82. Tehdy byly po
dvě volební období u moci nesocialistické
strany, které už měly v programu
demontáž sociálního státu, ale
nikdy s ní ani nezačaly. Svědčilo by o
tom, že rozvinutý sociální systém
má ve společnosti příliš
hluboké kořeny než, aby bylo politicky
únosné jej odbourat. Může tomu být i
tak, jak napsal jeden dobrý znalec
švédských poměrů, že
"přehodnocuje-li dnešní
švédská společnost svůj
sociální systém, pak spíše jeho
efektivnost a racionalitu, nikoli jeho princip".
DUŠAN PROVAZNÍK
"Bez hluboké hospodářské
krize by se komunismus nikdy nezhroutil. Krize je matkou demokracie,
ale žije dál a nyní hrozí, že
začne požírat své dítě",
varoval Peter Bender v hamburském Die Zeit (viz časopis
150000 SLOV) v zamyšlení nad Evropou po
sjednocení Německa, Evropou, v níž
politické zdi byly nahrazeny ekonomickými
bariérami a ideologické rozdíly se
mění v rozdíly sociální.
Podaří se pro stodvacet miliónů lidí
mezi Baltským a Jaderským mořem vytvořit
demokracii, když se svobodou přišla jenom
chudoba? Tyto otázky si klademe - někdy s
úzkostí - nejenom my, ale i pozorovatelé v
zahraničí.
Jeden maďarský politolog zkoumal, na jakém základě spočívá zajištěná demokracie. Dospěl k závěru, že pod úrovní 6000 dolarů hrubého národního produktu (HNP) na obyvatele ročně by bylo nemožné mít natrvalo demokracii, která by byla vůči krizím odolná. V Maďarsku se tento HNP pohybuje právě kolem těch 6000 dolarů, v Československu činil loni podle přední švýcarské prognostické firmy Prognos 8000 dolarů, v Rumunsku jen 3000. Pro porovnání - v Německu připadá na jednoho obyvatele 14 700 dolarů.
Nejlepší šance na demokracii
má bývalá NDR.
Pět nových
spolkových zemí získalo nejenom
západoněmeckou marku, ale se závratnou
rychlostí i stabilní demokracii. Timothy Garton Ash to
přirovnal k dodávce "demokracie na klíč",
zatímco
ostatní země
východní Evropy musí používat
systému "udělej si sám",
demokracie se tu
vyrábí po domácku, tak
říkajíc na koleně.
Přechod k demokracii "západního typu" je ve
východní Evropě a na Balkáně
handikapován povahou politických stran. To bylo
také příčinou, že mezi dvěma
světovými válkami tam neměla velký
úspěch.
Na rozdíl od stran
amerického či západoevropského typu,
které navzdory svým ideologickým a
sociálním závazkům, obvykle
přistupovaly k problémům podle jejich
závažnosti, měla východní Evropa a
Balkán strany národní, agrární,
malozemědělské, živnostenské,
církevní a proticírkevní.
Každá strana za něčím stála
zcela nekompromisně.
"Zajímaly se pouze o svou moc
- napsal Wiliam Pfaff v International Herald Tribune -
nesměřovaly ke kompromisu a zastupovaly ve
společnosti etnické, sociální a
hospodářské bloky, hluché k
zájmům celku... Dnes jsme v bývalém
komunistickém světě svědky návratu
k těmto praktikám, dokonce i v Československu a
Polsku. Stará stranickost se v určité
míře vrátila v Maďarsku, je patrná
v Rumunsku, je dominujícím politickým rysem
dnešní Jugoslávie." Americký politolog
Larry Diemond studoval zkušenosti šestadvaceti
zemí, které v uplynulém desetiletí
rovněž procházely hlubokými
strukturálními přeněnami
hospodářství a měnily
autoritářsko-byrokratické režimy v
demokracii (Indie, Chile, Venezuela, Kolumbie aj.) V Journal of
Democracy své poznatky zobecnil a některé
adresoval východoevropským zemím.
Vládám a politikům doporučuje, aby
neupadaly v pokušení přizpůsobovat svou
hospodářskou politiku
blížícím se volbám. Politicky to
sice vypadá prozíravě, ale není to
základem dobré ekonomické politiky:
Krátkodobé dopady reforem mohou být
zdrcující, zatímco dlouhodobé
výsledky se mohou projevit teprve dlouho po
příštích volbách.
Aby se demokracie v takových podmínkách
zkonsolidovala, je nutné uzavřít mezi
soupeřícími stranami a
společenskými silami jakýsi "pakt" či
dohodu. Měla by se týkat:
1/obecného
zaměřění a zásad
strukturálních reforem, které budou podporovat
všechny strany, ať se dostane k moci kterákoli z
nich; 2/upuštění od politických
sloganů, zejména lákavých a
nezodpovědných populistických hesel; 3/
obětí, na nichž se budou podílet
všechny síly ve společnosti /včetně
požadavků, jež bude nutno odložit na
pozdější dobu/ v kritickém období
ekonomické transformace a demokratizace; 4/ metody,
které zajistí, aby břemeno dopadů bylo
více méně spravedlivě rozděleno a
poskytnuta nezbytná sociální pomoc nejvíce
postiženým skupinám.
Podobná dohoda
umožnila v roce 1958 Venezuele natrvalo obnovit demokracii.
Po desetiletích strachu a represí ve
východní Evropě otevřený
politický život teprve začíná,
tolerance, důvěra, smířlivost a vůle
ke spolupráci se budou teprve rodit. Vzpomínky jsou
trpké, vášně silné. Lidem
chybí základna vzájemné
důvěry a respektu, na níž by mohli spojovat
své politické síly anebo
přinejmenším sledovat své politické
zájmy s obezřetností.
Mezi
novými stranami nejsou zásadní ideologické
a programové rozdíly, nicméně jsou to
organizace soupeřící v boji o
získání moci.
Vždyť demokracie
je svou povahou systémem institucionalizované
soutěže o moc.
Leč v takových podmínkách má
zejména v rodících se demokraciích
rozhodující význam činnost,
rozhodování a postoj elit, neboť
zásadně ovlivňují přístup
svých přívrženců k
politickému dialogu a konfliktu. Diamond: "
Vedoucí představitelé navzájem
si oponujících stran musí jít
příkladem při vytváření
dohod a formování vztahů schopných
překlenout historické rozdíly, brzdit
marná očekávání a stanovit
dlouhodobější termíny pro realizaci
plánů. Dohody a formální
jednání ohledně
rozšíření moci jsou jednou dimenzí
tohoto kategorického imperativu.
Minimálním
požadavkem je smířlivý a
zdvořilý tón v politickém
životě... Političtí vůdci
musí být přesvědčeni, že
cokoli vzejde z demokratického procesu,
poslouží ve svých konečných
důsledcích i jejich zájmům lépe,
než jakákoli nekompromisnost a neústupnost
ohrožující demokracii samu...
Nic
nemůže být pro demokracii v nejistých
podmínkách nově se rodících
režimů tak důležité jako existence
politických vůdců, kteří mají
dostatek odvahy a předvídavosti, aby si podali ruce
před takovým velkým skokem", končí
americký politolog své vývody.
Nezeje tedy na našem politickém ringu jakési manko? Aby si chudoba nevedla pod paží bídu demokracie.
ILJA ŠETLÍK
BRNO (jku, jak) - "Prodej tanků do Sýrie
má vytvořit finanční zdroje pro program
konverze vojenské výroby" - uvedl včera na
tiskové konferenci na brněnském veletrhu ministr
zahraničního obchodu J. Bakšay v reakci na dotaz
LN. Potvrdil tak diskutovaný export čs. vojenské
techniky do "horké" středovýchodní oblasti
a dodal, že "vývoz byl konzultován s
našimi největšími partnery,
kteří souhlasili".
Nejde o systémové
opatření, neboť Československo nechce, aby
zbrojní výroba představovala významou
složku našeho exportu. Z informací ministra
Bakšaye dále vyplynulo, že
největší podíl čs. vývozu
směřuje nyní do SRN (24,6%) a do SSSR (19,3),
třetím nejvýznamnějším
odběratelem je Polsko. Jako dříve importu
dominuje SSSR (34,9%), dodávající
naší zemi stále velké
množství paliv a surovin, na druhém
místě je SRN (17,9%) a na třetím Rakousko
(6,4%). Loňská aktivní salda s Rumunskem,
Bulharskem a Polskem budou vyrovnána do konce roku ve
zboží, jejich hodnota je vyjádřena
ještě v převoditelných rublech.
Sjednocením Německa vznikly Československu v
zahraničním obchodě škody ve
výší 680 miliónů
převoditelných rublů, od německé
vlády budeme žádat stornování
tohoto pasíva. Hovořilo se i o myšlence
vytvoření zóny volného obchodu mezi
ČSFR, Polskem a Maďarskem. Podle J. Bakšaye se
všechny tři země intenzívně
ucházejí o vstup do evropských
společenství a idea zóny se nepovažuje za
příliš aktuální.
Pohnuté udalosti za našou
východnou hranicou znova rozprúdili diskusie o
akcieschopnosti Česko-slovenskej armády. O jej
pripravenosti na obranu celého štátu,
pretrvávajúcich disproporciách v
rozmiestnení vojenských útvarov na
území ČR a SR hovoríme s veliteľom
Východného vojenského okruhu (VVO)
generálmajorom JOZEFOM TUCHYŇOM.
* Vari najaktuálnejšou otázkou
je redislokácia vojsk a reorganizácia VVO. Ako teda
pokročilo sťahovanie vojsk v ČSFR?
Situáciu skomplikovali ťažkosti s rekonštrukciou objektov, ktoré sme prevzali po Sovietskej armáde, najmä v Štúrove, Rožňave a Jelšave. Rozsah škôd je oveľa vyšší, než sa predpokladal, čo sa premietne do investícií. Nechceme, aby sa jednotky sťahovali do rozostavaných objektov, preto nastane istý časový posun, možno o dva týždne, možno o mesiac.
Ešte v tomto roku sa do posádky Komárno presťahuje cestný mostný prápor, do Jelšavy zasa protitankový a delostrelecký oddiel. V rámci reorganizácie protivzdušnej obrany sa do pripravených priestorov v Nitre presťahoval 13. protilietadlový pluk a v tomto roku sa presťahuje ďalší protilietadlový pluk do Rožňavy.
* Počas neúspešného
pokusu o prevrat v ZSSR bola mimoriadne aktuálna otázka
obrany Slovenska a ochrany štátnych hraníc.
Čo hovoríte na hlasy spochybňujúce
obranyschopnosť našej východnej hranice?
Treba rozlišovať ochranu štátnych hraníc a obranu územia štátu. Ochranu štátnych hraníc v čase mieru zabezpečuje Federálne ministerstvo vnútra. Armáda je pripravená organizovať obranu hraníc za brannej pohotovosti štátu, ale tieto úlohy sa už riadia zákonitosťami ozbrojeného konfliktu vojny. Preto predstavy o obrane v súvislosti s vývojom v ZSSR, aby na hranici stáli tanky a delá, považujem za absurdné. Proti komu by mali stáť - proti civilným utečencom? To by predsa odporovalo medzinárodným dohodám, ku ktorým sa vlani pripojila aj ČSFR. Nikto - ani prezident, ani FZ - nevyhlásil vojnový stav, nebol teda dôvod, aby vojská stáli na hraniciach. Mohlo by to vyvolať pochybnosti druhej strany a vyostriť medzinárodnú situáciu. Armáda však bola a je pripravená riešiť kritickú situáciu s prípadným prílevom utečencov - regulovať ich pohyb v súčinnosti s ministerstvom vnútra už od štátnej hranice a odovzdať ich na ďalší odsun, zabezpečiť ochranu obchodov a skladov, prípadne vracať späť cudzincov, ktorí nespĺňajú podmienky pobytu alebo tranzitu. Takýto plán je vypracovaný.
~
Nie je to vlastne ďalší
argument pre tých, čo presadzujú vytvorenie
domobrany?
Vo všetkých okolitých štátoch, ale aj vo Veľkej Británii a USA domobrana existuje, je však súčasťou armády. Zo skúsenosti iných štátov vyplýva, že ak je velenie ozbrojených zložiek vo viacerých rukách, môže dôjsť - už len z prestížnych dôvodov - k vzájomným konfliktom. Nie som proti domobrane, ak vznikne ako skutočná potreba a nie ako prestížna záležitosť. Nemôže riešiť vnútropolitické záležitosti, proti tomu mám zásadné výhrady. Na to predsa máme zákonné ozbrojené zložky. Ak polícia v tomto zložení nestačí, tak ju treba prebudovať.
Dosah ničivých prostriedkov letectva, raketového vojska a - nerobme si ilúzie - aj rôznych diverzných skupín je v našich podmienkach oveľa hlbší než dosah pozemných vojsk určených na obranu štátu. S tým počíta aj vojenská doktrína a vyhlásenie FZ k nej, kde sa hovorí o potrebe budovať vojská územnej obrany. V budúcom roku sa na Slovensku vytvoria dve pešie brigády, štyri pešie pluky a jeden horský pluk, ktoré budú zabezpečovať dôležité objekty vnútri územia. Druhá etapa výstavby takýchto útvarov potrvá ďalšie dva roky.
* Čoraz častejšie sa
možno dočítať o stratách a
krádežiach zbraní z vojenských
útvarov. Ako postupujete pri objasňovaní
týchto prípadov, a hlavne - ako im chcete
zabrániť?
V našej spoločnosti sa začína prejavovať hlad po zbraniach. Mnohí ľudia v nich vidia záruku svojej bezpečnosti a sú rozhodnutí získať ich za každú cenu. Za tento výcvikový rok bolo tých krádeží dosť - dve pištole vo Vojenskom učilišti Martin, dva samopaly v tankovom pluku v Leviciach, pištoľ v ženijnom prápore v Banskej Bystrici, štyri granáty v motostreleckom pluku v Michalovciach, pištoľ a 200 granátov v motostreleckom pluku v Bratislave. Posledným prípadom je krádež dvoch samopalov "škorpiónov" zo strážnej roty v Stožku. Zatiaľ sa podarilo vypátrať len pištoľ ukradnutú v Banskej Bystrici a samopaly ukradnuté v Leviciach. Zbrane sú určené pre čierny trh, kde jedna pištoľ stojí 300 mariek alebo 5 - 7 tisíc Kčs, za debničku granátov (20 ks) ponúkajú od 25 do 100 tisíc Kčs. A čo je najhoršie, vyšetrovania vždy preukázali neplnenie povinností vojakov z povolania, ktorí sa chcú takto obohatiť.
*
To nie je dobrá vizitka
Česko-slovenskej armády...
Mstí sa nám obdobie, keď sme do armády prijímali ľudí s nedostatočnými morálnymi a odbornými kvalitami. Prijal som preto radikálne personálne opatrenia - odvolal som z funkcie veliteľa 8. motostreleckého pluku v Bratislave, jeho náčelníka štábu a zástupcu pre výzbroj. Minister obrany prepustil ďalších troch dôstojníkov zodpovedných za túto oblasť. Personálne opatrenia som urobil aj na štábe VVO.
Zhováral sa MILAN KRÁĽ
(11. 9. 1991)
ČESKÝ TĚŠÍN (mot) - V Polském Těšíně začíná dnes Setkání "tří bratří" - Poláků, Čechů a Slováků. Jeho součástí jsou i kontraktační trhy, které organizují česko-těšínská firma Universal Trading s polským Eranderem. Obě chtějí uvést české a slovenské výrobky na polský trh. Poláci pozvali také kulturní soubory, jsou připraveny i akce pro děti.
Historickou událostí nazvala Národní galerie včerejší otevření výstavy umělecké skupiny Tvrdohlaví v prostorách Městské knihovny v Praze. Dnes v 17 hodin doplní expozici němý film Metropolis v kinosále Městské knihovny a celou akci etapové vernisáže završí setkání na lodi Kamýk ve 20 hodin. Třetí pražská výstava Tvrdohlavých potrvá do 20.října.
Abychom navázali na vyspělou humanistickou tradici české vědy a filosofie, a také s ohledem na naléhavé společenské potřeby doby, nabídli jsme filozofické fakultě UK jako její učitelé výuku humanologie. A to nikoliv jako pouhé filozofie člověka, ale především vědy o člověku - antropologie.
Studenti projevili o tento obor nebývalý zájem a rádi by jej vystudovali. Zatím nemají kde. U nás je možné vystudovat pouze biologii člověka na přírodovědecké fakultě, nikoli však kulturní a sociální antropologii (o ekonomické, politické a dalších specializacích nemluvě). Kulturní a sociální antropologie u nás není zavedena ani jako samostatný obor, ani jako doplňující předmět.
Na filozofické fakultě UK, posledních dvacet let proslulé režimní ideologické fakultě, byly sice nově zřízeny katedry pravěku, estetiky, logiky, amerikanistiky, srovnávacích věd náboženských a chystají se další, ale zcela fundamentální a všeobecně potřebná katedra antropologie zřízena nebyla a nebyla ani obnovena interní výuka. V tomto směru nebylo dosaženo ani stavu z roku 1968.
Přitom na většině našich vysokých škol bylo již studium humanitních věd včetně antropologie zavedeno. Masarykova univerzita v Brně má od počátku loňského roku novou katedru, výhledově snad i fakultu humanistických věd. Podobné úsilí vyvíjí Komenského univerzita v Bratislavě a Palackého univerzita v Olomouci. Katedry humanistických věd vznikly už na pražské bohoslovecké fakultě Husově a na lékařské fakultě, přírodovědecká a fakulta sociálních věd UK zavedly alespoň výběrové přednášky zakončené státní zkouškou z oboru. Výjimkou zůstala filozofická fakulta Univerzity Karlovy.
Z dopisu
JOSEFA WOLFA, Praha
Za dialog hluchých označil ministr
Josef Vavroušek před výbory
maďarského parlamentu dosavadní
rokování maďarské a naší
strany o vodním díle Gabčíkovo. Poslance
maďarského parlamentu zaujal už úvodem
svého vystoupení.
Zrekapituloval v něm svou ekologickou minulost odpůrce původního projektu vodního díla. Proto se asi neozvaly projevy nesouhlasu, když otevřeně řekl, že zbourání všeho, co se postavilo, není tím nejmenším zlem - vyjmenoval jak argumenty ekologické, tak ekonomické či politické. Vyslovil se proti jednostranným krokům a navrhl způsob, jak společně rokovat na základě helsinské konvence. Upozornil na hrozivé kontury možného konfliktu pro celou střední Evropu. Apeloval na odbourání vášní a překonání dědictví, jež je stejně špatné jako fyzické dědictví samotného vodního díla. To, zda se obě strany pohnou z mrtvého bodu, označil za zkoušku demokracie. Vystoupení J. Vavrouška vyvolalo velký zájem poslanců tří výborů maďarského parlamentu. Zrodila se naděje, že se rokování o vodním díle vrátí do maďarského parlamentu.
Vaše vystúpenie pred tromi
výbormi maďarského parlamentu označili
viacerí ako bezprecedentné...
Není obvyklé, že by na půdě parlamentu vystupoval člen vlády jiné země a prakticky vůbec se to nestává, jde-li o řešení nějakého věcného problému. Bezprecedentní je ale také míra problémů, spojených s dalším osudem vodních děl na Dunaji. Nejen problémů ekologických a ekonomických, ale také politických. Uvědomují si to zřejmě i v maďarském parlamentu a proto porušili běžná diplomatická pravidla hry. Snažil jsme se nezneužít situaci, protože jsem věděl o jak delikátní a riskantní záležitost jde.
Určitým spôsobom ste ale v jednej
chvíli predsa len tlačili maďarský
parlament k akejsi stene, keď ste navrhovali prijať
spoločné komuniké...
Je třeba jít tak daleko, až kam se dá, ale upřímně řečeno jsem ani nepočítal, že by bylo možné komuniké přijmout. Poslanci se nemohli poradit poradit, tím méně hlasovat. Spíš jsem chápal návrh komuniké jako inspiraci. Bylo by velmi užitečné, kdyby maďarský parlament zaujal písemné stanovisko a shrnul závěry, ke kterým dospěl.
Prejav ste začali svojou ekologickou
spoveďou, životopisom. V situácii keď v
Maďarsku jednoznačne prevažuje odpor k
vodnému dielu to bol šťastný úvod.
V prvej chvíli vo vás poslanci videli spriaznenú
dušu.
Snažil jsem se vysvětlit poslancům dva důvody, proč jsem k nim chtěl promluvit. První vyplývá z mé dřívější činnosti - když jsem cosi kritizoval, měl bych i vzít kus zodpovědnosti za hledání pozitivního řešení. Druhým důvodem je odpovědnost vyplývající z mé nynější funkce. Nejde o to zlomit, nebo zavrhnout to ekologické přesvědčení. Jde o to učinit ho součástí komplexního pohledu na věc. Maďarská veřejnost cítí svou odmítavou pozici k jakékoli další činnosti v oblasti Gabčíkova i Nagymarose, jako pozici jednoznačně proekologickou. Má dojem, že hájí ekologické zájmy jak Maďarů, tak i Slováků, Čechů. Pokusil jsem se ukázat, že to je mýtus, že pasivní řešení "nechme to být" není ekologicky příznivé. Je to naopak postoj z ekologických důvodů naprosto nepřijatelný.
Ste dlhoročným aktívvnym
horolezcom, nazvime teda vaše vystúpenie v
maďarskom parlamente úspešným
prvovýstupom. Ale vraciate sa domov a doma nikto nie je
prorokom. Ľudia, ktorí sú priamo
zainteresovaní do výstavby vodného diela
nemajú radi vašu argumentáciu, že treba
hľadať najmenšie zlo a že zlom bolo dielo
vôbec začať. Projektanti a stavbári
chcú jednoducho vidieť svoje celoživotné
dielo fungovať.
V žádném případě bych si netroufl odsuzovat projektanty, pochybovat o jejich záměrech, jejich nejlepším vědomí a svědomí a profesionálních kvalitách. Ale myslím si, že stejně jako 95 % projektantů vodních děl všude na světě byli i oni v zajetí koncepce, školy, přístupu, který jednoznačně preferoval technické aspekty věci. Původní projekt je ideální z hlediska energitického využití Dunaje, umožňuje i podstatné zlepšení plavby, svým způsobem chrání před povodněmi. Nese ale pečeť všech podobných - i zahraničních projektů - prakticky úplně ingoruje širší ekologické, ale také sociální a politické souvislosti. Žádný výsměch, nebo arogance vůči projektantům není na místě. Oni by však měli připustit, že se za těch dvacet let změnil svět a žebříček hodnot.
IVAN HOFFMAN, Budapešť
BUDAPEŠŤ -
Návštěva ministra pro životní
prostředí Josefa Vavrouška a jeho
vystoupení v maďarském parlamentu
pomůže pohnout se při jednání z
mrtvého bodu, řekl vládním novinám
Népszava maďarský vládní
zmocněnec pro výstavbu soustavy vodních
děl na Dunaji György Sámsondi-Kiss.
Teď budeme muset vypracovat jeden nebo více scénářů, které vezmou v úvahu připomínky a návrhy parlamentních výborů. Je pochopitelné, že světová veřejnost sleduje celou záležitost velmi pozorně, pokračoval. Obává se totiž, aby kvůli Gabčíkovu a Nagymarosi nevznikl nový konflikt. Při hledání řešení požádáme i o mezinárodní pomoc, pokud to bude aktuální. Komentář deníku Magyar Nemzet upozorňuje, že argumenty Prahy a Bratislavy je třeba seriózně posoudit. Vyžaduje to nejen sousedství, ale i společný zájem. Není myslitelné, abychom nenaslouchali našim severním sousedům a tím mezi nás postavili takové hráze, jejichž odstranění by bylo ještě těžší než zbourání již existujících staveb, uzavírá deník.
VIKTOR VASARELY, vůdčí osobnost
op-artu, se dnešním dnem představuje v Praze
již podruhé kolekcí děl (serigrafie,
multiply, fotografie a knihy) v soukromé galerii VIA ART v
Resslově ulici.
Reprofoto archív
Havířov se zítra
zapíše do dějin Armády spásy:
otevřou tu totiž se vší
příslovečnou parádou první
azylový dům pro lidi bez
přístřeší. První nejen v
Československu, ale i v celém bývalém tzv.
východním bloku. Do Havířova
míří kromě plejády
pracovníků AS včetně kapely i její
generálka, Eva Burrows z Londýna. Azylový
dům povedou manželé Stannettovi z Anglie, oba v
hodnosti kapitánů, kteří se na severu
Moravy zabydlují už několik týdnů i
se svými dětmi.
(haK)
V pražském
Divadle na Vinohradech
12. a 13. 9. odpadá vzhledem k onemocnění v
souboru představení DOHAZOVAČKA,
náhradním programem je hra BYL TO SKŘIVAN.
V Letohrádku
zámeckého
parku v Ostrově se současně konají
výstavy soch, reliéfů a kreseb
Zdeny
Fibichové
a skla, řezaných gem a kreseb
Václava Pátka
(do 29.
září).
Výkop v Zákupech
PRAHA (ria) - Nadace ZDRAVÍ zřízená stranou Zelených se vehementně pustila do renovace zámečku v Zákupech na Českolipsku, který zanechala v žalostném stavu sovětská armáda. Za tři roky by zde mělo vyrůst rehabilitační centrum pro děti z ekologicky postižených oblastí. Počítá se se souběžným zařízením hotelu a seminárních prostor pro mezinárodní zelené iniciativy, které by zčásti kryly provoz dětského pavilonu. Krajina je zde zatím nedotčená, nicméně Nadaci čeká boj s armádou, která zde chce údajně v okolí přechovávat kontejnery s kontaminovanou půdou.
o
Třetí výstava
umělecké skupiny Tvrdohlaví
byla
včera zahájena v Městské knihovně,
tedy na půdě Národní galerie v Praze. V
průběhu čtyř let se z
buřičů a mladých odbojníků
stali vážení a slavní umělci a z
jejich "šokujících děl"
uznávané hodnoty současného
českého výtvarného umění.
Výstava potrvá do 20.října.
PRAHA (nel, jik) - Vládním
návrhem obchodního zákoníku se
včera začaly zabývat ústavně
právní výbory sněmoven FS. Vzhledem k
tomu, že vládní předloha obsahuje
více než 770 paragrafů, budou o ní
výbory diskutovat ještě několik
dní.
Přijme-li plénum parlamentu zákon v podstatě tak, jak jej navrhla federální vláda, zruší kolem 80 dosavadních právních předpisů. Obchodní zákoník totiž sladí všechny právní předpisy upravující postavení podnikatelů a vztahy s podnikáním spojené.
Federální ministerstvo vnitra se nyní dělí do tří divizí, sdělil první náměstek ministra J. Ruml nově ustavenému podvýboru pro otázky bezpečnosti, jehož členy jsou poslanci z branných a bezpečnostních výborů. Ti si na setkání vyžádali další informace týkající se mj. bezpečnostní doktríny, z níž nová struktura ministerstva vychází, obsahové náplně jeho jednotlivých složek i personální politiky.
Na tvorbě příjmů státních rozpočtů se Česká republika a Slovenská republika podílejí v poměru 3,1:1, zatímco v užití je poměr 1,6:1. Uvádí se to v průběžné informaci o kontrole plnění státního rozpočtu federace za letošní l. pololetí. Na programu ji včera měly výbory pro plán a rozpočet.
PRAHA (rk) - Čs. svaz bojovníků za svobodu a proti fašismu chce přilákat do svých řad mladou generaci. Proto připravuje nové stanovy, ve kterých bude Svaz akcentovat boj za demokracii a proti totalitě. Podle slov úřadujícího předsedy J. Čermína na včerejší tiskové konferenci odmítá Svaz jakýkoliv kompromis se sudetskými Němci, považuje jejich odsun za spravedlivý a žádná omluva není nutná. J. Čermín dále objasnil vztah své organizace ke Konfederaci politických vězňů: chtějí spolupracovat, ale vadí jim ostře antikomunistický postoj KPV.
J. Beneš z Hradce Králové mě vyzval,
abych se vyjádřil k složeninám typu
fotopřístroj
. V dopise
vzpomíná na svého profesora češtiny
Jiřího Hallera, který se stavěl nejen
proti složeninám s českými slovy, ale i
proti internacionálnímu kompozitu
fotoaparát
. Poznamenejme, že Haller
patřil k vynikajícím znalcům dějin
našeho jazyka, ale že propadl jazykovému purismu,
který přinesl našemu jazyku víc
škody než užitku. Před časem jsem
pojednal v Jazykovém zákampí o
složeninách s
auto
- a hájil
jsem nejen kompozita s druhou částí
mezinárodní (např.
autogaráž
nebo
autoklub
), ale i s druhou složkou českou
(např.
autodílna
nebo
autopříslušenství
).
Složeniny s
foto
- mají podobnou
povahu. Tato složka pochází z
řeckého
fós
(2. p.
fótos
) a dostala se do našeho jazyka s
cizími kompozity jako
fotograf
,
fotometr
,
fotosyntéza
aj.
Zkrácením slova
fotografie
vzniklo
podstatné jméno
foto
, které
zůstalo omezeno na hovorovou češtinu. Když
pak vznikl hovorový výraz
fotka
,
který svým ženským rodem napodobil slovo
fotografie
, výraz
foto
víceméně zastavil. Složka
foto
- má v kompizitech dvojí
význam: jednak znamená světlo (pak jde o
přímé odvození od
fós
), jednak vyjadřuje pojem
fotografie
(v tom případě vzniklo
foto
- vypuštěním druhé
složky složeného slova).
Z mezinárodních složenin, v nichž
má
foto
- první význam, vzal
Slovník spisovného jazyka českého v
pochybnost výrazy
fotocela
=
fotoelektrický článek
fotoefekt
= fotoelektrický efekt. Ze
zprávy inž. M. Jedličky z Prahy 6 vím,
že mu redaktoři nahrazovali v textu složeninu
fotoemise
spojením
fotoelektrická emise.
Všechny
složeniny tohoto druhu mají dnes domovské
právo ve spis. jazyce (místo slova
cela
se ovšem užívá
českého termínu
článek
). Akad. Slovník
odmítl složeniny hybridní, tj. složeniny s
druhou složkou českou:
fotobuňka
,
fotočlánek
. Dnes se uznává
jako spisovný fyzikální termín
druhé z uvedených kompozit. K němu se v
nové době přiřadily další
termíny s podobnou slovotvornou strukturou:
fotonásobič
,
fotoproud
,
fotovodivost
. O jejich
spisovnosti už nikdo nepochybuje.
Mnohem hůře dopadly složeniny s druhým
významem složky
foto
- = fotografie.
Slovník
Vášův-Trávníčkův
odsoudil jako nečeské i mezinárodní
kompozitum
fotoreklama
, akademickému
Slovníku spisovného jazyka českého se
znelíbil
fotoaparát
,
fotoarchív
,
fotoateliér
,
fotolaborant
,
fotolaboratoř
. Naproti tomu v obou
slovnících prošlo slovo
fotomontáž
, v akademickém
slovníku pak navíc
fotokopie
,
fotoreklama
,
fotoreportáž
,
fotoreprodukce
aj. Z hybridních složenin
prohlásil Váša Trávníček za
nečeskou složeninu
fotopřístroj
, akad. Slovník pak
vedle tohoto slova označil jako výrazy slangové
(tj. nespisovné)
fotodeska
,
fotokomora
,
fotoobchod
,
fotopapír
,
fotopotřeby
,
fotosnímek
,
fotorůžek
. Ale slovo
fotokulomet
bylo vzato na milost.
Že v tom mám udělat pořádek? Docela jednoduše: přijměme všechny tyto složeniny do spisovného jazyka a přiřaďme k nim další, které vzniknou z opravdové výrazové potřeby. Proč bychom měli diskriminovat složeniny hybridní?
~ MILAN JELÍNEK
"Co ti poslanci za ty platy vůbec
dělají?", ozývá se občas mezi
občany a podobná otázka (byť ne takto
lapidárně formulovaná) bývá leckdy
v podtextu vystoupení těch politiků,
kteří se v červnových volbách do
parlamentu nedostali. Nuže: přinejmenším
se za uplynulý rok sešli na 16 společných
schůzích a přijali více než 80
zákonů - jednodušších i
složitých, ale vesměs nezbytných.
Obecně je lze rozdělit do tří velkých skupin: na normy zajišťující lidská práva a občanské svobody, normy potřebné pro transformaci ekonomiky a normy usilující o nápravu křivd, které jsme zdědili po komunistickém režimu. Při projednávání některých z nich se v parlamentu blýskalo a hřmělo.
Například při novele zákona 143/1968 Sb. o čs. federaci, jímž se měnily kompetence mezi federací a republikami. Na textu návrhu se dohodly všechny tři vlády, Slovenská národní rada s ním vyslovila souhlas, ČNR měla několik připomínek. V ústavně právních výborech tehdy zazněl z úst místopředsedy slovenské vlády pozoruhodný výrok, který jako by předznamenával věci příští: "Jedna z republik se dohodla na určitých principech. Mohlo by se stát, že jestliže budou porušeny, mohla by se SNR usnést na něčem jiném..."Kompetenční zákon nakonec prošel. Zachránilo to společný stát?
Poněkud jiná nepříjemnost provázela schvalování zákona o velké privatizaci, jedné ze stěžejních ekonomických norem. Poslanci k ní vznesli 74 pozměňujících a doplňujících návrhů. Když se o nich mělo na 13. společné schůzi hlasovat, parlament nebyl usnášeníschopný. Mlha nad Slovenskem nedovolila letadlům startovat.
Dvě odlišná pojetí spravedlnosti jako absolutní a relativní se střetla při jednání o dvou předlohách restitučního charakteru: zákona o mimosoudních rehabilitacích a zákona o půdě, zřejmě nejsložitějších, jimiž se parlament zabýval. Ani jeden neprošel v parlamentu - konkrétně ve Sněmovně národů - při prvním hlasování. V obou případech bylo několik shodně sporných bodů, zejména ten, zda se restituce (včetně návratu půdy) mají vztahovat i na bývalé čs. občany - emigranty. Tehdy poslanci rozhodli, že nikoli. Nyní už je v parlamentu návrh na novelu zákona o mimosoudních rehabilitacích, který předložila skupina pravicově orinetovaných poslanců a který i nároky emigrantů opět otevírá. Začnou všechny složité debaty znovu? Vyloučit to nelze. A tato novela není jediným "rizikovým" zákonem, který má parlament v podzimním plánu. Podrobněji se jimi budeme zabývat zítra. (nel)
Pokud se rozhodnete pro tento film, věřte, že Johny Travolta tu nevystupuje v roli skákajícího milovníka jako ve snímku Pomáda - a na druhou stranu mé názory vůbec nemusíte brát vážně, protože jsem byl v roce 1974 vyloučen z "předtanečních" mistrem Konečným za "nezvládnuté kroky a odpor k valčíku."
(Michal Bartůšek, Kino č. 17)
Na otázku, zda by po nynějších zkušenostech přijala paní Vašáryová toto náročné zaměstnání, nebo spíše poslání se stejným elánem, odpověděla: "Šla bych do toho znovu, ale obdivuji svoji odvahu."
(Magda Vašáryová ve Svobodném slově, 27. srpna 1991)
A tu už ťažko uveriť, že v rámci dvojice príbuzných kultúr dvaja autori vybudujú z toho istého východiska takmer zhodný príbeh. Na hrdé titulky "námet, scenár, réžia: Jiří Svoboda" (film Schůzka se stíny, pozn. red.) to vrhá podozrenie, lebo námet vyšiel knižne roku 1968 v Bratislave. Ide o zbierku Leopolda Laholu Posledná noc, a v nej o poviedku Náhodná známosť, datovanú rokom 1956. Sú veci medzi nebom a zemou...
(Pavel Branko, Kultúrny život, 19. srpna 1991)
V outu se tak ocitl...i Miloš Kopecký, když Miloslavu Šimkovi v Telefonech začal bravurně odpovídat na otázku Kolik ušetřil na stáří? První odpověď - Já tak daleko nemyslím - byla ještě v jeho břitkém stylu, ale pak už neodolal a vrátil se k banalitě - Nemohu vůbec slušně odpovědět...,aby posléze překročil i ten Rubikon míry: Je to hnědé...
(Bohuš Štěpánek,týdeník Televize č.36)
O to jde. Buď člověk sežene peníze a natočí si film sám, nebo bude žádat podporu. A o tý podpoře budou rozhodovat...já nevím kdo, ale určitě v tom budou zase fungovat staré osvědčené metody - já na bráchu, brácha na mě...
(Jiří Menzel, Metropolitan 3. září)
Už v loňském roce rozhodla
vláda ČSFR o útlumových programech
některých důlních podniků. Je
paradoxní, že dnes, kdy se začínají
vybrané šachty likvidovat a doly by měly
propouštět přebytečné
horníky, některé důlní podniky
začínají trpět akutním nedostatkem
pracovníků. Hlavní příčinou,
alespoň v západních Čechách,
není pouze odchod horníků do
předčasného důchodu.
Státní podnik Západočeské
uhelné doly Zbůch měl ještě
donedávna v provozu dva doly - Dobré
štěstí a Krimich. Podle usnesení
vlády se důl Dobré štěstí
právě likviduje. Zbyde tu jen důl Krimich v
Tlučné, ale i ten musel v důsledku poklesu stavu
pracovníků snížit svoji projektovanou
těžbu z 300 tisíc na 230 tisíc tun
černého uhlí ročně.
Ještě před rokem v celém
závodě pracovalo více než dva
tisíce zaměstnanců, dnešní stav je
kolem 1600 lidí. Pouze stovka horníků
odešla z důvodu překročení hranice
50 let nebo naplnění odpracování
maximálního počtu pracovních hodin pod
zemí. Ostatní odešli k soukromým
podnikatelům a nemalá část z nich
šla za vidinou podstatně vyššího
výdělku 60 kilometrů západním
směrem. Ředitel ZUD František Pešula si
posteskl:
"Jsme tady blíž než
Kladno, proto nám podstatně víc lidí
'utíká' do Německa, aniž by s námi
rozvázali pracovní poměr. Nicméně
se s tím chceme vyrovnat, a to dost drastickým
opatřením - od září musíme
opět zaměstnávat odsouzené
vězně."
Samozřejmě volná místa
nabízí státní podnik ZUD
prostřednictvím plzeňského
úřadu práce. Nezaměstnaní
mají i dnes docela velký zájem o hornickou
profesi, je tu ovšem jeden dost podstatný
háček - přísné
lékeřské kontroly. Přestože
ředitel Pešula toto tvrzení odmítl jako
výmluvu, přiznal, že z původních 22
zájemců zůstali na šachtě jen dva.
"Vidím v tom spíš nezájem
pracovat za plat, který jim nabízíme, v
průměru to je 4200 korun. Nikdo ale nemůže
čekat, že ho tady hned budeme vítat
bůhvíjakými platy. Vím, že je to
výdělek nižší než
dřív, ovšem jsme státem dotovaný
podnik, nemůžeme si proto dovolit vyplácet
vysoké sumy, aniž bychom měli
pořádné výsledky."
Odbyt Západočeských uhelných dolů
se oproti dřívějším letům
příliš nezměnil. Zvyšuje se prodej
uhlí do zahraničí, zvláště
do SRN, prodat by prý mohli ještě jednou tolik.
Tím hlavním problémem je špatná
organizace práce a opět - nedostatek
pracovníků. "Přednostní odchody do
důchodu ovlivnily ty nejkvalifikovanější
kádry na šachtě. Odešla řada
vynikajících předáků,
kteří by tady mohli stát s rukama v
kapsách a bradou ukazovat, co se má udělat,"
dodává ředitel. Přesto
přiznává, že hranice 50 let byla
požadavkem horníků.
"Nikdo z
nás ale nemohl tušit, jak rychle se to provede."
Každý podnik by měl vidět své šance i v čerstvě vyučených mladých lidech. Z nařízení vlády ale nesmí být nikdo do 21 let zaměstnaný v dole. Učni (mimochodem vyučení za nemálo peněz podniku) sem sice přicházejí, ale tady se s nimi docela rychle rozloučí. Vysvětlí jim, že musí počkat, až se uvolní místo na povrchových pracovištích, kam byli přeřazení ti, kteří už pod zemí odpracovali 6000 pracovních dnů. Nikdo se pak nediví, že takové jednání řadu učňů odradí a zaměstnání hledají v jiných oborech. Veškerý smysl ztrácí i hornické učňovské školství. Kvalifikační rozdíl mezi vyučeným a nevyučeným horníkem se totiž na šachtě stejně nerozlišuje.
Na šachtu dřív chodili pracovat lidé s vírou ve větší zisk a výhody - vyučení zdarma, vyšší výdělky, věrnostní příplatky, deputátní uhlí. Zvýhodňování zatím zůstává, i když se o jeho budoucnosti diskutuje už delší dobu. Vlastně už teď jsou v tom obrovské rozdíly mezi jednotlivými státními podniky.
Podnik, dotovaný státem 80 milióny korun
ročně, může dneska těžko
uvažovat o privatizaci, zvláště nejsou-li
dosud vyjasněné vlastnické vztahy k
ložiskům nerostných surovin.
"Privatizace v tomhle okamžiku vůbec
nepřichází v úvahu. Stát nás
bude muset dotovat ještě aspoň v
příštím roce. Nemá cenu na
jedné straně říkat, že
ziskové je hnědé uhlí, na druhé
straně poukazovat na jeho špatný vliv na ekologii
a přitom zvyšovat jeho těžbu. Než
se vyjasní energetická koncepce a cenový
poměr mezi černým a hnědým
uhlím, měla by se dotační politika
zachovat, jinak by to znamenalo krach nejen našeho podniku, ale
černého uhlí vůbec,"
dodal
ředitel ZUD František Pešula.
JIŘÍ KUBÍK
Až do 1. listopadu bude částečně
uzavřena
dálnice D 1
ve směru
jízdy z Prahy do Brna a to
mezi 174 až 178
a mezi 250 a 300 kilometrem
. Provoz je sveden do
protisměrného jízdního pásu,
rychlost v uvedených úsecích je omezena na 90
km/h v prostoru přejezdu na 60 km.
Až do 27. září ve směru na
Plzeň je omezen provoz z důvodu přeložky
kabeláží a výstavby
dálnice D 5
na silnici první
třídy číslo 5
za
odbočkou na Klabavu
.
12. září v dopoledních hodinách
uzavřela dopravní policie silnici první
třídy číslo 6 v
Karlových Varech
, ve směru Cheb - Praha.
Důvodem je rekonstrukce mostu přes Rolavu.
Veškerá vozidla jedoucí ve směru Cheb -
Praha odbočí ze silnice první třídy
číslo 6 v prostoru křižovatky
Chebská - Kapitána Jaroše a
pokračují po vyznačené trase po
místních komunikacích. Oprava mostu přes
Rolavu potrvá do konce roku.
Ve dnech 14. až 16. září bude v obci
Teplice
úplně uzavřena silnice
první třídy číslo 13 v úseku
Riegerovy ulice. Důvodem uzavírky je údržba
mostního objektu a frézování a
podkládka nového asfaltového koberce.
Objížďka v délce asi dvou kilometrů
povede po místních komunikacích v obci Teplice a
bude řádně vyznačena dopravním
značením.
Ještě informace z Úpické hvězdárny:
Relativní číslo slunečních skvrn - 160, sluneční radiový tok - 178 a index geomagnetické aktivity - 17.
PRAHA (zat) - Divadlo v psychiatrické
léčebny v Bohnicích sloužilo od
svého dokončení v roce 1932 i k jiným,
než léčebným účelům.
Nyní se má přeměnit na kulturní
centrum této části Prahy.
Budova s technicky dobře vybaveným zázemím skýtá vedle divadelního sálu i několik kluboven a malou podkrovní scénu. Vedle akcí pacientů a pro pacienty se zde připravují i pořady přístupné veřejnosti, což mj. pomůže odstraňovat předsudky, které lidé o psychiatrických ústavech mají. V Bohnicích již vystupovalo mnoho divadelníků a hudebníků a další se hlásí, byť většinou nedostávají honorář. Ovšem větším lákadlem než peníze je možnost vyzkoušet si své schopnosti před publikem, na jehož spontánnost upozorňuje nápis před vchodem do sálu: "PŘÍPADNOU ZMĚNU PROGRAMU NELZE VYLOUČIT - POVAŽUJEME JI TOTIŽ ZA (VÁMI OČEKÁVANOU) PŘEDNOST NAŠEHO DIVADLA". Křest divadla je ohlášen na 9. října; zájemci o spolupráci se mohou hlásit u Vladimíra Černého, tel 8574515, 8574516.
Prečo by sme chodili do kina či do
divadla, keď rovnaký zážitok
môže sprostredkovať "hromotruhlica",
oficiálne televízny prijímač?
Nemusíme sa namáhať, sedíme v teple a v
papučiach a na druhý deň sa z nás
všetkých stávajú naslovovzatí
odborníci na inscenácie, filmy, koncerty,
divadelné predstavenia. Naozaj je však ten
zážitok rovnaký? Ruku na srdce -
televízor máme doma všetci, takže sa
vyhnem podozreniu, že vyslovujem len svoj subjektívny
názor. Ak sa ohliadneme dva roky do minulosti, bude nám
jasné, že to s tou televíziou nie je
ružové. Mnohí máme námietky proti
skladbe programu. Okruh ČTV a federálny program
uvádzajú neporovnateľne lepšie filmy, hry,
inscenácie. Podotýkam, že to opäť nie
je moje subjektívne tvrdenie, ale výsledok
niekoľkých ankiet. Alebo že by všetci
účastníci ankety boli zmanipulovaní?
Záujem o to, aby sa Slovenská televízia
vyčlenila z vtedy Československej televízie, tu
bol dávnejšie. Najmä nežná
revolúcia priniesla výraznú potrebu zmeny. Vo
funkcii riaditeľa STV pracoval
Roman
Kaliský,
ktorý odmietol mechanické
zníženie stavu o 800 pracovníkov. Bolo
však jasné, že
prepúšťať sa bude, aj keď v
nižšom počte. K slovu sa dostali lustrácie
(pravda, vtedy sa tento pojem málo používal) a
viacerých skompromitovaných členov vedenia
prepustili. Pri vesle však zostali ľudia, ktorí,
ako sa hovorí, mlátili prázdnu slamu, ale
práca za nimi nezostávala. Ak, tak len vo svoj
vlastný prospech. V tejto situácii prišlo k zmene
názvu - Československá televízia na
Slovensku začala používať názov
Slovenská televízia (respektíve Slovenské
televízne vysielanie), no nemala vlastnú právnu
subjektivitu.
Tento stav bolo treba ihneď riešiť vnútornou reorganizáciou. Namiesto toho sa však začal kolotoč s odvolaním riaditeľa (bol ním Peter Zeman), ktorý prerástol vnútrotelevízne rozmery. V našom denníku sme tiež niekoľkokrát podrobne informovali o krokoch, ktoré podnikli pracovníci ST a o márnej snahe dosiahnuť odvolanie inak nekompetentného vedenia na čele s riaditeľom. Pracovníci ST dali jednoznačne najavo svoj postoj voči vedeniu, keď z pracovnej porady, ktorá nepriniesla opäť žiadne konkrétne riešenie, demonštratívne odišli. A vedenie sa "viezlo" ďalej.
Koncom minulého roka sa konečne podarilo nájsť riešenie: nová organizačná štruktúra ST stavia na obmedzení administratívneho aparátu a oddelení výroby od vysielania. To malo za následok aj zmenu štruktúry. Zanikla funkcia programového námestníka, vytvorili sa funkcie intendantov pre jednotlivé vysielacie okruhy. Medzičasom vláda 24.5.1991 schválila právnu subjektivitu ST, spolu s Česko-slovenskou televíziou začala pracovať koordinačná komisia, na podobnom základe by sa mal sformovať spoločný podnik Česká a Slovenská televízia, ktorý by zabezpečoval pre migrujúcu časť obyvatelov ČSFR možnosť príjmu televízneho vysielania v rodnom jazyku na celom území ČSFR. Na to však kanál F 1 nestačí a bude treba využiť aj kanály OK 3 a TA 3.
Vo vedení ST opäť nastali zmeny,
ústredným riaditeľom sa stal
Ing.
Rudolf Šimko,
intendantmi pre F 1, STV a TA 3 sú
Katarína Svetková, Peter Malec a Ing. Otto
Bartoň.
ST získala mnohých
ďalších fundovaných poradcov. Ľady
sa teda pohli a zdalo by sa, že je všetko na
najlepšej ceste k zlepšeniu situácie. Že
to tak nie je, možno "vďačiť"
súčasnej ekonomickej situácii. Kým v roku
1990 dostala ST dotáciu zo štátneho
rozpočtu vo výške 56% celkových
príjmov, v roku 1991 sú to žalostné 3%.
Koncesionársky poplatok sa dvojnásobne
zvýšil, 700 ďalších
pracovníkov ST bolo prepustených, znížil
sa objem výroby - napriek tomu televízii na Slovensku
chýba vyše 183 miliónov!
Do 30. septembra 1991 môžu politické strany a hnutia, ktoré nemajú zastúpenie v SNR, oznámiť Rade ST meno svojho zástupcu do konzultačného zboru, poradného orgánu vlády. Či a ako to pomôže vyriešiť problémy na televíznej obrazovke a za ňou, ukáže čas.
ĽUBA NITROVÁ
(11. 9. 1991)
PRAHA/BRUSEL - Pokud jde o přidružení Československa k Evropským společenstvím, zůstávám optimistou, řekl včera v rozhovoru se zpravodajem ČTK předseda federální vlády Marián Čalfa. Podle jeho názoru je možné, že asociační dohoda bude podepsána ještě v říjnu. Premiér tak reagoval na dotaz, jak se dívá na problematiku přidružení poté, kdy Francie z obav o zaplavení trhu masem z Československa, Polska a Maďarska zablokovala minulý týden jednání o asociačních dohodách.
Předpokládáme, řekl premiér Čalfa, že Francie své stanovisko změní. - V komisi ES vládne optimismus, že překážky úspěšného dovršení rozhovorů o přidružení odstraní páteční setkání mezi předsedou komise Jacquesem Delorsem a francouzskou premiérkou Edith Cressonovou v Paříži. Sdělily to včera zdroje blízké exekutivě dvanáctky.
&lab;X>
"Co kdyby někdo z nás odjel do
ciziny?" navrhl bratranec Karel a strýci Aloisovi se trochu
rozjasnily oči: "To by možná šlo!
Když tu jeden z majitelů nebude, třeba nám
majetek nebudou smět předat."
Byla to naše druhá
letošní schůzka. Poprvé jsme se my
čtyři, co máme dostat zpátky ten
činžák v Košířích,
sešli na jaře. Tehdy se nám zdálo,
že i když od restituce nemůžeme
očekávat ani nejmenší
finanční přínos pro naše kapsy (v
domě jsou totiž samé byty a
žádný prostor k lukrativnímu
pronajmutí), nepožádat o ni by bylo tak trochu
zradou na babičce a na dědečkovi. Nebyli to
boháči, jaké známe z filmu. Pracovali oba
celý život velmi usilovně a ani svým
synům nedovolili "untrholt pro untrholt". Když si
tatínek chtěl jako čtrnáctiletý
kluk vyjet z rodného městečka do Prahy na kole,
musel, aby se to vyplatilo, odvézt aspoň
balíčky pro pražské
zákazníky, které by se jinak musely draze
posílat. Za vydělané a
našetřené peníze se nejezdilo k
moři, ale kupovalo se "něco hodnotného".
Dům v Košířích
hodnotu bezesporu představoval. Alespoň do Února,
myslím Vítězného, po němž se
stal spíš handicapem, takže se jej rodina musela
nakonec vzdát.
Možná to byl právě ten
někdejší mus, co nás přimělo
chtít dnes majetek zase zpátky a napsat
žádost bez valného rozmyslu a hlavně
propočtu. K tomu se odhodlal další bratranec,
stavař, až teď, když mu začala
být vstřícnost dosavadního
operativního správce, tedy bytového podniku,
až podezřelá. Zjistil si výši
nájmů a náklady a nalil nám
čistého vína: V domě je třicet
malých bytů. Za činže se tu vyberou
měsíčně necelé dva tisíce
korun (ano, za garsonku druhé kategorie
pětačtyřicet korun). Vzhledem k tomu, že
nikdo z nás v objektu nebydlí a nemůže se
tudíž starat o provoz na místě,
minimálně tisíc bude třeba dát
domovníkovi, když to dobře dopadne a někdo
z nájemníků se této funkce ujme. Zbyde
necelý tisíc. Z toho je třeba platit daně,
pojistku, zdražený odvoz odpadků, zdraženou
elektriku, žárovky, saponáty pravidelné
revize výtahu a veškeré opravy.
Když se zeptal, kolik může kdo
z nás uvolnit měsíčně ze
svého rodinného rozpočtu, zavládlo mezi
námi domácími, nebo skorodomácími,
ticho. Pak někdo poznamenal, že se budou
činže možná trochu zvyšovat a
bratranec dodal, že výdaje bezpochyby taky. Tedy
bratranec stavař. Bratranec lékař
přišel s tím návrhem na ústup: Co
kdyby byl někdo z nás, až nám budou
chtít nemovitost vrátit, nedosažitelný?
Nemusel by si ji bytový podnik náhodou nechat?
Chvíli jsme o tom docela vážně
uvažovali, ale když nám další
příbuzný, právník,
vysvětlil, že by činžák
klidně odevzdali zbývajícím
podílníkům, cestu do zahraničí jsme
zavrhli. Přesněji řečeno cestu
některého z nás. Jak by k tomu
přišli ti ostatní, kteří by
dům dostali? Když utéct, tak všichni.
Jenom je tu otázka kam, aby si nás tam nechali.
Myslíte, že by se nad námi
imigrační úředníci
některé země slitovali, kdybychom jim
vysvětlili, že se nemůžeme vrátit,
protože jsme ve své domovině
pronásledováni navracením majetku?
RADKA KVAČKOVÁ
Šafaříkovo dílo
PREŠOV - Včera byla v Prešově zahájena třídenní vědecká konference věnovaná odkazu Pavla Josefa Šafárika, kterou připravila prešovská filozofická fakulta UPJŠ ve spolupráci se slovenskou literárně vědní společností SAV a Maticou slovenskou. Více než 40 vědeckých přednášek se na ní bude zabývat evropským kontextem Šafárikovy koncepce literární slavistiky a dalšími aspekty jeho rozsáhlého vědeckého a literárního díla.